Jiří Kočandrle
A co se týče zadlužování, mně je samozřejmě jasné, že ČSSD, a jsem rád, že si nevzali další úvěr, vzali si 500 milionů korun na opravu mostů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Zastupitelstvo Libereckého kraje odsouhlasilo v roce 2009 (tedy v době vlády ČSSD v kraji) čerpání úvěru ve výši 500 mil. Kč, určeného na opravu mostů v kraji.
Zadlužení za letošní rok se zvýšilo v podstatě o 100 % ve většině krajů České republiky a Liberecký kraj není výjimkou.
Bohužel údaje o letošním zvýšení zadluženosti se nám dohledat nepodařilo, proto musíme výrok ohodnotit jako neověřitelný.
Lze dohledat informace ohledně zadlužení krajů do roku 2011. Zadlužení krajů bylo podle Ministerstva financí ČR (informace z 18. června 2012) v roce 2011 ve výši 22,3 mld. Kč, oproti roku 2010 to znamená nárůst o 3,2 mld. Kč (16,7%). Zadlužení jednotlivých krajů za rok 2012 se nicméně bude moci porovnat až s určitým časovým odstupem.
Konkrétně u Libereckého kraje se podařilo mezi léty 2010 a 2011 podle závěrečných účtů (.xls; Tabulková část, tabulky č. 40) kraje zadluženost snížit v řádech desítek milionů (téměř o 34 mil. Kč u úvěrů kraje a 17 mil. Kč u ostatních závazků). Zadlužení kraje se však má opět zvýšit. V roce 2010 zastupitelstvo kraje schválilo nový úvěr ve výši 500 mil. Kč, jehož čerpání mělo začít letošní rok.
My samozřejmě čísla, v těch číslech letošních, které vidíte, ještě není započtený letošní dluh, to znamená, jestli máte Liberecký kraj 700 milionů nebo 800 milionů dluh necelý, tak musíte přičíst 500 milionů dalších, takže se dostaneme někde na 1,2 miliardy korun.
Ivo Kočandrle se opírá o správná data a oficiální předpoklady, proto je jeho výrok hodnocen jako pravdivý.
Zadluženost Libereckého kraje se na konci roku 2011 skutečně nacházela ve stanoveném rozmezí 700 – necelých 800 mil. Kč. Přesně podle závěrečného účtu (.xls; Tabulková část, tabulka č. 40) za rok 2011 (schváleném zastupitelstvem Libereckého kraje dne 26. června 2012) se jedná o 716 215 388,47 Kč za bankovní úvěry a 60 038 000 Kč za ostatní závazky - tedy o cca 776 mil. Kč.
Ve schváleném rozpočtu (.rtf; Textová část) na rok 2012 se počítá se splátkou dosavadních úvěrů ve výši 56 195 000 Kč, čímž by se dluh dostal na úroveň přibližně 720 mil. Kč. V roce 2010 zastupitelstvo kraje schválilo další úvěr na komplexní opravu mostů na silnicích II. a III. třídy ve výši 500 mil. Kč. Čerpání tohoto úvěru mělo začít právě letošní rok. Sečteme-li uvedené sumy, dostaneme částku 1,22 mld. Kč, tedy na odhadovanou částku "někde na 1,2 mld. Kč".
Představte si, že kraj vlastní více než 2000 kilometrů silnic druhé a třetí třídy.
Ano, Krajská správa silnic Libereckého kraje skutečně spravuje více než 2000 km silnic II. a III. třídy. Jedná se přesně o 2098 km. Celkově pak spravuje 2493 km všech komunikací.
Kočandrle: Samozřejmě, tam jsou, jednak jsou tam škody po povodních. Moderátor: Ve výši? Kočandrle: Přes 2 miliardy korun. (jde o povodňové škody na pozemních komunikacích)
Tento výrok lze označit za pravdivý.
Povodně v Libereckém kraji v roce 2010 způsobily celkovou škodu za více než 8,2 miliardy korun. Podle hejtmana Stanislava Eichlera samotný kraj potřeboval "přes dvě miliardy" jen na opravu zničených silnic a mostů v majetku kraje, přičemž první hrubé odhady hovořily přibližně o 1,5 miliardě korun. Náměstek hejtmana pro dopravu Martin Sepp hovoří také o škodách, které přesahují celkovou částku 2 miliardy korun. Detailní informace poskytuje oficiální dokument MŽP ČR (.pdf - str. 119) o povodních ze srpna 2010.
Já jsem vám chtěl dát jenom jednoduchý příklad, protože v tom Novém Boru a v Kamenickém Šenově ty obory jsou podobné.
Na základě informací ze stránek zmíněných škol hodnotíme výrok jako pravdivý.
V Kamenickém Šenově jsou následující obory: Výtvarné zpracování skla a světelných objektů, Broušení skla, Malování skla, Rytí skla, Design světelných objektů, Restaurování osvětlovadel a Sklo v architektuře.
V Novém Boru se na středoškolské úrovni dají studovat tyto obory: Výtvarné zpracování skla a světelných objektů, Design interiéru a Sklář-výrobce a zušlechťovatel skla.
