Jana Drápalová
17 uvolněných zastupitelů placených z rozpočtu kraje je nejvíc, co kdy ve všech volebních obdobích bylo.
Výrok Jany Drápalové je hodnocen jako pravdivý, správně totiž popisuje současný počet uvolněných zastupitelů a také fakt, že v tomto volebním období je uvolněných zastupitelů nejvíc v historii kraje.
Uvolněných zastupitelů je skutečně v Jihomoravském kraji 17. Vyplývá to z usnesení zastupitelstva (.rtf) ze dne 21. listopadu 2008 - bod 7. V minulém volebním období bylo uvolněných zastupitelů celkem 13. Dokládá to informace z ustavujícího jednání (bod 4) zastupitelstva daného období, které se konalo 16. prosince 2004. Ustavující zasedání kraje ve volebním období 2000-2004 se konalo 20. prosince 2000. Na tomto jednání byl přijat návrh hejtmana Stanislava Juránka (bod 5), který navrhl stanovit počet uvolněných zastupitelů na 4 - hejtman a náměstci hejtmana.
Počet uvolněných zastupitelů 2000 - 2004 4 2004 - 2008 13 2008 - 2012 17
Já jsem v krajském zastupitelstvu byla od roku 2004 do roku 2008 a byla jsem členkou komise dopravy.
Výrok je pravdivý. Jana Drápalová skutečně byla v letech 2004 až 2008 členkou zastupitelstva Jihomoravského kraje a také členkou Komise dopravy a územního plánování Rady Jihomoravského kraje. V tomto volebním období již Jana Drápalová zastupitelkou kraje není.
První půjčka, kterou si Jihomoravský kraj bral, tak byla celá bezvýhradně použita právě na zlepšení stavu silnic 2. a 3. třídy.
Na základě dohledaných článků a informací ze stránek Jihomoravského kraje a zpravodajských článků hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jana Drápalová s největší pravděpodobností myslí úvěr sjednaný v roce 2005 s ČSOB ve výši 850 mil. Kč. Ten byl sjednán na údržbu silniční sítě kraje, konkrétně na silnice II. a III. třídy. Podle zprávy ČTK v článku na denikreferendum.cz úvěr splácí Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje.
Pro úplnost dodáváme, že v roce 2005 poskytla (.doc) kraji úvěr také Evropská investiční banka. Týkal se období do roku 2008 a byl ve výši 1,2 mld. Kč. Peníze byly určeny především na financování projektů s finanční spoluúčastí fondů Evropské unie.
Co se týče toho našeho slibu, že by senioři nad 70 let a doprovod dětí do 3 let jezdili v integrovaném systému zdarma, tak to už funguje od roku 2007 v Brně...
Podle ceníku (.pdf) IDS JMK platného od 1.1.2008 platí jízdné zdarma v zónách 100, 101 (které pokrývají celé území města) pro seniory nad 70 let, držitele průkazu ZTP, ZTP/P a jejich průvodci a také průvodce dítěte do tří let.
Pavla Brady
Je to určitě i o tom vybudovat záchytná parkoviště, která třeba v Opavě nejsou, takže my máme třeba velký průjezd Opavou těch aut, chybí nám obchvat, který se dlouhodobě řeší, takže máme tranzitní dopravu velmi vysokou.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v současnosti v Opavě skutečně neexistuje záchytné parkoviště typu park and ride jako například v Praze. Dopravní situace v Opavě stále není vyřešena, přestože letos v srpnu byl dokončen jižní obchvat.
První část severního obchvatu byla dokončena v roce 2009, s realizací druhé části se začne patrně nejdříve v roce 2013. "Opavě by měla definitivně ulevit až třetí část severního obchvatu. Na ni však peníze také chybějí. Hovoří se dokonce až o termínu 2025."
Intenzita dopravy v Opavě podle sčítání ŘSD ČR - legenda zde.
Když se ovšem podíváme na jednotlivá města, pak ty velké zdroje (znečištění), mezi které patří i ten Mittal jsou zásadní pro Ostravu a Frýdek-Místek. V ostatních městech včetně Opavy a Nového Jičína, tak právě ty malé a střední zdroje převažují.
Výrok je dle seznamu hlavních zdrojů znečištění v Situační zprávě k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (.pdf.) pravdivý. Je však záhodno dodat, že mezi velké zdroje též patří Třinecké železárny a tím pádem by se výčet měst se zásadním dopadem velkých zdrojů rozrostl ještě o Třinec (str. 7).
...v celém kraji jsou velké zdroje (znečištění) 40% podíl na tom znečištění.
Dle Situační zprávy k Programu snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší Moravskoslezského kraje (.pdf) je podíl zvláště velkých a velkých zdrojů (REZZO 1) na emisích tuhých znečišťujících látek 42,4 % (str. 5).
