První půjčka, kterou si Jihomoravský kraj bral, tak byla celá bezvýhradně použita právě na zlepšení stavu silnic 2. a 3. třídy.
Na základě dohledaných článků a informací ze stránek Jihomoravského kraje a zpravodajských článků hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jana Drápalová s největší pravděpodobností myslí úvěr sjednaný v roce 2005 s ČSOB ve výši 850 mil. Kč. Ten byl sjednán na údržbu silniční sítě kraje, konkrétně na silnice II. a III. třídy. Podle zprávy ČTK v článku na denikreferendum.cz úvěr splácí Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje.
Pro úplnost dodáváme, že v roce 2005 poskytla (.doc) kraji úvěr také Evropská investiční banka. Týkal se období do roku 2008 a byl ve výši 1,2 mld. Kč. Peníze byly určeny především na financování projektů s finanční spoluúčastí fondů Evropské unie.
Co se týče toho našeho slibu, že by senioři nad 70 let a doprovod dětí do 3 let jezdili v integrovaném systému zdarma, tak to už funguje od roku 2007 v Brně...
Podle ceníku (.pdf) IDS JMK platného od 1.1.2008 platí jízdné zdarma v zónách 100, 101 (které pokrývají celé území města) pro seniory nad 70 let, držitele průkazu ZTP, ZTP/P a jejich průvodci a také průvodce dítěte do tří let.
Problémem těch zásad územního rozvoje kraje je, že navrhoval silnice pro dálkovou tranzitní dopravu do obydlených území, které už dnes jsou zatíženy nad limity znečištění ovzduší a hluku.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Jedním z hlavních důvodů zrušení Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje verdiktem Nejvyššího správního soudu bylo skutečně nedostatečné posouzení vlivu staveb na zdraví a životní prostředí.
Dle argumentace odpůrců je např. trasa R43 přes Bystrc nevhodná, právě kvůli překračování hygienických limitů hlučnosti a prašnosti.
17 uvolněných zastupitelů placených z rozpočtu kraje je nejvíc, co kdy ve všech volebních obdobích bylo.
Výrok Jany Drápalové je hodnocen jako pravdivý, správně totiž popisuje současný počet uvolněných zastupitelů a také fakt, že v tomto volebním období je uvolněných zastupitelů nejvíc v historii kraje.
Uvolněných zastupitelů je skutečně v Jihomoravském kraji 17. Vyplývá to z usnesení zastupitelstva (.rtf) ze dne 21. listopadu 2008 - bod 7. V minulém volebním období bylo uvolněných zastupitelů celkem 13. Dokládá to informace z ustavujícího jednání (bod 4) zastupitelstva daného období, které se konalo 16. prosince 2004. Ustavující zasedání kraje ve volebním období 2000-2004 se konalo 20. prosince 2000. Na tomto jednání byl přijat návrh hejtmana Stanislava Juránka (bod 5), který navrhl stanovit počet uvolněných zastupitelů na 4 - hejtman a náměstci hejtmana.
Počet uvolněných zastupitelů 2000 - 2004 4 2004 - 2008 13 2008 - 2012 17
Především proto, že doprava by byla přes celý kraj. Je navržena kamióny, což považujeme za naprosto nevyhovující a ještě by přidalo emise. (doprava plánovaná u projektu výstavby spalovny)
Dopravu odpadů do spalovny měly opravdu zajišťovat automobily s trasou délky až 50 km.
Zastupitelka Brady mluví o výstavbě a provozu "Krajského integrovaného centra ve městě využívání komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji", velké spalovny odpadů.
Přesné údaje o projektu najdeme v dokumentaci (.zip, dokumentace EIA.pdf, zejm. str. 90-92) pro vyhodnocení jeho dopadu na životní prostředí. Odpady do KIC, umístěného v areálu dolu Barbora u Karviná, měly přijíždět z 5 překladišť v kraji. Nejvzdálenějšími byla překladiště ve Studénce (46km) a Velkých Hošticích (u Opavy, 50km). V projektu se nezmiňuje okres Bruntál, nešlo by tedy, zdá se, o dopravu přes celý kraj ve smyslu od západu na východ, ovšem z jihu na sever slova zastupitelky platí.
Doprava odpadů by přitom byla zajišťována (dle stejného dokumentu, str. 90) nákladními vozy. I v tomto můžeme slova zastupitelky považovat za pravdivá, tedy i celý její výrok.
Je to určitě i o tom vybudovat záchytná parkoviště, která třeba v Opavě nejsou, takže my máme třeba velký průjezd Opavou těch aut, chybí nám obchvat, který se dlouhodobě řeší, takže máme tranzitní dopravu velmi vysokou.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v současnosti v Opavě skutečně neexistuje záchytné parkoviště typu park and ride jako například v Praze. Dopravní situace v Opavě stále není vyřešena, přestože letos v srpnu byl dokončen jižní obchvat.
