Ministerstvo financí je gestorem příslušných zákonů o majetku státu, o oceňování majetku státu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích včetně svých novel skutečně spadá pod kompetence Ministerstva financí ČR. Tato skutečnost vyplývá ze Zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, kde je uvedeno následující: "Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro (....) hospodaření s majetkem státu."
Standardně bychom přiložili odkaz na sněmovní tisk z Poslanecké sněmovny týkající se onoho zákona (zákon č. 219/2000 Sb), z něhož by byl patrný jeho navrhovatel, v současné době jsou však bohužel stránky Poslanecké sněmovny v rekonstrukci a jsou na nich uveřejněné informace týkající se pouze současného volebního období.
Neexistuje v tomto případě zákonná povinnost zadat si nezávislý posudek na cenu obvyklou (jedná se o kauzu Vlasty Parkanové a její případné pochybení, pozn.).
Tento výrok je neověřitelný z důvodů pravděpodobného výskytu rozdílných právních stanovisek obou stran sporu (tj. Ministerstva financí ČR a vyšetřovatele v zahájeném trestním řízení, jehož obsahem je nákup vojenských letadel CASA) o výklad legislativy vztahující se k problematice (důležité je podtrhnout slovo "pravděpodobného", neboť veřejnosti nejsou zcela dostupné informace z vyšetřovacího spisu či stanovisko vyšetřovatele o obsahu či výkladu diskutované povinnosti "zadat si nezávislý posudek na cenu obvyklou").
Ministerstvo financí dnes (25.6. 2012) vydalo své odborné stanovisko (.pdf), potvrzené a doplněné právním názorem (.pdf) Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, ve kterém na základě právní argumentace a vztahu k zákonům o veřejných zakázkách, o majetku České republiky, o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a zákonu o oceňování majetku konstatuje, že "pokud neměl zadavatel povinnost provést ocenění majetku podle zákona o oceňování, neměl ani povinnost nechat si zpracovat znalecký posudek."
Tento právní výklad je zpochybňován jinými právníky např. z toho důvodu, že se samotný nákup má řídit rozdílným výkladem uvedených norem, než jak argumentuje ministerstvo atd. Samotné stanovisko vyšetřovatele či následně státního zástupce však není veřejně dostupné.
Máme (min. financí, pozn.) k dispozici, pokud chcete, tak ho také zveřejním, expertízní posudek náčelníka generálního štábu, podepsán generál Picek, který říká: Ano, ty letadla potřebujeme, ano, plně vyhovujeme, vyjadřujeme se k ceně, říkáme, že ta cena je v pořádku, protože samozřejmě tu odbornou kalkulaci dělá armáda.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, expertní posudek náčelníka generálního štábu, podepsán generálem Picekem je zveřejněn v rámci podkladů pro Mandátový a imunitní výbor PS PČR, dostupný je zde (.doc). Opravdu jej lze interpretovat ve smyslu "ty letadla potřebujeme,..., plně vyhovujeme, vyjadřujeme se k ceně, říkáme, že ta cena je v pořádku".
Po ilustraci dále uvádíme pár citací přímo z textu tohoto expertního posudku: "...Je nutná obměna letového parku transportního letectva v co možná nejkratším termínu.", "...Pořízením taktických transportních letadel CASA C-295 M bude plnohodnotně zabezpečena náhrada letounů An-26, které budou mít v následujících letech vyčerpanou technickou životnost." Finanční stránce se pak věnuje samostatný oddíl dokumentu, z něhož vyplývá, že kalkulace celkových pořizovacích nákladu počítá s nižší cenou, než je skutečná hodnota letounů, pročež se k financování akce počítá také s využitím systému záloh na investiční položky. S nižší cenou než je skutečná hodnota letounů se v kalkulaci, jak uvádí dokument, počítá proto, že čtyři letouny CASA C-295 M budou vyměněny za pět nepotřebných letounů L-159. Z přístupu, který je v dokumentu zaujat k problematice finanční stránky nákupu tedy vyplývá, že tento k finanční stránce nemá žádné výhrady.
Existuje zatím jeden jediný autoritativní názor (na cenu zakázky CASA, pozn.) a to je cenová kalkulace letectva Armády České republiky, kterou potvrdilo ministerstvo obrany. Všechno ostatní jsou jen subjektivní názory.
Cenová kalkulace, o které hovoří Miroslav Kalousek ani informace o její existenci, bohužel nejsou ve veřejně dostupných zdrojích dohledatelné.
