Jiří Kobza zde reaguje na poznámku moderátorky, která upozorňuje, že tento poslanec za SPD na svém facebookovém profilu v kontextu probíhající války na Ukrajině používá motto: „I špatný mír je lepší než válka.“ Jiří Kobza v debatě upozorňuje, že tento citát není jeho výtvorem a že podle něj pochází od Marie Terezie.

Marii Terezii je připisován citát: „Lepší průměrný mír než slavná válka.“ („Besser ein mittelmäßiger Frieden, als ein glorreicher Krieg.“) Konkrétně se tato věta objevuje ve spise, který zachycuje korespondenci Marie Terezie s jejím synem Josefem II. mezi lety 1773 a 1778. Spis vydal v roce 1867 vídeňský historik a archivář Alfred von Arneth, který pracoval s rakouskými státními archivy.

Ačkoli se tento citát, který pochází z 8. června 1778, zdá na první pohled do značné míry podobný tomu, který používá Jiří Kobza, důležitá je zde celá citace. V daném dopise (.pdf, str. 277) totiž Marie Terezie Josefu II. píše: „Pokud najdete prostředky, jak se vyhnout válce, nebo jak zařídit, aby veřejné neštěstí skončilo o měsíc dříve, neupínejte se na nic více ani méně, velkoryse pomíjejte vlastní ambice ve prospěch veřejného klidu; (…). Nemluvím o potupném míru: jsem daleka toho, abych si ho přála, ale nikdy neztrácejte ze zřetele: Lepší průměrný mír než slavná válka.“

Z této citace tak vyplývá, že Marie Terezie uvedla, že lepší než válka je „průměrný mír“, výslovně však v této spojitosti napsala, že nemá na mysli „potupný“, tedy pro zemi špatný mír. Z tohoto důvodu výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Doplňme, že dopis pochází z doby těsně před počátkem války o bavorské dědictví, která začala 3. července 1778. Podle historika Pavla Běliny byl zdrženlivější postoj Marie Terezie k válce (a upřednostňování „průměrného míru“) způsoben jejími dřívějšími zkušenostmi s neúspěšnou snahou o znovudobytí Slezska.

Na závěr pro úplnost dodejme, že citát podobný tomu, který zmiňuje Jiří Kobza, pronesl např. římský spisovatel a filosof Marcus Tullius Cicero, který v roce 49 v jednom z dopisů napsal (str. 69): „Pokud jde o mě, nepřestanu prosazovat mír. Může být za nespravedlivých podmínek, ale i tak je lepší než nejspravedlivější občanská válka.“

Premiér Petr Fiala v rozhovoru zmiňuje, že vláda na letošní rok sestavila rozpočet se schodkem 300 miliard korun, což je podle něj příliš vysoké číslo. Kvůli tomu si vláda údajně dala za cíl, že deficit rozpočtu na příští rok sníží o 1 % hrubého domácího produktu (HDP), tedy přibližně o 70 mld. Kč. V našem odůvodnění se tedy zaměříme na to, zdali některý z vládních představitelů takový závazek veřejně deklaroval.

Cíl ušetřit 70 mld. korun na výdajové stránce státního rozpočtu zmiňují vládní představitelé opakovaně. Nejprve o něm hovořil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v listopadu 2022, kdy zároveň upozornil, že se nejedná o závazek vlády, ale o jeho ideální představu, se kterou vstupuje do jednání. Schodek by se tak snížil o jedno procento hrubého domácího produktu (HDP).

Předseda vlády Petr Fiala pak ušetření 70 miliard korun přislíbil ve svém novoročním projevu. Prvního ledna letošního roku konkrétně uvedl, že „ministr financí připravuje návrh, jak snížit výdaje státu o 70 miliard korun. Tyto úspory by ale neměly zasáhnout naši armádu, výstavbu nových silnic a železnic, ani vzdělávání našich dětí“.

Také po bilanční návštěvě Ministerstva financí Petr Fiala 16. února 2023 řekl, že se vláda bude snažit snížit deficit státního rozpočtu pro příští rok o 70 mld. Vláda prý chce upravit daně, ale zároveň nezvyšovat celkové daňové zatížení. Rovněž hodlá upravit důchodový systém a snížit počet státních zaměstnanců. Předseda vlády i šéf resortu financí nicméně upozornili, že se jedná pouze o předběžné návrhy, protože vládní koalice zatím žádné opatření neschválila.

