TOP 09

Informace o schůzce se nám nepodařily nalézt na stránkách ani jedné ze zainteresovaných stran - Moravskoslezský kraj, čínská ambasáda, ani firma Huawei nezmiňují ani samotnou schůzku, ani zájem o investici na území Moravskoslezského kraje.

Podle oficiálních stránek společnosti Hyundai je v současné době několik volných pozic, na které firma hledá zaměstnance.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Občanům Moravskoslezského kraje začátkem letošního roku skutečně hrozilo drastické omezení služeb poskytovaných místními organizacemi sociálního zabezpečení.

Z důvodu zastavení evropských dotací, které nařídila Evropská komise v reakci na nefunkčnost českých kontrolních orgánů, chybělo letos kraji v této oblasti 220 milionů korun. Hrozící krize byla zažehnána, když kraji chybějící částku poskytla vláda.

Výrok hodnotíme na základě formulace z volebního programu TOP 09 jako pravdivý. Na oficiálních stránkách Pavola Lukšy nalezneme v části o podpoře zaměstnanosti deklarováno toto: "Je načase začít hledat zahraniční investory v perspektivních částech světa, jako je Asie a jižní Amerika. Proto vyšleme velvyslance přímo do Šanghaje, aby mohl s tamními investory osobně hovořit o možnostech podnikání v našem kraji."

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, poněvadž o částce, kterou má ROP Severozápad vrátit Evropské komisi se zatím pouze spekuluje a čísla se různí. Uvádíme, jak se sankce chronologicky vyvíjely v médiích:

Dne 1. srpna uvedl Deník.cz informaci 3,3 milard Kč.

Dne 23. srpna v České televizi zazněla částka 2,5 milard Kč.

Dne 18. září potvrdil výrok Jana Vituly v rozhovoru pro server iHNED hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný, když se o případné výši vracených peněz vyjádřil, že "dříve zaznělo 2,5 miliardy, teď už to jsou 3,5 miliardy".

Dne 21. září server Insider uvedl, že se mu podařilo získat tajný dokument Evropské informace, ve němž figuruje částka 3,4 miliardy Kč.

Výdaje Jihomoravského kraje na dotace se sice pohybují kolem čísla 700 milionů ročně, avšak tuto přesáhly za poslední tři roky pouze v roce 2010.

Ve výroční zprávě Jihomoravského kraje za rok 2011 (.pdf) je na straně 73 v kapitole 6. Hospodaření kraje, v části nazvané Poskytnuté dotace, příspěvky a dary ze zdrojů Jihomoravského kraje, uvedeno, že Jihomoravský kraj poskytl v roce 2011 z vlastních zdrojů dotace, příspěvky a dary v hodnotě 696 552 000 Kč. Za rok 2010 (.pdf - str. 80) uvolnil kraj prostředky ve výši 713 483 000 Kč a v roce 2009 (pdf. - str. 72)) pak bylo na dotace poskytnuto 656 714 000 Kč.

Výrok tedy na základě výše uvedených údajů hodnotíme jako nepravdivý. I když nejsou odchylky ve výši částky příliš velké, není pravda, že více než 700 milionů kraj vydává každoročně.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací z webových stránek sdružení PRO Sokolnice o.s. jako pravdivý.

Občanské sdružení PRO Sokolnice informuje na svých webových stránkách v sekci Správní řízení o faktu, že Čegan Forest (iniciátor projektu) vzal žádost o vydání územního rozhodnutí zpět, čímž bylo řízení zastaveno. Toto vyplývá ze sdělení stavebního úřadu ze dne 13. 4. 2012. Na základě této informace je výrok hodnocen jako pravdivý.

Výrok Miroslava Kalouska označujeme jako pravdivý a to na základě informací dostupných na webových stránkách Senátu ČR a Prezidenta ČR.

Na webu Senátu ČR naleznete stránky věnované Návrhu zákona o důchodovém spoření a Návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření. Oba dva zákony byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů a jsou tedy platné, přičemž jejich platnost je od 1. ledna 2013, jak se můžete dočíst v Senátním tisku č. 190 popř. 191, které jsou dostupné na výše odkazovaných stránkách.

