Karel Schwarzenberg
Za Unii svobody a pak jsem, mě podruhé taky kandidoval ODA, obě strany bohužel už zesnuly. (otázka, za jaké strany kandidoval Schwarzenberg po roce 1989)
Karel Schwarzenberg neúspěšně kandidoval do Senátu v roce 2002 jako kandidát bez politické příslušnosti navržený US-DEU. V roce 2004 kandidoval znovu, už úspěšně, s politickou příslušností ODA, na společné kandidátce USDEUODA. Tyto kandidatury uvádí i životopis na stránkách Karla Schwarzenberga.
Činnost Unie Svobody (US-DEU) byla ukončena k 1. lednu 2011. ODA byla rozpuštěna k 31. 12. 2007.
Tam jsem byl jimi jmenovaný, nicméně jsem nikdy nebyl jejich kandidátem, oni mě teda navrhli jako ministra. (myšlena je Strana Zelených - pozn. Demagog.cz)
Tento výrok považujeme za pravdivý vzhledem k politické historii a kandidaturám Karla Schwarzenberga.
Současný předseda politické strany TOP 09, byl v letech 1996 - 2007 členem Občanské demokratické aliance. V roce 2002 neúspěšně kandidoval v senátních volbách v rámci obvodu Strakonice. V roce 2004 naopak uspěl v senátním volebním obvodu Praha 6. V obou případech byl nominován stranou US-DEU. Dne 9. ledna 2007 byl Karel Schwarzenberg jmenován ministrem zahraničních věcí ČR, kde byl nominován Stranou zelených. V roce 2009 se stává členem a prvním předsedou politické strany TOP 09, za kterou je zvolen v roce 2010 do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Karel Schwarzenberg nebyl v žádných uskutečněných volbách kandidátem Strany Zelených.
Kalousek je, jak taky bylo mezinárodně uznáno, jeden z nejlepších ministrů financí v Evropské unii.
Na základě umístění Miroslava Kalouska v žebříčku ministrů financí EU, který každoročně sestavuje Financial Times, a žebříčku časopisu Emerging Markets, který hodnotí ministry financí rozvíjejících se evropských zemí hodnotíme výrok jako zavádějící.
Karel Schwarzenberg hovoří o pozici Miroslava Kalouska mezi ministry financí EU. Takový žebříček každoročně sestavuje Financial Times a letos se v něm Miroslav Kalousek celkově umístil na 11. místě (z 19 ministrů), což je kolem poloviny, nikoli jako jeden z nejlepších. Vloni se umístil na místě 8., což ho ale pořád neřadí na špici ministrů financí. Je pravda, že letos dosáhl dílčího primátu v jedné z podkategorií, to je však jen částí celkového hodnocení.
První místo získal Miroslav Kalousek v hodnocení časopisu Emerging Markets, tahle tabulka ale zahrnuje pouze ministry financí z oblasti střední a východní Evropy, ministry rozvíjejících se ekonomik, rozhodně ovšem nezahrnuje celou Evropskou unii.
Všechny vlády, který byly v hospodářské krizi, postupně volby padly, ať to bylo v Anglii, Španělsku, když to byly levicové nebo ve Francii a v Itálii, jestli to byly pravicové vlády.
Na základě dohledaných informacích o politické situaci v jmenovaných zemích je výrok hodnocen jako pravdivý.
Co se týká pádů vlád (resp. změn vlád ve zmíněných zemích z levicových na pravicové a naopak) v době krize, můžeme jmenovat následující:
Velká Británie - do roku 2010 zde vládla Labour party (G. Brown), po volbách koaliční vláda Konzervativců (premiér D. Cameron) a Liberálních demokratů.
Španělsko - do roku 2011 vládli Socialisté premiéra Zapatera, po volbách vítězná Lidová strana (současný premiér Rajoy).
Itálie - v Itálii padla vláda Silvia Berlusconiho v 12. listopadu 2011, kdy premiér sám odstoupil. Zemi dále vedl úřednický kabinet Maria Montiho, ten ovšem již rezignoval také a zemi čekají předčasné volby.
Francie - ve Francii byl v prezidentských volbách poražen Nicolas Sarkozy a vystřídal jej v čele země François Hollande.
...je pravda, že se u nás taky objevily jisté případy korupce, příliš časté střídání členů vlády... (myšlena je vláda Petra Nečase)
Podle informací médií dokonce Nečasova vláda střídala ministry častěji než tři sociálně demokratičtí premiéři před ní dohromady. Souhrn některých vládních krizí a korupčních kauz nabízí server Aktuálně.cz - jmenujme například kauzy náměstka ministra práce Šišky, PromoPro a kauzu Drobil.
