Tady prostě nebyl 3 desetiletí výraznější problém s otravami metylalkoholem.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Například ostravští lékařisice vzpomínají na ojedinělé případy v minulosti, ale jinak média žádný závažnější případ otravy metylalkoholem nezmiňují.
Tak já bych řekl, že nestojím za problémy Všeobecné zdravotní pojišťovny v tom, že klesají příjmy do veřejného zdravotního pojištění, protože tady, jak řekla paní poslankyně Marková, je 6 milionů občanů přibližně u VZP, ale 4 miliony u dalších pojišťoven a ty se do takovýhle propadů nedostávají.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě mediálních zdrojů.
Podle poslední výroční zprávy VZP (.pdf, str. 53) je v ČR (k 31.12. 2011) celkem 10 405 788 pojištěnců, z toho 6 247 532 je pojištěno u VZP, tyto počty tedy přibližně odpovídají výroku ministra Hegera. Co se týče aktuálních hospodářských výsledků zdravotních pojišťoven, nepodařilo se nám dohledat požadované informace, odkazujeme se alespoň na mediální zdroje. O Pravděpodobné propadu v hospodaření VZP informoval např. Ihned.cz nebo E15.cz. K situaci v zaměstnaneckých pojišťovnách se vyjádřil předseda Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček v prvně zmíněném článku tak, že tyto pojišťovny sice očekávají propad, nikoliv ale tak výrazný jako VZP.
V minulosti byly propady (v hospodaření VZP, pozn.) daleko větší a k žádnému kolapsu zdravotnictví nedošlo.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboťˇse nám nepodařilo dohledat přesné informace o rozpočtu VZP a především o jeho deficitu. Pro informaci vám však alespoň přikládáme Výroční zprávu VZP za rok 2011 , kde jsou uvedeny dílčí informace týkajícíc se rozpočtu VZP. Dále také přikládáme čás t rozhovoru ČRo 1 - Radiožurnálu s ředitelem VZP Pavel Horák týkající se hospodaření VZP. "... ta situace, ve které se nacházíme, není nic nového. V loňském roce, sama jste to řekla, byl deficit 6 miliard a rezervy v podstatě byly velmi nízké už na začátku roku, a přesto jsme tu situaci zvládli. Takže já jsem přesvědčen o tom, že ji zvládneme i v letošním roce." Vzhledem ke skutečnosti, že nemáme konkrétní informace týkající se rozpočtu VZP, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
My máme hlavní vedení hygienické služby, protože paní vrchní ředitelka Šedivá, která zastupovala několik let pana náměstka Víta, hlavního hygienika, ta byla vládou dočasně pověřena výkonem funkce hlavního hygienika.
Michael Vít, Hlavní hygienik ČR a zároveň náměstek pro ochranu veřejného zdraví, byl v březnu 2012 (slovy Zdravotnických novin MF) "postaven mimo službu" pro obvinění z manipulace veřejných zakázek. Pozici hlavního hygienika a de facto také pozici ministrova náměstka tak nyní plní jeho zástupkyně, Viera Šedivá (jak ukazuje také záznam jednání vlády z března). Ta přitom s Vítem skutečně pracovala několik let: na pozici zástupkyně byla jmenována v srpnu 2009.
První setkání bylo již v dubnu, kdy jsme se setkali se zástupci ať už divadel, novinářů, teatrologů, kde jsme diskutovali o podobě vlastně výběrového řízení.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť ministerstvo kultury, osobní stránky ministryně ani zpravodajské servery se o podobné schůzce nezmiňují - Hanáková ostatně sama neupřesnila, které konkrétní osobnosti má na mysli.
Ministryně Hanáková v polovině dubna překvapila, když v den uzávěrky přihlášek na šéfa Národního divadla řízení zrušila. Zdůvodnila to údajně neuspokojivými výsledky tenkrát nekompletního auditu fungování instituce. Právě v té době Hanáková slibovala širší diskusi s odbornou veřejností, která původní nastavení řízení kritizovala - odborníkům se nelíbilo například to, že ministerstvo odmítalo zveřejnit jména členů výběrové komise, padla i obvinění, že je řízení na míru ušité jednomu kandidátovi.
Zákon o Národním divadle, který Hanáková v OVM zmínila, by měl být hotov v roce 2013. Měl by transformovat Národní divadlo z příspěvkové organizace ve veřejnoprávní instituci. Takové uspořádání by konsolodivalo zatím nejistou pozici ředitele divadla.
