TOP 09

Třetí fáze hodnocení projektů byla skutečně zrušena, konkrétně se tak stalo 10. září 2012 (.pdf - bod 3a), výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

V oddílu Péče o životní prostředí volebního programu TOP 09 pro krajské volby 2012 je jako jedna z priorit uveden požadavek:

"Výrazně zlepšit a posílit územní plánování, podporovat veškeré úpravy v krajině s důrazem na protipovodňovou ochranu."
Výrok tedy hodnotíme vzhledem k výše uvedenému jako pravdivý.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť protipovodňová opatření realizovaná Povodím Moravy jsou financována především ze státního dotačního programu Prevence před povodněmi.

O programu obecně: "Program Podpora prevence před povodněmi Ministerstva zemědělství byl zahájen I. etapou ihned po povodňové katastrofě v r. 2002, v současnosti probíhá II. etapa (2007 – 2013) a v programovém prohlášení vlády (srpen 2010) je vyhlášen záměr pokračovat v preventivních opatřeních přípravou III. etapy (předpokládané na období2014 - 2020)." (.pdf - str. 8)

O aktuálním dotačním programu Prevence před povodněmi II (2007 - 2013).

Nová protipovodňová opatření v Olomouci a Pobečví budou financovány především z dotačního programu Ministerstva zemědělství Prevence před povodněmi III (2014 – 2020). Odkazy obsahují konstatování, že investorem při realizaci těchto projektů je Povodí Moravy.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Povodí Moravy skutečně v Olomouci realizuje protipovodňová opatření. V současnosti probíhá etapa II. A, po jejímž dokončení bude pokračovat etapa II. B do konce roku 2013. V letech 2016 - 2017 by měla následovat etapa III.

V srpnu 2012 byla podle České televize zahájena další část stavby, která mj. zahrnuje zkapacitnění koryta řeky Moravy.

Usnesení č.418 (.pdf) k zabezpečení finačních prostředků na přípravu a řešení protipovodňové ochrany v povodí řeky Bečvy ze dne 13. června 2012 bylo skutečně vládou přijato.

Tento projekt má stát zhruba 6 miliard korun a podílet se na něm bude Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Výrok je tedy pravdivý.

Výrok Bořivoje Šarapatky hodnotíme jako pravdivý. Přerov je skutečně jedna z potenciálních možností umístění plánované spalovny (resp. ZEVO, tedy zařízení na energetické využívání odpadů). Tento fakt je k nalezení ve Studii (.pdf) možnosti energetického využívání směsného komunálního odpadu, zpracované již v roce 2010 firmou FITE na objednávku Olomouckého kraje.

Konkrétně jde o stranu 15 uvedeného dokumentu, kde mezi další identifikované potenciální lokality patří mimo teplárny Přerov i teplárna města Olomouc. Obě tyto teplárny jsou ve vlastnictví firmy Dalkia a jsou uváděny jako teoreticky využitelná. Poslední uvažovanou lokalitou v této studii je plánovaná papírna v Zábřehu na Moravě.

V části první Státní zemědělská a potravinářská inspekce §1 zákona č. 146/2002 Sb. je uvedeno:

"(1) Účelem zákona je zřízení Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen "inspekce"), která je správním úřadem podřízeným Ministerstvu zemědělství (dále jen "ministerstvo"), a stanovit její působnost pro výkon státního dozoru."

Na základě zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, byl vytvořen tento orgán s celostátní územní působností, který je podřízen Ministerstvu financí ČR.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť stát skutečně disponuje kontrolními mechanismy jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce či Celní správa ČR.

Výrok je pravdivý.

V naší drobné právní analýze se nám podařilo objevit následující způsoby, kterými může kraj zasáhnout do povolovacího procesu dostavby Jaderné elektrárny Temelín.

Zákon č. 18/1997 Sb., tzv. atomový zákon (.pdf) stanovuje, že vydání povolení k výstavbě jaderného zařízení spadá do působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (§ 9). Podmínkou pro vydání povolení Úřadem je podle § 13 odst. 4 také tzn. hodnocení vlivu na životní prostředí, které je upraveno zákonem Zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (.doc). Ten dále stanovuje, že k oznámení o záměru (v tomto případě dostavbě Jaderné elektrárny Temelín) může každý (tedy i kraj) zaslat své písemné vyjádření k příslušnému úřadu (zde Ministerstvo životního prostředí) do 20 dnů ode dne zveřejnění informace o oznámení (§ 6 odst. 7). Následně probíhá zjišťovací řízení.

Dále podle paragrafu § 15 tohoto zákona mají rovněž příslušný úřad (Ministerstvo životního prostředí) a dotčené správní úřady povinnost, pokud je o to oznamovatel nebo předkladatel požádá ještě před předložením oznámení podle § 6 (viz výše), projednat s oznamovatelem nebo předkladatelem uvažovaný záměr včetně případných variant řešení záměru nebo koncepci a doporučit mu předběžné projednání s dalšími dotčenými správními úřady, dotčenými územními samosprávnými celky (a tedy i Jihočeským krajem), popřípadě s dalšími subjekty. Příslušný úřad a dotčené správní úřady jsou povinny na žádost oznamovatele nebo předkladatele mu poskytnout informace o životním prostředí podle zvláštního právního předpisu.

Výrok je hodnocen na základě dostupných dokumentů kraje.

Zasedání (.pdf, str. 5) zastupitelstva Jihočeského kraje ze dne 7. dubna 2009 zrušilo své usnesení z roku 2004 o tom, že nesouhlasí se záměrem dostavby 3. a 4. bloku JETE. V dokumentu Zásady územního rozvoje Jihočeského kraje (.pdf, str. 17) z roku 2011 je rovněž vymezena plocha pro dostavbu elektrárny. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle portálu Dálnice D3 bude projekt PPP využit na některé části budované dálnice D3.

Podle portálu České dálnice měly být některé úseky původně realizovány projektem PPP, nakonec se však přistoupilo k financování ze státního rozpočtu. Jedná se o úseky Tábor - Soběslav, Soběslav - Veselí nad Lužnicí, Most přes Lužnici. Financování pomocí PPP se zvažuje v úseku Bošilec - Ševětín, Ševětín - Borek, Úsilné - Hodějovice, Hodějovice - Třebonín, Třebonín - Kaplice nádraží, Kaplice nádraží - Nažidla, Nažidla - hranice s Rakouskem.

Podle zprávy IHNED.cz z června letošního roku vláda schválila návrh Ministerstva dopravy a souhlasí s dokončením stavby části D3 pomocí PPP. Jméno zhotovitele by mělo být známo do koce roku 2012. Jednalo by se o úsek Bošilec - Borek. Podle ministra dopravy je projekt dobře připraven, stavba by měla začít na jaře 2014 a hotová by měla být za dva roky.

Podle zprávy E15 z 11. září 2012 Evropská unie finančně podpoří projekt PPP při stavbě dálnice D3. První dálniční projekt PPP bude ještě na podzim řešit vláda, soukromník by měl zaplatit stavbu a údržbu po dobu 30-ti let na 18-ti kilometrovém úseku dálnice jižně od Veselí nad Lužnicí.