Já jsem opravdu ten boj s kmotry měl jako prioritní téma v 1. kole a chtěl jsem ho použít i v druhém, proto jsem zvažoval heslo "Láska vs. kmotři", pan Žáček se ozval, že se ho to osobně dotýká, a že to vnímá tak, že já ho označuju za kmotra (...), i proto jsem to heslo změnil.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož boj s kmotry a korupcí byl jedním z volebních hesel Václava Lásky. Heslo "Láska vs. kmotři" bylo pak použito i jako téma pro druhé kolo senátních voleb, avšak po reakci jeho protikandidáta Pavla Žáčka bylo staženo a nahrazeno heslem "Láska pro spravedlnost".
...zákon o financování politických stran. Je to zákon, za který jsem "lobboval" i jako občanský aktivista.
Václav Láska dlouhodobě, především od vstupu do Strany zelených, řeší téma korupce v české politice, kam mimo jiné patří také financování politických stran. Strana zelených se pak chystá podpořit zákon o financování politických stran, jehož spoluautorem byl právě Václav Láska už před vstupem do Strany zelených. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.
Korupce je ve všech zemích, i na západ od nás. Akorát u nás je ta korupce extrémně vysoká oproti ostatním zemím.
Podle indexu vnímání korupce z roku 2013 (.pdf) vydaným Transparency International se korupce v zemích na západ od nás vyskytuje. Například Rakousko nebo Francie získala od Transparency International skóre 69 či 71 – skóre 1 znamená korupci největší a 100 korupci nejmenší. Česká republika pak za ostatními státy EU poněkud pokulhává se svým skóre 48. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.
Lze říci, že země západní Evropy jsou obecně v této statistice lepší, na horších místech se umísťují např. Slovensko, Itálie či Rumunsko.
Je třeba podotknout, že tento index nelze brát jako absolutní ukazatel výše korupce v dané zemi. Pro potřeby výroku je však využit proto, že na základě srovnatelné metodologie postihuje globálně všechny země, je veřejně využíván a uznáván a nemá fakticky obdobu.
Tenhleten zákon (zákon o financování politických stran – pozn. Demagog.cz), který není ještě ani nikde v návrhu...
Celou historii návrhu zákona o financování politických stran mapují vládní webové stránky Rady pro koordinaci boje s korupcí. Vládní návrh novely zákona o sdružování v politických stranách, který obsahuje ustanovení pro zprůhlednění financování stran, je zachycen ve sněmovním tisku (.pdf). Novela však takzvaně "spadla pod stůl" s rozpuštěním Poslanecké sněmovny v roce 2013, prošla jen prvním čtením.
Dále podle webových stránek Rady pro koordinaci boje s korupcí existovaly i další návrhy – návrh z března (.pdf) 2012, června (.pdf) 2012 a srpna 2012 (.pdf).
Výrok Václava Lásky hodnotíme jako pravdivý, neboť aktuální návrh v současnosti neexistuje, není v projednávání ani na vládní, ani na parlamentní úrovni.
Jedna věc jsou terénní pracovníci, to jsou lidé, které zaměstnávají charity nebo jiné profesionální organizace, a těm za tu práci někdo musí platit a to je něco, co si město objednává jako službu.
Ostravská univerzita v Ostravě vydala Metodickou příručku pro výkon terénní sociální práce, kde jsou role, kompetence, práva a povinnosti terénního pracovníka definovány (.pdf, str. 15–28). Dokument na straně 26–28 definuje spolupráci pracovníka s veřejnoprávními subjekty, neziskovými organizacemi a soukromými subjekty. Terénní sociální pracovník/terénní pracovník úřadům a institucím a místním neziskovým organizacím konkrétně nabízí:
Sociální práce jsou financovány ze státního, krajského či obecního rozpočtu, státních dotací, sponzorských darů, fondů či grantů. Teologická fakulta Jihočeské univerzity uvádí (str. 2), že sociální služba může být součástí veřejných služeb. Tzn. v případě, kdy sociální služby objednává obec, kraj nebo stát.
