Hlavní město má jak koncepci pro bezdomovectví, tak i pro bydlení. Jsou to 2 oddělené koncepce. Ta poslední je zhruba z roku 2011, 2012.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Praha má skutečně vypracovanou koncepci pro řešení problematiky bezdomovectví (.pdf) na léta 2013–2020. Tato koncepce byla publikována v roce 2012. Existuje také koncepce bytové politiky (.pdf). Ta pochází již z roku 2004.
My jsme ještě v Brně nikdy nebyli v koalici s komunisty, prakticky jsme byli Zelení jenom jednou v koalici, to byla koalice 4 subjektů, ČSSD, KDU-ČSL a Brno 2006.
Zelení skutečně po volbách v roce 2006 utvořili koalici s ČSSD, KDU-ČSL a Brnem 2006, jak dokládá jejich programové prohlášení.
V koalici se stranou KSČM nebyla ani v roce 2010, kdy již Strana Zelených byla opoziční, stejně jako v roce 2002, kdy SZ stála proti koalici ODS a KDU-ČSL, v roce 1998 (.pdf) proti koalici ODS, KDU-ČSL, ODA, DEU a Hnutí za prosperitu Brna.
V roce 1994 získala strana jeden zastupitelský mandát. Volby vyhrála ODS, sestavovala také koalici a měla svou primátorku a není tak možné, aby se v městské koalici setkali spolu Zelení a komunisté.
Dneska už podle zákona o zadávání veřejných zakázek je povinnost zveřejňovat na profilu zadavatele všechny smlouvy nad 500 000 korun. (...) My jsme jako Strana zelených samozřejmě i pro zveřejňování smluv na menší objem zakázek.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s ohledem na zákon č. 137/2006 Sb. a program Strany zelených.
V zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, účinné od 1. ledna 2014 (pdf.) v paragrafu 147a je řečeno:
„Veřejný zadavatel uveřejní podle odstavce 1 písmene a) celé znění smlouvy nebo rámcové smlouvy do 15 dnů od jejího uzavření. povinnost posle odstavce 1 písmene e) se nevztahuje na: a) smlouvy na veřejné zakázky malého rozsahu, jejichž cena nepřesáhne 500 000 Kč bez DPH.“
Strana zelených ve svém programu prosazuje centrální registr smluv. Díky tomu by měly být zveřejněny všechny smlouvy na veřejné zakázky obecních a městských úřadů.
My navrhujeme snížení ceny jízdného (na MHD), aby se snížil ten trend poklesu cestujících.
Z výroční zprávy za rok 2013 (.pdf, str. 23) vyplývají tyto údaje o přepravených osobách:
201320122011celkem přepravených osob (tis.)351 454352 274354 566
Jedná se o souhrnné číslo pro cestující využívající tramvajovou, trolejbusovou, autobusovou a lodní městskou hromadnou dopravu.
Trend poklesu cestujících je tedy zřejmý. Zlevnění roční předplatní jízdenky na MHD je prvním bodem předvolebního programu Zelených v Brně. Ve zvláštní sekci pak obšírněji vysvětlují své pohnutky k tomuto kroku.
Zda tento krok povede přímo k změně trendu poklesu cestujících, nelze předem zcela odhadnout, nicméně fakta obsažená v obou částech výroku (popis trendu a to, že Zelení navrhují konkrétní opatření) odpovídají skutečnosti.
Městská část Brno střed se do toho elektronického zápisu (do školek) prozatím nezapojila.
Městská část Brno-střed se elektronického zápisu dětí do MŠ skutečně neúčastní.
My jsme rozšiřovali kapacitu (školek) už v roce 2011 (v Novém Lískovci) a v roce 2013 jsme otevírali další třídy pro 25 dětí. U nás vlastně problém s kapacitou školek vůbec nenastal. Naopak ještě pomáháme dalším MČ, takže k nám chodí děti z Bosonoh a ze Starého Lískovce.
Kapacity předškolní výuky v městské části Brna Nový Lískovec byly skutečně v roce 2011 navýšeny. Informuje o tom Lískáček (.pdf, str. 1), zpravodaj městské části Brno – Nový Lískovec ve svém prvním, lednovém čísle z roku 2012. Rovněž byla v letech 2012 a 2013 navýšena kapacita o 50 a 25 míst v ZŠ Svážná v Novém Lískovci, jak uvádí oficiální webové stránky města Brna.
