SOCDEM

Evropská komise v dubnu 2013 upozornila (.pdf, str. 14) ČR, že nesprávně přejímá směrnici EIA o procesu posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví. Zároveň s upozorněním vznesla požadavek na provedení vyhodnocení projektů, které již procesem EIA prošly na základě předchozí verze zákona. V případě nesplnění těchto požadavků hrozilo, že nebude možno dočerpat přidělené evropské dotace.

Kvůli této kolizi se zákonem EIA byly ohroženy důležité dopravní projekty ČR a vláda proto začala s Evropskou komisí vyjednávat podmínky, které by umožnily postavit alespoň prioritní stavby a pokračovat v čerpání evropských prostředků.

Vyjednávání s Evropskou komisí se nakonec vydařilo a vláda tak 24. srpna 2016 schválila nařízení stanovující prioritní dopravní záměry, které nemusejí proces EIA opakovat. Mezi tyto stavby patří úsek D3 - obchvat Českých Budějovic. Evropská komise si přitom pro tuto stavbu vyžádala zvláštní režim.

Podle ministerstva životního prostředí tento režim„spočívá v požadavku, aby oznamovatel v podkladu obsahujícím popis aktuálního technického řešení záměru a jeho vlivu na životní prostředí a veřejné zdraví uvedl i nástin studovaných hlavních variant a stěžejní důvody pro volbu vybrané varianty s ohledem k jejímu vlivu na životní prostředí“. Jiří Zimola tak celou situaci líčí pravdivě a výstavba obchvatu Českých Budějovic skutečně může pokračovat v čerpání evropských dotací.

Je pravdou, že v Jihočeském kraji k výstavbě dálnic nedocházelo. Výrok však hodnotíme jako nepravdivý, protože hejtman Zimola mluvil o pozastavení výstavby silnic v České republice, k čemuž v uvedené době (2010–2011) nedošlo.

Vít Bárta byl ministrem dopravy v období od 13. července 2010 do 21. dubna 2011.

Podle dostupných informací Ředitelství silnic a dálnic se od roku 2010 do roku 2015 v rámci Jihočeského kraje skutečně začalo (.pdf, str. 2) s výstavbou dálnic až roku 2013. V časovém období 2010 až 2012 byl počet kilometrů dálnic v Jihočeském kraji 15,4 km. Teprve v roce 2013 došlo k výraznému navýšení, a to na 40 km. Od té doby se však opět v Jihočeském kraji žádné dálnice nestaví.

Co se týče celé České republiky, podle výročních zpráv ŘSD se počet kilometrů dálnic zvyšoval. V roce 2010 se jednalo o celkem 733,9 km (.pdf, str. 9) a v roce 2015 to bylo 775,8 km. (.pdf, str. 24). V době, kdy byl Vít Bárta ministrem dopravy (roky 2010–2011), došlo k navýšení kilometrů dálnic o 7,2.

počet km (celostátně)201020112012201320142015dálnice733,9741,1751,2775,8775,8776rychlostní komunikace422,3427442,1458,3459,4

434,2

V případě rychlostních komunikací v Jihočeském kraji se počet kilometrů od roku 2011 dokonce snížil ze 7,4 na 6,7. Od roku 2011 se toto číslo nesnížilo ani nezvýšilo. V Jihočeském kraji tedy nedochází ani k výstavbě rychlostních komunikací.

V případě celé republiky bylo v roce 2010 celkem 422,3 km a v roce 2014 to bylo už 459,4 km. Ve sledovaném období (2010–2011) se zvýšil počet kilometrů rychlostních komunikací na území ČR o 4,7. Viz tabulka (.xlsx)

Dodejme, že „Novelou Zákona 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích došlo od 1. 1. 2016 ke změně většiny rychlostních silnic na dálnice II. třídy“. (.pdf, str. 22) Z tohoto důvodu se snížil počet km rychlostních komunikací, jak je uvedeno v tabulce, a dále se navýšil (pouze administrativně) počet kilometrů dálnic na 1228 km.

Je zjevné, že zatímco k výstavbě dálnic a rychlostních silnic v Jihočeském kraji v uvedeném období nedocházelo, na území celé republiky k nárůstu počtu kilometrů došlo.

Pro oblast Jihočeského kraje spravoval finance Regionální operační program NUTS II Jihozápad s celkovou částkou přes 633 milionů eur pro období 2007–2013. V rámci ROP Jihozápad bylo zmiňováno zlepšení regionální silniční sítě (silnice II. a III. třídy) coby jeden z cílů programu v rámci zvýšení dostupnosti regionu a jeho částí (. pdf, s. 64).

Místní komunikace spadaly v rámci prioritní osy 1 „Dostupnost center“ pod dvě oblasti finanční podpory:

1. Modernizace regionální silniční sítě s rozpočtem přibližně 6 miliard korun (tabulka 2, s. 11).
2. Rozvoj místních komunikací s rozpočtem přibližně 1 miliardy korun (tabulka 10, s. 31–32).

