Ludmila Müllerová
Už jsme podnikli kroky, které vedou k tomu, že veřejnou službu nenabízíme, že nebudou žádné sankce za to, když tedy lidé nenastoupí.
Webové stránky ministerstva práce a sociálních věcí ani úřadů práce sice o této změně zatím neinformují, jak ale napsal server idnes.cz již ve čtvrtek 29. listopadu, ministryně v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu vydala pokyn úřadům práce dočasně pozastavit zadávání tzv. veřejné služby.
Platnost této změny potvrzuje v pondělním článku například aktualne.cz s odvoláním na tiskový odbor ministerstva práce a sociálních věcí.
To znamená absolutně vyjádřeno v číslech, je to tedy kolem půl milionu (nezaměstnaných, pozn.) lidí.
Podle informací webu kurzy.cz bylo v říjnu 2012 nezaměstnaných celkem 496 762 lidí, což odpovídá 8.5 % míře nezaměstnanosti.
Když jsem pracovala v roce 2002 na ministerstvu práce a sociálních věcí jako náměstkyně, tak v té době byla nezaměstnanost v takové úrovni, že bylo bez práce více než 550 tisíc lidí.
Výrok Ludmily Müllerové je nepravdivý, o čemž vypovídá níže uvedená tabulka čtvrtletního vývoje nezaměstnanosti v roce 2002:
31.12.200131.3.200230.6.200230.9.200231.12.2002Uchazeči o zaměstnání (tis. osob)461,9471,7454,3492,9514,4Zdroj: Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2002 (pdf - str. 12)
Průměr za rok 2002 poté činil 477,5 tisíc nezaměstnaných lidí.
My jsme zcela nedávno přijali institut kurzarbeitu, různá školení, vzdělávání, kurzarbeit, počesku je to de facto totéž.
Dle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) mělo v září skutečně dojít ke spuštění "českého kurzarbeitu". Kurzarbeit " bude fungovat na principu rekvalifikace, kdy nadbyteční zaměstnanci nezůstanou doma, ale projdou rekvalifikací, aby mohli nastoupit do práce na jinou pozici. Pracovat budou jeden až tři dny v týdnu, zbytek času se budou vzdělávat." Na tyto vzdělávací programy poskytne stát firmám dotace. Informaci o skutečném spuštění kurzarbeitu lze dohledat např. zde či zde (.pdf).
Zmínila bych i otázku předdůchodů, na které byla všeobecná politická shoda a napříč politickým spektrem.
Výrok Ludmily Müllerové označujeme za pravdivý na základě informací ze stránek Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a zpravodajských článků.
O nalezené politické shodě mezi vládou i opozicí informovala různá média (např. socialnidialog.cz; financninoviny.cz nebo mediafax.cz).
Celý legislativní proces pak můžete shlédnout na stránkách Poslanecké sněmovny, zákon o tzv. předdůchodech byl předmětem hlasování č. 242 dne 26. září 2012. V tomto hlasování se pro vyslovilo 115 poslanců, proti nebyl nikdo. Podobná situace byla v Senátu na schůzi ze dne 25. října 2012. Zde se pro vyslovilo 51 senátorů z 58 a nikdo nehlasoval proti návrhu.
Miroslav Kalousek
My jsme zdědili deficit po Fischerově vládě ve výši 5,8% HDP.
Ministr Kalousek zjevně vychází z revidovaných údajů o deficitu veřejných financí v roce 2009, které ještě v roce 2010 zveřejnilo ČSÚ. O předběžné hodnotě 5,9 % informovala např. agentura Mediafax, o pozdější revizi na 5,8 % mj. portál finance.cz.
Tuto hodnotu akceptujeme jako "dědictví" po Fischerově vládě. Kalousek totiž netvrdí, že ji Fischerova vláda (ve funkci mezi květnem 2009 a červencem 2010) způsobila. Zároveň nelze stanovit hodnotu deficitu, který se počítá za období kalendářního roku, pro okamžik výměny vlád. Kalouskem uvedená hodnota deficitu za rok 2009 je tedy nejpřesnější, která je k dispozici.
