Máme v Pardubickém kraji 5 nemocnic, v tom spotu zaznělo 6, máme jich 5.
Výrok Jaroslava Zedníka hodnotíme na základě informací z webu Pardubického kraje jako nepravdivý.
Zmíněný spot (video záznam pořadu OVM Speciál) obsahuje formulaci: "Letošním hitem se stávají nemocnice. Pardubický kraj jich má 6 a posílá jim stamiliony, o které chudne rozpočet." Webové stránky Pardubického kraje v sekci ZŘIZOVANÉ A ZAKLÁDANÉ ORGANIZACE PARDUBICKÉHO KRAJE V OBLASTI ZDRAVOTNICTVÍ uvádějí tyto nemocnice v kraji:
Všechna tato zařízení jsou zřizována Pardubickým krajem, kraj má tedy více nemocnic, než kolik uvádí Jaroslav Zedník. Jeho výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. Jaroslav Zedník hovoří zřejmě o nemocnicích - akciových společnostech, které kraj spravuje, nicméně pod ním fungují i další nemocnice zřizované přímo krajem, byť je jejich statut jiný.
Protože, když si uvědomíme, že v roce 2009, a teď budu mluvit v řádech, abych se netrefil, jsme za regulační poplatky jako kraj zaplatili nemocnicím 60 milionů, o rok později jsme zaplatili cca polovičku 30 milionů.
Tento výrok je nepravdivý, neboť neodpovídá reálným výdajům Pardubického kraje. V případě úhrady poplatků za rok 2009 Zedník uvádí dokonce dvojnásobnou částku.
V přílohách (.zip - příloha č. 7, list 24) závěrečného účtu rozpočtu Pardubického kraje za rok 2009 činily celkové výdaje za regulační poplatky ve zdravotnictví 30 654 550 Kč. V roce 2010 (.zip - příloha č. 10, list 24) pak byla závěrečná suma celkem 20 068 429 Kč.
Pro doplnění: Původní schválená částka pro rok 2010 byla pouze 17 mil. Kč. Zastupitelé Pardubického kraje navíc rozhodli, že již od 2. června 2010 nebudou jako první v ČR hradit regulační poplatky ve zdravotnictví z krajských financí.
I sám nový generální ředitel ŘSD ve vašem pořadu (Otázky Václava Moravce) řekl, že zahájit opravu D1 bez postavení R35 bylo politickou chybou.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, protože nově jmenovaný ředitel Ředitelství silnic a dálnic Čermák se skutečně vyjádřil o modernizaci D1 před uskutečněním stavby R35 jako o chybě v plánování.
David Čermák, nový ředitel ŘSD 20. května 2012 v OVM: " ...například od roku 2014 bychom chtěli realizovat komunikaci mezi Hradcem a Pardubicemi R35, která zde měla být už dávno, až následně se měla modernizovat D1. To je jedna ze základních pochybení, co se týče plánování. " (video - čas 32:52)
Já jsem starostou desátým rokem, jsem nestraník.
Tento výrok je pravdivý, neboť Jaroslav Zedník je starostou města Česká Třebová již od roku 2002 a není členem žádné politické strany.
Pro doplnění: v roce 2002 kandidoval na kandidátce Sdružení nezávislých, kam byl navržen SNK ED. V roce 2006 pak na kandidátce Nestraníků. Zatím v posledních komunálních volbách v roce 2010 kandidoval opět spolu s Nestraníky s podporou TOP 09.
Nám se podařilo (městu, kde je Zedník starostou) předloni otevřít terminál za 330 milionů, přednádražní prostor, ale na kterým jsme všichni se zastupiteli, se zastupiteli jsme na tom pracovali 7 let.
Na základě dohledaných informací z webu města Česká Třebová hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jaroslav Zedník je starosto u města Česká Třebová. Podle informací z webu města bylo k realizaci výstavby terminálu (.pdf) přistoupeno v roce 2004 (záměr a příprava projektu; výstavba od roku 2009) a jeho výsledná cena byla 331 milionů. Podle tiskové zprávy (.pdf), která informovala o zapojení tohoto terminálu do soutěže Stavba roku 2011, byl skutečně projekt dokončen a terminál zprovozněn v roce 2010. Výrok Jaroslava Zedníka je tak přesný a hodnotíme jej jako pravdivý.
No, myslím, že jaderné úložiště ne. Řada těch referend v obcích zazněla přesně v tomto duchu. (referenda odmítající průzkum pro úložiště jaderného odpadu)
Na základě informací ze stránek Správy úložišť radioaktivních odpadů a mediálních výstupů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Mezi 8 zvažovaných lokalit pro jaderné úložiště se na území kraje Vysočina nachází tři - lokalita Horka a Hrádek a dodatečně přidaná Kraví hora. Ostatní jsou v Jihočeském a Plzeňském kraji.
