Jiří Pospíšil
...návrh zákona (o Národním parku Šumava, pozn.), který v tuto chvíli dokončuje Ministerstvo životního prostředí po velmi silné debatě s experty, s Plzeňským krajem a tak dále. Ten návrh zákona během podzimu půjde do Parlamentu.
Výrok Jiřího Pospíšila je s jistou výhradou pravdivý, neboť návrh je již hotov, nicméně byl zpracován na MŽP, byl projednáván s experty a vzhledem k jeho stavu bude projednáván v Parlamentu s velkou pravděpodobností na podzim.
Česká televize informovala 4. srpna 2012 o tom, že zákon o Národním parku Šumava z pera ministra Chalupy, který byl projednáván i s odborníky na danou problematiku, je hotov a míří do připomínkového řízení. Posléze tedy zamíří i do vlády a do Parlamentu.
Nemohu bohužel podpořit návrh, který předložil Plzeňský kraj. Protože tam je několik pro mě sporných bodů. Zmíním alespoň jeden. A to je to, že by o lesy pečovala jakási opéeska. Jakási nová obecně prospěšná společnost, ve které by převážně seděli regionální politici. (jde o návrh zákona o Národním parku Šumava)
Na základě dohledaného návrhu zákona o Národním parku Šumava z dílny Plzeňského kraje je výrok poslance Jiřího Pospíšila hodnocen jako pravdivý.
Zastupitelstvo Plzeňského kraje předložilo návrh zákona o Národním parku Šumava 1. srpna 2011. Jde o sněmovní tisk 435. Celý návrh je k dispozici zde (.doc).
Tento návrh zákona v § 12 Zajištění péče o národní park říká v bodu 1, že: "Hospodaření s lesními, zemědělskými a ostatními pozemky, se kterými je příslušná hospodařit Správa, bude vykonávat obecně prospěšná společnost, která bude Správou založena do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Hospodaření se svěřeným majetkem bude vykonáváno v souladu s obecným právním předpisem 2) a tímto zákonem a s péčí řádného hospodáře." Obsazení této OPS regionálními politiky se věnuje bod 2. "Členové správní rady budou jmenováni zakladatelem, s tím, že:a)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Ministerstva životního prostředí, b)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Ministerstva zemědělství, c)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Rady Jihočeského kraje, d)jeden z členů bude jmenován na základě návrhu Rady Plzeňského kraje, e)jeden z členů bude jmenován na základě společného návrhu obcí, na jejichž území se národní park rozkládá." Tedy 3 z 5 lidí ve správní radě této OPS by byli jmenováni regionálními politiky, resp. by v radě politici sami seděli.
Pro informaci ještě doplníme, že zmíněný návrh byl zařazen na projednávání 46. schůze (bod 99), která začíná 18. září 2012.
Žádná jiná forma Národního parku, která v České republice existuje, nemá pro správu státních lesů opéesku.
Nepodařilo se najít, že by existovala nějaká obecně prospěšná společnost spravující kterýkoliv z Národních parků v ČR. Krkonošský národní park, Národní park České Švýcarsko, Národní park Podyjí ani Národní park Šumava tedy nejsou pod správou o.p.s. Tyto národní parky jsou spravovány příspěvkovými organizacemi zřizovanými Ministerstvem životního prostředí. Výrok je tedy pravdivý.
Pavel Čížek
Ten návrh Ministerstva životního prostředí je daleko vyváženější. Je tak skutečně na hraně těch 20 procent. Těch jádrových území. Dneska máte 137 ploch, které jsou maloplošné a které jsou v první zóně. (návrh o Národním parku Šumava)
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Pan Pavel Čížek má zřejmě na mysli Zákon o vyhlášení Národního parku Šumava a o změně zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Vyváženost nebo nevyváženost návrhu je příliš subjektivním pojmem a proto ji nehodnotíme.
Rozloha první zóny by měla být 26,53 %, nikoliv tedy „na hraně“ 20 %, jak tvrdí pan Čížek.
Co se týče současného počtu ploch, tak těch je pak po rozčlenění z r. 1994 135 a údaj 137 uvedený Pavlem Čížkem je tedy přibližně správný.
Podívají-li se diváci na server Oživení, které hodnotí, jak jsou kraje transparentní, tak Plzeňský kraj bohužel nedopadá dobře.
Výrok můžeme označit za pravdivý, protože výsledky analýzy serveru Oživení zveřejněné na stránce Hodnocení krajů posunují Plzeňský kraj na 11. místo v otázce transparentnosti mezi kraji. Je však nutné dodat, že toto hodnocení vychází z výsledků pouze pěti kategorií oproti kompletní škále deseti kategorií. Zveřejnění druhé poloviny údajů je naplánované na 17. 9. 2012.
