Ale tím, jak jsou soudci neodvolatelní do smrti u nás, tak právě nemají tu přímou odpovědnost...
Tomio Okamura ve výroku srovnává "neodvolatelnost" českých soudců s deklarovaným pětiletým mandátem soudců v USA. Poměry v USA se zabýval předchozí výrok, v tomto se budeme věnovat výhradně situaci v ČR. Jeho výrok hodnotíme jako zavádějící, protože sice soudci nemusí obhajovat svůj mandát v několikaletých obdobích (jak nastiňoval v předchozím výroku), ale může nastat situace, kdy budou odvoláni z funkce.
Institut soudců a jeho náležitosti jsou upraveny v zákoně o soudech a soudcích (č. 6/2002 Sb.). §61 toho zákona říká: " Soudci jsou jmenováni do funkce bez časového omezení".
To ovšem neznamená, že by byli neodvolatelní. Například § 88 jako jedno z kárných opatření, které je možné uložit soudci, stanoví i odvolání z funkce soudce.
§94 výčtem vyjmenovává případy, kdy funkce soudce zaniká: "Funkce soudce zaniká a) uplynutím kalendářního roku, v němž soudce dosáhl věku 70 let, b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo zjištěno, že je z důvodu uvedeného v § 91 nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci, c) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, d) zrušeno, e) dnem právní moci rozhodnutí, kterým mu bylo uloženo kárné opatření odvolání z funkce soudce [§ 88 odst. 1 písm. d)], f) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl soudce zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena, g) dnem, kdy soudce pozbyl státní občanství České republiky, h) smrtí nebo dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl soudce prohlášen za mrtvého."
...a je velká nespokojenost občanů s úrovní soudů.
Spokojenost českých občanů se soudnictvím hodnotil naposled v lednu 2014 průzkum CVVM. Podle tohoto průzkumu bylo s českým soudnictvím spokojeno nebo spíše spokojeno 13 % respondentů vůči 43 procentům nespokojených nebo spíše nespokojených.
Velké šetření pak proběhlo v rámci průzkumu Eurobarometer (.pdf) v září a říjnu 2013. Průzkum se zabýval především důvěrou občanů k jednotlivým aspektům soudního systému. Z tohoto výzkumu vyplynulo, že čeští občané soudům spíše nedůvěřují (str. 14, soudům věří 25 % občanů, což je jeden z nejhorších výsledků, průměr v EU je 53 %).
Tak nám žádný vládní návrh (o financování pol. stran – pozn. Demagog.cz) ještě předložen nebyl, takže těžko ho můžeme diskutovat.
Ke dni ověření (tj. 31. března 2014) bylo v Poslanecké sněmovně projednáno celkem 83 sněmovních tisků návrhů zákonů a žádný z nich se netýkal návrhu zákona o financování politických stran (Sněmovní tisky - návrhy zákonů). Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
To fakticky potvrdil v diskuzi následně i ministr Dienstbier, když uvedl, že v legislativním plánu vlády je tato agenda zařazena na září 2014.
Václav MORAVEC: Podívejte se na příklad lidovců a mecenáše Sekyry. Lidovci to oficiálně přiznali a jaké s tím teď mají problémy, jestli náhodou developer Sekyra nebude ovlivňovat právě to. Tomio OKAMURA Oni to totiž přiznali až na výtku od člena jiné politické strany, který na to upozornil.
Debata o tom, že KDU-ČSL sponzoroval developer Luděk Sekyra, se skutečně začala vést veřejně až v listopadu 2013 na základě výroku Andreje Babiše o tom, že někteří členové ANO mají s tímto sponzorem lidovců problém. Ovšem KDU-ČSL sponzorský dar Luďka Sekyry ve výši jednoho milionu korun přiznala už v září 2013 na svém transparentním účtu. Kdokoliv si tak mohl už před medializací této skutečnosti zjistit, že developer Sekyra lidovce sponzoroval a v jaké výši.
Andrej Babišřekl v listopadu 2013 Právu: „Lidovci mají problém s mou lustrací, někteří naši členové zase mají problém, že KDU-ČSL financuje přítel Františka Mrázka pan Luděk Sekyra. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek nebyl v médiích ani schopen říci, kolik miliónů jim dal. Doufám, že zprůhlední své financování. Bylo by špatné, kdyby byly strany řízené ze zákulisí“.
Předseda KDU-ČSL pakkontroval ke sponzoringu Luďka Sekyra takto: „Letos to bylo v řádech milionů korun. Něco dal na transparentní účet, něco, jak jsem byl upozorněn, šlo i na náš běžný účet. Takže všechno je dohledatelné a transparentní“.
Jak jsme již zmínili, KDU-ČSL zveřejnila dar Luďka Sekyry na svém účtu už před výtkou Adreje Babiše a developerovo jméno a částku, kterou věnoval, lze také nalézt ve výroční zprávě (.pdf, str.19) o hospodaření lidovců za rok 2013. Výrok Tomia Okamury se tedy nezakládá na pravdivých faktech.
Ale pakliže ta právnická osoba by měla, jasně by bylo zřejmé, že ty peníze tady daní, že je přeprověřená, že tam nejsou žádné úniky, že ta činnost je legální a hlavně aby bylo vidět skutečně, dneska je problém přece to skryté financování politických stran, že oni dostávají nějaké sponzoringy. My takové velké sponzory žádné nemáme.
