TOP 09

Regulace provizí je v posledních týdnech mediálně často diskutované téma. Souvisí s ním kauza náměstka ministra financí Martina Prose (ČSSD), jehož ministr Babiš odvolal mj. kvůli sporu o regulaci provizí, a stejně tak kauza Šincl (ČTK).

Pros vložil do novely zákona o pojišťovnách pozměňovací návrh poslance Ladislava Šincla, s nímž Ministerstvo financí nesouhlasilo. V květnu tohoto roku prosazovala Česká národní banka regulaci provizí pojišťoven, Ministerstvo financí ji odmítalo. Důvodem bylo mimo jiné i to, že regulace provizí byla součástí přílepku zákona o pojišťovnictví, přitom měla být součástí pouze příslušného zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích.

V reakci na Šincla vydalo Ministerstvo financí v červnu pozměňující novelu zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích. V současné době již Poslanecká sněmovna neprojednává zákon se Šinclovým přílepkem, jednání o regulaci či neregulaci se vrátilo na úroveň vlády.

Není tedy pravda, že současný ministr financí nepodniká žádné kroky v oblasti regulace provizí pojišťoven, nicméně problém se řeší reálně až v posledních měsících.

Dodejme, že vláda Bohuslava Sobotky funguje zhruba rok a půl a s novelou zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích i pojišťovnách počítala již ve svém legislativním plánu prací na rok 2014 (konkrétně na květen, resp. září). Oproti tomuto termínu se tedy Ministerstvo financí s předložením vládě opozdilo o tři čtvrtě roku, resp. o 4 měsíce.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Vláda předložila návrh novely zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích Poslanecké sněmovně 25. února 2015. První čtení zákona proběhlo 8. dubna. Následně byla novela projednávána 6. května na rozpočtovém výboru. Prvotní návrh Ministerstva financí nereguloval otázku provizí, nicméně díky pozměňovacímu návrhu (.pdf) poslance Šincla byla regulace provizí připojena k novele zákona o pojišťovnictví. Následoval spor (ČTK) mezi poslancem Šinclem a Andrejem Babišem a teprve poté došlo ze strany Ministerstva financí ke změně návrhu (.pdf) novely zákona o pojišťovnictví směrem k regulaci. Návrh se však nezabývá rizikovým životním pojištěním, v tiskové zprávě Ministerstva financí je rovněž uvedeno, že tento návrh se primárně zabývá vztahem mezi pojišťovnami a spotřebiteli – zatímco Šinclův pozměňovací návrh řešil vztah mezi pojišťovnami a pojišťovacími zprostředkovateli.

Je nutno poznamenat, že skupina Agrofert má podle výpisu z obchodního rejstříku uveden jako předmět činnosti podřízený pojišťovací zprostředkovatel (zapsané 7. května 2010).

Po dohodě koaličních stran byl ale návrh novely zákona v druhém čtení 7. července vzat zpět.

Jak dokládá obchodní rejstřík, Agrofert má od 7. května 2010 skutečně zapsán předmět činnosti "podřízený pojišťovací zprostředkovatel".

K první části výroku lze konstatovat, že šlo o politickou dohodu, která byla odvozena od volebního výsledku. Zda bylo v rámci jednání možné, aby se nestal ministrem financí za ANO Andrej Babiš, je spekulace.

Co se ovšem týká části kompetencí, kterými Andrej Babiš coby ministr financí disponuje, tak ty upravuje tzv. kompetenční zákon (č. 2/1969 Sb.) – konkrétně § 4. Ohledně daní a pojišťovnictví – zákon je ministru financí přiznává.

Kalouskova poznámka k podnikům, "které pojišťují ti, kteří s Babišem spolupracují," směřuje v OVM diskutovaném případu společnosti MERO. Stoprocentním akcionářem této společnosti je Ministerstvo financí.

Václav Moravec citoval v pořadu informace OVM: "Podle nejnovějšího zjištění Otázek jím ( novým pojistitelem společnosti MERO – pozn. Demagog.cz) bude společnost Respect, akciová společnost, která má obchodní vztahy s Babišovým Agrofertem. V představenstvu Respectu navíc působí Kateřina Rejblová, která vede mladé z hnutí ANO." Kalousek pojmenovává kompetenci Babiše jako ministra financí tak, že je zodpovědný i za dotace, kterými je Agrofert největším pobíratelem. K této části jsme nedohledali dostatek informací, a výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

Dokládáme výroční zprávu Agrofertu za rok 2013 (obchodní rejstřík), která na str. 47 popisuje přijaté dotace. V tomto roce získala společnost ministra financí na dotacích cca 1,2 miliardy.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Současná podpora biopaliv byla koncipována jako končící v roce 2015 a minulé vlády nepřistoupily k jejímu prodloužení, to provedla až vláda Bohuslava Sobotky a obě podpory prodloužila.