Rudolf Cogan
Ročník 93, který teď končí na střední škole, má cca 6,5 tisíce studentů. Nastupující ročník má již jen 5 tisíc studentů, studuje 26 tisíc lidí.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný. Z údajů uvedených Rudolfem Coganem se nám podařilo dohledat pouze počet studentů aktuálně nastupujících na střední školy.
Počet absolventů SŠ v Královéhradeckém kraji ve školním roce 2011/2012 se nám nepodařilo dohledat. Na stránkách Školského informačního portálu Královehradeckého kraje jsou uvedeny pouze statistiky absolventů za školní rok 2008/2009. Na stránkách MŠMT pod statistikou Střední školy celkem (tabulka č. 16) lze pak nalézt údaje o počtech absolventů za školní rok 2010/2011.
Počet studentů, kteří nastupují na střední školy, se podle krajského webu pohybuje kolem šesti tisíc, nikoliv kolem pěti, jak uvádí Cogan. Rozdíl může být způsoben tím, že Cogan měl na mysli místo skutečného počtu studentů spíše populační ročníky v rámci Královéhradeckého kraje. V r. 1993 se podle prezentace na krajském webu narodilo skutečně zhruba něco kolem 6,5 tisíce dětí, r. 1997 pak asi 5 tisíc.
Nevíme, kolik studentů bude studovat na středních školách kraje ve školním roce 2012/2013, ale v roce předcházejícím (2011/2012) to bylo dle ČSÚ 28 038 studentů.
...nyní kraj zřizuje 48 škol.
Výrok Rudolfa Cogana na základě informací ze seznamu (.xls) škol, jejichž zřizovatelem je Královéhradecký kraj, hodnotíme jako nepravdivý.
Tento seznam je umístěn na webových stránkách kraje a lze v něm napočítat celkem 53 škol zřizovaných Královéhradeckým krajem. Údaje byly aktualizovány k 31. srpnu 2012.
Dneska jsou obory, kam se hlásí jeden student, dva studenti, třeba kamenictví v Kopidlně nový obor, jeden student nebo žádná přihláška.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle Školského informačního portálu Královehradeckého kraje si na učební obor kameník střední školy v Kopidlně nikdo přihlášku nepodal.
Dle výše zmíněného informačního portálu je patrné, že v Královéhradeckém kraji je oborů, které mají problém se zájmem uchazečů, více. Například lze uvést obor aranžér Střední školy služeb, obchodu a gastronomie Hradec Králové nebo obor autotronik na Střední odborné škole a Středním odborném učilišti Hradec Králové.
My dostáváme od státu 4,5 miliardy na střední školství.
Za rok 2011 alokovalo MŠMT (.doc) Královéhradeckému kraji na střední školství celkovou částku ve výši 4,74 mld. Výrok Rudolfa Cogana tak hodnotíme jako pravdivý, neboť pojmenovává tuto částku poměrně přesně.
Metoda hydraulického štěpení spočívá v tom, že se nejprve v hloubce dva kilometry provádějí podzemní výbuchy, pak se tam vhání takzvaná štěpná tekutina, která se zpátky vyčerpává. A je to voda obohacená chemikáliemi a musí se likvidovat. Ta štěpná tekutina zůstává i v podzemí a kontaminuje, může kontaminovat pitnou vodu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací o metodě hydraulického štěpení.
Metodou hydraulického štěpení se těží břidlicový plyn. Těžba břidlicového plynu se silně rozvíjí především v USA, v Evropě se zatím spíše zkoumají možnosti. V České republice předložilo Ministerstvo životního prostředí návrh na moratotium na průzkum tohoto druhu plynu.
Na samotném popisu metody se shodnou jak české tak zahraniční zdroje (ang.). Názorně je proces předveden i na několika videích na serveru Youtube.
Samotná těžba břidličného plynu vzbuzuje kontroverze právě kvůli nejasnosti rizik spojených s kontaminacé pitné vody. Přehlednou a komplexní prezentaci uvádí například britský Guardian (ang.). Jak se na tomto serveru můžeme dočíst, debata o rizicích ještě není ukončena, provádí se rozsáhlé studie a výsledky budou známy až v roce 2014.
Výrok Rudolfa Cogana můžeme hodnotit jako pravdivý. Metodu hydraulického štěpení popisuje správně a obavy z kontaminace jsou rozšířeným a platným názorem.
