Miroslav Kalousek
Na Slovensku byla zelená nafta zrušena již před řadou let.
Přestože část výroku týkající se samotného zrušení "zelené nafty" je pravdivá, její doplnění odkazující na časový úsek "řady let" (tuto skutečnost definujeme jako dobu delší než dva roky) je v tomto ohledu nepřesné, neboť k faktickému zrušení zelené nafty došlo k 1. lednu loňského roku. V žádném případě tedy nemůžeme hovořit o časovém horizontu "řady let", a proto hodnotíme výrok jako zavádějící.
Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů uvádí následující informace: "Podle sdělení MZe SR byla podpora tzv. "zelené nafty" ze strany státu zrušena zákonem č. 492/2010 Sb., který nabyl účinnosti ke dni 1. ledna 2011. Do této doby platila na SK pro minerální oleje spotřebované v zemědělské výrobě snížená daň ve výši 225,71 EUR /1 000 l, což představuje míru podpory 53 % (původně podpora notifikována EK s platností do 2012)."
Obdobné informace uvádí též deník SME.sk, odkaz na konkrétní podobu vládního návrhu zákona naleznete zde (pdf.) (pozn.na Slovensku je zelená nafta pro její umělé zabarvení nazývána "červená nafta").Vzhledem k tomu, že se tedy nejedná o řadu (2 a více) let, hodnotíme výrok jako závádějící.
Rakousko a Německo má zelenou naftu, ale také má daleko vyšší mzdové náklady, taky to má daleko jinou cenu půdy.
Výrok ministra Kalouska je pravdivý. Jeho tvrzení dokládají zjištění Eurostatu, Českomoravského svazu soukromých zemědělců a Asociace soukromého zemědělství ČR.
Podle Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů mají Rakousko i Německo v současnosti tzv. zelenou naftu také. Je v každé zemi nastavena různě, nicméně zásada podpory zemědělské prvovýroby díky vrácením daní z minerálních olejů je totožná.
Podle statistik Eurostatu (.pdf) je srovnání České republiky, Rakouska a Německa v oblasti mzdových nákladů následující. Hodinová cena práce v eurech v roce 2011 činila v ČR 10, 5 eur, v Rakousku 29, 2 eur a v Německu 30, 1 eur.
Eurostat nabízí srovnání s Německem. Zde byla cena půdy v roce 2006 (poslední Eurostatem vydaná data) ve výši 8 909 eur za hektar. Ve stejnou dobu se pak v České republice pohybovala cena půdy na úrovni 1 625 eur za hektar. Asociace soukromého zemědělství ČR pak vydala srovnání cen půdy v některých zemích, ze kterého vyplývá, že ceny půdy v Rakousku jsou oproti českým reáliím násobně vyšší.
Když jsem předkládal nový daňový řád, tak jsem právo na prominutí těchto sankcí, které vyměřuje finanční úřad, odebral jednou provždy politikům včetně ministrovi financí, to znamená, ministr financí nemá žádnou pravomoc tu sankci nějak zmírnit nebo upravit.
Problematika rozpočtové kázně organizačních složek státu je upravena Zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. V souvislosti s novelizací Zákona č. 280/2009Sb., daňový řád, která nabyla své účinnosti k 1.1. 2011, byl rovněž upraven také výše zmíněný Zákon č. 218/2000 Sb. (v novele se jedná o ČÁST sedmou - Změna rozpočtových pravidel). Pro naše hodnocení je nejdůležitější změna úpravy v § 44a odst. 9, kde se slovo “Ministerstvo” nahrazuje slovy “Generální finanční ředitelství". Takto upravené znění Zákona č. 218/2000 Sb., tedy v § 44a odst. 9 konstatuje, že: "Generální finanční ředitelství může z důvodů hodných zvláštního zřetele zcela nebo zčásti prominout odvod za porušení rozpočtové kázně nebo penále za prodlení s ním."