Když se podíváte například v porovnání s Polskem, ano, oni mají růst, ale podívejte se na jejich číslo nezaměstnanosti, které je vyšší.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme na základě dat dostupných na webových stránkách Eurostatu jako pravdivý.
Nejnovější dostupná data o nezaměstnanosti jsou z měsíce září, ve kterém byla nezaměstnanost v ČR 6,8 %, kdežto v Polsku 10,1 %. Vývoj nezaměstnanosti v obou zemích můžete také srovnat ve službě Public data společnosti Google, která čerpá data od Eurostatu.
V případě HDP čísla tabulka Eurostatu udává následující hodnoty (v procentech):
20112012*Česká republika1,9-1,3Polsko4,32,4* odhad
Podívejte se na jejich (Polska, pozn.) makroekonomickou nerovnováhu na účtu platební bilance.
Z dat Eurostatu aktualizovaných k 5. 11. 2012 je patrné, že česká platební bilance (Balance of Payments) je podstatně lepší než ta polská. V roce 2012 dosáhla v tradičně silném prvním čtvrtletí dokonce přebytku vice než 900 mil. EUR, zatímco Polsko vykazovalo -4,500 mil. EUR a podobně bychom mohli srovnávat další čtvrtletí.
Tato statistika nicméně také ukazuje, že Česká republika je na rozdíl od Polska velmi závislá na exportu, zatímco na polském HDP se větší měrou podílí i domácí spotřeba.
I po tomto daňovém balíčku, který byl tedy napodruhé prosazen, bude daňová zátěž o 2% daňové kvóty nižší, než byla za pana ministra Sobotky.
Podle údajů OECD se složená daňová kvóta v letech, kdy na ministerstvu úřadoval Bohuslav Sobotka (2002-2006), pohybovala v rozmezí 34,9 - 36,3 %. Údaje Eurostatu v tomto období hovoří o kvótě v rozmezí 34,6 - 35,9 %.
V rozhovoru pro Hospodářské noviny dne 9. listopadu ministr Kalousek uvedl, že složená daňová kvóta pro rok 2013 by měla být stabilizovaná okolo hranice 35 %.
Z porovnání údajů OECD i Eurostatu s čísly Miroslava Kalouska vyplývá, že výrok ministra není pravdivý. I kdyby byl odhad 35 % pro následující rok pravdivý, stejně by se kvóta pohybovala na podobné úrovni jako v letech 2002-2006. Rozhodně ne o dvě procenta nižší.
(I po tomto daňovém balíčku, který byl tedy napodruhé prosazen, bude daňová zátěž o 2% daňové kvóty nižší, než byla za pana ministra Sobotky,) což je o 80 miliard ročně.
Složená daňová kvóta vyjadřuje poměr daňových příjmů a příjmů z pojistného na sociální zabezpečení k HDP. Je to tedy pohyblivý ukazatel a není možné pevně vyjádřit jeden procentní bod v korunách. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Přibližná hodnota jednoho procentního bodu daňové kvóty pro rok 2013 nám vychází 26,5 mld. Kč (939/35,5). Vycházíme z návrhu státního rozpočtu (pdf, strana 2), který byl předložen do sněmovny 27.9.2012 (výše daňových příjmů 558 mld. Kč, příjmy ze sociálního pojištění 381 mld. Kč, dohromady tedy 939 mld. Kč) a rozhovoru k předkládanému rozpočtu v Otázkách Václava Moravce ze dne 2.9.2012, kde Miroslav Kalousek řekl, že rozpočtovaná složená daňová kvóta pro rok 2013 činí 35,5%.
V aktualizovaném návrhu, který nyní projednává vláda, došlo sice k nějakým korekcím, detailní rozpis položek ale zatím není k dispozici. Vzhledem k nepříznivým odhadům vývoje ekonomiky ale došlo spíše ke snížení rozpočtovaných daňových příjmů.