Zmiňované dva typy veřejných podpor se vzájemně doplňovaly a jejich efekt nebylo možné sečíst. Ve druhém programu nahrazujícím současný program pro daňové úlevy na biopaliva jsou zachovány daňové výhody, které platí i v současné době.

Daňové úlevy na čistá biopaliva v prvním programu zpracovaném ministerstvem zemědělství a schválené vládou 25. 2. 2008 usnesením č. 164/2008 bude platit do 30. 6. 2016. Tento program byl notifikován Evropskou Unií a byl implementován v zákoně č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, zákonem č. 292/2009 Sb. Jeho součástí bylo osvobození od spotřební daně u čistých biopaliv v paragrafu 49 (.pdf, str.83).

Bylo odsouhlaseno, že před koncem prvního programu bude schválen nový program. Tento program byl již zpracován ministerstvem zemědělství. Jedná se o Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015-2020, který vláda schválila na začátku srpna 2014.

Jak k tomu dodává ministerstvo zemědělství: "Výše uvedená biopaliva budou i nadále podporována snížením, osvobozením, nebo částečným vrácením spotřební daně z minerálních olejů. Nově je stanoveno zvýšení spotřební daně u dvou druhů biopaliv: o 0,50 Kč/l u čisté bionafty B100 a o 0,20 Kč/l u etanolového paliva E85 (v případě podílu 85 obj. % bioetanolu). Sazby u ostatních druhů biopaliv zůstávají beze změn."

Nicméně, v samotném textu je uvedeno, že vzhledem k vysoké ceně přimíchávaných látek do biopaliv bude stát schopen nabízet pouze "přiměřené daňové zvýhodnění (.pdf, str. 33). Přesná tranzici této formulace do zákona je v současné době teprve součástí diskuzí a sporů v Poslanecké sněmovně.

Povinné přimíchávání v ČR proběhlo novelou zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, zákonem č. 180/2007 Sb., kdy byla pro osoby uvádějící motorové benzíny nebo motorovou naftu na daňovém území ČR zavedena povinnost primíchávat stanovené množství biopaliv do pohonných hmot (.pdf, str. 7).

Další povinnost přimíchávat minerální oleje do paliv reagovala na dvě směrnice EU hodnotící přínos biopaliv a jejich vliv na životní prostředí. Bylo zjištěno, že některá biopaliva se neliší dopadem na životní prostředí od klasické nafty a benzínu. Proto byla vytvořena nová pravidla pro poměr přimíchávání a typ minerálních olejů přimíchávaných do biopaliv (.pdf, str. 9).

Směrnice jsou aplikovány v zákonu č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší, kde v paragrafu 19 je zahrnuta povinnost zajistit minimální obsah biopaliv a v nařízení vlády č. 351/2012 Sb. o kritériích udržitelnosti biopaliv.

Kromě zbavení povinnosti na spotřební daň u čistého biopaliva byla v zákoně stanovena druhá výhoda, tedy snížená spotřební daň na směsi biopaliv. Tyto dvě výhody se doplňovaly. Byla stanovena kvóta pro distribuci určitého množství biopaliva, které mohl distributor prodat jako čisté biopalivo a nemusel vytvářet a prodávat směsi, nebo si mohl kvótu splnit při prodeji většího množství směsi biopaliva. Jako příklad uveďmě imaginárního opravdu malého prodejce biopaliva, který podle kvóty musí prodat 100 litrů minerálního oleje. Prodá tedy buď 100% biopalivo obsahující pouze minerální olej, nebo prodá 200 litrů 50% směsi biopaliva obsahující 100 litrů nafty a 100 litrů minerálního oleje. Připomínáme, že od roku 2016 by měla povinnost přidávat do směsi tento poměr minerálního oleje: 6 % u nafty a 4,1 % u benzínu.

Současná právní úprava počítá pouze s povinným přimícháváním (4,1 % z celkového objemu motorových benzínů a 6,0 % z celkového objemu motorové nafty zákon 201/2012 o ochraně ovzduší §19 odstavec 1)). Daňové zvýhodnění čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí pak má podle stávající legislativy vypršet k 30. červnu 2015.

