TOP 09

Informace o schůzce se nám nepodařily nalézt na stránkách ani jedné ze zainteresovaných stran - Moravskoslezský kraj, čínská ambasáda, ani firma Huawei nezmiňují ani samotnou schůzku, ani zájem o investici na území Moravskoslezského kraje.

Podle oficiálních stránek společnosti Hyundai je v současné době několik volných pozic, na které firma hledá zaměstnance.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Občanům Moravskoslezského kraje začátkem letošního roku skutečně hrozilo drastické omezení služeb poskytovaných místními organizacemi sociálního zabezpečení.

Z důvodu zastavení evropských dotací, které nařídila Evropská komise v reakci na nefunkčnost českých kontrolních orgánů, chybělo letos kraji v této oblasti 220 milionů korun. Hrozící krize byla zažehnána, když kraji chybějící částku poskytla vláda.

Výrok hodnotíme na základě formulace z volebního programu TOP 09 jako pravdivý. Na oficiálních stránkách Pavola Lukšy nalezneme v části o podpoře zaměstnanosti deklarováno toto: "Je načase začít hledat zahraniční investory v perspektivních částech světa, jako je Asie a jižní Amerika. Proto vyšleme velvyslance přímo do Šanghaje, aby mohl s tamními investory osobně hovořit o možnostech podnikání v našem kraji."

Výdaje Jihomoravského kraje na dotace se sice pohybují kolem čísla 700 milionů ročně, avšak tuto přesáhly za poslední tři roky pouze v roce 2010.

Ve výroční zprávě Jihomoravského kraje za rok 2011 (.pdf) je na straně 73 v kapitole 6. Hospodaření kraje, v části nazvané Poskytnuté dotace, příspěvky a dary ze zdrojů Jihomoravského kraje, uvedeno, že Jihomoravský kraj poskytl v roce 2011 z vlastních zdrojů dotace, příspěvky a dary v hodnotě 696 552 000 Kč. Za rok 2010 (.pdf - str. 80) uvolnil kraj prostředky ve výši 713 483 000 Kč a v roce 2009 (pdf. - str. 72)) pak bylo na dotace poskytnuto 656 714 000 Kč.

Výrok tedy na základě výše uvedených údajů hodnotíme jako nepravdivý. I když nejsou odchylky ve výši částky příliš velké, není pravda, že více než 700 milionů kraj vydává každoročně.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací z webových stránek sdružení PRO Sokolnice o.s. jako pravdivý.

Občanské sdružení PRO Sokolnice informuje na svých webových stránkách v sekci Správní řízení o faktu, že Čegan Forest (iniciátor projektu) vzal žádost o vydání územního rozhodnutí zpět, čímž bylo řízení zastaveno. Toto vyplývá ze sdělení stavebního úřadu ze dne 13. 4. 2012. Na základě této informace je výrok hodnocen jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, poněvadž o částce, kterou má ROP Severozápad vrátit Evropské komisi se zatím pouze spekuluje a čísla se různí. Uvádíme, jak se sankce chronologicky vyvíjely v médiích:

Dne 1. srpna uvedl Deník.cz informaci 3,3 milard Kč.

Dne 23. srpna v České televizi zazněla částka 2,5 milard Kč.

Dne 18. září potvrdil výrok Jana Vituly v rozhovoru pro server iHNED hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný, když se o případné výši vracených peněz vyjádřil, že "dříve zaznělo 2,5 miliardy, teď už to jsou 3,5 miliardy".

Dne 21. září server Insider uvedl, že se mu podařilo získat tajný dokument Evropské informace, ve němž figuruje částka 3,4 miliardy Kč.

Podle publikace OECD Factbook 2011-2012 je Česká republika zemí s jednou z nejvyšších měr spotřeby alkoholu mezi zeměmi OECD, konkrétně je na žebříčku OECD na čtvrtém místě za Francií, Portugalskem a Rakouskem (str. 275).