Existuje ještě koncepce bydlení. A ta zmiňuje potřebu výstavby bytů a hlavní město Praha za poslední 4 roky nepostavilo ani jeden byt.
Petr Štěpánek zmiňuje existenci koncepce bydlení. Na webových stránkách hlavního města Prahy skutečně existuje Koncepce (.pdf) bytové politiky hlavního města Prahy pro rok 2004 a navazující období. Ta byla přijata usnesením č. 19/12 dne 24. června 2004.
Koncepce skutečně uvádí, na str. 41, potřebu výstavby nových bytů v nejbližších letech:
“Aby došlo ke znatelnému snižování deficitu bytů a napětí na trhu s byty bylo by potřeba, bez ohledu na formu vlastnictví, postavit v několika nejbližších letech v Praze ročně min. 6000 bytů”. Na jiném místě stejné strany pak: “Na celkové výstavbě bytů by se měla obecní výstavba v nejbližších letech podílet až do 20 %, přičemž její objem těžko může klesnout pod hranici 500 obecních bytů ročně”.
Český statistický úřad (.xls, řádek 4013 Praha) popisuje bytovou výstavbu ve všech obcích ČR od roku 1997 do roku 2013. Zde je popsána výstavba bytů, není však rozlišeno, zda tyto jednotky postavilo město či soukromý investor/fyzická osoba.
Podle analýzy (.pdf) Michala Němce z června 2014 bylo v letech 2011–2013 ročně dokončováno mezi 3–4 tisíci bytů, za rok 2010 bylo dokončeno přes 6 tisíc bytů na území hlavního města Prahy (viz str. 23). Nicméně analýza nerozlišuje vlastnickou strukturu dokončených bytů, a proto nelze určit, které byty patří přímo městu Praze. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Moravec: Víte, kolik má Praha ve vlastnictví bytových jednotek? Štěpánek: Ono jich mají hodně městské části, jsou to desítky tisíc. (...) Ale to není bytový fond, který je určen pro sociální účely, to je něco, co dneska chystá vláda (byty pro soc. účely).
Co se týče bytových jednotek ve vlastnictví pražských městských částí, ty pracují s poměrně různorodým rozdělením vlastnické struktury dle jednotlivých městských částí. Různorodost lze ilustrovat například mapou z analýzy (.pdf, str. 13) Michala Němce.
Podle dostupných dat z roku 2008 hospodařila například městská část Praha 1 s 2 253 byty, městská část Praha 10 hospodařila (.pdf) k březnu 2014 s 4 613 byty. Další údaje může popřípadě poskytnout tabulka Českého statistického úřadu ze sčítání z r. 2011, jež uvádí počet obydlených bytů podle právního důvodu užívání. Byty ve vlastnictví městských částí jsou potom pronajímány. Lze vidět, že zde údaje skutečně pracují s řády stovek až desetitisíců u jednotlivých městských čtvrtí.
Podle Koncepce (.pdf, str. 101) bydlení ČR do roku 2020 patří mezi priority státu zvýšení dostupnosti bydlení pro skupiny ohrožené sociálním a prostorovým vyloučením. K tomu zmiňuje mezi nástroji např.: “ podpora výstavby nájemních bytů pro skupiny obyvatel ohrožené sociálním a prostorovým vyloučením ”. Již nyní v různých městských částech existuje možnost pronájmu bytů z tzv. sociální rezervy (viz příklad Praha 1, dále Praha 4).
Co se týče chystaných kroků vlády, ty jsou popsány v následujícím výroku.
I tato nová vláda se zavázala, že přijme zákon o sociálním bydlení, že vzniknou obcím zcela zásadní povinnosti ve vztahu k občanům, kteří nezvládnou tržně se postarat o své bydlení.