Vládní návrh novely zákona o spotřebních daních, který byl předložen Sněmovně 25. února 2015, zamýšlí prodloužení tohoto zvýhodnění do roku 2020. Podle Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) je cílem podpory splnění závazného cíle náhrady alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě energií z obnovitelných zdrojů (.pdf str. 6).

Zároveň zákon ve své druhé části upravuje povinnost přimíchávání biopaliva do pohonných hmot. Zatímco dosud dodavatelé mohli splnit výše uvedených 4,1 %, resp. 6 % prodejem čistého nebo směsného biopaliva (viz předchozí výrok), podle návrhu novely zákona by tímto způsobem mohli tuto povinnost splnit maximálně do výše 1,2 % u motorových benzínů a do 1,8 % celkového objemu motorové nafty (tedy pouze do výše 30 %). Zbylý objem, chybějící do hranice 4,1 % a 6 %, by bylo nutné splnit přimícháním biosložky do tradičních pohonných hmot.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože novela skutečně zavádí duplicitní podporu biopaliv. Za prvé, novela prodlužuje do roku 2020 daňové zvýhodnění čistých biopaliv a vysokoprocentních směsí. Zadruhé, distributoři pohonných hmot by nově nemohli splnit povinnost prodeje určitého objemu biopaliv pouze prodejem daňově zvýhodněných biopaliv, ale z 70 % musí splnit předepsané hranice přimícháním biosložky do tradičních pohonných hmot.

Co se týče nákladů opatření, výše citovaná zpráva RIA vyčísluje výši podpory na 1,5 - 1,8 mld. Kč ročně, kumulovaně za období červenec 2015 - 2020 pak na cca 9 mld. Kč (str. 3). Návrh bude mít podle zprávy pozitivní dopad především na podnikatelské subjekty zpracovávající biopaliva (str. 3), jelikož stoupne poptávka po jejich produktech. Lze tedy očekávat, že z navrhovaného prodloužení by skutečně profitoval pan ministr Babiš, který je současně majitelem podniků produkujících biopaliva. Podle Babišových vlastních slov jeho podíl na trhu činil v roce 2014 38 %.

Nejprve je důležité si říci, co jsou to biopaliva druhé generace. „U biopaliv druhé generace je surovinou tzv. nepotravinářská biomasa, jako je lesní biomasa včetně těžebních zbytků, zemědělský odpad (sláma, seno, kukuřičné, řepkové a jiné zbytky), energetické rostliny (křídlatka, čirok, šťovík apod.) či biologický odpad z domácností. Mezi biopaliva, vyrobená z této suroviny, patří bioetanol, motorová nafta jako syntetický produkt Fischer-Tropschovy syntézy, metanol, resp. benzin jako produkt katalytické konverze syntézního plynu, biobutanol z bioetanolu aj.“

Nepodařilo se nám dohledat, zda v České republice skutečně existuje výrobce schopen produkovat druhou generaci biopaliv. Každopádně Kalousek má pravdu, že na jednotném evropském trhu působí řada továren, která nejrůznější technologie na výrobu pokročilých biopaliv používají, resp. ji vyvíjejí a zdokonalují, jak shrnuje podrobná výzkumná zpráva z roku 2013 (zde, .pdf), ze které vychází rovněž tato přehledová mapa.

Vliv Andreje Babiše na zmiňovanou novelu zevrubně rozebíráme v následujícím výroku.

Autorstvím dnes téměř legendárního zákona o státním zvýhodnění biopaliv a jeho legislativní cestou se tým Demagog.CZ zabýval podrobně na svém březnovém blogu, podrobnou analýzu lze tedy nalézt tam. Svou reakci tento článek přidal i ministr financí Andrej Babiš, jeho komentář ovšem nevyvrací fakt, že autorem inkriminovaného zákona je jeho ministerstvo.

Zde tedy znovu zopakujeme základní fakta. Zákon vypracovalo ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše. Ten také zodpovídal za proces připomínkování tohoto zákona, předtím než byl předložen v únoru letošního roku ke schválení vládě. Tento konkrétní zákon vychází z rámcového programu "Víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015 - 2020".

Ve středečním vyjádření pro Českou televizi pak Andrej Babiš skutečně uved l (video 2:42), že bude hlasovat proti návrhu zákona, který upravuje daňové zvýhodnění biopaliv, což ovšem nic nemění na faktu, že ze zákon zodpovídal až do jeho předložení Poslanecké sněmovně.