O tom, že chce vláda snížit schodek o 1 % HDP, tedy přibližně o 70 mld. Kč, mluvil Petr Fiala na konci března, dle jeho tehdejšího vyjádření by měl kabinet zveřejnit konsolidační balíček za „několik týdnů“. Zároveň dodal, že kabinet pracuje na důchodové reformě.

Doplňme, že dle dubnové makroekonomické predikce Ministerstva financí (.pdf) by měl HDP v roce 2023 být 7 475 miliard korun (str. 29), zmíněné jedno procento HDP by mělo tedy činit téměř 75 miliard.

Nutné je také dodat, že o návrzích úspor v současné době vládní pětikoalice stále jedná. Na finální podobě konsolidačního balíčku se chce dohodnout do 2. května s cílem posunout návrh do Poslanecké sněmovny začátkem června.

Úsporná opatření

Úspory může přinést např. návrh reformy daně z přidané hodnoty, kterou podle České televize připravil ministr financí Stanjura. Podle tohoto návrhu by mohly být současné tři sazby 10 %, 15 % a 21 % nahrazeny pouze základní sazbou 21 % a sníženou 14 %. Některé služby a zboží jako například vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na kulturní a sportovní akce by se mohly z nejnižší sazby přesunout do té nejvyšší. O podobě návrhu, kterou Petr Fiala označil za uniklé interní analytické materiály, budou nicméně vládní strany dále jednat.

Jedním z úsporných opatření je i novela o nižší valorizaci důchodů, jež vstoupila v účinnost 20. března. Nová verze zákona do mimořádné valorizace započítává jen třetinu růstu reálných mezd. Dodejme, že kvůli této novele chystá opoziční hnutí ANO ústavní stížnost. Pro nutnost ústavního přezkumu se vyslovil i prezident Petr Pavel z důvodu její retroaktivity a projednání ve stavu legislativní nouze.

Další možná úsporná opatření (.pdf) vycházejí z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV), které navrhuje např. konec státní podpory stavebního spoření, zrušení výchovného, zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku nebo snížení podpory v nezaměstnanosti.

Závěr

Vláda si skutečně dala za cíl snížit deficit státního rozpočtu pro příští rok o jedno procento HDP, tedy zhruba o 70 miliard korun. Petr Fiala se takto vyjádřil na konci letošního března. Již dříve jak on, tak i ministr financí Zbyněk Stanjura, hovořili o záměru snížit výdaje státního rozpočtu o 70 mld. Kč. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) mluví o pořízení amerických stíhacích letounů F-35. V kontextu výroku reaguje na slova Petra Pavla, který na počátku ledna letošního roku uvedl, že by takový nákup měl být podepřen komplexní analýzou. Ministryně podotýká, že Pavel se takto vyjádřil, aniž by měl k dispozici potřebné informace, které již nyní jako prezident má. Dále Jana Černochová uvádí, že jednání o nákupu F-35 stále probíhají a potrvají ještě několik příštích měsíců.

Vláda v červenci 2022 Janu Černochovou pověřila, aby sestavila tým, který měl jednat s americkými zástupci o nákupu 24 víceúčelových nadzvukových letounů F-35. Z usnesení kabinetu Petra Fialy pak vyplývá, že ministryně obrany má povinnost vládě předložit informace o výsledcích jednání do 1. října 2023 (.pdf). Dodejme, že americké stíhačky mají nahradit švédské gripeny, na jejichž využívání má Česko smlouvu do roku 2027.

Vrchní ředitelka ekonomické sekce Ministerstva obrany Blanka Cupáková, která vyjednávací tým vede, v lednu letošního roku řekla, že jsou jednání „v plném proudu“. Přiblížila, že český a americký tým spolu jednají prostřednictvím videokonferencí, na kterých se řešily především finanční a technické detaily, jako např. otázky výcviku, servisu, oprav a údržby.

Na začátku února 2023 se pak zástupci české a americké vlády sešli ve Washingtonu, přičemž cílem jednání bylo získat detailní informace ohledně způsobu financování projektu s ohledem na rozpočet České republiky. Vyjednávací tým se také sešel se zástupci společnosti Lockheed Martin, která letouny F-35 vyrábí.

