Výrok je na základě údajů rozpočtu Středočeského kraje pro rok 2012 (.xls) s jistou mírou tolerance pravdivý.

Celkový objem výdajů rozpočtu sledovaného kraje pro rok 2012 je 16 329 790 tis. Kč. Z výroku se lze domnívat, že kandidát KSČM míní jako svůj argument číselnou hodnotu "půlka tisíciny" rozpočtu. Ta představuje částku 8 164,895 tis. Kč. Výdaje na tzv. Ostatní činnost ve zdravotnictví, kam rozpočet zahrnuje regulační poplatky je 7 000 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že si kandidát Jetenský svůj argument v podstatě pohoršuje, označujeme výrok za pravdivý.

V druhém čísle čtvrtletníku Středočeský magazín, které je dostupné na stránkách Středočeského kraje, je na straně 12 v kapitole Zdarma v nemocnici i na cestě do školy uvedeno, že za první čtvrtletí roku 2012 využilo možnosti proplacení regulačních poplatků 2092 občanů, kterým bylo následně vyplaceno 3 763 447 Kč.

Ve třetím čísle tohoto magazínu pak můžeme na straně 30 v kapitole Proplácíme zdravotní poplatky najít informaci, že za první půlrok roku 2012 již bylo proplaceno přes 9 miliónů Kč.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý - na regulační poplatky bylo krajem uvolněno podstatně větší množství finančních prostředků.

Nepodařilo se nám dohledat (a to ani na stránkách Středočeského kraje), zda již bylo proplaceno i žákovské jízdné za druhé pololetí školního r. 2011/2012 a proto jsme výrok ohodnotili jako neověřitelný.

Proplacená suma za první pololetí školního r. 2011/2012 činila 19,7 milionu korun. Středočeský kraj měl v plánu vyplatit jízdné za obě pololetí do konce funkčního období vedení kraje (tj.12.-13. října). Kraj také nepočítá s překročením částky čtyřiceti milionů za obě pololetí dohromady.

Dle tabulky (.xls) uveřejněné na stránkách Středočeského kraje, která mapuje čerpání rozpočtů kraje v letech 2001-2011 nelze dojít k závěru, že by vlastní příjmy kraje v posledních třech letech byly nižší než v nejlepším roce vlády Petra Bendla (který byl hejtmanem kraje v letech 2004-2008), tj. v roce 2008.

Níže uvádíme vlastní příjmy kraje v jednotlivých zmiňovaných letech - jde o skutečně přijaté částky, v případě roku 2012 potom o schválený (.xls) rozpočet:

2008: 7 488 282 tis. korun

2009: 6 670 037 tis. korun

2010: 7 188 358 tis. korun

2011: 6 820 998 tis. korun

2012: 6 741 277 tis. korun

V případě, že by měl Pavel Jetenský na mysli celkové příjmy kraje, je situace obdobná:

2008: 16 667 794 tis. korun

2009: 17 073 719 tis. korun

2010: 17 042 556 tis. korun

2011: 16 896 455 tis. korun

2012 (schválený rozpočet): 15 626 836 tis. korun

Na základě údajů zveřejněných Středočeským krajem musíme výrok Pavla Jetenského označit za nepravdivý.

Na základě zveřejněných údajů schváleného rozpočtu Středočeského kraje pro rok 2012 označujeme výrok jako pravdivý s výhradou.

V rozpočtu Středočeského kraje pro rok 2012 (.xls) kapitola 04 - Doprava představují položky zařaditelné pod označení veřejná doprava (Provoz veřejné silniční dopravy 661 699 tis. Kč a Provoz veřejné železniční dopravy 975 000 tis. Kč) výdaj 1 636 699 tis. Kč. I přesto, že se výrok liší ve svém hodnocení o částku 136 699 tis. Kč, jej označujeme vzhledem ke kontextu debaty za pravdivý.

Z tabulky (.xls) o čerpání rozpočtů Středočeského kraje v letech 2001-2011 vyčteme, že v roce 2008, který byl posledním rokem vlády Petra Bendla v kraji, byl přijat úvěr 920 milionů korun, čili 0,9 miliardy korun.

Na základě těchto zjištění hodnotíme výrok jako pravdivý. Pro úplnost pouze dodáváme, že zmiňovaný úvěr až do výše čtyř miliard korun byl dle informací Komerční banky podepsán 12. září 2007.

Výrok předsedy poslaneckého klubu KSČM je nepravdivý, neboť poslanci ODS shodili (či spolushodili) "pouze" 2 vlády, nikoliv však více, což tvrdí Pavel Kováčik.

Poslední případ, kdy někteří poslanci ODS zapříčinili pád vlády, která byla vedena premiérem z této strany, nastal v roce 2009, kdy při hlasování o nedůvěře vlády pod vedením Mirka Topolánka proti kabinetu hlasoval člen poslaneckého klubu strany Vlastimil Tlustý a také (v té době již nezařazený) poslanec Jan Schwippel (byl zvolen na kandidátce ODS).

