My jsme zastavili víceméně všechno, co je drahé a rozvojové a necháváme jenom ty věci, které jsou nejdůležitější pro pacienty alespoň v těch novinkách.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se bohužel nepodařilo dohledat informace o tom, které služby v rámci zdravotnictví budou pro příští rok pozastaveny a které ponechány.
Systém zdravotnictví od roku 2000 do roku 2010 vzrostl téměř o sto procent, pokud jde o jeho náklady a také to, co je vybráno z pojistného. V některých letech ten růst byl až desetiprocentní, ale potom v roce 2009 vtrhla hospodářská krize a najednou tady byl propad téměř sedm miliard a nám se těch sedm miliard podařilo snížit alespoň na pět miliard. (..) A k tomu všemu tím, že to bude na nule, tak ještě jsme zvládli náraz DPH, který pro nás znamenal tak asi čtyři až čtyři a půl miliardy a náraz výrazného zvýšení mezd téměř šest miliard.
V zásadě můžeme rozdělit výdaje na zdravotnictví na veřejné a soukromé. Z hlediska veřejných se jedná zvláště o výdaje zdravotních pojišťoven a pak dále veřejných rozpočtů. V průměru se tyto dle ČSÚ (.pdf) výdaje zvyšovaly o 6,01 % ročně mezi léty 2000 a 2010 a nejrychlejší nárůst dosáhl 11,4 % mezi léty 2008 a 2009. Soukromé výdaje rostly ještě rychlejším tempem (ač z mnohem nižšího základu) a jejich průměrný roční nárůst dosáhl hodnoty 12,67 %, pokud se na výdaje podíváme souhrnně, průměrný roční nárůst odpovídá 6,82 %. Absolutní nárůst mezi rokem 2000 a 2010 je u veřejných výdajů 79,3 %, u soukromých 230 % a souhrnně o 93,5 %.
Zmíněný propad (.pdf, str. 42) se vztahuje k rozdílům mezi vybraným pojistným a výdaji zdravotních pojišťoven, který v roce 2010 dosáhl 6,89 mld. a v roce následujícím 5,16 mld. Rozdíl mezi výslednými hodnotami obou let je tvořen mírnějším růstem nákladů a růstem inkasa pojistného po rozdělení o 4,86 mld.
Růst snížené sazby DPH z 10 % na 14 % od počátku tohoto roku měl dle předběžných odhadů zvýšit náklady ve zdravotnictví o 4-5 mld. Kč, podobně růstu mezd ve zdravotnictví byl odhadován na 4-5 mld. Kč s dalším možným zvýšením.
My ty informace nemáme úplně přesně, ale spíše ty první náznaky ukazují, že ta spoluúčast se mírně snížila.
Výrok nejsme schopni ověřit, jelikož se nám nepodařilo vyhledat oficiální informaci, která by potvrzovala, že se spoluúčast od nástupu ministra Hegera snížila.
Dneska VZP má velmi rozsáhlé pravomoci v zákoně, organizovat metodiky a metodika společné revizní činnosti by se do toho klidně vešla.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na oficiálních stránkách VZP se můžeme dočíst: "Kontrola využívání a poskytování zdravotní péče v jejím objemu a kvalitě je povinností zdravotních pojišťoven, vyplývající ze zákona. Kontrolní činnost provádí VZP ČR prostřednictvím revizních lékařů a dalších odborných pracovníků ve zdravotnictví způsobilých k revizní činnosti."
VZP je tedy ze zákona odpovědná za veškerou revizní činnost a dá se tedy souhlasit s Leošem Hegerem, že i společná metodika by mohla být v její kompetenci.
A k té kritice musím dodat, že my jsme v úhradové vyhlášce udělali to, co po nás chtěla opozice, abychom zestejnili ceny pro nemocnice, pro malé a velké, pro platby, které jsou od různých pojišťoven dneska velmi různé, aby se blížily ke stejné hodnotě, ke stejné jednotkové hodnotě. A tam jsme udělali další krok kupředu. Loni to bylo 25% sblížení, letos to bude 50% sblížení.