Výsledkem podpory Modernizace regionální silniční sítě byla výstavba 21 nových a rekonstrukce 230 kilometrů původních silnic II. a III. třídy (tabulka 1, s. 9). V rámci podpory Rozvoj místních komunikací bylo postaveno 10 nových a rekonstruováno 90 kilometrů těchto silnic II. a III. třídy (tabulka 9, s. 29).

Výrok hodnotíme jako nepravdu především proto, že Zimola byl fakticky nepřesný jak ohledně výše dostupné částky, tak počtu kilometrů rekonstruovaných komunikací.

Dle údajů Regionálního operačního programu (ROP) Jihozápad čerpalo úspěšně město Nová Bystřice na opravu, rozvoj a modernizaci silnic mezi lety 2008–2015 částku více než 19 milionů korun (. pdf, s. 16). Kromě komunikací čerpalo ze stejného programu také dotaci na Regionální úzkorozchodné muzeum a rekonstrukci místního Kulturního domu.

Pokud jde o otázku Zimolova působení v Nové Bystřici, tak je skutečností, že byl starostou obce do roku 2008. Od roku 2008 do současnosti (v době čerpání dotací) zastával jen aktivní politickou funkci jako jeden z řadových zastupitelů města.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože město Nová Bystřice úspěšně čerpalo finance na opravu komunikací. Stalo se tak v době, kdy Zimola již nebyl starostou. V jednom případě ještě starostou byl, to ovšem nefiguroval v roli krajského hejtmana. V obou rolích najednou pak nefiguroval.

Pravdou je, že Zimola se takto nejméně jednou vyjádřil, což popisuje server iDNES.cz ve svém textu z července 2016.

V textu Lukáše MarkaLetiště chce odbavit 80 tisíc lidí za rok. A hledá strategického partnera z 6. července 2016 je uvedeno:

„Pro budoucí lepší hospodaření hledá Jihočeský kraj i nadále pro letiště strategického partnera. ‚ Samozřejmě hledáme a vím, že toto říkám pořád. Je mi jasné, že by mnozí chtěli slyšet, kdo to je a jak jsou jednání daleko, ale to zatím nemohu. Není to proto, že by zájemce nebyl, ale nechceme tím ohrozit samotná jednání, ' řekl hejtman Jiří Zimola (ČSSD).Naznačil, že o spolupráci má zájem významný investor, který by chtěl ve spolupráci s letištěm postavit logistický areál pro spojení Evropy s Čínou. Jednat se má o přepravu zboží objednávané přes e-shopy po internetu. ‚ Jsme na začátku vyjednávání, nechci předbíhat, ' dodal Zimola.“

Rada Jihočeského kraje na schůzi (.pdf, str. 9) 6. prosince 2011 rozhodla o zrušení veřejné zakázky modernizace silnic II. a III. tříd. Zároveň uložila řediteli krajského úřadu povinnost zahájit přípravu zadávací dokumentace k vypsání nového otevřeného zadávacího řízení.

Kraj zakázku zrušil, protože policie podezírala firmu, která měla soutěž zajistit, z machinací. Vítěze měl losovat upravený software. Kraj nebude čekat, jak v této kauze úřad rozhodne, říká hejtman Jiří Zimola: „Domníváme se, že v této situaci, kdy existuje podezření, že výběr uchazeče nebyl úplně transparentní, je to jediné možné a podle našeho názoru správné řešení."

ÚOHS v roce 2012 udělil kvůli této zakázce kraji pokutu ve výši 350 tisíc korun. Kraj dle úřadu nedodržel postup stanovený dle zákona, když losování dne 21. 6. 2011 prostřednictvím elektronického zařízení neprovedl v souladu se zásadou transparentnosti. Tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel již dne 16. 8. 2011 uzavřel smlouvu na veřejnou zakázku.

Ve volebním období 2008–2012 vedl Jihočeský kraj hejtman Jiří Zimola, radu kraje tvořila koalice ČSSD a ODS.

Tato kauza se týká podaného oznámení NKÚ v lednu roku 2015 kvůli špatnému nákupu vybavení do zdravotnických zařízení od ROP (Regionální operační program Jihozápad), který má na starosti správu evropských dotací pro Jihočeský a Plzeňský kraj.

Toto vybavení kupovaly nemocnice od ROP za překvapivě nízkou cenu: „Například při nákupu vybavení jednotky intenzivní péče v Nemocnici Tábor by optimální cena byla podle indikátorů rady téměř 260 milionů korun. Skutečná cena ale činila 21 milionů,“ řekla mluvčí NKÚ Olga Málková (viz ČTK/Ihned.cz).

Dále mělo NKÚ podezření, že nemocnice schválně nízké položky slučovaly do větších, aby poté mohly žádat o dotace.

