Miroslav Kalousek
Existuje zatím jeden jediný autoritativní názor (na cenu zakázky CASA, pozn.) a to je cenová kalkulace letectva Armády České republiky, kterou potvrdilo ministerstvo obrany. Všechno ostatní jsou jen subjektivní názory.
Cenová kalkulace, o které hovoří Miroslav Kalousek ani informace o její existenci, bohužel nejsou ve veřejně dostupných zdrojích dohledatelné.
Ve veřejných zdrojích lze dohledat informace o znaleckém posudku, věnujícím se ceně nakoupených letadel CASA C-295M, zpracovaném firmou American Appraisal na základě ustanovení Policií ČR. Dle informací na stránkách firmy jde o posudek " vyjadřující náš názor na stanovení ceny obvyklé letounů CASA C 295M, směněných L159 a k některým otázkám spojeným s nákupem těchto letounů Armádou ČR prostřednictvím ministerstva obrany a společnosti OMNIPOL od společnosti EADS CASA". Posudek není v současné době veřejně dostupný. Dostupné zdroje v médiích uvádějí, že posudek hovořil o škodě 650 milionů kč (viz. např. zprávy na serverech aktuálně.cz, e15, ekonom a další).
Zpráva (.pdf) Národního kontrolního úřadu z roku 2010, která informuje o výsledcích kontroly vynakládání peněžních prostředků, určených na pořizování vybrané techniky, mj. letadel CASA-C295M Armády ČR, hovoří o několika problémech, spojených s nákupem uvedených letadel - např. o nesouladu realizovaných nákupů s koncepčními plány, armádě nevyhovující technické povaze letadel, rozložení veřejné zakázky na dodávku letadel a poskytnutí servisu takovým způsobem, že ministerstvo obrany obešlo vládou stanovený limit finančních prostředků - servisní náklady nezahrnulo do tohoto limitu.
Zpráva však neposuzuje, zda byla cena nakoupených letadel předražená vzhledem k určité obvyklé ceně, ale zmiňuje skutečnost, že původně byl plánován tzv. barterový obchod, tzn. výměna bez vynaložení prostředků státního rozpočtu (původně se mělo jednat o výměnu 1-2 bitevníků L-159 za 1 letoun CASA-C259M). Posléze bylo od tohoto postupu upuštěno a transakce spočívala v nákupu tří letadel CASA a výměně pěti bitevníků L-159 za čtvrtý letoun CASA.
Z toho důvodu, že ministrem Kalouskem zmíněná cenová kalkulace není veřejně dostupná, hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný.
Zmínil tady loňský rozpočet, pan předseda ví, že vnější vlivy, vis major, které vláda nemohla ovlivnit, byly v celkovém rozsahu 42 miliard.
Tento výrok se nám bohužel i přes velkou snahu nepodařilo ověřit. Nedokázali jsme jednoznačně určit rozsah nákladů způsobených "vyšší mocí".
Případné rady vítáme v komentářích.
Ten velký schodek v květnu je zatím způsoben samozřejmě propadem příjmů a my jsme kvůli tomu vázali ty prostředky hned na začátku roku. Vláda vázala více než 20 miliard, protože počítala s nižšími příjmy.
Výrok je pravdivý. Záměr vázat prostředky přesahující 20 miliard vyplývá z tiskové konference konané po skončení porady ekonomických ministrů z 27. února 2012. Přehledněji o aspektech tohoto záměru pak ve stejný den informuje media server portálu vláda.cz.
O samotném schválení opatření k dodržení schváleného deficitu státního rozpočtu pro letošní rok (2012) informuje zpráva z tiskové konference po jednání vlády z 21. března 2012. Konkrétně vláda rozhodla o vázání 23,6 miliardy korun z letošního rozpočtu.
K propadu příjmů v první části roku také došlo. Například ve vběru DPH počítal státní rozpočet s meziročním nárůstem o 15 %, místo toho došlo k meziročnímu poklesu o 3 % - jak se můžeme dočíst v tiskové zprávě ministerstva financí o plnění státního rozpočtu.
Vy (Bohuslave Sobotko, pozn.) říkáte zcela otevřeně, že až budete vládnout, takže chcete zvýšit složenou daňovou kvótu oproti nám o 3-4 %.
Výrok Miroslava Kalouska je na základě dohledaných programových materiálů a rozhovoru Bohuslava Sobotky pro MF Dnes hodnocen jako nepravdivý.
V současnosti je složená daňová kvóta na úrovni 34,7 %, toto číslo potvrzuje i sám ministr financí Kalousek. V programových prioritách ČSSD je uvedeno, že chtějí zvýšit složenou daňovou kvótu alespoň na úroveň 36 % (.pdf., str 24). ČSSD tedy chce tuto kvótu zvýšit, ale není patrné o kolik. Stanovili pouze minimální hranici 36 %, což byla úroveň které byla kvóta v roce 2008. To by oproti současnému stavu znamenalo navýšení o 1,3 procentního bodu. Jediný zdroj, který toto Kalouskovo tvrzení potvrzoval byly Parlamentní listy, které se odvolávaly na rozhovor MF Dnes s Bohuslavem Sobotkou. V tomto rozhovoru ale Bohuslav Sobotka mluví o zvýšení sazby o dva až tři procentní body, nikoli 3 až 4, jak upraveně uvádí Parlamentní listy. Jelikož v případě složené daňové kvóty představuje každý procentní bod výrazný rozdíl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Po všech změnách, které jsme provedli, jsme pořád jednou z nejvíc rovnostářskou zemí z hlediska příjmů na obyvatele v jednotlivých decilech od těch nejchudších po ty nejbohatší.
