STAN

Výrok pochází z rozhovoru Stanislava Polčáka, publikovaného serverem Česká justice 5. 2. 2014.

Na základě zjištěných informací o parlamentní imunitě v Evropě hodnotíme výrok Stanislava Polčáka jako pravdivý.

Institut parlamentní imunity (pdf, strana 2) se skládá ze dvou částí - neodpovědnosti a nestíhatelnosti. Dokument Parlamentní imunita vydaný Parlamentním institutem definuje neodpovědnost (pdf, strana 7) jako imunitu pro hlasování a projevy učiněné na parlamentní půdě nebo při výkonu mandátu. Dle tohoto materiálu je neodpovědnost nějakým způsobem upravena ve všech evropských státech (dokument zde čerpá z knih Ústavy států Evropské unie, 1. a 2. díl z let 2004- 2005, a materiálu „Report on the Regime of Parliamentary Immunity" z r. 1996).

V „Report on the Regime of Parliamentary Immunity" (pdf) se hovoří konkrétně o: Albánii, Rakousku, Bělorusku, Belgii, Bulharsku, Chorvatsku, Kypru, České republice, Dánsku, Finsku, Francii, Gruzii, Německu, Řecku, Maďarsku, Irsku, Itálii, Lotyšsku, Lichtenštejnsku, Litvě, Lucembursku, Maltě, Moldávii, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, Rumunsku, Rusku, Slovensku, Slovinsku, Španělsku, Švédsku, Švýcarsku, Turecku, Ukrajině a Velké Británii (strany 16 - 86).

Nestíhatelnost (pdf, strana 9), na rozdíl od neodpovědnosti, není zakotvena ve všech ústavách evropských zemí. Nestíhatelnost (tamtéž, strana 5, 6), nebo také imunita v užším slova smyslu, je ochrana člena parlamentu před některými úkony v právním řízení.

Bohužel se nám nepodařilo dohledat aktuálnější informace, nicméně ústavní pořádek a politická imunita jsou spíše trvalejšímy rysy právní kultury, které se příliš často nemění.

Výrok byl uveřejněn 5. 12. 2013 na serveru iDnes.cz.

Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k aktuální a předchozí členské základně Ústavně právního výboru.

Období

Předsedové

Místopředsedové

Řádní členové

2010 – 20133*

6**

8

2013 –1

6

12

*)

3 předsedové v celém období, ale vždy pouze jeden v daný okamžik:

Karolína Peake (od 9. 7. 2010 do 1. 7. 2011),

Marek Benda (od 15. 12. 2011 do 19. 12. 2012) a

Stanislav Polčák (od 19. 12. 2012 do 28. 8. 2013).

**)

6 místopředsedů, ne všichni však zastávali post ve výboru po celou dobu.

Bývalý místopředseda Křeček (od 8. 7. 2010 do 5. 4. 2013) byl vystřídán místopředsedou Chvojkou (od 10. 4. 2013 do 28. 8. 2013) a

místopředseda Staněk zastával post od 19. 12. 2012 do 28. 8. 2013.

Nejvyšší počet místopředsedů, kteří zastávali funkci v jednom okamžiku, bylo 5.

Tudíž nynější početní stav místopředsedů v tomto výboru je skutečně vyšší.

Pokud jde o platy místopředsedů, pak platová základna pro představitele je 51 731 Kč. Plat poslance má koeficient 1,08 k této základně.

Místopředsedům výborů se připočítává ještě koeficient 0,22. Má tedy o 11 381 Kč (po zaokrouhlení) více než řadový člen.

Výrok Petra Gazdíka hodnotíme na základě dostupných informací jako pravdivý - na Slovensku a v Polsku platí přímá volba starostů plošně, v Německu v některých spolkových zemích.

Volby starostů na Slovensku jsou upraveny zákonem č. 346/1990 Zb. , o voľbách do orgánov samosprávy obcí. Na základě tohoto zákona (.doc, slovensky, s. 1) jsou orgány samosprávy obcí (tj. i starosta) voleni na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.

V Německu je volba samosprávy obcí v kompetenci jednotlivých spolkových zemí. Například v Severním Porýní-Vestfálsku je volba starostů na základě všeobecného, přímého, volného a rovného hlasování. V Baden-Württembersku je také přímá volba.

V Polsku je podle analýzy ministerstva vnitra (mluví i o volbách starostů na Slovensku a v Polsku) přímá volba starostů (.pdf, s. 14) zavedena od roku 2002.

Dle informací z webu ODS, kde je otištěn rozhovor Ivan Fuksy v deníku Právo, se Ivan Fuksy do této skupiny řadí. Ivan Fuksa k 7.11.2012 složil poslanecký mandát.

Výrok Petra Gazdíka je označen za zavádějící na základě dostupných informací z Českého statistického úřadu a Eurostatu.

Sociální demokracie vládla v České republice v letech 1998 až 2006 a za tuto dobu se vystřídaly čtyři vlády pod vedením Miloše Zemana (22. červenec 1998 - 12. červenec 2002), Vladimíra Špidly (15. červenec 2002 - 4. srpna 2004), Stanislava Grosse (4. srpna 2004 - 25. dubna 2005) a Jiřího Paroubka (25. dubna 2005 - 16. srpna 2006).