3. až 6. dubna se pak v USA konalo další kolo vyjednávání (.docx), jehož výsledky Ministerstvo obrany zveřejnilo až po námi ověřované debatě. Jednání se dle resortu „týkala všech aspektů potenciální akvizice“ a český tým opět jednal jak s představiteli americké vlády, tak z firmy Lockheed Martin.

Vláda Petra Fialy tedy v červenci 2022 pověřila ministryni obrany Janu Černochovou sestavením týmu, který se zástupci americké vlády jedná o potenciálním nákupu stíhaček F-35. Zároveň jí uložila povinnost, aby nejpozději do 1. října 2023 kabinet informovala o výsledcích vyjednávání. Až na základě toho se vláda rozhodne, zda letouny pořídí. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) mluví o pořízení amerických stíhacích letounů F-35. V kontextu výroku reaguje na slova Petra Pavla, podle kterého by takový nákup měl být podepřen komplexní analýzou. Ministryně podotýká, že se Pavel takto vyjádřil, aniž by znal potřebné informace, které již nyní jako prezident má. Dále uvádí, že se smlouvy na nákup F-35 uzavírají v posledních dvou letech, kdy již Pavel nebyl předsedou vojenského výboru NATO, a proto dle ní „nemohl mít vhled do hloubky“.

Rozpočtový výbor německého Spolkového sněmu schválil nákup stíhaček F-35 v prosinci 2022. Díky tomuto schválení tak definitivnímu podpisu smlouvy na pořízení F-35 nic nebrání. Dodejme, že Německo za 35 letounů zaplatí přes 10 miliard eur.

Finská vláda pak nákup letounů F-35 schválila v prosinci 2021, v tomto případě objednávka obsahuje 64 stíhaček F-35. První smlouvy pak finská strana se společností Lockheed Martin, která letouny F-35 vyrábí, uzavřela v únoru 2022. Smlouvu na nákup 36 stíhaček F-35 v posledních dvou letech uzavřelo také Švýcarsko, a to konkrétně v září 2022. O nákup stíhaček F-35 v posledních dvou letech projevilo zájem např. také Řecko, které však kontrakt prozatím nepodepsalo.

Dodejme, že v současné době o nákupu stíhaček F-35 vyjednává také česká vláda. „Vláda ČR tím reagovala na zhoršující se bezpečnostní prostředí způsobené invazí Ruské federace na Ukrajinu, která vypukla téměř před rokem,“ stojí v tiskové zprávě Ministerstva obrany. Šéfka rezortu Jana Černochová má nejpozději do 1. října 2023 kabinet informovat o výsledcích vyjednávání (.pdf). Až na základě toho se vláda rozhodne, zda letouny nakonec pořídí.

Některé smlouvy na nákup stíhacích letounů F-35 se tedy uzavírají v posledních dvou letech. Německo uzavření smlouvy schválilo v prosinci 2022. Finská vláda pořízení F-35 schválila již ke konci roku 2021 a první smlouvu podepsala v únoru 2022. V září 2022 pak kontrakt uzavřelo i Švýcarsko. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ve veřejných zdrojích jsme informace o zajetí Pavla Růžičky během mise v Kosovu nenašli. Ve svém životopise poslanec Růžička pouze uvádí, že se účastnil dvou misí v Kosovu, a také v Iráku. Obrátili jsme se proto na Armádu ČR, zdali by nám neposkytla potřebné informace. Zástupci Armády nicméně odpověděli, že nemohou sdílet osobní údaje bývalých příslušníků bez jejich souhlasu. Potvrdit můžeme jen to, že Pavel Růžička končil v hodnosti podplukovníka, a to ve funkci hlavního inspektora Vojenského požárního dozoru.

Kontaktovali jsme tedy přímo poslance Růžičku, který odpověděl, že se mělo jednat o zásah při plnění úkolů na základně Šajkovac. Dále nám předal kontakt na osobu, která byla součástí jeho týmu. Tu jsme ovšem zastihnout nedokázali. Z veřejných zdrojů navíc nelze potvrdit, ani vyvrátit, zdali byl poslanec Růžička během mise v Kosovu skutečně zajat, a zdali strávil 24 hodin na hranici s Maďarskem. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Poslanec Pavel Růžička mluví o tancích Leopard 2 A4, které se Německo rozhodlo poskytnout České republice za vojenskou pomoc Ukrajině. Podle Růžičky jsou tyto tanky 20–25 let staré. V rozhovoru v této souvislosti upozorňoval, že podle něj musí být překontrolovány, aby byly v souladu s českými obrannými standardy a neohrožovaly vojáky při manipulaci s nimi.