Obě školy jsou tedy střední uměleckoprůmyslové školy sklářské.
Karel Schwarzenberg
Když se podíváme na naše exportní čísla, že 82 % jde do Evropské unie, z toho 30 % do Spolkové republiky Německo.
Vzhledem k dohledaným datům z ČSÚ je výrok ministra Schwarzenberga pravdivý.
V roce 2010 dosáhl (ČSÚ - .pdf) export České republiky celkové výše v objemu 2532,8 mld. Kč. Konkrétně pak do zemí EU šlo 83,8% z tohoto objemu a do samotné Spolkové republiky Německo to tvořilo 31, 9%. Výrok ministra zahraničí je tak pravdivý. Nicméně je třeba dodat, že do Německa jde cca 32% celého českého vývozu, ne 30% z vývozu do zemí Evropské unie. Avšak i přes tento rozpor má ministr pravdu, neboť tím se jen zvětšuje jím deklarovaný význam Německa jako země, kam Česká republika vyváží v největším objemu.
Miroslav Kalousek
Ministerstvo financí je gestorem příslušných zákonů o majetku státu, o oceňování majetku státu.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích včetně svých novel skutečně spadá pod kompetence Ministerstva financí ČR. Tato skutečnost vyplývá ze Zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, kde je uvedeno následující: "Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro (....) hospodaření s majetkem státu."
Standardně bychom přiložili odkaz na sněmovní tisk z Poslanecké sněmovny týkající se onoho zákona (zákon č. 219/2000 Sb), z něhož by byl patrný jeho navrhovatel, v současné době jsou však bohužel stránky Poslanecké sněmovny v rekonstrukci a jsou na nich uveřejněné informace týkající se pouze současného volebního období.
Neexistuje v tomto případě zákonná povinnost zadat si nezávislý posudek na cenu obvyklou (jedná se o kauzu Vlasty Parkanové a její případné pochybení, pozn.).
Tento výrok je neověřitelný z důvodů pravděpodobného výskytu rozdílných právních stanovisek obou stran sporu (tj. Ministerstva financí ČR a vyšetřovatele v zahájeném trestním řízení, jehož obsahem je nákup vojenských letadel CASA) o výklad legislativy vztahující se k problematice (důležité je podtrhnout slovo "pravděpodobného", neboť veřejnosti nejsou zcela dostupné informace z vyšetřovacího spisu či stanovisko vyšetřovatele o obsahu či výkladu diskutované povinnosti "zadat si nezávislý posudek na cenu obvyklou").
Ministerstvo financí dnes (25.6. 2012) vydalo své odborné stanovisko (.pdf), potvrzené a doplněné právním názorem (.pdf) Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, ve kterém na základě právní argumentace a vztahu k zákonům o veřejných zakázkách, o majetku České republiky, o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a zákonu o oceňování majetku konstatuje, že "pokud neměl zadavatel povinnost provést ocenění majetku podle zákona o oceňování, neměl ani povinnost nechat si zpracovat znalecký posudek."
Tento právní výklad je zpochybňován jinými právníky např. z toho důvodu, že se samotný nákup má řídit rozdílným výkladem uvedených norem, než jak argumentuje ministerstvo atd. Samotné stanovisko vyšetřovatele či následně státního zástupce však není veřejně dostupné.
Máme (min. financí, pozn.) k dispozici, pokud chcete, tak ho také zveřejním, expertízní posudek náčelníka generálního štábu, podepsán generál Picek, který říká: Ano, ty letadla potřebujeme, ano, plně vyhovujeme, vyjadřujeme se k ceně, říkáme, že ta cena je v pořádku, protože samozřejmě tu odbornou kalkulaci dělá armáda.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, expertní posudek náčelníka generálního štábu, podepsán generálem Picekem je zveřejněn v rámci podkladů pro Mandátový a imunitní výbor PS PČR, dostupný je zde (.doc). Opravdu jej lze interpretovat ve smyslu "ty letadla potřebujeme,..., plně vyhovujeme, vyjadřujeme se k ceně, říkáme, že ta cena je v pořádku".
Po ilustraci dále uvádíme pár citací přímo z textu tohoto expertního posudku: "...Je nutná obměna letového parku transportního letectva v co možná nejkratším termínu.", "...Pořízením taktických transportních letadel CASA C-295 M bude plnohodnotně zabezpečena náhrada letounů An-26, které budou mít v následujících letech vyčerpanou technickou životnost." Finanční stránce se pak věnuje samostatný oddíl dokumentu, z něhož vyplývá, že kalkulace celkových pořizovacích nákladu počítá s nižší cenou, než je skutečná hodnota letounů, pročež se k financování akce počítá také s využitím systému záloh na investiční položky. S nižší cenou než je skutečná hodnota letounů se v kalkulaci, jak uvádí dokument, počítá proto, že čtyři letouny CASA C-295 M budou vyměněny za pět nepotřebných letounů L-159. Z přístupu, který je v dokumentu zaujat k problematice finanční stránky nákupu tedy vyplývá, že tento k finanční stránce nemá žádné výhrady.
