Tam je velmi důležité, že to je projekt za nula korun, pokud se někde říká, že to má stát 1,5 miliardy korun, tak to má stát 1,5 miliardy korun, to je odhad z ušetřených prostředků, to je tendr, který stejně tak jako s-karta, je založen na tom, že stát nezaplatí vůbec nic. Tady v tomto případě chceme, aby ten dodavatel řekl, ano, v tuto chvíli lékařská posudková služba má nastaveny tyto procesy, takto postupuje, tady jsou rizika, tohle je potřeba opravit a pokud se tím podaří uspořit státní prostředky ze státního rozpočtu, tak 30 %, 35 % z té částky náleží jako odměna tomu dodavateli. Pokud se nepodaří ušetřit nic, tak dodavateli neplatí stát ani korunu.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se nepodařilo dohledat podmínky veřejné zakázky. Nelze proto posoudit zda jsou náklady projektu skutečně nulové či jaká je výše případné odměny pro dodavatele.
Lze tedy pouze konstatovat, že sKarta je nastavena tak, že nevyžaduje finanční účast státu, jelikož je tento projekt zcela hrazen Českou spořitelnou.
Zároveň je vhodné poznamenat, že zakázka pro IBM byla ÚHOS zrušena s odůvodněním, že MPSV ČR nebylo oprávněno zadat zakázku v jednacím řízení bez uveřejnění a zadávací řízení tak bylo na základě rozhodnutí ÚHOS 24. října 2012 zrušeno.
V letech 2006-2009 se proti práci načerno bojovalo tak, že přišla kontrola a řekla, tak vy předložte do týdne pracovní smlouvy. Dnes je ta situace jiná, protože dnes musí každý (zaměstnavatel, pozn.) na pracovišti prokázat, že má platně uzavřený pracovně právní vztah.
Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, která nabývá účinnosti k 5.1.2012 v části VII., §136 výslovně ustavuje povinnost právnické nebo fyzické osoby mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a dokladů, které je povinna uchovávat podle § 102 odst. 3. Tato povinnost se vztahuje na zaměstanvatele, nikoliv na zaměstnance, pro ty se v této oblasti nic nemění.
Zákon č. 251/2005 Sb.,o inspekci práce, v §7 odst. 1. stanovuje právo inspektora požadovat na kontrolovaných osobách, aby v určených lhůtách předložily originální doklady. Běžná praxe tedy byla stanovit nějakou lhůtu, ve které bylo nutné doručit požadované doklady. Tato praxe byla výše zmíněnou novelou za úřadování ministra Drábka změněna.
Nelegální zaměstnávání je záležitost inspekce práce, my jsme od letošního roku sjednotili z úřadů práce a inspekce práce tu kontrolu právě na inspekci práce, aby ta kontrola byla účinnější.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože od letošního roku skutečně došlo k navýšení kompetencí Státního úřadu inspekce práce (.pdf).
Inspekce práce byla zřízena již r. 2005, vrcholným orgánem je Státní úřad inspekce práce(SÚIP), pod nějž pak spadají oblastní inspektoráty práce. Již od zřízení inspekce r. 2005 patřila do její agendy velká část agendy kontroly práce. V r. 2012 (.pdf) pak skutečně došlo k dalšímu přesunu kompetencí a zároveň do SÚIP přešlo 178 inspektorů, kteří dosud působili v rámci agend úřadů práce.
Ta veřejná obchodní soutěž (na provozovatele s-karet, pozn.) byla vypsána 30. června 2011, od toho dne visí zadávací podmínky veřejné obchodní soutěže na webovských stránkách ministerstva práce a sociálních věcí.
Výrok Jaromíra Drábka hodnotíme jako pravdivý, i když nemůžeme s jistotou tvrdit, jestli podmínky veřejné soutěže "visí na webu" již od 30. června.Nicméně zmíněné Oznámení o vyhlášení obchodní veřejné soutěže bylo vypsáno 30. června 2011 a v současnosti se na webu MSPV nachází.