Německá firma Krauss-Maffei Wegmann začala tanky Leopard 2 vyvíjet ke konci 60. let minulého století. Tanky Leopard 2 A4, které zmiňuje Pavel Růžička, tato firma vyráběla mezi lety 1985–1992 (.pdf, str. 33). První darovaný tank Česko převzalo v prosinci 2022, zbylých 13 tanků by pak ČR měla podle harmonogramu dostat do konce letošního roku. Pokud by tedy Česká republika dostala nejnovější vozidla tohoto typu, i tak by byla přes 30 let stará.

Upřesněme, že ministryně obrany Jana Černochová informovala o úmyslu Německa darovat Česku 15 tanků Leopard 2 A4 v květnu 2022. Rovněž oznámila zahájení jednání o nákupu až 50 nejmodernějších tanků Leopard verze 2 A7+. Již tehdy se počítalo s tím, že získané tanky typu 2 A4 budou muset být modernizovány na verzi 2 A7+. V říjnu loňského roku pak zástupci Ministerstev obrany ČR a SRN podepsali dohody o darování zmiňovaných tanků. Doplňme, že kromě 14 bojových tanků Leopard 2 A4 starší výroby se Německo zavázalo dodat Česku také vyprošťovací vozidlo Bpz3 Büffel, hodnota daru i s náhradními díly a tříletou servisní podporou dosahuje necelých 4 miliard korun.

Tanky Leopard 2 A4, které Německo darovalo Česku, jsou skutečně několik desítek let staré. Jejich výroba byla ukončena již rokem 1992, a pokud by Česko obdrželo nejnovější vozidla tohoto typu, i tak by byla přes 30 let stará. Údaj se tedy mírně liší od rozpětí, které uvádí Pavel Růžička. Ten nicméně správně poukazuje na to, že jsou tyto tanky staršího data, a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Poslanec Pavel Růžička (ANO) v debatě zmiňoval starší tanky Leopard, které se České republice rozhodlo darovat Německo za vojenskou pomoc Ukrajině. Upřesněme, že první ze čtrnácti tanků Leopard 2A4 dorazil do Česka v prosinci loňského roku, zbytek by měl podle harmonogramu dorazit do konce roku 2023. Česká armáda dosud měla (.pdf) ve výzbroji jen bojové tanky typu T-72, které byly vyrobeny ještě v Československu podle sovětského vzoru. Některé byly později modernizovány.

Pavel Růžička dále mluvil o tom, že se nyní vede diskuze o tancích Leopard, ale dokumenty Armády ČR dle něj zmiňují i jiné možnosti, čím nahradit zastaralou techniku.

Studii TANK – Rozvoj tankového vojska AČR po roce 2025, na kterou poslanec Růžička ve výroku poukazuje, si nechalo Ministerstvo obrany vypracovat od Vojenského technického ústavu. Ten vydal dokument v roce 2019. Studie podle zadání rezortu obrany zahrnuje i přehled komplexních možností „přezbrojení tankových jednotek“.

Dokument v plné verzi není ve veřejně dostupných zdrojích k dispozici, jeho obsah nicméně popisovaly např. zpravodajské servery Seznam Zprávy a iDNES.cz. Druhý zmíněný v únoru 2022 uvedl, že mezi srovnávanými tanky je v dokumentu zahrnut mj. i tank Leopard typu 2, americký tank Abrams typu M1 a jihokorejský K2 Black Panther.

Výrok poslance Růžičky z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý. Pro úplnost nicméně uvádíme, že se v případě zmiňovaného dokumentu jedná o studii Vojenského technického ústavu, nikoli přímo o koncepční dokument vydaný samotným Ministerstvem obrany.

Pavel Růžička poukazuje na slova současné ministryně obrany za ODS Jany Černochové o tendru na nová bojová vozidla pěchoty (BVP).