Největší opoziční strana ČSSD skutečně chtěla podle Hegerových slov "zestejnit" platby pojišťoven za zákroky v jednotlivých zařízeních. Ze srovnání úhradové vyhlášky pro rok 2012 (.pdf) s návrhem úhradové vyhlášky pro rok 2013 (.pdf) pak vyplývá, že by mělo od Nového roku dojít ke změnám v základních bodech, ze kterých se vypočítávají náklady na jednotlivé zákroky. Nejsme bohužel schopni ověřit procentuální sblížení, neboť neovládáme metodický postup výpočtu. Budeme proto vděčni za vaše další podněty.
Mám o tom zákonu (prováděcí zákon - pozn. Demagog.cz) jisté pochyby, ale není to – abych vyvrátil předsudky – chyba ministerstva vnitra, které napsalo původní zákon. Poslalo to do sněmovny, tam zapůsobila lidová tvořivost a poslanci zákon zpotvořili tak, že to teď nese své výsledky.
Jak lze vidět ve znázornění legislativního procesu ohledně Zákona 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky, původním předkladatelem je v návrhu (.pdf, sněmovní tisk 613/0, předložen 27. února 2012) ministr vnitra. K tomuto návrhu bylo ve druhém čtení podáno 13 stran pozměňovacích návrhů (.pdf, sněmovní tisk 613/2) a s těmito návrhy byl 13. června 2012 zákon Poslaneckou sněmovnou přijat, pro tento návrh bylo 171 ze 186 přítomných poslanců, proti nehlasoval nikdo.
pokračování výroku 1: My jsme proti tomu protestovali, ale byli jsme přehlasováni.
Nikdo z TOP 09 proti pozměňovacím návrhům v zákoně o volbě prezidenta republiky neprotestoval ani nehlasoval proti. Pozměňovací návrhy k prováděcímu zákonu o volbě prezidenta republiky (Sněmovní tisk 613) byly po 1. čtení podány Ústavně právním výborem Sněmovny. Ve druhém čtení v následující obecné i podrobné rozpravě nikdo z poslanců ovšem s žádnou kritikou nepřišel a rovněž ani ve třetím čtení nikdo žádné připomínky nevyslovil. V následném hlasování o pozměňovacích návrzích podaných Ústavně právním výborem nebyl nikdo z poslanců proti, všichni členové TOP 09 buď hlasovali pro, nebo se zdrželi. Hodnotíme tedy výrok jako nepravdivý.
Proč vlastně kandidujete na prezidenta republiky? KS: To je několik důvodů. Zaprvé mě tím překvapila vlastní strana. Když jsem přijel na sjezd do Hradce Králové, přijel jsem trochu opožděně, a oni mi oznámili, že se na tom usnesli, což bylo bezvadné překvapení.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle oficiální zprávy ze sněmu strany TOP 09 byl Karel Schwarzenberg skutečně vybrán za stranického kandidáta TOP 09 na sjezdu strany 22. října 2011 v Hradci Králové. Skutečnost reflektovalo několik médií, za všechny uvádíme server iHNed.
Jsem byl dlouhá léta činný v politice u nás i v zahraničí, dva roky jsem pracoval jako šéf kanceláře pana prezidenta Havla a Hrad docela dobře znám.
Karel Schwarzenberg byl v 80. letech předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva, v letech 1990 - 1992 byl kancléřem prezidenta republiky (tehdy ČSFR) Václava Havla. Senátorský post vykonával ve volebním období 2004 - 2010 za obvod Praha 6 a téhož roku se stal poslancem za TOP 09.
Já jsem stejný ročník, jako byl jeho otec (Jiří Dientstbier starší), takže mladého Dienstbiera znám ještě z doby, kdy sotva dospíval.
Jiří Dienstbier starší se narodil 20. 4. 1937 a Karel Schwarzenberg se narodil 10. 12. 1937. Oba působili v Českém helsinském výboru, Jiří Dienstbier st. jako jeho spoluzakladatel, Karel Schwarzenberg jako jeho mluvčí. Oba se pohybovali v disidentských kruzích, Jiří Dienstbier byl signatářem a mluvčím Charty 77 a strávil tři roky ve vězení, Karel Schwarzenberg spoluzakládal České dokumentační středisko (sbírka zakázané literatury).
