Tomio Okamura
My do vlády nevstoupíme, to jsme říkali i před volbami, ale umožníme konstruktivně vládě fungovat na základě našich hlasů, pakliže nám slíbí, že prosadíme společně změny k přímé demokracii, především zákon o referendu bez výjimek, aby hlas občanů byl v těch palčivých otázkách skutečně tím nejdůležitější, nejvyšším a posledním.
Již při prvním oznámení, že bude strana Úsvit za přímou demokracii kandidovat ve sněmovních volbách, předseda Tomio Okamura uvedl: "Neusilujeme o vstup do vlády, klidně budeme opoziční stranou, na které bude záviset vláda". V rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář 27. srpna předseda Okamura jasně prohlásil, že budoucí vládu hnutí podpoří pouze při splnění klíčové podmínky, že prosadí zákon o obecném referendu bez omezení otázek pro hlasování, ve kterém by pak hnutí chtělo prosadit přímou volbu poslanců a senátorů a odvolatelnost politiků.
Senátní obvod má, můj senátní obvod má 79 měst a obcí.
Senátním obvodem, ve kterém byl Tomio Okamura v roce 2012 za Nezávislé kandidáty zvolen, je obvod č. 80 - Zlín a skutečně jej tvoří 79 územních celků. Výrok je tedy pravdivý.
Já jsem je (obce v senátním obvodě Okamury - pozn. Demagog.cz) za ty dva roky skutečně objel všechny, včetně opakovaných besed, a když se mi podařilo všem vysvětlit principy přímé demokracie, tak jsem vyhrál i nad hejtmanem ČSSD 70:30.
Seznam (výčet) všech předvolebních "výjezdů do obcí" kandidáta do Senátu a hejtmana zlínského kraje za ČSSD Stanislava Mišáka se nám nepodařilo dohledat.
Tomio Okamura uvádí seznam "veřejných vystoupení" na své webové stránce. Zde můžeme zjistit, že ve zmíněném dvouletém období před senátními volbami (cca 20.10.- 2010 - 20.10.2012) vystoupil celkem na 86 místech po celé ČR. Z tohoto počtu však náleží do diskutovaného senátního obvodu č. 80 - Zlín cca 12 obcí. To zdali je však tento výčet výjezdů na Okamurově webu vyčerpávající - s ohledem na absenci dat - říci nelze.
Výrok na základě výše uvedených skutečností označujeme jako neověřitelný.
Pan poslanec Pekárek, který byl ve vězení, zloděj a podvodník, který se bránil vzdát se poslaneckého mandátu a inkasoval desítky tisíc měsíčně jako poslanec, anebo tady máme další poslance, kteří jsou ve vězení a inkasují tam statisícové platy.
Bývalý poslanec Roman Pekárek uvězněný v únoru 2013 se skutečně odmítl vzdát mandátu a až do srpna pobíral poslanecký plat. Jediným dalším uvězněným poslancem byl však David Rath. Také začal platit zákon, který vyplácení platu pravomocně odsouzeným poslancům ruší.* Poslanecká sněmovna byla navíc v srpnu rozpuštěna a všichni poslanci, včetně těch ve vazbě, přišli o mandát. Není tedy pravda, že „...tady máme další poslance, kteří jsou ve vězení a inkasují tam statisícové platy." a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
* Tento zákon se na Davida Ratha nevztahoval, protože Rath nebyl pravomocně odsouzen.
Odvolatelnost politiků funguje standardně nejenom ve Švýcarsku, ve Spojených státech, ale i v takových zemích, jako je třeba Venezuela a podobně.
Odvolatelnost politiků (.pdf, s. 4-6) funguje kromě Švýcarska a Spojených států také ve Venezuele, na Filipínách a v kanadské provincii Britská Kolumbie.
Nicméně ve Švýcarsku (s. 5) se nepodařilo nikoho odvolat od roku 2003, v Britské Kolumbii (s. 6) neprošlo 23 petic z 24. I ve Spojených státech (s. 4) je tento prostředek využíván zřídka.
Institut odvolávání politiků tedy v uvedených zemích de iure funguje, není však příliš využíván. Tomio Okamura má nicméně pravdu v tom, že jím zmiňované země (a také některé další) mají prvek odvolatelnosti politiků zaveden a z tohoto důvodu (byť není hojně využíván) hodnotíme výrok jako pravdivý.
