Karel Schwarzenberg
Pět milionů korun dala strana TOP 09, pak byli některý soukromníci.(na kampaň - pozn. Demagog.cz)
Na základě seznamu dárců na stránkách Karla Schwarzenberga strana TOP 09 skutečně přispěla na jeho prezidentskou kampaň 5 000 000 Kč. Tento seznam obsahuje také řadu fyzických osob, které na kampaň Karlu Schwarzenbergovi přispěly.
pokr. předchozího výroku: A vy sám? KS: Já jsem dal jeden milion a jeden milion dal můj syn.
Karel Schwarzenberg vložil na svůj transparentní účet 1 milion korun jako počáteční vklad 17. 9. 2012 a další milion korun přispěla rodinná společnost ORLÍK NAD VLTAVOU, s.r.o., jejímž jednatelem je Schwarzenbergův syn Jan. Seznam dárců je k dispozici také na jeho oficiálních webových stránkách.
Myslím, že instrument (VETO - pozn. Demagog.cz) není příliš účelný, hlavně v zemi, kde ústava káže, že může být velice lehce přehlasován. V jiných zemích je ten rozdíl mnohem větší.
Právo veta v České republice upravuje Čl. 50 Ústavy ČR, který v odst. 2 stanoví, že prezidentem vrácený zákon musí být přijat nadpoloviční většinou všech poslanců, jinak nebyl přijat. Např. ve Spojených státech amerických (. pdf - str. 65) může být prezidentské veto přehlasováno pouze dvoutřetinovou většinou každé z komor Kongresu, v Polsku je možné prezidentem vrácené veto přehlasovat třípětinovou většinou všech poslanců.
Zadruhé mého oboru zahraniční politiky jsem se vždycky snažil udržet živý styk a diskusi s opozicí, s hlavním mluvčím za sociální demokracii – panem Zaorálkem - jsem se vždycky bavil.
Nepodařilo se nám dohledat mnoho materiálu, ukazujícího na vztah mezi oběma politiky. Z fotografií jde zejména o ty pořízené při natáčení Otázek Václava Moravce (oba se účastnili OVM 4. března a 8. července 2012). Nenašli jsme žádnou fotografii obou mužů spolu v Poslanecké sněmovně, nepotkali se ani ve výborech. Oba se ovšem vcelku pravidelně společně účastní konferencí k zahraniční politice: v roce 2009 konf. COFACC, v letech 2009 a 2011 konf. EUROPINION či v květnu 2012 konf. Kecejme do toho. Z toho soudíme, že oba politici “živý styk” udržují a výrok je pravdivý.
Příliš lehké přehlasování prezidentského veta pochází z počátků ústavy – za to je z velké míry zodpovědný tehdejší ministerský předseda Václav Klaus, který chtěl eventuální veto Václava Havla lehce přehlasovat, a tudíž došlo k těmto poměrům.
Politolog Lubomír Kopeček ve své knize Éra nevinnosti na straně 157 popisuje tento problém následovně: “Pracovní text ústavy dostala vláda na stůl na konci října (1992). Premiér ovšem neskrýval nespokojenost a některé pasáže “zkorigoval”. Příznačně jeho hlavní zásahy do “karlovarského” návrhu ústavy se týkaly pravomocí prezidenta. Klaus omezil právo veta hlavy státu pouze na ústavní zákony (původně se mělo vztahovat na všechny zákony)...”. Autor odkazuje také na článek MF DNES z 4. prosince 1992 “Takzvané škrty v ústavě”. Kopeček dále píše (str. 158): “(Havel) díky svému velkému neformálnímu vlivu na politiky opozice i koalice přitom dokázal mnohé své představy o postavení prezidenta i tak prosadit, což dokládá osud tří zmíněných umenšení prezidentských pravomocí prosazovaných Klausem.”
Na základě tohoto textu lze tvrdit, že tehdejší premiér Václav Klaus chtěl institut veta omezit, nicméně díky postavení tehdejšího prezidenta Havla na politické scéně došlo ke kompromisu, který vedl k současné úpravě prezidentské pravomoci v otázce veta.
