Jestli povídáme o tom, že tam (na Slovensku, pozn.) měli do systému se zapojilo téměř milion lidí a když se to otevřelo, to znamená, když lidé se mohli zpět vrátit do toho průběžného systému prvního pilíře, tak se jich vrátilo pouze 70 tisíc a ostatní zůstali v tom druhém pilíři ..
Podle údajů Konfederace odborových svazů SR (.ppt, slide 7) vstoupilo při startu důchodové reformy v květnu 2005 do systému 0,933 milionu lidí, v současné dobějiž spoří ve druhém pilíři 1,461 milionu lidí (údaj k 31.10.2012).
Jak rekapituluje server pravda.sk, II. pilíř důchodového spoření byl na Slovensku otevřen již třikrát
Tyto údaje potvrzuje i deník sme.sk a hnonline.sk. Celkový úbytek je tedy mnohem více než 70 tisíc střadatelů a výrok ministryně Müllerové tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Garantem za ten druhý pilíř a koneckonců i za ten třetí pilíř není ministerstvo práce a sociálních věcí, ale je ministerstvo financí.
V námi dohledaných zdrojích se nemluví o přímých garancích státu pro druhý a třetí pilíř - pouze o omezeních, které ministerstvo financí má pro banky zabývající se spravováním penzijních fondů. Nemůžeme tedy potvrdit ani vyvráti tvrzení Ludmily Müllerové.
Já jenom bych chtěla říci, že vlastně to rozhodnutí Ústavního soudu (o zrušení veřejné služby pro nezaměstnané, pozn.) nabývá účinnosti až dnem jeho vyhlášení ve sbírce zákonů.
Zde je možné citovat zmíněný nález Ústavního soudu zabývající se zrušením veřejné služby pro nezaměstnané:
"I. Ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů."
Už jsme podnikli kroky, které vedou k tomu, že veřejnou službu nenabízíme, že nebudou žádné sankce za to, když tedy lidé nenastoupí.
Webové stránky ministerstva práce a sociálních věcí ani úřadů práce sice o této změně zatím neinformují, jak ale napsal server idnes.cz již ve čtvrtek 29. listopadu, ministryně v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu vydala pokyn úřadům práce dočasně pozastavit zadávání tzv. veřejné služby.
Platnost této změny potvrzuje v pondělním článku například aktualne.cz s odvoláním na tiskový odbor ministerstva práce a sociálních věcí.
To znamená absolutně vyjádřeno v číslech, je to tedy kolem půl milionu (nezaměstnaných, pozn.) lidí.
Podle informací webu kurzy.cz bylo v říjnu 2012 nezaměstnaných celkem 496 762 lidí, což odpovídá 8.5 % míře nezaměstnanosti.
Když jsem pracovala v roce 2002 na ministerstvu práce a sociálních věcí jako náměstkyně, tak v té době byla nezaměstnanost v takové úrovni, že bylo bez práce více než 550 tisíc lidí.
Výrok Ludmily Müllerové je nepravdivý, o čemž vypovídá níže uvedená tabulka čtvrtletního vývoje nezaměstnanosti v roce 2002:
31.12.200131.3.200230.6.200230.9.200231.12.2002Uchazeči o zaměstnání (tis. osob)461,9471,7454,3492,9514,4Zdroj: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2002 (pdf - str. 12)
Průměr za rok 2002 poté činil 477,5 tisíc nezaměstnaných lidí.
My jsme zcela nedávno přijali institut kurzarbeitu, různá školení, vzdělávání, kurzarbeit, počesku je to de facto totéž.
Dle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) mělo v září skutečně dojít ke spuštění "českého kurzarbeitu". Kurzarbeit " bude fungovat na principu rekvalifikace, kdy nadbyteční zaměstnanci nezůstanou doma, ale projdou rekvalifikací, aby mohli nastoupit do práce na jinou pozici. Pracovat budou jeden až tři dny v týdnu, zbytek času se budou vzdělávat." Na tyto vzdělávací programy poskytne stát firmám dotace. Informaci o skutečném spuštění kurzarbeitu lze dohledat např. zde či zde (.pdf).
Zmínila bych i otázku předdůchodů, na které byla všeobecná politická shoda a napříč politickým spektrem.
Výrok Ludmily Müllerové označujeme za pravdivý na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zpravodajských článků.
O nalezené politické shodě mezi vládou i opozicí informovala různá média (např. socialnidialog.cz; financninoviny.cz nebo mediafax.cz).
Celý legislativní proces pak můžete shlédnout na stránkách Poslanecké sněmovny, zákon o tzv. předdůchodech byl předmětem hlasování č. 242 dne 26. září 2012. V tomto hlasování se pro vyslovilo 115 poslanců, proti nebyl nikdo. Podobná situace byla v Senátu na schůzi ze dne 25. října 2012. Zde se pro vyslovilo 51 senátorů z 58 a nikdo nehlasoval proti návrhu.
My jsme zdědili deficit po Fischerově vládě ve výši 5,8% HDP.
Ministr Kalousek zjevně vychází z revidovaných údajů o deficitu veřejných financí v roce 2009, které ještě v roce 2010 zveřejnilo ČSÚ. O předběžné hodnotě 5,9 % informovala např. agentura Mediafax, o pozdější revizi na 5,8 % mj. portál finance.cz.
Tuto hodnotu akceptujeme jako "dědictví" po Fischerově vládě. Kalousek totiž netvrdí, že ji Fischerova vláda (ve funkci mezi květnem 2009 a červencem 2010) způsobila. Zároveň nelze stanovit hodnotu deficitu, který se počítá za období kalendářního roku, pro okamžik výměny vlád. Kalouskem uvedená hodnota deficitu za rok 2009 je tedy nejpřesnější, která je k dispozici.
Když se podíváte například v porovnání s Polskem, ano, oni mají růst, ale podívejte se na jejich číslo nezaměstnanosti, které je vyšší.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme na základě dat dostupných na webových stránkách Eurostatu jako pravdivý.
Nejnovější dostupná data o nezaměstnanosti jsou z měsíce září, ve kterém byla nezaměstnanost v ČR 6,8 %, kdežto v Polsku 10,1 %. Vývoj nezaměstnanosti v obou zemích můžete také srovnat ve službě Public data společnosti Google, která čerpá data od Eurostatu.
V případě HDP čísla tabulka Eurostatu udává následující hodnoty (v procentech):
20112012*Česká republika1,9-1,3Polsko4,32,4* odhad