Jedná se o zakázku, kterou začalo připravovat Ministerstvo obrany už v roce 2015 za vlády Bohuslava Sobotky (.pdf, str. 19). K reálnému zahájení tendru pak došlo v roce 2019 za vlády Andreje Babiše, kdy byl ministrem obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Už od počátku výběrové řízení provázely některé problémy. Při oficiálním zveřejnění detailů zakázky v březnu 2019 například resort obrany oznámil změnu některých základních parametrů, které od vozů požadoval. K tomu přitom došlo až poté, co v Česku proběhly testy vozů od dříve oslovených výrobců. Tento krok de facto vyřadil z tendru dva nejvýkonnější typy testovaných vozidel, kvůli čemuž se z tendru v říjnu 2019 jedna z firem úplně stáhla. V roce 2021 poté v Česku probíhaly testy vozidel od tří výrobců, kteří v tendru zůstali.

Ministerstvo obrany termín ukončení výběrového řízení také několikrát odložilo. Na začátku září 2021 úřad převzal nabídky od zmíněných tří dodavatelů. Ani tehdy se však tendr nepodařilo dokončit, protože expertní komise, složená ze zástupců Ministerstva obrany a Armády ČR, konstatovala, že žádná ze tří nabídek nesplňuje všechny požadavky.

Právě kvůli průběhu tendru Jana Černochová skutečně Lubomíra Metnara a Ministerstvo obrany kritizovala. Již v listopadu 2020 (kdy stála v čele sněmovního výboru pro obranu) například upozorňovala na odsouvání termínů podpisu smlouvy. V březnu 2021 pak Jana Černochová svou kritiku zopakovala v souvislosti s posunutím finálního podpisu na období voleb do Poslanecké sněmovny roku 2021. K podpisu nakonec nedošlo a po zmíněných volbách se Lubomír Metnar rozhodl ponechat dokončení tendru své nástupkyni. Po nástupu Jany Černochové na ministerstvo pak došlo k úpravě podmínek a následnému zrušení tendru.

Ministryně obrany Jana Černochová tedy tendr a bývalého šéfa resortu Lubomíra Metnara skutečně kritizovala. Poukazovala zejména na odsouvání termínů podpisu smlouvy a podotýkala, že proces dokončení tendru trvá dlouho. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Historie a problémy tendru

Poslanec Pavel Růžička (ANO) zde mluví o zakázce na nová bojová vozidla pěchoty (BVP), kterou začalo připravovat Ministerstvo obrany už v roce 2015 za vlády Bohuslava Sobotky. Ta v té době schválila Koncepci výstavby Armády ČR 2025 (.pdf, str. 19), která zmiňovala, že by do roku 2020 mělo začít nahrazování stávajících obrněných pásových vozidel BVP-2 modernější technikou.

Zakázku však provázely problémy, zásadní krok nastal v roce 2019 za vlády Andreje Babiše, kdy tehdejší ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) oznámil reálné zahájení celého výběrového řízení. Ministerstvo tehdy změnilo parametry, což z tendru de facto vyřadilo dva nejvýkonnější typy testovaných vozidel – jednu z verzí vozidla typu CV90CZr mezinárodní firmy BAE Systems a bojové vozidlo Puma německého výrobce PSM, který později, v říjnu 2019, z tendru odstoupil. V roce 2021 v Česku probíhaly testy vozidel od tří výrobců, kteří v tendru zůstali. Jednalo se konkrétně o vozidla CV90 od společnosti BAE Systems, Lynx od německé firmy Rheinmetall Landsysteme a ASCOD od španělské společnosti GDELS.

Ministerstvo obrany termín ukončení výběrového řízení několikrát odložilo. Na začátku září 2021 pak úřad převzal nabídky od tří zmíněných potenciálních dodavatelů. Ani tehdy se však tendr nepodařilo dokončit, protože expertní komise, složená ze zástupců Ministerstva obrany a Armády ČR, konstatovala, že žádná ze tří nabídek nesplňuje všechny požadavky. O definitivní ukončení tendru nicméně nešlo, a věc tak v prosinci 2021 po nástupu do funkce převzala nová ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Tendr v době vlády Petra Fialy

V únoru 2022 si Ministerstvo obrany nechalo vypracovat právní analýzu s odůvodněním, aby nedošlo k právním sporům a případným arbitrážím kvůli předchozímu průběhu tendru. Jana Černochová k tomu tehdy uvedla, že podle ní ministerstvo pod vedením Lubomíra Metnara výběrové řízení nepřipravilo dobře.