Dobrý den, na sociálních sítích jste podpořil studenty protestující v jižních Čechách proti komunistické radní Baborové. Vyjádřil jste jim podporu i osobně?" Karel SCHWARZENBERG, prezidentský kandidát /TOP 09/ Ano, já jsem se s nimi v Třeboni setkal, delší dobu s nimi prodiskutoval, takže ano.
Na základě programu prezidentské kampaně Karla Schwarzenberga hodnotíme výrok jako pravdivý.
Dne 14. prosince 2012 navštívil Karel Schwarzenberg Jihočeský kraj. V rámci této náštěvy byla naplánovaná i diskuze s demonstrujícími studenty: "Od 18:30 bude Karel Schwarzenberg rozmlouvat se studenty třeboňského gymnázia, kteří demonstrují proti obsazení postu krajské radní pro školství a kulturu členkou KSČM." Stejný odkaz obsahuje také fotografii (jedná se o 1. fotku zprava ve 2. řadě fotogalerie) s popiskem " Karel Schwarzenberg_ setkání se studenty protestujícími proti komunistické radní v Českých Budějovicích."
Kosovo, vláda premiéra Thaciho, ať se nám líbí, nebo nelíbí, ovládá své území, funguje jako normální vláda, byla demokratickým způsobem zvolena, a tudíž, a stát, ten stát nemůžeme zpochybnit.
V Kosovu proběhly již dvoje parlamentní volby (.eng), premiérem je Hashim Thaçi.
Dlouhodobě působí v zemi jednotky KFOR (celkem 30 zemí – 23 zemí NATO), které zprvu dbaly především na bezpečnost, což v letech po proběhnuvším válečném konfliktu často zcela nezvládaly, v současné době se pak spíše snaží agendu bezpečnosti postupně předávat k zodpovědnosti místním policejním sborům, které jsou již kosovské. Již první volby proběhly podle demokratických standardů.
Karel Schwarzenberg má tak pravdu jak s vládou premiéra Thaciho, tak i v tom, že se k moci dostala na základě demokratických voleb. Centrální vláda pak skutečně kontroluje své území, od vzniku země však také díky mezinárodním vojenským silám.
V Palestině je ta situace odlišná. My jsme ji sice uznali už dávno jako stát, nicméně musíme bohužel zjistit, že neovládá své území. Toho času je, jsou okupované území právě pod nadvládou Izraele.
Podle informací z webu Ministerstva zahraničních věcí ČR uznala tehdejší ČSSR nároky nezávislého státu Palestina již v roce 1988.
Prohlášení a jednání oficiálních představitelů českého státu z poslední doby jsou však jiná. Při hlasování o uznání Palestiny jako nečlenského pozorovatelského státu OSN (což by de facto znamenalo její uznání) na půdě OSN v listopadu 2012 byla Česká republika jednou z devíti zemí, které hlasovaly proti tomuto členství. Podle oficiálního prohlášení ministerstva zahraničí "Česká republika je přesvědčena, že společného cíle - kterým je Stát Izrael a nezávislý, demokratický, souvislý a životaschopný Stát Palestina, žijící vedle sebe v míru a bezpečí - může být dosaženo pouze přímými jednáními. Nesouhlasíme s žádnými jednostrannými kroky, které mohou poškodit či ohrozit mírový proces vedoucí k dvoustátnímu řešení." Podobně se vyjádřil premiér Nečas i před jednáním OSN v září 2011.
Článek v Lidových novinách také popisuje, že Izrael stále vojensky kontroluje velkou část palestinských území.
Odpovídá to výroku Karla Schwarzenberga a hodnotíme jej tedy jako pravdivý.
Na každý pád, jak známo, poslanec, když jeho předchůdce by odstoupil, tak se stal automaticky poslancem, tomu nemohl nikdo zabránit.
Jak vyplývá ze Zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (část druhá, § 2) - "Mandát poslance vzniká zvolením. Náhradník nabývá mandát poslance, za nějž náhradník nastupuje, okamžikem zániku mandátu tohoto poslance." Na základě tohoto znění platného zákona je výrok hodnocen jako pravdivý.
Vedení ODS ho požádalo, aby odstoupil. (poslance Pekárka - pozn. Demagog.cz)
Vzhledem k tomu, že jsou dohledatelné výzvy k rezignaci poslance Pekárka ze strany poslaneckého klubu ODS, předsedy strany Nečase a také prezidentského kandidáta občanských demokratů Přemysla Sobotky (též člen grémia strany), hodnotíme výrok jako pravdivý.