Není zcela jasné, jaká přesně místní referenda má Ladislav Jirků na mysli. Server rozhlas.cz v článku z února 2012 cituje starostku obce Hojkov, která prohlásila: "V roce 2007 u nás proběhla referenda. A občané v 10 obcích rozhodli, že to tady prostě nechtějí. V lokalitě Hrádek-Rohozná je šest obcí, v pěti z nich bylo referendum a jasně bylo řečeno – my to tady nechceme."
Informace o aktuálních referendech se nám ale nepodařio najít, spíše informace naznačují, že se žádná zatím nekonala. Jediné referendum, které se bude konat 8. září, se plánuje ve Věžné. Naproti tomu například ve Střítěži, podle slov starosty zatím žádné iniciativy požadující referendum nejsou.
Jako zajímavý doplněk nabízíme výsledky průzkumu veřejného mínění v jednotlivých regionech vytipovaných jako možná budoucí úložiště, z něhož vyplývá, že nejvstřícněji se k myšlence úložiště staví právě na Vysočině.
No, tady zazněl ten 65. rok (rok 2065), kdy by se to mělo realizovat, ale je třeba si uvědomit, že ty geologické průzkumy by byly velice brzo a to je to, proti čemu některé ty obce už dneska velice bojují. (jde o možnou realizaci projektů výstavby úložiště jaderného odpadu)
Na základě informací ze stránek Správy úložišť radioaktivních odpadů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Plánovaný harmonogram výběru a stavby nového úložiště v zásadě potvrzuje časový plán, který zmiňuje Ladislava Jirků. Samotná realizace stavby a spuštění by mělo proběhnout v letech 2050 - 2065. Geologický průzkum je naplánován v rozmezí let 2010-2015.
V současné chvíli se vyjednávají smlouvy o provedení geologických průzkumů, která by měly v případě úspěšného podpisu začít přístí rok. Některé obce proti průzkumu protestují, jsou ale i takové, pro které je geologický průzkum spojen s vítaným finančním příspěvkem do obecních rozpočtů. Obce se ale ujišťují, že souhlas s průzkumem, ani obdržené finanční kompenzace neznamenají nutně souhlas s vybudováním úložiště. V tomhle ohledu budou finální rozhodnutí činěna až v horizontu let.
Třeba viz. Pacovsko, nejsou naplněny počty na gymnáziu.
Podle dohledaných zpravodajských článků ze stránek Gymnázia Pacov, mikroregionu Strážiště a Pelhřimovského deníku označujeme tento výrok za pravdivý.
V Pacově existuje šestileté všeobecné gymnázium. Do přijímacího řízení se v prvním kole přihlásilo 15 uchazečů, z nich bylo přijato 13. Druhé kolo doplnilo další žáky, ale stále zůstalo devět volných míst do ideální kapacity 30 žáků. Škola proto vyhlásila ještě třetí kolo přijímacího řízení. Nově otevřená třída není naplněna a navíc nebude podle článků na škole početně nejslabší.
Složená daňová kvóta je poměr, poměr odvodů k hrubému domácímu produktu. To znamená: roste-li hrubý domácí produkt, tak autonomně klesá daňová kvóta.
Uvedený výrok ministra financí hodnotíme jako pravdivý.
Jak dokumentuje například Ministerstvo financí ČR v Národním programu reforem pro roky 2008-2010 (.pdf - str. 20), složená daňová kvóta se definuje jako podíl daní včetně cla a povinných příspěvků na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění na HDP v běžných cenách. Ministr byl sice ve svém vyjádření skormnější, první čast jeho výroku však hodnotíme jako pravdivou.
Druhá část tvrzení Miroslava Kalouska hovoří o logice fungování daného poměru. V případě neměnné výše odvodů a rostoucího jmenovatele (velikost HDP) tak zpravidla složená daňová kvóta klesá. Celkově tak tvrzení hodnotíme jako pravdivé.
V roce 2004, v době absolutní hojnosti, v době pěti, šesti procentních růstů jsme měli složenou daňovou kvótu 37 procent.
Kalouskův výrok hodnotíme jako pravdivý. V roce 2004 sice meziroční růst hrubého domácího produktu ČR (.xls; graf zde) ještě nedosahoval celých 5 %, nýbrž jen 4,7 %. V následujících letech 2005 a 2006 se vyšplhal k 6,8 %, respektive 7 %. Složená daňová kvóta činila v roce 2004 opravdu 37 %, v letech dalších se ještě zvýšila.
Vzhledem k tomu, že Miroslav Kalousek naznačoval, že současná složená daňová kvóta není nijak bezprecedentní ani za času růstu, natož recese, hodnotíme výrok jako pravdivý.