Doplňme, že současná úprava prezidentského veta vychází z článku 50 Ústavy:
(1) Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.(2) O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.
Máme věznice přeplněné.
Ke dni 16. listopadu 2012 eviduje Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky ve svém pravidelném týdenním hlášení v tabulce (.pdf, str.2) s názvem Stav ubytovacích kapacit ve vazebních věznicích a věznicích Vězeňské služby České republiky celkovou využitelnost 107,96 %. Ačkoliv lze nalézt vězeňská zařízení, která kapacitu naplněnou nemají, z celkového pohledu má ČR opravdu věznice přeplněné.
Když jsem byl šéfem kanceláře Václava Havla, tak jsem musel podepsat každý akt, než šel k prezidentovi. (otázka milostí)
Karel Schwarzenberg byl skutečně vedoucí Kanceláře prezidenta od 10.července 1990 do července 1992, kdy odešel ve spojitosti s abdikací prezidenta Havla. Z popisu dnešních pravomocí a povinností vedoucího Kanceláře prezidenta republiky plyne následující: "Vedoucí Kanceláře je vedoucí organizační složky státu, který činí právní úkon ve věcech týkajících se Kanceláře navenek, řídí a kontroluje Její činnost a odpovídá za ni. Z výkonu své funkce je odpovědný prezidentu republiky, který ho řídí a ukládá mu úkoly”. Bohužel se nám nepodařilo dohledat přímé zdroje, na základě kterých by bylo možné výrok v téhle podobě ověřit.
Ludmila Müllerová
Tak my dneska máme platný zákon, který hovoří o tom, že výplata prostředků se provádí prostřednictvím sKaret.
Ustanovení § 58 odst. 3 věta první zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, stanoví, že: " Dávka se vyplácí v české měně prostřednictvím karty sociálních systémů, a to převodem na účet příjemce, v hotovosti, nebo využitím platební funkce karty sociálních systémů ".
Zákonná definice a obecná úprava karty sociálních systémů je pak upravena ustanovením § 4b zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky.
Obě uvedená ustanovení jsou v platnosti.
Na základě zjištěných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Já jsem opravdu nebyla u toho, když se tato smlouva sepisovala, nebyla jsem u záměru, který byl prezentován Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, k hodnocení ale dodáváme informace zjištěné na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), serveru Nasipolitici.cz a zpravodajských serverech.
Obchodní soutěž na takzvanou sKartu (kartu sociálních systémů) byla vyhlášena (.pdf) Ministerstvem práce a sociálních věcí 29. června 2011. Vítězem výběrového řízení se následně stala Česká spořitelna a s ní byla 24. ledna 2012 sepsána Smlouva (.pdf) o zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů. Pod touto smlouvou je za MPSV podepsán bývalý náměstek Vladimír Šiška.
Jako náměstkyně ministra práce a sociálních věcí působila Ludmila Müllerová v letech 2002 - 2004. V roce 2004 pak byla zvolena za senátorku, po odchodu z horní komory v roce 2010 pracovala jako poradkyně ministra Drábka. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný, protože její roli v celém procesu nemůžeme s jistotou vyloučit.
Do roku 2012 byly dávky vypláceny na různých místech různými subjekty.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož do roku 2012 byla výplata sociálních dávek skutečně realizována různými subjekty na různých místech.
Dle zákona č. 73/2011 Sb. o Úřadu práce české republiky a o změně souvisejících zákonů byly od 1. dubna 2011 orgány činné v procesu vyplácení sociálních dávek:
1. Úřad práce ČR - krajské pobočky
2. krajské úřady a Magistrát hlavního města Prahy
3. Ministerstvo práce a sociálních věcí
Na internetových stránkách MPSV zaměřených na Sociální reformu Změny 2012 je uvedeno, že do 31. prosince 2011 pak Úřad práce ČR působil ve 423 pracovištích, z nichž pouze 94 zajišťovalo agendu zaměstnanosti, 147 agendu státní sociální podpory a 148 vykonávalo agendy obě. Nepojistné sociální dávky byly vypláceny na 415 sídlech obecních úřadů.