Argumentace Miroslava Kalouska se tedy zakládá na pravdivých informacích.

Výrok hodnotíme na základě dohledaných informací o připomínkovém řízení ke zmíněné novele zákona o spotřebních daních jako pravdivý.

Nepodařilo se nám dohledat konkrétní zdroj ke zmíněnému připomínkovému řízení. Nicméně 22. března byl hostem Otázek Václava Moravce Andrej Babiš, jehož se na tuto konkrétní věc ptal Václav Moravec (čas 32:55). Ten disponoval podklady, které popisují onu připomínku ministerstva zemědělství. Dokládá, že resort Mariana Jurečky zmíněnou připomínku pouze upravil.

Konkrétně uvedl: " Tady je připomínkové řízení. Tady vám ukážu důkaz, vy ho možná zase zpochybníte, toto je vypořádání připomínek, ministerstvo zemědělství k problematice biopaliv a jejich podpory tady jasně říká, se zaváděním tohoto institutu nelze souhlasit. Na další stránce, je to stránka 10 z 69. stránky, píše, že výroba biopaliv zvyšuje tlak na poptávku po zemědělské půdě, ale také například po vodě na zavlažování. Produkce biopaliv vytlačuje plochy lesů, rašelinišť, zavlažování, mokřadů a obecně cenných biotopů sloužících jako významný rezervoár uhlíku. Tato připomínka je zásadní. To je, promiňte, s dovolením. To je připomínka ministerstva zemědělství. V druhém sloupečku je ministerstvo financí jako orgán, který vypořádával připomínky, přičemž připomínce nebylo vyhověno, připomínce ministerstva zemědělství a je tady poznámka, na základě reakce ministerstva zemědělství ze dne 14. ledna roku 2015 došlo ke změně relevance připomínky ze zásadní na doporučující. Takže samo ministerstvo zemědělství ze své původní zásadní připomínky vycouvalo a udělalo z ní připomínku doporučující. To je ministerstvo financí." O tomtéž pak informoval text Jany Klímové " Zlatý důl ministra Babiše " v časopise Respekt.

Výrok je nepravdivý, jelikož nelze tvrdit, že do programu daňového zvýhodnění budou připuštěna pouze "Babišova paliva".

Evropská unie schválila v roce 2009 finální verzi klimaticko-energetického balíčku, v němž se členské země zavázaly snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20 %. Česká vláda schválila v roce 2012 materiál s názvem Potenciál snižování emisí znečišťujících látek v ČR k roku 2020 a uložila ve svém usnesení (2012, .pdf) ministru zemědělství Chalupovi postupovat v souladu s přijatým snižováním emisí.

Co se týče daňových slev na biopaliva, ze zákona č. 353/2003 Sb. (paragraf 49) o spotřebních daních vyplývá, že biopaliva byla osvobozena od spotřební daně. V roce 2009 byl zákon novelizován a na základě zákona č. 362/2009 Sb. (.pdf) došlo ke zvýšení sazeb daně z biopaliv. 30. června roku 2015 by však daňová úleva pro biopaliva skončila. Ministerstvo zemědělství v roce 2014 vypracovalo prodloužení daňové úlevy (.pdf, str. 18), které bude prodlouží daňovou úlevu do roku 2020. Toto prodloužení následně schválila vláda.

Andrej Babiš otevřel svou továrnu na bionaftu Preol v roce 2009. Česká republika ale dotovala výrobu biopaliv již před vstupem do Evropské unie. Podle Sdružení pro výrobu bionafty se na výrobě v ČR podílí minimálně 11 firem, které jsou členy sdružení. K největším výrobcům bionafty podle Dotyk.cz patří Preol, Kratolia, Oleo Chemical a Primagra, přičemž součástí Agrofertu jsou Preol a Primagra, které dohromady vyprodukují za rok 135 tisíc tun bionafty oproti 170 tisícům tun, které vyprodukují Kratolia a Oleo Chemical. Ze Směrnice 2009/28/ES vyplývá, že EU např. doporučuje, aby státy biopaliva získávaly nejen z domácí, ale i zahraniční výroby (.pdf, čl.16). Poslední část výroku, kde Miroslav Kalousek tvrdí, že se stát zavázal podporovat pouze biopaliva z továren Andreje Babiše, tak není pravdivá.