Sociální demokraté za 4 roky investovali o přibližně 300 milionů méně než ODS v tom předchozím volebním období z vlastních peněz kraje.
Vzhledem k tomu, že ve vybraných obdobích, kdy byla v kraji u moci ODS a ČSSD se používala k výpočtu rozpočtu rozdílna metodika jsme nebyli schopni jednoznačně určit, které výdaje byly z vlastních peněz kraje.
Výrok tedy označujeme za neověřitelný, kvůli rozdílným způsobům počítání rozpočtů a absenci dat, které by mohly být relevantně srovnatelné.
Václav Moravec: "Kolik celkem tedy investovali sociální demokraté za ty 4 roky?" Jiří Pospíšil:"Z peněz, které jsou přímo z kraje, je to 1,1 miliardy, my jsme investovali 1,6 miliardy. Mluvíme o přímých penězích z rozpočtu kraje."
Tyto údaje 1,1 a 1,6 miliardy investovaných peněz se nám nepodařilo dohledat z veřejných zdrojů, zvhledem k tomu, že rozpočty Plzeňského kraje byly v různých letech počítány různými způsoby, tudíž jsme se nedostali k přesným datům, který by nám podala informaci o částce, který byla skutečně investovaná z peněz kraje.
Doporučuji firmu Pavex, která je speciálním auditorem. Ta konstatovala, že za poslední 4 roky se stav krajských silnic zhoršil.
Nepodařilo se nám z veřejných zdrojů dohledat posudek zmíněné firmy a její konstatování stavu krajských silnic. Stavu dopravní infrastruktury se v dalších hodnoceních široce věnujeme, nicméně zdroj od firmy Pavex, který by celkově podpořil/vyvrátil výrok poslance Pospíšila, se nepodařilo dohledat. Musíme tak výrok Jiřího Pospíšila hodnotit jako neověřitelný.
Za prvé, za čtyři roky se stav silnic zhoršil...
Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako pravdivý. Při hodnocení výroku jsme vycházeli z údajů o stavu silnic ve vlastnictví kraje k 31. 12. 2009 na stránkách Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje, dále pak z Výroční zprávy za rok 2011 organizace Správa a údržba silnic Plzeňského kraje a ze zpravodajských článků.
Podle SMOPK (.pdf) bylo v roce 2009 označeno jako nevyhovující 32 % a jako havarijní 19 % silnic v kraji. Vyjádřeno v kilometrech je to 1480, resp. 860 km silnic II. a III. třídy z celkové délky 4605 km. Průměrné hodnocení stavu za rok 2009 bylo 3,14 a za předchozí roky ještě horší (3,24 v roce 2008).
V současné době je jako havarijní nebo nevyhovující hodnoceno již přes dvě třetiny komunikací z celkové délky 4607 km. V případě nevyhovujících silnic se jedná údajně o 1177 km (tj. přes 25 %), u havarijního stavu je to pak až 1824 km, tedy necelých 40 %.
Podle těchto údajů byl stav silnic před čtyřmi lety opravdu lepší. Zhoršování stavu silnic uznává i generální ředitel organizace Správa a údržba silnic Plzeňského kraje Ing. Stanislav Liška ve výroční zprávě (.pdf, str. 5) za rok 2011. Tato situace je podle něj způsobena nedostatkem financí i na běžnou údržbu a opravy.
...sociální demokraté tedy nesplnili svůj slib, že zlepší stav krajských silnic.
Podle volebního programu (.doc, str. 12) sociální demokracie na rok 2008 má Jiří Pospíšil pravdu.
ČSSD v programu měla mezi svými prioritami pro dopravu např. modernizaci stávající silniční sítě budováním obchvatů měst a obcí nebo racionální využívání a, v případě potřeby, i zvýšení finančních prostředků do krajské silniční sítě, aby byla zajištěna kvalitnější údržba a opravy.
Zhoršování stavu krajských silnic se věnuje komentář předchozího výroku. Popisuje podrobněji, že stav silnic je za poslední čtyři roky skutečně horší i s konkrétními čísly.
Pro úplnost ještě uvádíme, že ve složce dokumentů lze na oficiálních stránkách KVV Plzeňského kraje dohledat pouze volební program pro krajské volby roku 2004 a 2012. Na stránkách sociální demokracie se volební program pro volby v roce 2008 nicméně nachází, vede na něj přímý odkaz například ze zpravodajského serveru ekolist.cz.