Na základě zjištěných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako zavádějící, neboť je složen jak z pravdivé, tak i nepravdivé informace.

Ministr financí má sice pravdu v tom, že minimální spotřební daň z čistého lihu je v ČR 285 Kč. Tento údaj je dokázán v tabulkách (.pdf str. 21) Evropské komise.

Nicméně podle článku 3 směrnice 92/84/EEC Rady EU činí minimální spotřební daň z čistého lihu pro státy Evropské Unie a) 5,5 €/l nebo b) 10€/l.

Nižší sazba (5,5 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu nižší než 10 €/l. Naopak vyšší sazba (10 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu vyšší než 10 €/l.

Spotřební daň z lihu byla v ČR pro rok 2004 stanovena na 265 Kč/l, což dne 30. dubna (den před vstupem do EU) podle tehdejšího kurzu ČNB činilo 8,14 euro. Tím pádem ČR spadá do kategorie nižší sazby (5,5 €/l). Tuto sazbu uvádí i Vladimír Nováček ve své diplomové práci s názvem "Spotřební daň z lihu" (.doc str. 18) z roku 2012.

Minimální spotřební daň z čistého lihu v Evropské unii činí 1000 Euro na hektolitr, čili 10 Euro na litr čistého lihu, jak uvádí Evropská komise ve svých tabulkách spotřebních daní.

Zároveň v tomto dokumentu můžeme také nalézt výše spotřebních daní z čistého alkoholu zemí EU:

ZeměSpotřební daň na hektolitr čistého alkoholu (Euro)Spotřební daň na hektolitr čistého alkoholu (Kč)Spotřební daň na litr čistého alkoholu (Euro)Spotřební daň na litr čistého alkoholu (Kč)Švédsko5474137 638,2554,741 376,38Finsko4340109 124,9643,401 091,24Velká Británie311978 424,1331,19784,24Irsko311378 273,2731,13782,73Řecko245061 602,8024,50616,02Dánsko201350 614,8720,13506,14Belgie175244 052,2917,52440,52Francie166041 739,0416,60417,39Nizozemí150437 816,5815,04378,17Estonsko149037 464,5614,90374,65Malta140035 201,6014,00352,02Lotyšsko132533 315,8013,25333,16 Německo130332 762,6313,03327,63 Litva127932 159,1812,79321,59Slovinsko120030 172,8012,00301,73 Česko114628 815,0211,46288,15Polsko113228 463,0111,32284,63 Portugalsko110927 884,7011,09278,85 Slovensko108027 155,5210,80271,56 Lucembursko104126 174,9010,41261,75 Rakousko100025 144,0010,00251,44 Maďarsko98424 741,709,84247,42Španělsko83020 869,528,30208,70Itálie80020 115,208,00201,15Rumunsko75018 858,007,50188,58Kypr59815 036,115,98150,36Bulharsko56214 130,935,62141,31

Oficiální údaje v Eurech jsou platné k 1. červenci 2012, údaje v Kč jsou přepočítány dle středového kurzu ze dne 1. října 2012 (1 Euro = 25,144 Kč).

Česká republika nepatří k zemím, které by měly spíše vyšší spotřební daň z čistého lihu v rámci EU. Z hlediska ČR a jejích sousedů má naše země druhou nejvyšší spotřební daň. Pouze Rakousko se pak ze států sousedících s ČR pohybuje přesně na minimu.

Abychom dodali naprosto vyčerpávající kontext, pro některé státy nemusí být minimální daň ani zmíněných 10 euro na litr čistého lihu. Podle článku 3 směrnice 92/84/EEC Rady EU činí minimální spotřební daň z čistého lihu pro státy Evropské Unie a) 5,5 €/l nebo b) 10€/l. Nižší sazba (5,5 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu nižší než 10 €/l. Naopak vyšší sazba (10 €/l) platí pro státy, které na konci roku 1992 nebo při vstupu do EU měly sazbu vyšší než 10 €/l.