Poslední kvartál tohoto roku byl jeden z nejhorších v Evropě vůbec v České republice.
Dle krátkého sdělení (.pdf, a.j.) Eurostatu z 15. května 2012 se Česká republika v prvním kvartálu roku 2012 z hlediska meziročního srovnání HDP umístila mezi 27 státy EU na sedmém místě od konce. Hrubý domácí produkt v prvním kvartálu letošního roku v meziročním srovnání u nás klesl o 1%. Zpráva Eurostatu pracuje v případě prvního kvartálu roku 2012 pouze s odhady. Český statistický úřad uvádí pokles HDP v tomto srovnání o 0,7%.
Nejvyšší růst HDP (nad 3%) v meziročním srovnání vykazovaly v prvním čvtrletí roku 2012 pobaltské státy a Slovensko, pokles HDP pak vykazovalo Řecko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Holandsko, Česká republika, Portugalsko a Španělsko.
Pokud měříme ekonomické výsledky za pomoci indikátoru HDP a jeho vývoje, Česká republika vykazovala skutečně jeden z nejhorších výsledků v Evropě. Výrok Lubomíra Zaorálka tedy hodnotíme jako pravdivý.
(Václav Moravec: "Vyjmenujte mi pár kauz, kdy si přímo mandátový a imunitní výbor vyžádá celý spis? Kolik takových kauz?") Stalo se to v minulosti, já nejsem předsedou toho výboru tak dlouho. Ale v minulosti vím o tom, že poslanci požádali o to, aby jim byl k dispozici spis a policie to neodmítla.
Z důvodu nefunkčního webu Poslanecké sněmovny, nejsou momentálně veřejnosti k dispozici informace z minulých volebních období, a výrok předsedy ČSSD tedy nelze korektně ověřit.
Poslanecká sněmovna zatím nebyla schopna dospět ani k tomu základnímu omezení poslanecké imunity, že se týká pouze tohoto mandátu.
Poslanecká sněmovna k rozhodnutí, že je potřeba omezit poslaneckou imunitu dospěla už 8. února, kdy byl schválen návrh na zrušení doživotní imunity a její omezení pouze na dobu výkonu mandátu. Nelze tedy tvrdit, že by k tomu Poslanecká sněmovna nedospěla vůbec. V platnost nevstoupil zákon schválený Parlamentem jako celkem. Výrok je tedy v tomto smyslu zavádějící.
Výrok podobného charakteru se na našem serveru vyskytoval už dříve, proto pouze zopakujeme, že do této doby bylo podáno šestnáct návrhů na omezení imunity poslanců a senátorů a šestnáctkrát bylo toto omezení zamítnuto některou z komor. V posledním, sedmnáctém případě prošel Poslaneckou sněmovnou návrh na zrušení doživotní imunity zákonodárců a ústavních soudců, což je prakticky omezení imunity na dobu jejich mandátu. Komplikace nastaly při hlasování v Senátu. 24. května ale na další pokus podpořil i Senát dva návrhy na omezení imunity, přičemž o tom, který bude poslán do Poslanecké sněmovny rozhodne ústavně-právní výbor a ústavní komise.
Sociálnědemokratičtí poslanci mnohokrát na půdě Poslanecké sněmovny z opozice kritizovali pořízení letounů CASA.
Výrok Bohuslava Sobotky je pravdivý, poslanci ČSSD skutečně často kritizují na půdě Poslanecké sněmovny pořízení letounů CASA.
Níže uvádíme několik příkladů kritiky nákupu z řad poslanců ČSSD:
22. září 2011 iniciovala ČSSD mimořádnou schůzi sněmovny, kde chtěla řešit mimo jiné právě problematiku letounů CASA. Bohuslav Sobotka vystoupil s projevem, ve kterém mluvil o otázkách, týkajících se ceny tohoto projektu a také zmiňoval problémy, které se objevují při jejich nasazení.
Předseda ČSSD pak v Poslanecké sněmovně s žádostí o svolání dalších mimořádných schůzí vystoupil 3. listopadu 2011. Letouny CASA opět kritizoval. Konkrétně říká " ...Nákup letounů CASA obsahuje celou řadu prvků, které budí velmi vážné pochybnosti a vážná podezření, zdali bylo jednáno vždy ve veřejném zájmu." Následně se zmínil také o technických problémech těchto strojů. V rámci stejné schůze kritizoval projekt letounů CASA také poslanec Zaorálek, který jej řadí mezi další projekty, v rámci kterých se v ČR zbytečně utrácí veřejné prostředky.