V dokumentu (.xls) Českého statistického úřadu nazvaném " Česká republika: hlavní makroekonomické údaje " lze vidět, že růst nad šest procent byl zaznamenán v době vlády sociální demokracie v letech 2005 (6,8%) a 2006 (7%). Tuto informaci uvádí také např. Eurostat.

Ačkoliv tedy za vlády sociální demokracie lze zaznamenat šestiprocentnní hospodářský růst, neplatí to pro všechny vlády sociální demokracie. Z tohoto důvodu je výrok označen jako zavádějící.

Dle informací z Českého statistického úřadu a osobních stránek Bohuslava Sobotky hodnotíme výrok Petra Gazdíka jako pravdivý.

Bohuslav Sobotka byl podle životopisu na svých osobních stránkách ministrem financí od července 2002 do září 2006.

Devadesátimiliardovým státním deficitem myslí Petr Gazdík pravděpodobně deficit státního rozpočtu. V dokumentu (.xls) ČSÚ můžeme nalézt informace, které uvádějí, že v roce 2006, kdy Bohuslav Sobotka funkci ministra financí opouštěl, byl tento deficit 97,3 mld. Kč.

Pro úplnost: V předchozím roce (také s hospodářským růstem nad 6%) byl tento deficit nižší ve výši 56,4 mld. Kč a v roce 2002, kdy Bohuslav Sobotka do funkce ministra financí nastupoval byla výše deficitu 45,7 mld. Kč. Na nejvyšší úroveň se však dostal v roce 2003, kdy dosahoval výše 109,1 mld. Kč.

Výrok Petra Gazdíka hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nám nepodařilo najít relevantní informace (tj. týkající se návrhu státního rozpočtu pro rok 2013).

Pro úplnost ale připojujeme citaci ze Stanoviska NKÚ ke zprávě o plnění státního rozpočtu pro rok 2011 (.pdf), kde se uvádí: " Na růstu rozpočtovaných výdajů se podílejí zejména mandatorní výdaje, které by měly dosáhnout výše 679,6 mld. Kč, což je o 51,5 mld. Kč více oproti skutečnosti roku 2010. Podíl mandatorních výdajů na celkových výdajích tak vzroste na 57,1 % (rozpočtovaný podíl v roce 2010 byl55,1 %, v roce 2009 činil 53,5 % a v roce 2008 dosáhl podíl 52,5 %). "

Výrok hodnotíme jako pravdivý, přesto že procentuální vyjádření rozpočtových opatření není zcela přesné, avšak poměr 2:1 v rámci rozpočtových opatření na výdajové a příjmové stránce je dodržován od roku 2010, což je ve vládní zprávě doloženo následující tabulkou.

20102011201220132014kumulovaněpoměrÚspory ve výdajích (včetně vázání)15,558,5100,196,4115,0385,568%Daňová opatření (včetně změn pojistného) -18,337,047,175,8178,232%

Nehodnotíme do jaké míry „této vládě trhy věří“, ale v současné době Česká republika skutečně dosahuje příznivého hodnocení ratingových agentur, např Moody's hodnotí ČR stupněm A1.

V červenci letošního roku úrok z českých dluhopisů činil 2,33%, v říjnu pak ČR vydala dluhopisy za 750 milionů euro s úrokem 2,871%.

Úrok z českých dluhopisů se tedy skutečně v poslední době pohyboval mezi dvěma až třemi procenty a druhou část výroku proto hodnotíme jako pravdivou.

Podívejme se, zda jsou jednotlivá témata, které zmiňuje Petr Gazdík ovlivnitelná na centrální nebo na krajské úrovni.

Výše starobních důchodů je upravena v Zákoně č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pak v paragrafech 33, 34 a 36. Kraj tedy může výši důchodů v ČR ovlivnit pouze s využitím své zákonodárné iniciativy, tj. předložením návrhu zákona. Toto právo je zastupitelstvu kraje garantováno Ústavou ČR v Článku 41, odstavci 2.

Není úplně jasné, co Petr Gazdík míní pod problémem odluky církve od státu. Pokud bychom odluku církve od státu chápali jako nezasahování státu do věcí církve, včetně jejího financování, dali bychom mu za pravdu, jelikož financování církví je dáno Zákonem č. 218/1949 Sb. o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů. Církve jsou financovány ze státního rozpočtu, od roku 2011 jde o pevnou částku 1,348 miliard korun na platy duchovních. Pokud měl Petr Gazdík na mysli aktuální problém majetkového vyrovnání s církvemi, je tato část výroku též pravdivá, jelikož tuto oblast řeší vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, který byl zatím Poslanecké sněmovně vrácen Senátem.

Poslední téma, čili exekuce, upravuje Zákon č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekučních činnostech ve znění pozdějších předpisů. Zákon definuje roli exekutora a výkon samotných exekucí. Státní dohled nad exekutory dle paragrafu 7 zákona vykonává Ministerstvo spravedlnosti.

Jelikož všechny tři oblasti, které zmiňuje Petr Gazdík, jsou upraveny zákony, kraje, resp. zastupitelstvo kraje, může do těchto oblastí zasahovat pouze využije-li svého práva navrhovat zákony. Výrok tedy na základě těchto informací hodnotíme jako pravdivý.