Ludmila Müllerová
Já se domnívám, že jich (S-karet, pozn.) možná ani polovina vydána není.
Podle zprávy ČT z června letošního roku by měl být do konce roku vyroben a vydán necelý milion sKaret. Zpráva portálu sKontakt, který provozuje přímo Česká spořitelna, pak ukazuje, že k 27.listopadu 2012 bylo vyrobeno teprve 218 000 sKaret. Během několika dnů mezi uveřejněním odkazované zprávy a vysíláním OVM jistě nedošlo k výrobě a vydání čtvrt milionu karet. Polovina jich tedy není ani vyrobena, natož vydána, jak pravdivě uvádí ministryně.
My máme v zákonech, které upravují výplatu dávek, tak máme určitá přechodná ustanovení, která říkají, že pokud si klient nevyzvedne sKartu nebo mu nebude předána, takže do té doby probíhají výplaty sociálních dávek stávajícím způsobem. Já ještě bych k tomu chtěla podotknout, že stávajícím způsobem to znamená, je to buď na účet toho klienta anebo je to v hotovosti, tak jak tady v reportáži zaznělo, to znamená složenkou, na přepážce někde podobně.
Totéž říká i Ombudsman Pavel Varvařovský: "Rovněž není zákonem stanovena ani sankce zastavení výplaty dávky pro případ, že si kartu nepřevezme."
Na základě informací od MPSV píše Aktuálně.cz: "Přechodná ustanovení zákona stanoví, že do dne vydání karty se dávky vyplácejí dosavadním způsobem, tedy převodem na platební účet určený příjemcem nebo v hotovosti (poštovní poukázkou)... Do dne převzetí karty má tedy příjemce nárok na to, aby mu úřad vyplácel dávky dosavadním způsobem."
Na druhou stranu je však otázka, zda a případně jak dlouho budou tato přechodná ustanovení platit - viz: "Podle neoficiálních informací se ministerstvo nyní teprve pokusí prosadit zpřísnění zákona tak, aby sankci pozastavení dávek mohlo - v případech nepřevzetí karty - použít."
Legislativa týkající se sociální reformy Tematický web Ministerstva práce a sociálních věcí
Já samozřejmě musím zareagovat zejména to výběrové řízení (na S-karty, pozn.), které skutečně nejprve podlehlo dohledu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. (..) Poté, co tady tahleta prověrka výběrového řízení proběhla, tak nic nebránilo onomu zmíněnému podpisu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Původní rozhodnutí o zrušení možnosti uzavřít smlouvu, které se nám bohužel nepodařilo dohledat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže následně zrušil rozhodnutím ze dne 9. prosince 2012 a uznal, že ministerstvo při svém postupu nepochybilo.
Úřad pro ochranu osobních údajů je nepochybně připomínkovým místem, kterému tato představa (shromažďování informací o jednotlivých platbách provedených S-kartou, pozn.) byla předložena a bylo to bez připomínek.
Úřad na ochranu osobních údajů reagoval na vystoupení (konkrétně na tento výrok) ministryně práce a sociálních věcí v pořadu Otázky Václava Moravce 2. prosince 2012, když vydal následující tiskovou zprávu: "Tisková zpráva3. prosince 2012 Úřad s politováním konstatuje, že v České televizi 2. 12. 2012 v „Otázkách Václava Moravce“ zaznělo s pravdou se rozcházející sdělení ministryně práce a sociálních věcí Ludmily Müllerové týkající se postoje Úřadu při zavádění sKaret. (Citujeme: „Úřad pro ochranu osobních údajů je nepochybně připomínkovým místem, kterému tato představa byla předložena a bylo to bez připomínek“). Ministerstvo práce a sociálních věcí projekt karty sociálních systémů (sKarty) s Úřadem pro ochranu osobních údajů jako ucelený projekt neprojednalo; návrh příslušné novely zákona nebyl předložen do meziresortního připomínkového řízení v ucelené podobě. Všechny nejasnosti (a tudíž i možné přetrvávající rozpory) nebyly mezi MPSV a Úřadem vypořádány. Návrh zákona postrádal komplexní posouzení zavedení karty (vyhodnocení variant dopadů, včetně dopadů do soukromí). Komplexní dokument popisující zpracování dat držitelů sKarty, používání a zabezpečení sociální karty nebyl Úřadu předložen. V případě přípravy prováděcího předpisu k sKartě Úřad výslovně MPSV upozornil na nutnost řešení a úpravy konkrétních problematických otázek spojených s ochranou soukromí (včetně podmínky, aby byla vyjasněna dostupnost údajů na kartě jiným subjektům, byly jasné zpracovatelské operace s osobními údaji, prováděné dodavatelskými subjekty pro stát, určena doba uchovávání provozních údajů a postupy pro zabezpečení karty před zneužitím pro případ ztráty a krádeže apod.). PhDr. Hana Štěpánková ředitelka tiskového odboru, tisková mluvčí" Na základě této tiskové zprávy Úřadu na ochranu osobních údajů je výrok Ludmily Müllerové hodnocen jako nepravdivý.