28. dubna 2011 pak interpeloval poslanec ČSSD Seďa ministra obrany Vondru právě v problematice nákupu letounů CASA. Celá interpelace je k dispozici zde.
Během aktuální aféry, která je s projektem pořízení letounů spjata, sněmovna o tomto problému diskutovala také. O několika vystoupeních poslanců ČSSD k této věci informuje Česká televize 15. června 2012.
Já sám jsem navrhoval, aby sněmovna projednala tu zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu, který se týkal hospodaření Lesů České republiky.
Výrok Bohuslava Sobotky je pravdivý. Dokládá to jeho řeč (a návrh) ve sněmovně ze dne 12. června 2012.
Poslanec Sobotka konkrétně 12. června 2012 navrhl: " Dovolte mi, abych navrhl také jeden bod do programu schůze Poslanecké sněmovny. Je to téma, které se týká hospodaření Lesů České republiky, což je státní podnik, který je ve stoprocentním vlastnictví České republiky." Dále pak pokračuje: " Musím říci, že mě zaráží, že vláda žádným způsobem na tento kontrolní závěr Nejvyššího kontrolního úřadu doposud nereagovala. ...tak chci navrhnout zařazení nového bodu, který by zněl Informace předsedy vlády České republiky o reakci vlády na kontrolní závěry Nejvyššího kontrolního úřadu týkající se hospodaření Lesů České republiky." Vzhledem k tomuto návrhu předsedy ČSSD v Poslanecké sněmovně je jeho výrok pravdivý.
Ale bylo to výběrové řízení (na pandury, pozn.) a pak následně Topolánkova vláda ho zrušila a pak sama uzavřela kontrakt, který tuším byl předmětem také policejního vyšetřování.
Ministerstvo odstoupilo od smlouvy o dodávce vozidel, později uzavřená smlouva skutečně byla vyšetřována.
Přehledně události kolem pořízení Pandurů shrnují Lidovky.cz. Na základě výběrového řízení byla ministrem Kühnlem uzavřena smlouva se spol. DEFENDIA CZ s.r.o. o dodávce obrněnců. Od té v prosinci 2007 (ministryní byla V. Parkanová) ministerstvo odstoupilo se souhlasem vlády (.pdf).
Na přelomu let 2008 a 2009 pak byla dojednána a v březnu 2009 po souhlasu vlády (.pdf) podepsána smlouva o dodávce, opět se spol. DEFENDIA CZ s.r.o. V únoru 2010 pak (dle agentury Mediafax) bylo mj. díky uveřejnění nahrávek manažerů firmy Steyr, která stroje vyrábí, zahájeno vyšetřování Policií ČR.
Vláda tedy přímo nezrušila výběrové řízení, nýbrž pouze schválila odstoupení od smlouvy uzavřené na jeho základě. Přesto Sobotka pravdivě popisuje vývoj ve věci nákupu strojů.
Loni se nepodařilo dodržet schodek státního rozpočtu, vláda ho překročila o necelých 8 miliard korun.
Potvrzují to údaje ministerstva financí (MF).
Původní zákon o rozpočtu předpokládal schodek 135 mld. korun. Zpráva (.pdf) MF o výsledcích hospodaření státního rozpočtu za rok 2011 na str. 5 doslova říká:
"Hospodaření státního rozpočtu v roce 2011 skončilo schodkem 142,8 mld. Kč. Tento výsledek je o 7,6 mld. Kč horší, než činila jeho výše daná rozpočtem po změnách".
Poslanec Sobotka zaokrouhlil, ale pravdivě uvedl, že jde o "necelých 8 miliard korun".
(Když se podíváme na prvních pět měsíců letošního roku, je evidentní, že nefunguje ten předpoklad, že vláda zvedne DPH na potraviny a léky. Současně dělá politiku, kterou zmrazuje, respektive snižuje reální příjmy velkých skupin občanů. Vláda se domnívala, že kombinací těchto faktorů dokáže vybrat více na DPH.) Místo toho, aby vybrala o 15 % více, jak počítala v návrhu rozpočtu, tak vybrala za prvních pět měsíců, tuším o 3 % méně než v loňském roce.
