Zdeněk Bezecný
Je to opravdu turistická kratochvíle, která má podle těch studií obsluhovat 55 tisíc turistů v nejlepším případě. (splavnění Vltavy)
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Zdeněk Bezecný použil správné číslo (55 000 turistů), ale dal mu špatný význam.
Podle dokumentu Potenciál splavnění Vltavské vodní kaskády pro oživení turistického ruchu a atraktivity území - identifikace nároků a přínosů je Vltava bez problémů splavná do říčního km 91,6. Po provedení dokončovacích prací by se tok Vltavy dostal ze IV. třídy mezinárodní klasifikace vodních cest do I. třídy. Tímto přestupem do I. třídy by se dle předpokladů studie zvýšil počet turistů o 55 000 ročně.
Jednalo by se tedy o zvýšení oproti původní návštěvnosti.
Například Lidovky.cz uvedly výsledky průzkumu, který v roce 2003 provádělo Sdružení pro Vltavu. Podle něj se na řeku ročně vydá 100 000 lidí.
Po úpravách by se tedy jednalo o 155 000 turistů.
Teďkom v druhým čtením a doufám, že projde i třetím čtením zákon o urychlení dopravních staveb právě, který urychlí a usnadní výkupy právě pod liniovýma stavbama.
Na základě dohledaného konkrétního sněmovního tisku je výrok poslance Bezecného hodnocen jako pravdivý.
Poslanec Zdeněk Bezecný má zřejmě na mysli sněmovní tisk 683 - novela zákona o vyvlastnění, který je skutečně v současnosti ve 2. čtení. Tento tisk kromě jiného novelizuje také zákon (.pdf - část třetí, str. 11) č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury.
Jinak, co se týče těch evropských peněz, tak tam je to specifické v tom, že tam je to prostě několik stupňů té kontroly.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť čerpání dotací ze strukturálních fondů EU podléhá několikastupňové kontrole jak na národní, tak na evropské úrovni.
Na evropské úrovni je to Evropská komise: "Členský stát musí předložit Národní strategické referenční rámce (NSRR) a soustavu všech Operačních programů (OP) ke schválení Evropské komisi, která má za politiku hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) odpovědnost na evropské úrovni. Komise posuzuje soulad NSRR a OP s nařízeními a Strategickými obecnými zásadami Společenství (SOZS).Po schválení NSRR a OP Evropskou komisí může být zahájeno čerpání z evropských fondů, které je již plně v rukou členských států. EK jeho průběh jen monitoruje, vyhodnocuje a zasílá peníze z fondů EU na speciální účet zřízený pro tyto účely v každém členském státě. V případě problémů však může Komise po členských státech vymáhat zdůvodnění a nápravu pod pohrůžkou zastavení čerpání, případně dokonce navrácení neoprávněně vyčerpaných prostředků zpět do evropského rozpočtu." Na národní úrovni je pak každý OP podřízen (zjednodušeně) následující hierarchii: Řídící orgán řídí jednotlivé OP a vybírá projekty, společně s Monitorovacím výborem vykonává dohled nad jejich realizací a nastavením a řízením konkrétních kontrolních mechanismů se zabývá auditní orgán Centrální harmonizační jednotka na Ministerstvu financí ČR.
Podrobnosti o fondech EU i jejich kontrole se dozvíte na webu spravovaném Ministerstvem pro místní rozvoj.
Protože to je teďkom otázka Severozápadu, ROPu Severozápad, kde Karlovarský a Ústecký kraj je samozřejmě pod tou tíží možná až 3 miliard, který možná budou platit z rozpočtu krajského.
Podle rozhodnutí Evropské komise mají zmíněné kraje za chyby v ROPu Severozápad zaplatit částku 2,5 milardy Kč. I přes nepřesnost a vzhledem ke kontextu výroku jej označujeme jako pravdivý. Podle karlovarských a ústeckých krajských politiků by mělo přispět také ministerstvo financí, to ovšem spoji spoluúčast odmítá.
Jihočeský kraj má taky malou zkušenost s korekcí. Je to jenom 150 milionů, ale není to částka, které by se museli, mohli vyhnout.
Výrok Zdeňka Bezecného hodnotíme jako pravdivý.
Dle článku na serveru EurActiv schválili zastupitelé Jihočeského kraje 9. srpna 2011 vyčlenění 150 milionů korun ze svého rozpočtu kvůli nesrovnalostem v administraci projektu na Úřadě regionální rady soudržnosti Jihozápad. Korekci úřadu uložilo Ministerstvo financí ČR.
Usnesení krajského zastupitelstva je dostupné zde (.pdf).