Financování hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury lze online procházet pouze na transparentním účtu tohoto hnutí, který byl založen před podzimními volbami 2013. Zde ovšem nejsou za posledních pět měsíců téměř žádné aktivity. Strana dále nezveřejnila online výroční zprávu o svém financování za rok 2013, takže ekonomické aktivity hnutí nelze zkontrolovat a prokázat tak, že Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury nemá žádné velké sponzory.
My jsme byli jedna z politických stran, která měla transparentní účet, to znamená, aby všechny peníze, co jsme inkasovali, tak jsou na transparentním účtu, a je to tam možná vidět ještě dodnes.
Hnutí Úsvit skutečně založilo 13. září 2013 u Fio banky transparentní účet, kam přicházely peníze od drobných dárců a prostřednictvím kterého byl čerpán sedmimilionový úvěr na kampaň. Transparentní účet měly i další strany, například KDU-ČSL, Strana zelených či TOP09.
Jak však v únoru informoval server ihned.cz, více než polovinu z 15 a půl milionu utracených za kampaň měl platit sám Tomio Okamura ještě před kampaní jako fyzická osoba takzvaně "ze svého". Ihned.cz tak vznáší podezření, zda tím strana nekryje nějaké další mecenáše.
Výrok tak hodnotíme jako zavádějící, na zmíněném transparentním účtu totiž nejsou zdaleka vidět všechny peníze, které strana použila na kampaň.
Požádali jsme koaliční strany, aby se vyjádřily a přijaly nebo odmítly základní principy všeobecného referenda, abychom se na základě toho rozhodli o důvěře vládě.
Ve svém tiskovém prohlášení hnutí Úsvit říká, že oslovilo vládní strany ohledně jejich názoru na jednu z programových priorit hnutí, obecné referendum. Ze tří vládních stran jim na tento dotaz odpovědělo pouze ANO 2011, a proto se hnutí rozhodlo vládu nepodpořit.
My v hnutí Úsvit jsme slíbili voličům, za jakých přesných podmínek vládu podpoříme. V podstatě tou jedinou podmínkou je funkční a realizovatelný zákon o referendu.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý na základě slov předsedy strany Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury: „Podpoříme vládu, aniž do ní otevřeně vstoupíme, která podpoří přijetí zákona o obecném závazném referendu, jehož realizace nebude omezena procenty hlasujících a počet podpisů občanů pod zákonodárnou iniciativu nebude vyšší než 100 tisíc ”.
Žádáme, aby jeho (nově zaváděného referenda) platnost, nebyla vázaná počtem zúčastněných voličů, tak jako dnes u všech jiných typů voleb do Sněmovny, kraje, obce a Senátu.
Na základě vyjádření v tiskovém prohlášení vydaném hnutím Úsvit hodnotíme výrok jako pravdivý. V citovaném prohlášení je vyslovení důvěry vládě explicitně podmiňováno požadavkem na přijetí zákona o obecném referendu.
Funkční referendum je zde definováno jako takové,
„- jehož vyhlášení v praxi nebude znemožněno vysokým počtem podpisů potřebných pro iniciaci referenda nebo jinou formální kličkou - jeho platnost, tak jako dnes u všech jiných typů voleb do Sněmovny, kraje, obce a Senátu nebude vázaná počtem voličů - a otázky v referendu budou omezeny pouze jejich ústavností, kterou bude přezkoumávat Ústavní soud“.
Jelikož tedy Úsvit skutečně chce takové referendum, které bude platné bez ohledu na účast, je výrok hodnocen jako pravdivý.
Tomáš Garrigue Masaryk říkal, a vzpomeňme na ten citát, že chce, abychom byli středoevropské Švýcarsko. A on nemyslel tím středoevropským Švýcarskem prosperitu, ta tady relativně byla. On myslel právě ty prvky přímé demokracie. A Tomáš Garrigue Masaryk už se je snažil za první republiky zavádět.
Tomio Okamura se takto vyjádřil (23:50) v pořadu Hydepark 4. 11. 2013.
Z důvodu nedostatku veřejných elektronických zdrojů a rozsahu tohoto tématu, jež se hodí spíše pro historickou práci, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Státoprávní uspořádání skutečně mělo nést jisté prvky švýcarského modelu, avšak rozsáhlá samospráva a kantonální členění nakonec aplikováno nebylo.
Co se týče přímé demokracie, tak v díle Světová revoluce se o ní Masaryk vyjadřuje (.doc, str. 20) jako o ideálu, v praxi se však dle něj pro celostátní úroveň hodí spíše demokracie nepřímá.
Z hlediska ekonomické vyspělosti dle historiků Z. Kárníka a E. Kubů Československo nepatřilo mezi nejrozvinutější ekonomiky na světě. V jistých odvětvích však dle knihy Mýtus a realita hospodářské vyspělosti Československa mezi světovými válkami dosahovalo poměrně solidních výsledků.
O Masarykově podílu na zavádění konkrétních prvků přímé demokracie za první republiky se nám nepodařilo dohledat informace.
Na výroky Tomia Okamury o Masarykovi a přímé demokracii se objevily jak souhlasné, tak nesouhlasné reakce.