Ministerstvo financí vydalo tiskovou zprávu o pokladním plnění státního rozpočtu ČR za období leden-květen 2012. Níže citujeme pasáž popisující inkaso DPH (neboli stav příjmů státního rozpočtu z DPH):
"Inkaso DPH (za období leden-květen 2012, pozn.) představovalo 75,7 mld. Kč, tj. 34,1 % rozpočtu (schváleného na rok 2012, pozn.) , což je o 5,8 procentního bodu nižší plnění než v květnu minulého roku (plnění je částečně zkresleno únorovým inkasem daně, které dosáhlo vlivem vratek záporné hodnoty 3,4 mld. Kč). Meziročně kleslo o 2,3 mld. Kč, tj. o 2,9 %. Rozpočet počítá s růstem o 15,5 % proti skutečnosti roku 2011, což ovlivňuje především novela zákona o DPH, která zvyšuje sníženou sazbu daně z přidané hodnoty z 10 na 14 procent s účinností od 1. ledna 2012."
Dle informací ministerstva financí tedy došlo k meziročnímu poklesu inkasa DPH o 2,9 %. Rozpočet počítá však s růstem inkasa DPH o 15,5 %. Bohuslav Sobotka se tedy ve svém výroku nemýlí.
Pokud se nepodaří vládě obnovit čerpání prostředků, tak o část peněz už přijdeme nenávratně, že tam funguje mechanismus n+2, n+3, to znamená, že pokud nebudeme schopni ty peníze vyčerpat, tak už nenávratně začneme přicházet o poměrně velké peníze.
Bohuslav Sobotka zmiňuje pravidlo n+3/n+2, jehož výklad poskytuje metodická příručka (.pdf) Ministerstva pro místní rozvoj. Stručně jej tento materiál na str. charakterizuje takto:
" Pravidlo n+3/ n+2, které se uplatňuje v programovém období 2007-2013 a které vychází vstříc především tzv. novým členským státům EU indikuje, že roční rozpočtový závazek (tedy alokace prostředků na konkrétní kalendářní rok, pozn.) jednotlivého OP, který začne platit v roce „n“ musí být realizován tj. musí být vyčerpán do konce kalendářního roku n+3 (pro léta 2007-2010 včetně) resp. n+2 (pro léta 2011-2013). Pokud se tak nestane, snižuje se alokace finančních prostředků o nevyčerpanou částku, která je pak EK zrušena. EK ovšem nestačí, aby byly v rámci ročního rozpočtového závazku projekty zrealizovány do 31. 12. roku n+3/ n+2, ale musí být také provedeny jejich kontroly, schváleny závěrečné resp. průběžné (u etapových projektů) zprávy, tj. že musí být provedena certifikace uskutečněných výdajů Platebním a certifikačním orgánem".
To znamená, že do konce letošního roku musí být nutně vyčerpány prostředky v rámci ročních rozpočtových závazků z roku 2009 (včetně kontroly čerpání), v roce 2013 pak prostředky vázané na roky 2010 a 2011 a v roce 2014, resp. 2015 prostředky vázané na rok 2012, resp. 2013.
Bohuslav Sobotka má tedy pravdu, když tvrdí, že ČR může o některé prostředky v důsledku nečerpání nenávratně přijít.
V minulosti to bylo tak, že Česká republika mívala dokonce předstih před růstem v Německu, pak jsme rostli pomaleji v těch minulých letech, teď už dokonce ekonomika klesá, ačkoliv ekonomiky sousedních států rostou, polská roste téměř o 4 %, slovenská o 3.
Výrok potvrzují oficiální statistiky zmiňovaných zemí.
Polská ekonomika opravdu roste (ang.) téměř o 4 % (konkrétně za 1. kvartál letošního roku o 3,8 %, resp. o 3,5 % při započítání sezónních vlivů). Také slovenský HDP se ve srovnání s minulým rokem zvedl o 3 %. Následující tabulka pak ukazuje meziroční změny českého a německého HDP v posledních letech (při zpracování jsme vycházeli z údajů ČSÚ a německého statistického úřadu DESTATIS).
200220032004200520062007200820092010
ČR2,13,84,76,87,05,73,1-4,72,7ČRSRN1,41,02,21,43,74,42,8-3,52,1SRN
Jak můžeme vidět, s výjimkou roku 2009 rostla česká ekonomika výrazněji než ta německá, výrok je tedy pravdivý.
