Leoš Heger
Dneska VZP má velmi rozsáhlé pravomoci v zákoně, organizovat metodiky a metodika společné revizní činnosti by se do toho klidně vešla.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na oficiálních stránkách VZP se můžeme dočíst: "Kontrola využívání a poskytování zdravotní péče v jejím objemu a kvalitě je povinností zdravotních pojišťoven, vyplývající ze zákona. Kontrolní činnost provádí VZP ČR prostřednictvím revizních lékařů a dalších odborných pracovníků ve zdravotnictví způsobilých k revizní činnosti."
VZP je tedy ze zákona odpovědná za veškerou revizní činnost a dá se tedy souhlasit s Leošem Hegerem, že i společná metodika by mohla být v její kompetenci.
A k té kritice musím dodat, že my jsme v úhradové vyhlášce udělali to, co po nás chtěla opozice, abychom zestejnili ceny pro nemocnice, pro malé a velké, pro platby, které jsou od různých pojišťoven dneska velmi různé, aby se blížily ke stejné hodnotě, ke stejné jednotkové hodnotě. A tam jsme udělali další krok kupředu. Loni to bylo 25% sblížení, letos to bude 50% sblížení.
Největší opoziční strana ČSSD skutečně chtěla podle Hegerových slov "zestejnit" platby pojišťoven za zákroky v jednotlivých zařízeních. Ze srovnání úhradové vyhlášky pro rok 2012 (.pdf) s návrhem úhradové vyhlášky pro rok 2013 (.pdf) pak vyplývá, že by mělo od Nového roku dojít ke změnám v základních bodech, ze kterých se vypočítávají náklady na jednotlivé zákroky. Nejsme bohužel schopni ověřit procentuální sblížení, neboť neovládáme metodický postup výpočtu. Budeme proto vděčni za vaše další podněty.
Karel Schwarzenberg
Mám o tom zákonu (prováděcí zákon - pozn. Demagog.cz) jisté pochyby, ale není to – abych vyvrátil předsudky – chyba ministerstva vnitra, které napsalo původní zákon. Poslalo to do sněmovny, tam zapůsobila lidová tvořivost a poslanci zákon zpotvořili tak, že to teď nese své výsledky.
Jak lze vidět ve znázornění legislativního procesu ohledně Zákona 275/2012 Sb. o volbě prezidenta republiky, původním předkladatelem je v návrhu (.pdf, sněmovní tisk 613/0, předložen 27. února 2012) ministr vnitra. K tomuto návrhu bylo ve druhém čtení podáno 13 stran pozměňovacích návrhů (.pdf, sněmovní tisk 613/2) a s těmito návrhy byl 13. června 2012 zákon Poslaneckou sněmovnou přijat, pro tento návrh bylo 171 ze 186 přítomných poslanců, proti nehlasoval nikdo.
pokračování výroku 1: My jsme proti tomu protestovali, ale byli jsme přehlasováni.
Nikdo z TOP 09 proti pozměňovacím návrhům v zákoně o volbě prezidenta republiky neprotestoval ani nehlasoval proti. Pozměňovací návrhy k prováděcímu zákonu o volbě prezidenta republiky (Sněmovní tisk 613) byly po 1. čtení podány Ústavně právním výborem Sněmovny. Ve druhém čtení v následující obecné i podrobné rozpravě nikdo z poslanců ovšem s žádnou kritikou nepřišel a rovněž ani ve třetím čtení nikdo žádné připomínky nevyslovil. V následném hlasování o pozměňovacích návrzích podaných Ústavně právním výborem nebyl nikdo z poslanců proti, všichni členové TOP 09 buď hlasovali pro, nebo se zdrželi. Hodnotíme tedy výrok jako nepravdivý.
Proč vlastně kandidujete na prezidenta republiky? KS: To je několik důvodů. Zaprvé mě tím překvapila vlastní strana. Když jsem přijel na sjezd do Hradce Králové, přijel jsem trochu opožděně, a oni mi oznámili, že se na tom usnesli, což bylo bezvadné překvapení.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle oficiální zprávy ze sněmu strany TOP 09 byl Karel Schwarzenberg skutečně vybrán za stranického kandidáta TOP 09 na sjezdu strany 22. října 2011 v Hradci Králové. Skutečnost reflektovalo několik médií, za všechny uvádíme server iHNed.
Jsem byl dlouhá léta činný v politice u nás i v zahraničí, dva roky jsem pracoval jako šéf kanceláře pana prezidenta Havla a Hrad docela dobře znám.