Ve veřejných zdrojích lze dohledat informace o znaleckém posudku, věnujícím se ceně nakoupených letadel CASA C-295M, zpracovaném firmou American Appraisal na základě ustanovení Policií ČR. Dle informací na stránkách firmy jde o posudek " vyjadřující náš názor na stanovení ceny obvyklé letounů CASA C 295M, směněných L159 a k některým otázkám spojeným s nákupem těchto letounů Armádou ČR prostřednictvím ministerstva obrany a společnosti OMNIPOL od společnosti EADS CASA". Posudek není v současné době veřejně dostupný. Dostupné zdroje v médiích uvádějí, že posudek hovořil o škodě 650 milionů kč (viz. např. zprávy na serverech aktuálně.cz, e15, ekonom a další).
Zpráva (.pdf) Národního kontrolního úřadu z roku 2010, která informuje o výsledcích kontroly vynakládání peněžních prostředků, určených na pořizování vybrané techniky, mj. letadel CASA-C295M Armády ČR, hovoří o několika problémech, spojených s nákupem uvedených letadel - např. o nesouladu realizovaných nákupů s koncepčními plány, armádě nevyhovující technické povaze letadel, rozložení veřejné zakázky na dodávku letadel a poskytnutí servisu takovým způsobem, že ministerstvo obrany obešlo vládou stanovený limit finančních prostředků - servisní náklady nezahrnulo do tohoto limitu.
Zpráva však neposuzuje, zda byla cena nakoupených letadel předražená vzhledem k určité obvyklé ceně, ale zmiňuje skutečnost, že původně byl plánován tzv. barterový obchod, tzn. výměna bez vynaložení prostředků státního rozpočtu (původně se mělo jednat o výměnu 1-2 bitevníků L-159 za 1 letoun CASA-C259M). Posléze bylo od tohoto postupu upuštěno a transakce spočívala v nákupu tří letadel CASA a výměně pěti bitevníků L-159 za čtvrtý letoun CASA.
Z toho důvodu, že ministrem Kalouskem zmíněná cenová kalkulace není veřejně dostupná, hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný.
Zmínil tady loňský rozpočet, pan předseda ví, že vnější vlivy, vis major, které vláda nemohla ovlivnit, byly v celkovém rozsahu 42 miliard.
Tento výrok se nám bohužel i přes velkou snahu nepodařilo ověřit. Nedokázali jsme jednoznačně určit rozsah nákladů způsobených "vyšší mocí".
Případné rady vítáme v komentářích.
Ten velký schodek v květnu je zatím způsoben samozřejmě propadem příjmů a my jsme kvůli tomu vázali ty prostředky hned na začátku roku. Vláda vázala více než 20 miliard, protože počítala s nižšími příjmy.
Výrok je pravdivý. Záměr vázat prostředky přesahující 20 miliard vyplývá z tiskové konference konané po skončení porady ekonomických ministrů z 27. února 2012. Přehledněji o aspektech tohoto záměru pak ve stejný den informuje media server portálu vláda.cz.
O samotném schválení opatření k dodržení schváleného deficitu státního rozpočtu pro letošní rok (2012) informuje zpráva z tiskové konference po jednání vlády z 21. března 2012. Konkrétně vláda rozhodla o vázání 23,6 miliardy korun z letošního rozpočtu.
K propadu příjmů v první části roku také došlo. Například ve vběru DPH počítal státní rozpočet s meziročním nárůstem o 15 %, místo toho došlo k meziročnímu poklesu o 3 % - jak se můžeme dočíst v tiskové zprávě ministerstva financí o plnění státního rozpočtu.
Vy (Bohuslave Sobotko, pozn.) říkáte zcela otevřeně, že až budete vládnout, takže chcete zvýšit složenou daňovou kvótu oproti nám o 3-4 %.
Výrok Miroslava Kalouska je na základě dohledaných programových materiálů a rozhovoru Bohuslava Sobotky pro MF Dnes hodnocen jako nepravdivý.
V současnosti je složená daňová kvóta na úrovni 34,7 %, toto číslo potvrzuje i sám ministr financí Kalousek. V programových prioritách ČSSD je uvedeno, že chtějí zvýšit složenou daňovou kvótu alespoň na úroveň 36 % (.pdf., str 24). ČSSD tedy chce tuto kvótu zvýšit, ale není patrné o kolik. Stanovili pouze minimální hranici 36 %, což byla úroveň které byla kvóta v roce 2008. To by oproti současnému stavu znamenalo navýšení o 1,3 procentního bodu. Jediný zdroj, který toto Kalouskovo tvrzení potvrzoval byly Parlamentní listy, které se odvolávaly na rozhovor MF Dnes s Bohuslavem Sobotkou. V tomto rozhovoru ale Bohuslav Sobotka mluví o zvýšení sazby o dva až tři procentní body, nikoli 3 až 4, jak upraveně uvádí Parlamentní listy. Jelikož v případě složené daňové kvóty představuje každý procentní bod výrazný rozdíl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Po všech změnách, které jsme provedli, jsme pořád jednou z nejvíc rovnostářskou zemí z hlediska příjmů na obyvatele v jednotlivých decilech od těch nejchudších po ty nejbohatší.