Z uvedených informací rovněž vyplývá, že před nabytím účinnosti této novely mohlo odvod (pokutu) za nedodržení rozpočtové kázně organizační složce státu (v tomto případě se jedná o Krajský soud v Brně) odpustit ministerstvo financí.
(Ministr financí nemá žádnou pravomoc tu sankci nějak zmírnit nebo upravit.) To je ve vrcholné pravomoci generálního ředitele finanční správy.
Tento výrok je pravdivý.
Z uvedených informací tedy jednoznačně vyplývá, že možnost upravit či zmírnit sankci udělenou organizační složce státu (v tomto případě se jedná o krajský soud) má od 1.1. 2011 pouze Generální finanční ředitelství.
Bylo to (rozhodnutí o stavbě justičního paláce v Brně, formulace zakázky a výběr dodavatele, pozn.) za ministra spravedlnosti Pavla Němce a bylo to za vlády tří sociálních demokratů, teď nevím, který zrovna z nich byl v čele, v čele té vlády za té doby, co se to stalo.
Výrok ministra Kalouska je pravdivý, neboť jej dokladuje jak Ministerstvo spravedlnosti ČR, tak sám zmíněný Pavel Němec.
Česká televize dne 14. července 2009 informovala o této kauze. V této informaci je obsaženo, že exministr spravedlnosti Pavel Němec sám říká, že: " ...já jsem ministr, který prosadil tuto krásnou stavbu ".
Základy tohoto projektu byly položeny za vlády Vladimíra Špidly v roce 2003. Konkrétně šlo o usnesení přijaté 31. března 2003. Celou podobu a realizaci projektu mapuje také NKÚ (.pdf).
Já jsem tenkrát nebyl členem vlády (v době rozhodnutí o stavbě justičního paláce, pozn.).
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Ze zprávy (.pdf) Nejvyššího správního úřadu zabývající se problematikou výstavby Brněnského justičního areálu (paláce) vyplývá, že jeho výstavba byla uskutečněna v rámci programu nazvaného „Rozvoj a obnova materiálně technické základny regionálních složek justice“. Vláda tento program schválila dne 31. března 2003 svým usnesením č. 315, což bylo za vlády Vladimíra Špidly, které Miroslav Kalousek opravdu členem nebyl.
(...) zase jiné zákony říkají, že stát je povinen zajistit soudu dostatek rozpočtových prostředků, aby mohl soudit a soudit nezávisle.
Výrok ministra Kalouska hodnotíme na základě platné legislativy jako pravdivý.
Ústava České republiky v Hlavě čtvrté, článku 82, bodu 1 uvádí: " Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat". Argument na nestrannost soudců byl použit např. při pokusu o snížení platů ve veřejné správě (i soudcům), což s poukazem na protiústavnost zrušil Ústavní soud.
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (.pdf) v hlavě 3, díl 1, část státní správy soudů říká, že "...Úkolem státní správy soudů je vytvářet soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné a dohlížet způsobem a v mezích tímto zákonem stanovených na řádné plnění úkolům soudům svěřených". Výrok ministra Kalouska je tak pravdivý, neboť podle zákona o soudech a soudcích je nutné ze strany státní správy soudů (a centrálním orgánem je v tomto případě ministerstvo) vytvářet i příznivé finanční a hospodářské podmínky pro výkon nezávislého soudního rozhodování.
Karel Schwarzenberg
(Pro mě je pouze zajímavé, že u nás je hlavní diskuse o tom, jak bychom mohli zamezit a omezit vrácení ukradeného, ne jako v normální společnosti, která dbá o právo, jak bychom to měli umožnit. Ne, my diskutujeme o tom, jak bychom to měli co nejvíc okrájet a tak dále.) A je například argument, že na to v stávající rozpočtové situaci nemám. Každý ví, že ty platby budou po desetiletí, to nemusíme zaplatit ihned (Karel Schwarzenberg mluví o církevních restitucích, pozn.).
Schwarzenbergův výrok odpovídá navrženému znění zákona.