„Bylo tam několik desítek kontrol a všechny se shodly na tom, že je to v pořádku,“ tvrdil předseda Regionální rady ROP Grüner. Táborská a českobudějovická nemocnice toto obvinění popíraly a ROP souhlasí.

Jihočeské nemocnice prostřednictvím předsedy představenstva pro ČTK uvedly:

„Považujeme takzvané zjištění NKÚ za účelové, což je patrné i z toho, že NKÚ zprávu poskytl tisku a nikoli finančním orgánům. Jsme připraveni bránit dobré jméno nemocnice i soudní cestou.“

Táborská nemocnice vydala pouze tiskovou zprávu, kde se k této záležitosti vyjádřila. O žalobě v tomto prohlášení zmínka není. Ani v jednom případě se nám nepodařilo dohledat, že by nemocnice podaly žalobu proti NKÚ, jak o tom Zimola mluví. Výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Výrok Petra Navrátila jsme ověřili na základě údajů Českého statistického úřadu, který zveřejnil, že se většina socioekonomických ukazatelů v kraji meziročně ubírá k lepšímu.

Kvalitu lidského života lze měřit pomocí mnoha ukazatelů a každá mezinárodní organizace používá svoji vlastní metodiku.

Například OSN ji určuje podle očekávané délky života, doby trvání školní docházky a hrubého národního důchodu na obyvatele. Poté sestavuje žebříček zemí podle tzv. indexu lidského rozvoje. Tato metoda se však pro užití v regionech ČR nehodí a možná i proto je studií, které by porovnávaly kvalitu života napříč českými kraji, poskrovnu.

Pokusili jsme se tedy určit zlepšení porovnáním dat ČSÚ uvedených v této publikaci (.pdf) za rok 2015. Sledovali jsme změny mezi lety 2010 a 2015, výjimečně 2014. Z vybraných údajů jsme sestavili následující tabulku:

Údaj2010

20112012201320142015 Naděje dožití muž/žena

73,5/80,9

73,7/81,3

74,4/81,4

74,8/81,6

75,1/81,5

75,4/81,8

Emise oxidů dusíku (t/m2)

1,71,6

1,61,5

1,5

není uvedeno

Medián mezd v Kč

20 666

20 153

20 036

20 576

21 094

21 770

Podíl nezaměstnaných v %

7,9

7,07,8

8,37,4

6,0HDP na obyvatele (v tisících Kč)

313,1

323,6

323,3

329,3

359,4

není uvedeno

Z tabulky vyplývá, že se mezi lety 2010 a 2015 většina údajů ve Zlínském kraji změnila k lepšímu. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Primátor Zlína Adámek hovořil o tom, že by rád zavedl v kraji tzv. otevřenou radnici, přičemž rozklikávací rozpočet je samozřejmostí. „Otevřená radnice“ je jednou ze záložek webových stránek města Zlín a. Zde se nachází odkaz na rozklikávací rozpočet města, odkazy na seznam veřejných zakázek, registr uzavřených smluv, zprávy o projektech podporovaných EU a také videozáznamy z jednání zastupitelstva.

Co se týče Zlínského kraje, na konci května 2016 byly spuštěny nové webové stránky. Nalezneme na nich i tzv. rozklikávací rozpočet. Jedná se přitom o internetovou aplikaci ministerstva financí s přehledem hospodaření všech krajů v ČR. Ve srovnání s rozklikávacím rozpočtem Zlína však uvádí pouze základní informace, a navíc je veden státem, nikoli krajem. Rozdílnost rozpočtů jsme ověřili ve výroku Miroslava Adámka.

Na krajských stránkách se nachází také databáze veřejných zakázek. Záznamy z jednání zastupitelstva, uzavřené smlouvy a zprávy o evropských projektech však chybí. Při posuzování otevřenosti kraje také upozorňujeme, že kromě záznamů z jednání kraj nepublikuje ani zápisy a jmenná hlasování, čemuž se věnujeme v dalších výrocích.

Dalším Adámkovým parametrem je příjemnost stránek, kterou nelze fakticky hodnotit. Jediným ověřitelným faktem je tak rozklikávací rozpočet, který sice kraj má, nicméně se jedná pouze o portál ministerstva financí bez podrobných informací.

Výrok hodnotíme jako zavádějící i kvůli chybějícím záznamům z jednání zastupitelstva.

Na webových stránkách Zlínského kraje není přímý přenos z jednání zastupitelstva (videozáznam) a ve výpisech z usnesení zastupitelstva (.pdf) (jednání zastupitelstva z 29. 6. 2016) není uvedeno kdo a jak hlasoval v dané věci.

Lze si podat žádost o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1996 Sb. V archivu žádostí o poskytnutí informací v období 2008–2016 se taková žádost objevila v roce 2013 (.doc) a bylo jí vyhověno.

Dodejme, že v jiných krajích jsou záznamy hlasování po jménech dostupné. Z námi ověřovaných 2 krajů (Liberecký a Kraj Vysočina) jsou takto dohledatelné záznamy v obou.