Po dokončení analýzy poslalo Ministerstvo obrany v červnu 2022 zbývajícím třem firmám novou sadu podmínek. Mezi nimi bylo například nepřekročení původně nastavené ceny, která činila zhruba 52 miliard Kč, nebo možnost ministerstva zrušit jednání s kterýmkoli z uchazečů bez udání důvodu a vyloučit jej z celého tendru. Firmy se také např. musely zavázat, že se vzdají nároku na náhradu újmy, která jim v souvislosti s průběhem tendru vznikla.

Na zmíněné podmínky nepřistoupila španělská společnost GDELS a německá společnost Rheinmetall. Poslední, švédská firma BAE Systems s podmínkami v červenci 2022 souhlasila. V tendru tak zůstal jen jediný uchazeč. 20. července 2022 proto vláda rozhodla o zrušení celého tendru a pověřila ministryni obrany Janu Černochovou, aby zahájila jednání se zmíněnou švédskou firmu BAE Systems.

Začátkem září loňského roku začala jednání mezi českou a švédskou vládou. V prosinci 2022 obě strany uzavřely memorandum (.pdf, str. 3), kde se dohodly na parametrech nákupu. Zároveň z memoranda vyplývá, že k uzavření dohody o dodávce bojových vozidel pěchoty by mělo dojít do konce května letošního roku. Podle informací Ministerstva obrany z 16. března 2023 k uzavření smlouvy ještě nedošlo.

Závěr

Poslanec Růžička má skutečně pravdu, že uběhl již zhruba rok od doby, kdy Jana Černochová převzala vedení Ministerstva obrany a s ním i tendr na nákup BVP. V červenci 2022 byla veřejná zakázka z rozhodnutí vlády zrušena a Ministerstvo obrany následně oslovilo jednu firmu, švédskou BAE Systems. Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý.

Místopředseda sněmovního Výboru pro obranu Pavel Růžička mluví o tendru na nová bojová vozidla pěchoty (BVP). V kontextu výroku tvrdí, že kvůli zdlouhavému procesu tendr kritizovala ministryně obrany Jana Černochová. Podotýká, že on sám tento tendr ve zmíněném výboru taktéž kritizoval.

Předně uveďme, že se jedná o zakázku, kterou začalo připravovat Ministerstvo obrany už v roce 2015 za vlády Bohuslava Sobotky (.pdf, str. 19). K reálnému zahájení tendru pak došlo v roce 2019 za vlády Andreje Babiše, kdy byl ministrem obrany Lubomír Metnar (za ANO).

Už od počátku výběrové řízení provázely problémy. Při oficiálním zveřejnění detailů zakázky v březnu 2019 například resort obrany oznámil změnu některých základních parametrů, které od vozů požadoval. K tomu přitom došlo až poté, co v Česku proběhly testy vozů od dříve oslovených výrobců. Tento krok de facto vyřadil z tendru dva nejvýkonnější typy testovaných vozidel, kvůli čemuž se z tendru v říjnu 2019 jedna z firem úplně stáhla. V roce 2021 poté v Česku probíhaly testy vozidel od tří výrobců, kteří v tendru zůstali.

Ministerstvo obrany termín ukončení výběrového řízení také několikrát odložilo. Na začátku září 2021 úřad převzal nabídky od zmíněných tří dodavatelů. Ani tehdy se však tendr nepodařilo dokončit, protože expertní komise, složená ze zástupců Ministerstva obrany a Armády ČR, konstatovala, že žádná ze tří nabídek nesplňuje všechny požadavky.

Pavel Růžička tendr veřejně kritizoval již za vlády Andreje Babiše. Kromě kritiky změny požadovaných parametrů BVP, které vedly k vyřazení dvou vozů z tendru, byl terčem kritiky Pavla Růžičky i pomalý postup tehdejšího kabinetu. Doporučil také počkat s dokončením tendru na novou vládu a uvedl, že by mělo dojít k celkovému přehodnocení zakázky.

Výbor pro obranu v dubnu 2021 žádal (.pdf) Ministerstvo obrany, aby byl dodržen harmonogram dodávek BVP. Pro toto usnesení hlasoval (.pdf, str.  9–10) i Pavel Růžička. Zda tuto kritiku poslanec Růžička zmiňoval také při samotných zasedáních výboru nicméně nelze dohledat, jelikož tento výbor nezveřejňuje doslovné přepisy ze zasedání. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.