Karel Schwarzenberg byl v 80. letech předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva, v letech 1990 - 1992 byl kancléřem prezidenta republiky (tehdy ČSFR) Václava Havla. Senátorský post vykonával ve volebním období 2004 - 2010 za obvod Praha 6 a téhož roku se stal poslancem za TOP 09.
Já jsem stejný ročník, jako byl jeho otec (Jiří Dientstbier starší), takže mladého Dienstbiera znám ještě z doby, kdy sotva dospíval.
Jiří Dienstbier starší se narodil 20. 4. 1937 a Karel Schwarzenberg se narodil 10. 12. 1937. Oba působili v Českém helsinském výboru, Jiří Dienstbier st. jako jeho spoluzakladatel, Karel Schwarzenberg jako jeho mluvčí. Oba se pohybovali v disidentských kruzích, Jiří Dienstbier byl signatářem a mluvčím Charty 77 a strávil tři roky ve vězení, Karel Schwarzenberg spoluzakládal České dokumentační středisko (sbírka zakázané literatury).
Máte švýcarské občanství, Přemysl Sobotka ve včerejším rozhovoru podtrhnul, že by měl na Hradě sedět český prezident – což mohla být výtka nejen k Vám, ale i k Jiřímu Dienstbierovi, který má americké občanství. Neberete to tak? KS: To je takový malý podrázek, jak je u nás obvyklý. Mám od narození tato občanství, od narození jsem byl československý občan a vždycky zůstal. Nikdy jsem žádný občanství nepřijal, ani jsem se žádnýho nevzdal
V souvislosti s občanstvím Karla Schwarzenberga se nejčastěji zmiňuje jeho dlouhý pobyt v Rakousku. Často je zmiňováno (např. zde na Novinky.cz), že ministr má rakouské občanství. On sám mj. v rozhovoru pro Instinkt uvedl, že pro cestování vždy stačilo jeho občanství Švýcarska, které jeho rodina drží dlouhodobě. Jeho profily pro časopis Týden, případně pro Idnes.cz, dokládají, že rakouské občanství nikdy nezískal a drží pouze české a švýcarské. Bohužel se nám nepodařilo ověřit, zda Schwarzenberg také v průběhu života neztratil občanství české: on sám tvrdí (v citovaném rozhovoru), že mu po emigraci jeho rodiny nebylo odebráno pouze díky úřední chybě. Proto výrok označujeme za neověřitelný.
pokračování předchozího výroku: My máme takový starý rodinný právo švýcarskýho občanství, původně to bylo občanství města Curychu, a přiznávám, že za totality jsem toto občanství a švýcarský pas velice využíval a za to jsem taky Švýcarsku velice vděčný.
Dle informací na serveru wikipedie mají všichni příslušníci rodu Schwarzenbergů již od středověku curyšské a tedy i švýcarské občanství. Fakt, že Karel Schwarzenberg využíval za totality švýcarský pas, on sám sděluje v rozhovoru pro časopis Instinkt. Bohužel nelze ve veřejně dostupných internetových zdrojích dohledat nezávislá tvrzení, která by jeho výrok potvrdila. Vzhledem k tomu, že první část výroku je potvrzena zdrojem z wikipedie a druhá část ministrem zahraničí samotným, je výrok jako celek hodnocen jako neověřitelný.
Chápu vás správně, že se spíše budete zaměřovat na zahraniční politiku, nebo budete řešit i nějaké problémy v Česku? KS: Jak známo, že tam dle ústavy je jediné místo, kde má prezident určité pravomoci. Na rozpočet a jiný věci nemá.
Ústava České republiky v článcích 62 a 63 vymezuje pravomoci prezidenta. Z formulace výroku vyplývá, že prezident ČR má pravomoci pouze v případě zahraniční politiky ČR. Prezident má však pravomoci i ve vnitřních věcech státu.
Je třeba také rozlišovat kontrasignované a nekontrasignované pravomoci prezidenta, kdy se i v případě zahraniční politiky dělí o své pravomoci s vládou ČR.
V rámci zahraniční politiky prezident například zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, přijmá zahraniční mise, pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí. V rámci České republiky pak může prezident například jmenovat a odvolávat předsedu a další členy vlády, jmenovat soudce Ústavního soudu, předsedy a místopředsedy Nejvyššího správního soudu, jmenuje členy Bankovní rady ČNB, prezidenta NKÚ nebo může vrátit přijatý zákon Parlamentu zpět.