(Grantový a dotační systém) Dneska je to 54 programů
Na rok 2012 bylo Jihočeským krajem vypsáno 47 grantových a příspěvkových programů rozdělených do 7 prioritních os (PDF). Na financování byla v krajském rozpočtu vyčleněna částka 291 021 500 Kč.
Leoš Heger
Tak já bych řekl, že nestojím za problémy Všeobecné zdravotní pojišťovny v tom, že klesají příjmy do veřejného zdravotního pojištění, protože tady, jak řekla paní poslankyně Marková, je 6 milionů občanů přibližně u VZP, ale 4 miliony u dalších pojišťoven a ty se do takovýhle propadů nedostávají.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě mediálních zdrojů.
Podle poslední výroční zprávy VZP (.pdf, str. 53) je v ČR (k 31.12. 2011) celkem 10 405 788 pojištěnců, z toho 6 247 532 je pojištěno u VZP, tyto počty tedy přibližně odpovídají výroku ministra Hegera. Co se týče aktuálních hospodářských výsledků zdravotních pojišťoven, nepodařilo se nám dohledat požadované informace, odkazujeme se alespoň na mediální zdroje. O Pravděpodobné propadu v hospodaření VZP informoval např. Ihned.cz nebo E15.cz. K situaci v zaměstnaneckých pojišťovnách se vyjádřil předseda Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček v prvně zmíněném článku tak, že tyto pojišťovny sice očekávají propad, nikoliv ale tak výrazný jako VZP.
V minulosti byly propady (v hospodaření VZP, pozn.) daleko větší a k žádnému kolapsu zdravotnictví nedošlo.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný neboťˇse nám nepodařilo dohledat přesné informace o rozpočtu VZP a především o jeho deficitu. Pro informaci vám však alespoň přikládáme Výroční zprávu VZP za rok 2011 , kde jsou uvedeny dílčí informace týkajícíc se rozpočtu VZP. Dále také přikládáme čás t rozhovoru ČRo 1 - Radiožurnálu s ředitelem VZP Pavel Horák týkající se hospodaření VZP. "... ta situace, ve které se nacházíme, není nic nového. V loňském roce, sama jste to řekla, byl deficit 6 miliard a rezervy v podstatě byly velmi nízké už na začátku roku, a přesto jsme tu situaci zvládli. Takže já jsem přesvědčen o tom, že ji zvládneme i v letošním roce." Vzhledem ke skutečnosti, že nemáme konkrétní informace týkající se rozpočtu VZP, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
My máme hlavní vedení hygienické služby, protože paní vrchní ředitelka Šedivá, která zastupovala několik let pana náměstka Víta, hlavního hygienika, ta byla vládou dočasně pověřena výkonem funkce hlavního hygienika.
Michael Vít, Hlavní hygienik ČR a zároveň náměstek pro ochranu veřejného zdraví, byl v březnu 2012 (slovy Zdravotnických novin MF) "postaven mimo službu" pro obvinění z manipulace veřejných zakázek. Pozici hlavního hygienika a de facto také pozici ministrova náměstka tak nyní plní jeho zástupkyně, Viera Šedivá (jak ukazuje také záznam jednání vlády z března). Ta přitom s Vítem skutečně pracovala několik let: na pozici zástupkyně byla jmenována v srpnu 2009.
Alena Hanáková
První setkání bylo již v dubnu, kdy jsme se setkali se zástupci ať už divadel, novinářů, teatrologů, kde jsme diskutovali o podobě vlastně výběrového řízení.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť ministerstvo kultury, osobní stránky ministryně ani zpravodajské servery se o podobné schůzce nezmiňují - Hanáková ostatně sama neupřesnila, které konkrétní osobnosti má na mysli.
Ministryně Hanáková v polovině dubna překvapila, když v den uzávěrky přihlášek na šéfa Národního divadla řízení zrušila. Zdůvodnila to údajně neuspokojivými výsledky tenkrát nekompletního auditu fungování instituce. Právě v té době Hanáková slibovala širší diskusi s odbornou veřejností, která původní nastavení řízení kritizovala - odborníkům se nelíbilo například to, že ministerstvo odmítalo zveřejnit jména členů výběrové komise, padla i obvinění, že je řízení na míru ušité jednomu kandidátovi.
Zákon o Národním divadle, který Hanáková v OVM zmínila, by měl být hotov v roce 2013. Měl by transformovat Národní divadlo z příspěvkové organizace ve veřejnoprávní instituci. Takové uspořádání by konsolodivalo zatím nejistou pozici ředitele divadla.