Když jsem mluvila o smogové situaci v Opavě, tak my tam nemáme žádné velké znečišťovatele a zásadní zdroj byly právě lokální topeniště a vliv z Polska.
Výrok Pavly Brady je hodnocen jako pravdivý, a to na základě informací dostupných na webu statutárního města Opava. Zpráva o stavu smogu v Opavě se o zdrojích znečištění zmínila takto:
"...V Opavě nelze jednoduše ukázat na velké znečišťovatele. Situaci u nás proto mapovala rozptylová studie. Z ní je zřejmý vliv dálkových zdrojů. Nicméně nejvýraznějšími znečišťovateli jsou lokální topeniště a v blízkost frekventovaných cest navíc doprava."
Vliv z Polska potvrdila krajská hygienička Miroslava Rýparová dne 23. listopadu 2010 pro Opavský deník těmito slovy:
"Na kvalitě ovzduší se podílí lokální zdroje lehkého průmyslu, obytné zástavby a doprava. Opavsko je rovněž dotčeno přeshraničními vlivy sousední průmyslové oblasti Polska."
Především proto, že doprava by byla přes celý kraj. Je navržena kamióny, což považujeme za naprosto nevyhovující a ještě by přidalo emise. (doprava plánovaná u projektu výstavby spalovny)
Dopravu odpadů do spalovny měly opravdu zajišťovat automobily s trasou délky až 50 km.
Zastupitelka Brady mluví o výstavbě a provozu "Krajského integrovaného centra ve městě využívání komunálních odpadů v Moravskoslezském kraji", velké spalovny odpadů.
Přesné údaje o projektu najdeme v dokumentaci (.zip, dokumentace EIA.pdf, zejm. str. 90-92) pro vyhodnocení jeho dopadu na životní prostředí. Odpady do KIC, umístěného v areálu dolu Barbora u Karviná, měly přijíždět z 5 překladišť v kraji. Nejvzdálenějšími byla překladiště ve Studénce (46km) a Velkých Hošticích (u Opavy, 50km). V projektu se nezmiňuje okres Bruntál, nešlo by tedy, zdá se, o dopravu přes celý kraj ve smyslu od západu na východ, ovšem z jihu na sever slova zastupitelky platí.
Doprava odpadů by přitom byla zajišťována (dle stejného dokumentu, str. 90) nákladními vozy. I v tomto můžeme slova zastupitelky považovat za pravdivá, tedy i celý její výrok.
Jiří Čáslavka
„(...) došlo koncem ledna k dohodě nad novými fiskálními pravidly, ze které vyplývá, že státní rozpočty mají být vyrovnané, nebo v přebytku. Tolerován bude strukturální deficit očištěný od cyklických vlivů ve výši 0,5 % HDP, resp. v případě států s nižším zadlužením 1 % HDP. Státy, jejichž dluh přesahuje 60 % HDP, mají tento dluh snižovat průměrně o 1/20 za rok. Dále se zavádí povinnost oznamovat Evropské komisi a Radě plány emisí státních dluhopisů. Dohoda obsahuje rozhodování o sankcích tzv. obrácenou většinou. O sankci rozhoduje nakonec Evropský soudní dvůr až do výše 0,1 % HDP, vzhledem k okolnostem případu. Setkání hlav států a vlád smluvních stran, nad rámec existujících eurosumitů, se mají konat alespoň dvakrát ročně v případě otázek konkurenceschopnosti a celkové architektury eurozóny a alespoň jednou ročně, pokud se bude jednat o otázkách implementace fiskálního kompaktu.“
Tento výrok označujeme na základě neoficiálního překladu Generálního sekretariátu Rady Evropské unie Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (.pdf) za pravdivý.
Na základě článku 3 odstavce 1a se skutečně smluvní strany zavazují dodržovat vyrovnaný nebo přebytkový rozpočet, přičemž tolerován bude strukturální deficit ve výši 0,5 % HDP (článek 3, odstavec 1b) nebo v případě státu s nižším zadlužením 1 % HDP (článek 3, odstavec 1d).
Podle článku 4 se státy s dluhem přesahujícím 60 % HDP zavazují tento dluh snižovat průměrně o 1/20 ročně. Smluvní státy se ve článku 6 zavazují ohlašovat předem Radě EU a EK své plány na emisi veřejných dluhopisů, a co víc podle článku 5 předkládají smluvní strany tohoto paktu program podrobného popisu strukturálních reforem, které mají zabránit deficitům veřejných financí.
Na základě článku 8, odstavce 2 jsou smluvní strany na základě vlastního posouzení či posouzení Evropské komise oprávněny věc předložit Soudnímu dvoru a domáhat se uložení finančních sankcí. Soudní dvůr může udělit sankce do výše 0,1 % HDP proviněného státu. Odstavce 2 a 3 článku 12 aplikují zmíněnou frekvenci pořádání summitů, tj. summit eurozóny dvakrát ročně a summit o otázkách implementace fiskálního paktu jednou do roka.