S Národní radou osob se zdravotním postižením jednáme velmi intenzivně. Já jsem už několik jednání s panem předsedou Krásou absolvovala.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat informace o počtu setkání mezi předsedou Národní rady osob se zdravotním postižením Václavem Krásou a ministryní Ludmilou Müllerovou.
Podařilo se nám dohledat informace pouze o jednom potvrzeném setkání, které proběhlo 22. listopadu 2012.
Nejsme tedy schopni potvrdit ani vyvrátit, zda proběhla další setkání, jak tvrdí ministryně Müllerová.
Já, když se vracím do roku dejme tomu 2002, kdy jsme připravovali zákon o sociálních službách (..).
Ludmila Müllerová hovoří pravdu, neboť v roce 2002 působila jako předsedkyně Řídícího výboru České rady sociálních služeb. Tato organizace se v tomto roce podílela na reformě zákona o sociálních službách, o čemž svědčí zápis (.doc) z jednání konaného 21.10.2002, kterého se Ludmila Müllerová účastnila.
Na Slovensku funguje stejný systém důchodového spoření (jako druhý pilíř, pozn.).
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na Slovensku je od roku 2005 v platnosti důchodová reforma, která mimo jiné zavedla i tzv. 2 pilíř důchodového spoření. Jeho podstatou je, že část odvodů na důchod je rozdělena mezi povinný průběžný systém, který zajišťují státní pojiěťovny (tzv. 1.pilier) a osobní účet spořitele v soukromém penzijním fondu (2. pilíř). Část stržená ze mzdy se rozdělí mezi oba pilíře. Jedná se tedy o principiálně stejný systém jako v ČR.
Jestli povídáme o tom, že tam (na Slovensku, pozn.) měli do systému se zapojilo téměř milion lidí a když se to otevřelo, to znamená, když lidé se mohli zpět vrátit do toho průběžného systému prvního pilíře, tak se jich vrátilo pouze 70 tisíc a ostatní zůstali v tom druhém pilíři ..
Podle údajů Konfederace odborových svazů SR (.ppt, slide 7) vstoupilo při startu důchodové reformy v květnu 2005 do systému 0,933 milionu lidí, v současné dobějiž spoří ve druhém pilíři 1,461 milionu lidí (údaj k 31.10.2012).
Jak rekapituluje server pravda.sk, II. pilíř důchodového spoření byl na Slovensku otevřen již třikrát
Tyto údaje potvrzuje i deník sme.sk a hnonline.sk. Celkový úbytek je tedy mnohem více než 70 tisíc střadatelů a výrok ministryně Müllerové tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Garantem za ten druhý pilíř a koneckonců i za ten třetí pilíř není ministerstvo práce a sociálních věcí, ale je ministerstvo financí.
V námi dohledaných zdrojích se nemluví o přímých garancích státu pro druhý a třetí pilíř - pouze o omezeních, které ministerstvo financí má pro banky zabývající se spravováním penzijních fondů. Nemůžeme tedy potvrdit ani vyvráti tvrzení Ludmily Müllerové.
Já jenom bych chtěla říci, že vlastně to rozhodnutí Ústavního soudu (o zrušení veřejné služby pro nezaměstnané, pozn.) nabývá účinnosti až dnem jeho vyhlášení ve sbírce zákonů.
Zde je možné citovat zmíněný nález Ústavního soudu zabývající se zrušením veřejné služby pro nezaměstnané:
"I. Ustanovení § 30 odst. 2 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 367/2011 Sb., se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů."