Výrok označujeme jako neověřitelný.
Míra diverzifikace rozložení bohatství a důchodů v jednotlivých územních celcích (v tom případě státech) se udává pomocí tzv. Giniho koeficientu. Jeho výpočet je dán různými postupy a metodami (zahrnující jednotlivce, rodiny, průměr i medián jejich příjmů, daněných i nedaněných atd.) pro různá časová období.
Podle údajů OECD při výpočtu Giniho koeficientu pro pozdní léta prvního desetiletí nového tisíciletí se Česká republika pohybuje v kritériích tohoto indexu pro celkovou populaci na 30. místě z celkového počtu 34 sledovaných zemí. Tzn., že ČR je zemí s velmi vyrovnanou strukturou rozložení bohatství a důchodů ve společnosti. Širší databázi nabízí např. publikace CIA The World Factbook, kde se v žebříku 135 sledovaných zemí (porovnávané údaje jsou z různých let) nacházíme na 109. místě.
Zohlednit v tomto kontextu změny provedené současnou vládou je však prakticky nemožné, neboť výpočty a komparace lze provádět pouze v dlouhodobém horizontu. Navíc jsou zveřejněné údaje a statistiky z let, které nemohou reflektovat změny provedené touto vládou (OECD ke konci prvního desetiletí 21. století a CIA k roku 2009). Tento výrok je tudíž neověřitelný.
Česká republika je kritizovaná za různé věci v oblasti justice mezinárodními organizacemi, která ochraňují lidská práva. Za vazby jako takové, z hlediska režimu vazeb kritizováni nejsme.
Výrok Jiřího Pospíšila je pravdivý, neboť česká justice je sice kritizována za některé aspekty svého fungování, nicméně tato kritika nesměřuje na samotné vazby a vazební věznice.
Česká republika byla v minulých letech kritizována ze strany několika organizací v oblasti justice. Konkrétně šlo o Radu Evropy, která kritizovala české soudy za liknavou práci. Dalším českou justici kritizujícím subjektem byl Evropský soud pro lidská práva, který na případu F. O. Kinského kritizoval (zde a zde) Českou republiku, že krátila jeho práva na spravedlivý proces.
Co se situace s vazbami týká, Česká republika (podle dostupných informací) skutečně není mezinárodními organizacemi kritizována, tím pádem je výrok ministra Pospíšila pravdivý.
Lidé ve vazbě z rozhodnutí generálního ředitele se mohou týdně dvakrát osprchovat v teplé vodě. A když chtějí, ve studené vodě.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť je tato problematika upravena vyhláškou Ministerstva spravedlnosti ČR 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby. Generální ředitelství vězeňské služby o tom proto nemohlo rozhodnout, což vyplývá ze Zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, který říká, že generální ředitel odpovídá ministrovi za činnost Vězeňské služby a zabezpečuje plnění společných úkolů ostatních organizačních jednotek, které metodicky řídí a kontroluje.
Kompetence generálního ředitelství proto v tomto případě spočívají v dohledu nad implementací vyhlášky ministerstva. Tuto vyhlášku ministerstva spravedlnosti 109/1994 Sb., dne 18. ledna 2010 zveřejnila Vězeňská služba na svých stránkách.V rámci tohoto dokumentu pak problematiku sprchování ošetřuje konkrétně § 36 Koupání obviněných, v kterém je uvedeno že:
"(1) Správa věznice zajistí, aby obvinění měli možnost se koupat v teplé vodě nejméně dvakrát týdně. (2) Na základě doporučení lékaře, nebo vyžadují-li to hygienické důvody, zajistí správa věznice koupání obviněných častěji. (3) Obviněné při koupání střeží osoba stejného pohlaví. Zpravidla při koupání může být provedena zraková prohlídka zaměřená na zjištění stop po fyzickém násilí na těle obviněného. (4) Za koupání v teplé vodě se v podmínkách výkonu vazby považuje sprchování teplou vodou. (5) Pokud z provozních nebo energetických důvodů nelze koupání podle odstavce 1 zabezpečit, musí být vždy zajištěna možnost řádného umytí v teplé vodě."