Server zapisdoms.brno.cz uvádí, že v Novém Lískovci fungují tři mateřské školy, v současnosti bylo přihlášeno 165 dětí a přijato 91 dětí. Drápalová číselné údaje vysvětlila po našem dotazu tím, že se do mateřských škol v Novém Lískovci hlásily i děti mladší tří let, ale dvouleté děti nejsou pro prioritou z důvodů finančních či kvůli mateřským dovoleným.
Čísla ověřil Demagog.cz ještě ve statistice serveru zapisdoms.brno.cz, která vykazuje, že dvouletých dětí se letos hlásilo do mateřských škol v Novém Lískovci 48, ani jedno z dětí přijaté nebylo ze zřejmě výše uvedených důvodů. Tříletých dětí se z městské části Nový Lískovec hlásilo 59 z toho bylo 58 přijatých, dalších 10 dětí bylo přijato z jiných městských částí Brna. Čtyřleté, pětileté a šestileté děti z Nového Lískovce byly přijaty všechny. Kapacitní problémy tedy Nový Lískovec pro děti ze své městské části nemá a přijímá i děti z jiných městských částí.
Zelení říkají, že dítě má mít místo ve školce v okamžiku, kdy dosáhne 3 roky.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť zelení sice ve svém brněnském programu garantují místa pro děti od dvou let věku. Avšak ve svém celostátním programu uvádí, že zavedou “zákonný nárok na místo pro dítě ve školce od tří let věku” a výrok je tedy možné hodnotit jako pravdivý.
Tady ta zmiňovaná golfová hřiště, tam šlo prostřednictvím ministerstva zemědělství nějaký 287 milionů korun.
Výrok Ondřeje Lišky o investicích do golfových hřišť hodnotíme jako neověřitelný z důvodů nedostatku upřesňujících informací.
Z výroku není jasné, o kterých golfových hřištích Ondřej Liška hovoří.
Ministerstvo zemědělství má na starosti vyplácení dotací z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.
V seznamu příjemců dotací z těchto fondů je osm záznamů golfových společností. Jejich výše čerpání dotací činí 2 082 201.
Ze strukturálních fondů, které má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj, bylo čerpání výrazně vyšší. Podle údajů z prosince 2013 se jedná o více než 350 milionů (pokud počítáme všechny společnosti čerpající peníze na aktivity spojené s golfem).
Máme nejsložitější systém čerpání evropských fondů z celé Evropy.
Výrok Ondřeje Lišky hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařily dohledat zdroje, které by potvrzovaly, že český systém čerpání peněz z evropských fondů je nejsložitější.
Obecná pravidla pro fungování evropských fondů určuje EU. Konkrétní postupy implementace si pak určují jednotlivé členské země.
Existují zprávy (pdf., anglicky), které hodnotí úroveň čerpání z fondů a Česká republika (pdf., anglicky, s. 1) zde patří mezi země, které mají s čerpáním problémy (pdf., s. 10).
Nenašli jsme však výzkum, který by se věnoval přímo srovnání efektivity, popřípadě složitosti systému čerpání evropských peněz.
V roce 2006 proběhla reforma celé kohezní politiky EU (...) a ten nový princip, který tam byl vnesen, tak se jmenoval princip partnerství. To znamená, že ti, kdo čerpají, zvláště veřejná správa, samospráva atd. mají žádat občany o konzultaci o zjišťování na co čerpat, co skutečně občané potřebují, co chtějí.
Výrok je hodnocen na základě dostupných informací jako zavádějící, protože princip partnerství byl zaveden již dříve než v Ondřejem Liškou zmíněném roce 2006.
Kohezní politika EU (nebo také Regionální politika či Politika hospodářské a sociální soudružnosti) v roce 2006 prošla v pořadí čtvrtou reformou (.pdf; str. 1-2), vztahující se k letem 2007-2013. Princip partnerství však do ní nebyl vnesen jako nový princip, nýbrž byl pouze reformován. K jeho zavedení došlo již v roce 1988 v rámci reformy strukturálních fondů. Spolu s ním byly vytvořeny principy adicionality, programování a koncentrace jakožto čtyři základní principy regionální politiky.
V rámci zmíněné reformy principu partnerství (článek 11) také nebyla zavedena povinnost veřejné správy či samosprávy žádat občany o konzultaci, co se týče čerpání finančních prostředků z EU. Jednalo se o rozšíření definice principu partnerství, kdy za partnery pro spolupráci byly uznány také subjekty zastupující občanskou společnost a nevládní organizace. Tato reforma tak konzultace se zástupci občanů nevynucuje, nýbrž umožňuje jejich zapojení se do spolupráce.