První část severního obchvatu byla dokončena v roce 2009, s realizací druhé části se začne patrně nejdříve v roce 2013. "Opavě by měla definitivně ulevit až třetí část severního obchvatu. Na ni však peníze také chybějí. Hovoří se dokonce až o termínu 2025."
Intenzita dopravy v Opavě podle sčítání ŘSD ČR - legenda zde.
Když se ovšem podíváme na jednotlivá města, pak ty velké zdroje (znečištění), mezi které patří i ten Mittal jsou zásadní pro Ostravu a Frýdek-Místek. V ostatních městech včetně Opavy a Nového Jičína, tak právě ty malé a střední zdroje převažují.
Výrok je dle seznamu hlavních zdrojů znečištění v Situační zprávě k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (.pdf.) pravdivý. Je však záhodno dodat, že mezi velké zdroje též patří Třinecké železárny a tím pádem by se výčet měst se zásadním dopadem velkých zdrojů rozrostl ještě o Třinec (str. 7).
...v celém kraji jsou velké zdroje (znečištění) 40% podíl na tom znečištění.
Dle Situační zprávy k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (.pdf) je podíl zvláště velkých a velkých zdrojů (REZZO 1) na emisích tuhých znečišťujících látek 42,4 % (str. 5).
Když jsem mluvila o smogové situaci v Opavě, tak my tam nemáme žádné velké znečišťovatele a zásadní zdroj byly právě lokální topeniště a vliv z Polska.
Výrok Pavly Brady je hodnocen jako pravdivý, a to na základě informací dostupných na webu statutárního města Opava. Zpráva o stavu smogu v Opavě se o zdrojích znečištění zmínila takto:
"...V Opavě nelze jednoduše ukázat na velké znečišťovatele. Situaci u nás proto mapovala rozptylová studie. Z ní je zřejmý vliv dálkových zdrojů. Nicméně nejvýraznějšími znečišťovateli jsou lokální topeniště a v blízkost frekventovaných cest navíc doprava."
Vliv z Polska potvrdila krajská hygienička Miroslava Rýparová dne 23. listopadu 2010 pro Opavský deník těmito slovy:
"Na kvalitě ovzduší se podílí lokální zdroje lehkého průmyslu, obytné zástavby a doprava. Opavsko je rovněž dotčeno přeshraničními vlivy sousední průmyslové oblasti Polska."
„(...) došlo koncem ledna k dohodě nad novými fiskálními pravidly, ze které vyplývá, že státní rozpočty mají být vyrovnané, nebo v přebytku. Tolerován bude strukturální deficit očištěný od cyklických vlivů ve výši 0,5 % HDP, resp. v případě států s nižším zadlužením 1 % HDP. Státy, jejichž dluh přesahuje 60 % HDP, mají tento dluh snižovat průměrně o 1/20 za rok. Dále se zavádí povinnost oznamovat Evropské komisi a Radě plány emisí státních dluhopisů. Dohoda obsahuje rozhodování o sankcích tzv. obrácenou většinou. O sankci rozhoduje nakonec Evropský soudní dvůr až do výše 0,1 % HDP, vzhledem k okolnostem případu. Setkání hlav států a vlád smluvních stran, nad rámec existujících eurosumitů, se mají konat alespoň dvakrát ročně v případě otázek konkurenceschopnosti a celkové architektury eurozóny a alespoň jednou ročně, pokud se bude jednat o otázkách implementace fiskálního kompaktu.“
Tento výrok označujeme na základě neoficiálního překladu Generálního sekretariátu Rady Evropské unie Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (.pdf) za pravdivý.
Na základě článku 3 odstavce 1a se skutečně smluvní strany zavazují dodržovat vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet, přičemž tolerován bude strukturální deficit ve výši 0,5 % HDP (článek 3, odstavec 1b) nebo v případě státu s nižším zadlužením 1 % HDP (článek 3, odstavec 1d).
Podle článku 4 se státy s dluhem přesahujícím 60 % HDP zavazují tento dluh snižovat průměrně o 1/20 ročně. Smluvní státy se ve článku 6 zavazují ohlašovat předem Radě EU a EK své plány na emisi veřejných dluhopisů, a co víc podle článku 5 předkládají smluvní strany tohoto paktu program podrobného popisu strukturálních reforem, které mají zabránit deficitům veřejných financí.
Na základě článku 8, odstavce 2 jsou smluvní strany na základě vlastního posouzení či posouzení Evropské komise oprávněny věc předložit Soudnímu dvoru a domáhat se uložení finančních sankcí. Soudní dvůr může udělit sankce do výše 0,1 % HDP proviněného státu. Odstavce 2 a 3 článku 12 aplikují zmíněnou frekvenci pořádání summitů, tj. summit eurozóny dvakrát ročně a summit o otázkách implementace fiskálního paktu jednou do roka.