To, že to bylo zadáno jako veřejná obchodní soutěž, přezkoumával Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, konstatoval naprosto jednoznačně, že ministerstvo postupovalo správně.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se zabýval problematikou veřejné zakázky na tzv. sociální karty. Své původní rozhodnutí o zrušení možnosti uzavřít smlouvu na základny veřejných zakázek ze dne 27. září 2011 (č. j. ÚOHS-S451/2011/VZ-15224/2011/520/EMa), které se ale bohužel nepodařilo v původním znění dohledat, však antimonopolní úřad zrušil rozhodnutím (.pdf) ze dne 9. prosince 2011 a uznal, že ministerstvo při svém postupu nepochybilo.
Jelikož ÚOHS nakonec shledal, že MPSV postupovalo správně, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.
Zúčastnily se toho tendru tři největší banky v České republice, naprosto transparentním způsobem, na webu jsou všechny otázky jednotlivých uchazečů, všechny odpovědi ministerstva na tyto otázky.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože tendru se skutečně účastnily všechny tři největší české banky: Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka.
Na webu Ministerstva práce a sociálních věcí, lze pak dohledat dokument Dodatečné informace k podmínkám soutěže 17.8. 2012 (.pdf) ve kterém se nacházejí otázky účastníků tendru a odpovědi ministerstva.
Na základě tohoto výběrového řízení byla vybrána Česká spořitelna, ta smlouva se neobjevila teď, ta smlouva od ledna visí na webu.
Smlouva o administraci dávek a další dokumentace je v této chvíli na webu ministerstva zveřejněna. Nepodařilo se nám ovšem potvrdit, že tomu tak bylo již na začátku letošního roku: příslušná část webu nebyla archivována a zmínky v médiích nepotvrzují ani nevyvracejí, že dokument se smlouvou, uzavřenou 24.ledna (dle iDNES), byl ve stejném měsíci již veřejně přístupný.
Ale my přece s veřejným ochráncem práv o tom diskutujeme rok a půl a řadu věcí jsme změnili podle těch diskusí, i v Poslanecké sněmovně jsme o tom diskutovali v druhém pololetí roku 2011, kdy se dělal legislativní úprava s-karet a řadu věcí jsme změnili.
Veřejný ochránce práv Varvařovský pravidelně a jednoznačně kritizoval některé problematické body sociální reformy, např. odstupné nebo veřejnou službu, Ministerstvo však konkrétně tuto kategorickou kritiku nebralo vůbec v potaz. Jedná se proto o zavádějící tvrzení, protože řada věcí mohla být sice změněna, ale zásadní výtky ombudsmana k reformě nebyly reflektovány v nové legislativě.
Pochopitelně nelze bezpečně ověřit veškeré způsoby jednání, ale jak vyplývá ze zpravodajství, minimálně jistá mediální a připomínková komunikace mezi vládou, respektive Ministerstvem práce a sociálních věcí a Veřejným ochráncem práv o sociální reformě přesto probíhala po celou dobu její přípravy. Již v roce 2010 navrhoval ombudsman Varvařovský poslancům některé úpravy týkající se podmínek neposkytnutí podpory v nezaměstnanosti, které by zabránily situaci, kdy by nezaměstnaný nedostal odstupné a následně ani státní dávku v hmotné nouzi. Tato obava, na kterou upozorňovala i Legislativní rada vlády se nakonec potvrdila hned na začátku roku 2011. Ministerstvo na ombudsmanovu kritiku legislativně nereagovalo, teprve poslanci v roce 2012 změnili spornou část týkající se odstupného. Navíc kritizovaná podoba současné veřejné služby se dosud nezměnila.
Ten zákon (upravující s-karty, pozn.) byl přijat na sklonku roku 2011.
Zákon ze dne o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů byl schválen 13. října 2011. O sociálních kartách se hovoří na straně 3975, parafraf 19.
My jsme do dnešního dne vydali více než 60 tisíc sKaret. Z toho máme 6 odmítnutých sKaret.
Na internetových stránkách sKontakt, které provozuje Česká spořitelna, jež karty vyrábí a distribuuje, se můžeme dočíst, že k 18. říjnu bylo vyrobeno celkem 114 192 karet, počet skutečně distribuovaných karet klientům však Česká spořitelna nezmiňuje.
Tezi o počtu doposud vydaných sKartách uvedl ministr Drábek také v tiskové zprávě (.pdf, bod 3.) z 24. října. Z jiných zdrojů se nám ji však nepodařilo potvrdit. Údaj o počtu odmítnutých sKaret také není možné dohledat, a proto hodnotíme výrok ministra Drábka jako neověřitelný.