Vláda Bohuslava Sobotky si skutečně vetkla do programového prohlášení mezi jinými prioritami i podporu sociálního bydlení. V sekci 3.12 se tak píše: “ Vláda považuje za jednu ze svých priorit boj proti sociálnímu vyloučení. Bude prosazovat provázané řešení sociálního bydlení a předcházení bezdomovectví, sociální pomoci a terénní práce, poskytování dávek státní sociální podpory a hmotné nouze, inkluzivního vzdělávání, politiky zaměstnanosti, boje proti zadlužování, bezplatné právní pomoci a poradenství, zabránění zneužívání sociálního systému, např. v podobě obchodu s chudobou v předražených ubytovnách ”.
Jedna z priorit pro Ministerstvo pro místní rozvoj (3.13) pak zní: “ V oblasti územního plánování a stavebního řádu připraví vláda novelu stavebního zákona, která přinese zjednodušení a zrychlení povolovacích řízení. Vláda také připraví nový zákon o sociálním bydlení, který bude definovat standard sociálního bytu a vymezí osoby v bytové nouzi, které na něj mají při splnění stanovených podmínek nárok ”.
Na zákoně se pracuje a předložen na vládu bude v září. Zákon má více vymezit pravomoci, určit, kdo bude za sociální bydlení odpovídat a co zajistí obce, rezorty či neziskové organizace.
Moravec: Tušíte, jaký je průměrný plat u městského strážníka v Praze? Štěpánek: Je to kousíček přes 20 tisíc korun. (...) Je to ten nejběžnější.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, z důvodu velkého rozptylu v možném platovém ohodnocení a absenci dohledatelných oficiálních informací.
Podle informací MPSV (.pdf, str. 28) činil medián měsíční mzdy (údaje k prvnímu pololetí 2014) v kategorii Zaměstnanci v ozbrojených silách (kromě generálů, důstojníků a poddůstojníků) 23 646 Kč.
Plat strážníků se liší především v závislosti na době odpracované ve službě a rovněž na lokalitě, kde působí.
Podle Idnes nováčci pobírají v průměru 17 tisíc korun čistého, lidé s desetiletou praxí 21 až 22 tisíc korun čisté mzdy. Portál Městské policie Praha slibuje nástupní plat po 5měsíční přípravě 20 až 22 tisíc korun čistého. Průměrný plat podle jiného článku na Idnes u strážníků v Praze činil v loňském roce 29 609 korun, letos by průměrná mzda měla vzrůst na 30 500 Kč.
Václav Moravec v pořadu uváděl, že průměrná mzda se pohybuje kolem 27 tisíc korun.
Podle nařízení vlády (.pdf, str. 9 a str. 303 a dále) se plat strážníka může lišit až o sedm platových tříd.
Kontaktovali jsme Městskou policii v Praze s žádostí o upřesnění informací a hodnocení doplníme.
Tam (v zahraničních velkoměstech – pozn. Demagog.cz) se ukazuje, že nejenom pro bezdomovectví, ale i pro problémy vyloučení sociálního, drog a a dalších věcí, je klíčové vyřešit bydlení.
Výrok je hodnocen jako pravdivý na základě dohledaných informací o zahraničních zkušenostech v této oblasti.
Model poskytnutí bydlení je předmětem výzkumů a je aplikován v různých státech světa, v USA, Jižní Africe, Indii a Filipínách. Koncepty pro poskytnutí bydlení nejsou zaměřeny pouze na bezdomovce, ale také třeba na osoby s mentálními poruchami. Model poskytnutí bydlení využívá i OSN při řešení problémových situací ve velkých afrických městech, do kterých se stěhuje chudé venkovské obyvatelstvo.
Poskytnutí dlouhodobého a stálého bydlení pro bezdomovce jako klíč k řešení situace bezdomovectví využil i americký stát Utah v roce 2005 v programu “ Housing First ”. Stejný model byl využit i v dalších amerických velkoměstech se stejně pozitivními výsledky. V roce 2012 se počet bezdomovců snížil o 10 %. Od roku 2005 klesl počet bezdomovců o 75 %. S aplikací modelu jsou spojeny i další benefity jako snižování nezaměstnanosti nebo růst příjmů. Praktické příklady tedy dokazují funkčnost tohoto modelu.