Na webových stránkách kanceláře prezidenta se můžeme v tiskové zprávě ze dne 24. září 2012 dočíst, že: "Loni jsem k předcházejícím zákonům týkajícím se změny důchodového systému, tedy k zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o důchodovém spoření, později vyhlášenému pod č. 426/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, o doplňkovém penzijním spoření, později vyhlášenému pod č. 427/2011 Sb., zákonu ze dne 6. listopadu 2011, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákonu o doplňkovém penzijním spoření, vyhlášenému později pod č. 428/2011 Sb., svůj podpis nepřipojil. Vzhledem k tehdejším obstrukcím opozice jsem ale tyto zákony Poslanecké sněmovně přímo nevrátil. Dnes však nastala situace, kdy svůj postoj k navrhovaným změnám musím vyjádřit zcela jednoznačně." Ve zprávě Důchodová reforma: Potopí ji veto prezidenta? na serveru duchodovareforma.cz se uvádí, co prezident vetoval: " Václav Klaus vytknul důchodové reformě absenci širšího konsenzu v odborné i politické sféře a vetoval dílčí část reformy, která technicky upravovala výběr pojistného do fondů II. pilíře. Veto tedy nemá vliv na důchodovou reformu jako celek, nedotkne se třeba vůbec reformy penzijního připojištění. "

Výrok ministra Kalouska je s jistou výhradou pravdivý. Zákony, které spouští důchodovou reformu, byly skutečně prohlasovány Poslaneckou sněmovnou osmkrát, šestkrát z toho však pro jejich podporu hlasovala pouze většina přítomných poslanců a ne většina všech poslanců. Nicméně i přes tuto skutečnost hodnotíme výrok ministra financí jako pravdivý.

Miroslav Kalousek mluví zjevně o 2 legislativních normách. Jde o Zákon o důchodovém spoření a také o Zákon o doplňkovém penzijním spoření. V rámci sněmovního legislativního procesu šlo o tisky 412 a 413.

Zákon o důchodovém spoření: V 1. čtení se hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu zákona. Návrh na zamítnutí však přijat nebyl (vládní návrh zákona podpořilo 97 z 162 přítomných poslanců).

2. čtení návrhu zákona pak přineslo hlasování o zkrácení lhůty k projednání pro třetí čtení na 48 hodin. Pro tento vládou preferovaný postup hlasovalo 84 z 148 přítomných poslanců.

Hlasování ve 3. čtení - návrh vlády podpořilo 86 ze 147 přítomných poslanců.

Hlasování po zamítnutí Senátem - návrh vlády podpořilo 109 ze 179 přítomných poslanců.

Zákon o doplňkovém penzijním spoření: V 1. čtení se hlasovalo o zamítnutí tohoto návrhu zákona. Návrh na zamítnutí však přijat nebyl (vládní návrh zákona podpořilo 98 ze 166 přítomných poslanců.

2. čtení návrhu zákona pak přineslo hlasování o zkrácení lhůty k projednání pro třetí čtení na 48 hodin. Pro tento návrh, který podporoval vládní představu, hlasovalo 85 z 149 přítomných poslanců.

Hlasování ve 3. čtení - návrh vlády podpořilo 86 z 149 přítomných poslanců.

Hlasování po zamítnutí Senátem - návrh vlády podpořilo 109 ze 179 přítomných poslanců.

Dohromady se tedy o 2 návrzích zákonů penzijní reformy hlasovalo v Poslanecké sněmovně osmkrát. Ministr financí mluví o "většině poslanců Poslanecké sněmovny", nicméně korektně by bylo třeba uvést, že šlo o většinu přítomných poslanců. Každopádně tyto vládní návrhy prošly Sněmovnou vůlí většiny přítomných poslanců, tudíž můžeme s jistou dávkou tolerance výrok hodnotit jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny 2010 určili koalici stran ODS, TOP 09 a VV 118 z 200 mandátů.