Vzpomeňte na amerického herce Arnolda Schwarzeneggera. Ten, když se stal poprvé kalifornským guvernérem, tak to nebylo na základě voleb v řádném termínu, ale bylo to na základě předčasných voleb, kvůli, protože předešlý guvernér byl odvolán americkými občany, občany Kalifornie kvůli skandálům.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Občané amerického státu Kalifornia si opravdu 7. října 2003 poprvé v historii vyzkoušeli zákon o odvolání guvernéra, kterým byl Gray Davis. Český rozhlas uvedl: " Odvolávací volby jsou reakcí Kaliforňanů na podle mnohých zhoubnou ekonomickou politiku guvernéra za Demokratickou stranu Graye Davise. Opozice jej obvinila, že dovedl stát na pokraj bankrotu. "
Hlavním důvodem pro předčasné ukončení druhého funkčního období Davise byla neschopnost vyvést stát Kalifornie z energetické krize a zabránit hluboce deficitnímu rozpočtu, jak dokládají česká i zahraniční média.
Podle serveru iDNES.cz americký herec Arnold Schwarzenegger získal hlasy téměř poloviny voličů, kdežto druhý nejsilnější kandidát viceguvernér Cruz Bustamante získal přes 32 %. Pro odchod exguvernéra Davise hlasovalo zhruba 55 % z 10 miliónů Kaliforňanů.
Dovolte mi říct, já jsem si teďka přečetl studii profesora Švejnara z Národohospodářského ústavu. Vloni jsme tady měli zakázky za 501 miliard z toho 100 miliard prý bylo zbytečně vyhozeno předražováním a rozkrádáním veřejných peněz.
Tomio Okamura se patrně odkazuje na studii think tanku IDEA, který vzniknul pod vedením profesora Švejnara a je projektem Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR. Studie z roku 2012 se zabývá veřejnými zakázkami, chováním zadavatelů a základními vzorci chování zadavatelů při zadávání zakázek a vlivy na vysoutěženou cenu.
Tato studie však nevyčísluje míru předražení zakázek a žádnou další práci IDEA či CERGE na toto téma se nám nepodařidlo dohledat.
Podle vyjádření Filipa Pertolda z CERGE-EI "takové čislo v žadné studii nezveřejnili, nicméně rozhodně nebude daleko od pravdy, protože jsme publikovali, že otevřené řízení při zadávání zakázek ušetří asi 10 procent oproti jiným typům řízení a pak zaléží jakým objemem se toto číslo vynásobí".
Přibližnou roční hodnotu veřejných zakázek odhaduje vládní poradní orgán NERV ve své studii z roku 2011 na 640 až 660 miliard korun, stejnou částku uvádí i výše zmíněná studie IDEA (strana 10). Míru předraženosti pak také odhaduje NERV na 10 procent z této částky, přibližně 65 miliard, tedy nikoliv 100 miliard, jak tvrdí Tomio Okamura. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
V České republice my jenom na důchody vyplácíme něco přes 300 miliard.
Aplikace Rozklikávací rozpočet sdružení Budování státu.cz ukazuje, že pro rok 2012 bylo na starobní důchody vydáno 299 mld. Kč.
Okamura však explicitně nehovoří o starobních důchodech, ale o důchodech obecně. Rozpočtová kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí pro roky 2012 a 2013 obsahuje výdaje na dávky důchodového pojištění ve výši 373 a 384 mld. pro tyto roky.
Jde tedy sice o částky poměrně vyšší, než jak je popisuje poslanec ve svém výroku, nicméně vztáhneme-li jeho údaj na starobní důchody, bude již výše něco přes 300 mld. odpovídat reálnému stavu.
Údaje o důchodech v České republice popisuje také Česká správa sociálního zabezpečení.
Tak my jsme byli přizváni zatím od jedné jediné strany, a to bylo ANO Andreje Babiše. Ten výsledek byl prezentován i v médiích. ANO řeklo ústy paní Jourové, že jsme se, že tam nebyly v těch zásadních věcech nějaké rozdíly.
Místopředsedkyně ANO Věra Jourová prohlásila po společné schůzce s Tomiem Okamurou: "Nenarazili jsme na zásadní neshodu v našich programech."
Sám Tomio Okamura řekl Parlamentním listům 29. října, že má naplánovanou schůzku s ANO a že Bohuslav Sobotka slíbil, že sociální demokraté se mu ozvou. Podle serveru novinky.cz proběhla neformální schůzka "s někým z vedení ČSSD", není však jasné s kým, předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, který je momentálně jediným členem vyjednávacího týmu, trvdí, že se s Tomiem Okamurou nesešel.
Média prozatím nepřinesla zprávy o jiných vyjednáváních mezi Úsvitem a dalšími stranami.
My máme v programu, že chceme snížit spotřební daň z nafty.
Výrok můžeme zhodnotit jako pravdivý. Ve volebním programu strany Úsvit za přímou demokracii předsedy Tomia Okamury se opravdu můžeme dočíst (bod 4): "Budeme prosazovat snižování DPH a spotřební daně u pohonných hmot.".