Podle vládního návrhu zákona (.doc, §15 odst. 3) o majetkovém vyrovnání s církvemi bude finanční náhrada vyplácena postupně, a to po dobu 30 let. Podle §15 odst. 5 návrhu by šlo v závislosti na roční inflaci v ČR zpočátku o platby ve výši kolem 2 mld. korun, které se budou postupně navyšovat.
Co se týká, že nevíme majetek (rozsah majetku, který církvím náležel, a který by se měl tedy v restitucích vracet, pozn.). Promiňte, pozemkové knihy v Československu byly do 40., dokonce ještě někdy do 50. let vedeny velmi přesně, poněvadž to celý bylo odebráno koncem 40. let, co byl koho majetek v roce 48, můžeme z pozemkových knih velmi dobře zjistit.
Výrok odpovídá uspořádání pozemkového katastru a pozemkových knih.
Podle webové prezentace Českého úřadu zeměměřického a katastrálního byl pozemkový katastr, vedený podle pravidel platných do reformy v r. 1951 a 1964 skutečně poměrně přesný a zaznamenával kromě výměry a držitele několik ukazatelů kvality pozemku. Co přesně je zaznamenáno, můžeme ostatně vidět v zákoně č. 177/1927 Sb., který v §10-26 stanoví sadu věcí, které jsou předměty zápisu do katastru, stejně jako v zákoně č. 59/1871 ř.z., který vymezuje obsah a formu pozemkových knih.
Jaromír Drábek
Například zavedení takzvaných předdůchodů, to je velmi důležitá pasáž, která byla, nebo která je zpracovávána do toho důchodového systému právě na základě jednání tripartity.
Od června roku 2011 se na Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě) jednalo průběžně o možnosti zavést tzv. "předdůchody". Konkrétně a podrobněji byly jednotlivé návrhy projednávány na 92., 94. a 96. plenárním zasedání Rady, která se konala 18. srpna, 13. října 2011 a 23. února 2012. Tiskové konference po jednání tripartity 13. října a 23. února je možné shlédnout zde, resp. zde. Souhlas se zavedením předdůchodů vyslovila také Porada ekonomických ministrů 4.ledna 2012 (viz. předkládací zpráva k návrhu nového zákona, který má upravovat předdůchody). Předdůchody byly od počátku koncipovány jako možnost pro zaměstnance rizikovějších a náročnějších profesí odejít dříve do důchodu, nejdříve 5 let před dovršením oficiálního důchodového věku, tak, aby to pro ně bylo výhodnější nežli tzv. předčasný důchod. Po opakovaných jednáních se tripartita 23. února shodla na základních principech a 6.dubna byl do Knihovny připravované legislativy předkladatelem (Ministerstvem financí) vložen paragrafovaný Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s některými aspekty zabezpečení ve stáří. Do této verze jsou zakomponovány následující principy: předdůchody budou vázány na III. pilíř důchodového pojištění (tzv. penzijní připojištění) a bude je možné čerpat nejdříve 5 let před dosažením oficiálního důchodového věku; do systému bude dobrovolně, na základě kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu, přispívat zaměstnavatel, který bude motivován daňovými odpočty; možnost spořit na předdůchod se bude týkat všech profesí, nikoliv jen těch rizikových; stát bude spoření podporovat státním příspěvkem (podobně jako je tomu např. u stávajícího penzijního připojištění); po dobu čerpání předdůchodu bude zdravotní pojištění za občana platit stát. V současné době prochází návrh zákona zúženým vnějším připomínkovým řízením, které by mělo skončit 26. dubna. Zúžené připomínkové řízení bylo schváleno z toho důvodu, že o předdůchodech již od června probíhala rozsáhlá diskuse na tripartitě, která skončila konsensem. Počátek účinnosti Zákona je plánován na 1.ledna 2013. Zákon je součástí důchodové reformy. Výrok ministra Drábka hodnotíme tedy jako pravdivý.
