TOP 09

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě citací slov ministra financí. V televizní debatě Partie z 23.9 na Prima Family ministr uvedl doslovně: " ...chceme to s panem ministrem Kubou předložit do vlády, že by otázka obchodu s pohonnými hmotami, protože tam je to opravdu ten velký makroekonomický problém, že by nebyla živností volnou, ale že by byly živností vázanou, že by byla vázána na udělování licencí. A já jsem hluboce přesvědčen, už jsem to řekl tento týden, že bychom tuto úvahu měli rozšířit na veškeré zboží zatížení spotřební daní, asi s výjimkou piva, ale na cigarety a na etanol rovněž."

O tomto postoji Miroslava Kalouska jsme se mohli dočíst také před jeho vystoupením na Primě, v článku z 19. září.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, daňové zatížení (spotřební daň) u lahve alkoholu se bude lišit podle množství čistého alkoholu.

Dle Finance.cz se spotřební daň u různých druhů alkoholu liší podle procent obsaženého etanolu. U litru čistého alkoholu činí spotřební daň 285 Kč. Dále se u tvrdého alkoholu platí DPH ve výši 20 %.

Na stejném místě je uveden i praktický příklad. Pokud půllitrová lahev Becherovky (38 %) stojí 160 Kč, tak spotřební daň činí 54,15 Kč, DPH pak 26,67 Kč. Dohromady se na daních zaplatí 80,82 Kč, což je 50,5 % z celkové ceny.

Litrová lahev alkoholu bude zatížena spotřební daní podle procent čistého alkoholu, za jedno procento čistého alkoholu se platí spotřební daň 2,85 Kč. V tabulce jsou ceny, které tvoří spotřební daň z litrových lahví, podle množství čistého alkoholu.

alkohol

spotřební daň

20 %

57 Kč

25 %

71,25 Kč

30 %

85,50 Kč

35 %

99,75

40 %

114 Kč

Například u 40% vodky s cenou 300 Kč. Bude spotřební daň činit 114 Kč a DPH 50 Kč. Celkově se tedy na daních zaplatí 164 Kč, což je 54,67 %.

U ovocené vodky s obsahem alkoholu okolo 17 % s cenou 200 Kč za litr bude spotřební daň činit 48,45 Kč a DPH 33,33 Kč. Celkově budou daně činit 81,78 Kč, což je 40,89 %.

Kolik procent z ceny budou činit daně záleží na obsahu čistého alkoholu v lahvi. DPH zůstává stejné (20 %), důležité je množství alkoholu, ze kterého se počítá spotřební daň. Stejně tak je důležitá výsledná cena. Platí tedy, že daně mohou, ale nemusí, tvořit většinu ceny za lahev.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Vláda skutečně uložila všem příslušným institucím zpracování analýzy situace černého trhu s alkoholem v ČR, která musí být do konce října 2012 předložena Vládě.

Usnesení Vlády ČR ze dne 19. září 2012 č. 689 (.pdf): "Vláda... ukládá... ministru financí zpracovat ve spolupráci s ministry vnitra, zemědělství, průmyslu a obchodu a zdravotnictví analýzu činnosti státní správy, především finanční a celní správy, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, České obchodní inspekce, hygienické služby a Policie České republiky v oblasti postihování černého trhu s alkoholem a předložit tuto analýzu vládě do 31. října 2012 k projednání."

Třetí fáze hodnocení projektů byla skutečně zrušena, konkrétně se tak stalo 10. září 2012 (.pdf - bod 3a), výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

V oddílu Péče o životní prostředí volebního programu TOP 09 pro krajské volby 2012 je jako jedna z priorit uveden požadavek:

"Výrazně zlepšit a posílit územní plánování, podporovat veškeré úpravy v krajině s důrazem na protipovodňovou ochranu."
Výrok tedy hodnotíme vzhledem k výše uvedenému jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť protipovodňová opatření realizovaná Povodím Moravy jsou financována především ze státního dotačního programu Prevence před povodněmi.

O programu obecně: "Program Podpora prevence před povodněmi Ministerstva zemědělství byl zahájen I. etapou ihned po povodňové katastrofě v r. 2002, v současnosti probíhá II. etapa (2007 – 2013) a v programovém prohlášení vlády (srpen 2010) je vyhlášen záměr pokračovat v preventivních opatřeních přípravou III. etapy (předpokládané na období2014 - 2020)." (.pdf - str. 8)

O aktuálním dotačním programu Prevence před povodněmi II (2007 - 2013).

Nová protipovodňová opatření v Olomouci a Pobečví budou financovány především z dotačního programu Ministerstva zemědělství Prevence před povodněmi III (2014 – 2020). Odkazy obsahují konstatování, že investorem při realizaci těchto projektů je Povodí Moravy.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Povodí Moravy skutečně v Olomouci realizuje protipovodňová opatření. V současnosti probíhá etapa II. A, po jejímž dokončení bude pokračovat etapa II. B do konce roku 2013. V letech 2016 - 2017 by měla následovat etapa III.

V srpnu 2012 byla podle České televize zahájena další část stavby, která mj. zahrnuje zkapacitnění koryta řeky Moravy.

Usnesení č.418 (.pdf) k zabezpečení finačních prostředků na přípravu a řešení protipovodňové ochrany v povodí řeky Bečvy ze dne 13. června 2012 bylo skutečně vládou přijato.

Tento projekt má stát zhruba 6 miliard korun a podílet se na něm bude Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Výrok je tedy pravdivý.

Výrok Bořivoje Šarapatky hodnotíme jako pravdivý. Přerov je skutečně jedna z potenciálních možností umístění plánované spalovny (resp. ZEVO, tedy zařízení na energetické využívání odpadů). Tento fakt je k nalezení ve Studii (.pdf) možnosti energetického využívání směsného komunálního odpadu, zpracované již v roce 2010 firmou FITE na objednávku Olomouckého kraje.

Konkrétně jde o stranu 15 uvedeného dokumentu, kde mezi další identifikované potenciální lokality patří mimo teplárny Přerov i teplárna města Olomouc. Obě tyto teplárny jsou ve vlastnictví firmy Dalkia a jsou uváděny jako teoreticky využitelná. Poslední uvažovanou lokalitou v této studii je plánovaná papírna v Zábřehu na Moravě.

V části první Státní zemědělská a potravinářská inspekce §1 zákona č. 146/2002 Sb. je uvedeno:

"(1) Účelem zákona je zřízení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen "inspekce"), která je správním úřadem podřízeným Ministerstvu zemědělství (dále jen "ministerstvo"), a stanovit její působnost pro výkon státního dozoru."

Na základě zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, byl vytvořen tento orgán s celostátní územní působností, který je podřízen Ministerstvu financí ČR.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť stát skutečně disponuje kontrolními mechanismy jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce či Celní správa ČR.