Klient má všechny základní služby zdarma. Jak převod na svůj běžný účet, tak výběr z bankomatu.
Výrok hodnotíme na základě dostupných informací z webu České spořitelny jako pravdivý.
Podle sazebníku České spořitelny pro sKartu je výběr z bankomatu bezplatný, i když je důležité upozornit, že jen jeden ke každé dávce připsané na účet, další výběry už stojí 6 Kč z bankomatu České spořitelny a 40 Kč z bankomatu jiné banky. Stejně tak je to s převodem, jeden ke každé dávce připsané na účet je zdarma, další také za 6 Kč.
Za vydání, první vydání karty klient neplatí.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jak uvádí informační web MPSV k sociální reformě : "Vydání sKarty jedenkrát za její čtyřletou platnost bude pro držitele zdarma." Klient tedy skutečně za první vydání karty neplatí.
Možnost upravit v kolektivní smlouvě je (výši procenta na důchodové připojištění, pozn.), daňová úleva je, tečka.
Dle šetření, které uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, obsahovalo v roce 2011 58,8% kolektivních smluv také ujednání o poskytování příspěvku na penzijní připojištění (tj. třetí pilíř důchodového systému). Šetření se uskutečnilo na vzorku 1301 podnikových kolektivních smluv. Možnost upravit podmínky pro poskytování tohoto příspěvku zaměstnavatelelm v kolektivní smlouvě tedy existuje.
Daňová úleva se v souvislosti s penzijním připojištěním umožňuje jak zaměstnanci, tak zaměstnavateli. Asociace penzijních fondů na svých stránkách uvádí možnosti slev na dani z příjmů fyzických osob. Část z ročně naspořených příspěvků nad 6000 korun lze uplatnit jako odpočet ze základu daně z příjmů až do výše 12 000 korun.
Komplexní přehled podmínek penzijního připojištění pro zaměstnance a zaměstnavatele a jejich změn od 1.1. 2013 podává server PenízeNavíc. Zaměstnavatel je osvobozen od platby daně z příjmů a odvodů na sociální a zdravotní pojištění z příspěvků, které poskytl na penzijní připojištění a to až do výše 24 000 ročně.
Na základě dohledaných veřejných informací tedy hodnotíme výrok Jaromíra Drábka jako pravdivý.
Ministr práce a sociálních věcí podepisuje vyšší kolektivní smlouvy ke zveřejnění.
Na základě informací ze zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, lze výrok hodnotit jako pravdivý.
V §7 tohoto zákona je ustanoveno mimo jiné, že návrh smlouvy musí být písemný, podepsaný smluvními stranami na téže listině. Zástupcem MPSV ČR jako jedné ze smluvních stran by tedy měl být právě ministr.
Dokonce paní poslankyně Kohoutová z ODS byla tou, která předkládala ten pozměňovací návrh, kterým se to (s-karty, pozn.) upřesňovalo.
Legislativní úpravu s-karet řeší novela zákona o pomoc v hmotné nouzi. Lenka Kohoutová (ODS) podala pouze písemný pozměňovací návrh (.doc) k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Předložila také návrh (.pdf - včetně důvodové zprávy - str. 2) zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, která se však týká příspěvku na pořízení motorového vozidla - ne s-karet.
Jak mi je známo, tak sKarta nemůže být bez legislativních úprav použita na vyplácení důchodů, to znamená, že v tuto chvíli nehrozí to, že by důchody byly vypláceny skrze sKartu.
Zákon o důchodovém pojištění v § 64 jednoznačně uvádí: "Důchody se vyplácejí v hotovosti." Na žádost přijemce úprava umožňuje částku leda poukazovat na bankovní účet (příjemce či manžela/manželky). Je tedy zřejmé, že zákon ani s dobrovolným použitím sKarty nepočítá, přičemž její povinné využívání neumožňuje.
Je potřeba říci také to, že zavedením toho nového systému (vyplácení sociálních dávek, pozn.) bylo ušetřeno 200 miliard korun provozních nákladů.
Dle tiskové zprávy (.pdf) MPSV z 26. června 2012 dosahovala výše plánované úspory pro státní rozpočet 200 milionů korun, nikoliv 200 miliard, jak uvádí Helena Langšádlová. Její výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Je potřeba říci, že podobné modely elektronického předávání těchto prostředků jsou i v jiných zemích Evropy.
Výrok označujeme jako pravdivý na základě dostupných zdrojů referujících o elektronizaci výplat položek spadajících do sociální oblasti ve Velké Británii, v Itálii (.pdf) či ve Finsku. Jednotlivé parametry a fungování zmíněných systémů vzhledem k implementovanému modelu v České republice však nejsme schopni porovnat.
Ani tyto volby nebyly úspěchem sociální demokracie na úrovni krajů, vy jste ztratili několik desítek mandátů.
Na základě dohledaných informací ze serveru volby.cz hodnotíme výrok jako pravdivý.
Souhrnné údaje o volbách do krajských zastupitelstev v letech 2008 a 2012 uvádějí v části počty přidělených mandátů následující informace o ziscích ČSSD:
20082802012205
Výrok Heleny Langšádlové je tak pravdivý, neboť sociální demokraté ztratili v krajských volbách 2012 oproti roku 2008 75 mandátů.
V různých místech, taky v Jihočeským kraji, v Budějovicích, se prosadily takový místní sdružení.
Výrok Karla Schwarzenberga hodnotíme jako pravdivý, protože pětiprocentní klauzuli pro zisk mandátu překročilo celkem osm sdružení, mezi nimiž bylo i sdružení z Jihočeského kraje.
V následující tabulce uvádíme všechny místní sdružení, které se dostaly do krajských zastupitelstev.
KrajSdruženíVolební zisk (%)
Jihočeský"JIHOČEŠI 2012"14,57KarlovarskýHnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst9,09KarlovarskýALTERNATIVA6,70ÚsteckýSeveročeši.cz12,02ÚsteckýHnutí PRO! kraj8,15LibereckýStarostové pro Liberecký kraj22,21LibereckýZMĚNA pro Liberecký kraj16,85KrálovéhradeckýVÝCHODOČEŠI7,69VysočinaPro Vysočinu6,38Zdroj: ČSÚ