Výrok označujeme jako neověřitelný.
Míra diverzifikace rozložení bohatství a důchodů v jednotlivých územních celcích (v tom případě státech) se udává pomocí tzv. Giniho koeficientu. Jeho výpočet je dán různými postupy a metodami (zahrnující jednotlivce, rodiny, průměr i medián jejich příjmů, daněných i nedaněných atd.) pro různá časová období.
Podle údajů OECD při výpočtu Giniho koeficientu pro pozdní léta prvního desetiletí nového tisíciletí se Česká republika pohybuje v kritériích tohoto indexu pro celkovou populaci na 30. místě z celkového počtu 34 sledovaných zemí. Tzn., že ČR je zemí s velmi vyrovnanou strukturou rozložení bohatství a důchodů ve společnosti. Širší databázi nabízí např. publikace CIA The World Factbook, kde se v žebříku 135 sledovaných zemí (porovnávané údaje jsou z různých let) nacházíme na 109. místě.
Zohlednit v tomto kontextu změny provedené současnou vládou je však prakticky nemožné, neboť výpočty a komparace lze provádět pouze v dlouhodobém horizontu. Navíc jsou zveřejněné údaje a statistiky z let, které nemohou reflektovat změny provedené touto vládou (OECD ke konci prvního desetiletí 21. století a CIA k roku 2009). Tento výrok je tudíž neověřitelný.
Jiří Pospíšil
Dobře, ale já jsem tady řekl jasně, vy to dobře víte, na počátku roku, že buď v tomto roce se to podaří posunout (nový zákon o státním zasutpitelství, pozn.), anebo já to vnímám jako můj politický nezdar, neúspěch, a vyhodnotím to pro sebe případným odchodem.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě záznamu Otázek Václava Moravce ze dne 29. 1. 2012.
Jiří Pospíšil ve druhé hodině vysílání, v čase od 19:15 říká: "...Tak já, a říkám to veřejně, dávám hlavu na špalek za nový zákon o státním zastupitelství. Buď bude, anebo zkrátka nebudu já. To je pro mě opět klíčová věc. (...) Dávám hlavu na špalek, já nevím, jestli to bude k 1. lednu nebo k 1. únoru, ale v tom horizontu, jak jsem to řekl, to znamená, tento rok já spojuji s novým zákonem o státním zastupitelství, plus minus 14 dní, měsíc, rozumíte."
Bezpečnost věznic je trošku něco jiného. Tam se snažíme veškeré investice, které máme, jsou kolem 150 milionů korun ročně, dávat právě do bezpečnosti českých věznic.
Výrok hodnotíme na základě nedostatku veřejně dostupných informačních zdrojů jako neověřitelný.
Jak víte, tak nám zatím žádný vězeň neutekl.
Jiří Pospíšil se mýlí, neboť v době jeho působení na ministerstvu spravedlnosti uteklo z českých věznic celkem 5 lidí a dalších 11 odešlo z nestřežených vězeňských zařízení. Jeho výrok je tím pádem nepravdivý.
Výrok Jiřího Pospíšila vztahujeme na roky, kdy byl členem vlády - tedy na 1. a 2. vládu Mirka Topolánka a vládu Petra Nečase. V tomto období podle informací z Vězeňské služby (.pdf - str. 116) uteklo z českých střežených věznic celkem 5 odsouzených (2006 - 1; 2008 - 3; 2010 - 1) a z nestřežených věznic odešlo v tomto čase celkem 11 osob.
Výrok ministra Pospíšila je tudíž nepravdivý, neboť za jeho působení v pozici ministra spravedlnosti uteklo z českých věznic 5 lidí a z nestřežených věznic odešlo dalších 11 osob.
První, kdo škrtl investice do vězeňství, byly vlády sociální demokracie za Paroubka. V době, kdy tady ještě byl ekonomický růst.
Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme na základě nedostatku informací o rozpočtu vězeňství před rokem 2000 jako neověřitelný.
Jiří Paroubek byl premiérem České republiky v letech 2005-2006. Za jeho vlády ekonomika ČR opravdu rostla, Český statistický úřad uvádí tyto hodnoty (.xls) růstu HDP.
Rok20052006Růst HDP v %6,87,0
V prezentaci (.pdf, str. 9) Vězeňské služby je poté viditelné, že výdaje na vězeňství se v roce 2006 opravdu oproti předchozím rokům snížily. Navíc je z dané prezentace zřejmé, že jde o první snížení od roku 2000.
Data před rokem 2000 však nejsou dostupná a nemůžeme tedy s jistotou určit, zdali za vlády Jiřího Paroubka skutečně poprvé došlo ke snížení rozpočtu vězeňství. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Nás stojí jeden vězeň ve výkonu trestu tisíc korun denně.
Výrok ministra Pospíšila je nepravdivý, neboť náklady na jednoho vězně jsou podle vězeňské služby ve skutečnosti 758 Kč na den.
Statistická ročenka (.pdf) vězeňské služby (na straně 21) za rok 2011 uvádí, že náklady na 1 vězně (průměrný denní náklad za celou Vězeňskou službu -tj. náklady na platy, pojistné, ostatní věcné výdaje, FKSP a kapitálové výdaje) na den jsou v průměru 758 Kč. Ministr Pospíšil se tedy ve svém výroku značně odchýlil od skutečného stavu, tudíž jeho výrok hodnotíme jako nepravdivý.