Zmiňuje-li předseda poslaneckého klubu KSČM tzv. Sarajevo (1997 - apel místopředsedů ODS Rumla a Pilipa k rezignaci premiéra Václava, který byl v té době v Sarajevu - celý text od politologa Lubomíra Kopečka), naráží zjevně na rozpad ODS (od níž se odtrhla Unie svobody), což vedlo k pádu vlády (premiér Klaus podal demisi). Roli zde hrály především vnitrostranické faktory (podle odešlých poslanců především neochota vedení ODS řešit netransparentní financování strany), dále pak koaliční spory s KDU-ČSL. Nicméně formálně má Kováčik pravdu, poslanci ODS (někteří a nejen oni!) měli velký vliv na pád 2. Klausova kabinetu.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť poslanci ODS měli vliv na pád 2 vlád, v jejichž čele stál lídr ODS, nicméně pád další vlády již nezapřičinili. Myslí-li Pavel Kováčik současnou situaci, tak může mít v budoucnu pravdu, nicméně v tuto chvíli není jisté, jestli Nečasův kabinet přežije i díky poslancům ODS, tudíž je korektní netvrdit, ani že vláda přežije, ani že padne.

Z údajů které se nám podařilo dohledat z veřejných zdrojů dohledat, že domácnosti v ČR mají úspory ve srovnání s Evropou relativně nižší, Na druhou stranu se od roku 1993 úspory domácností zečtyřnásobily. Další průzkum zase ukazuje, že česká domácnost má průměrně naspořeno peníze na dva měsíce a devět dn ů, tento výzkum také ukazuje, že průměrná české domácnost si může dovolit ušetři pětinu svých příjmů. Žádný z těchto průzkumů ale neukazuje, že by většina domácností, či dokonce dvě třetiny domácností nebyly schopny ušetřit peníze ze svého příjmu. Ukazují pouze míru z jakou domácnosti šetří, nikoliv už, jestli některé domácnosti vůbec mají z čeho šetřit, proto ani nemůžeme určit, jestli skutečně dvě třetiny občanů nemají z čeho šetřit, ale pouze průměrnou hodnotu úspor české domácnosti.

Výrok Pavla Kováčika je na základě dohledaných konkrétních vrácených zákonů Poslanecké sněmovně prezidentem Klausem hodnocen jako zavádějící.

Vzhledem k nastavení výroku Pavla Kováčika je hodnocení postaveno následovně. 1. ze zmíněných vet je zjištěno, kolik zákonů bylo přijato tzv. na hraně - koalice vs. opozice. Následně je uvedeno, kolik vetovaných zákonů mělo širší sněmovní podporu - hranicí bude podpora alespoň ústavní většina pro zákon.

Celkem z přehledu prezidentských vet Václava Klause po dohledání vyplývá, že zákonů, které byly přijímány s menší sněmovní shodou, bylo skutečně většina. Konkrétně šlo o 41 zákonů.

Nicméně 14 zákonů, které prezident Klaus vetoval, bylo Sněmovnou přijato minimálně ústavní většinou. Šlo o tyto zákony:

1. Vládní návrh zákona o zoo
2. Novela z. o zemědělství
3. Novela z. o péči o zdraví lidu
4. Novela z. o St. fondu ČR pro rozvoj kinematografie
5. Novela z. na ochranu zvířat proti týrání
6. Novela z. o střetu zájmů
7. Novela z. o chemických látkách
8. Novela z. o podmínkách obchodování s povolenkami
9. Vl. n. z. o České národní bance
10. Novela z. o loteriích
11. Novela z. o ochraně ovzduší
12. N.z.o trestní odpovědnosti práv. osob a řízení proti nim
13. N.z. o změně zákonů v souvisl.s přij.zák.o tr.odpovědnosti
14. Vl.n.z. o podporovaných zdrojích energie

Pavel Kováčik má tak pravdu, že většinu zákonů vrácených prezidentem nebyla přijata nijak širokou shodou, nicméně již se mýlí v tom, že ty zákony, které byly přijímány širším konsenzem (min. 120 hlasů), nebyly prezidentem vraceny vůbec. 14 zákonů z 55, které Václav Klaus vetoval (na nichž byla široká shoda), je již značné množství, proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Vzhledem k dohledaných legislativním normám, které společně prohlasovaly ČSSD a KSČM Sněmovnou hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.

Obsah výroku Pavla Kováčika lze ilustrovat především na třech zákonných opatřeních z té doby (myšleno volební období 2002-2006, konkrétně jeho konec. Šlo o zákoník práce, legislativu s ním spojenou (novela zákoníku práce - související) a zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (zákon o neziskových nemocnicích).

Zákoník práce (na hlasování jde vidět, že jej ČSSD prohlasovávala nikoli se svými koaličními partnery, tedy KDU-ČSL a US-DEU, ale s KSČM) prošel Sněmovnou (3. čtení) hlasy 65 poslanců ČSSD, 38 hlasy KSČM a jednoho poslance KDU-ČSL. Stejně tak byl návrh podpořen po vrácení Senátem poslanci ČSSD a KSČM - hlasování. Po vetu prezidenta Klause zákon Sněmovna opět prosadila, jak dokládá stenozáznam: "V hlasování pořadové číslo 11 z přítomných 179 bylo pro 107, proti 65. (Frenetický potlesk z řad poslanců ČSSD, KSČM a galerie pro hosty.) Dovolte mi konstatovat, že usnesení bylo přijato a zákon bude vyhlášen."

Novela zákoníku práce - související3. čtení - hlasování (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a části KDU-ČSL) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen poslanci ČSSD, KSČM a 1 poslance US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: " V hlasování pořadové číslo 12 z přítomných 181 bylo 108 pro, proti 61. Konstatuji, že usnesení bylo přijato, a i o tomto zákonu platí, že bude vyhlášen."Zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních3. čtení - hlasování (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Hlasování po navrácení návrhu Senátem (podpořen hlasy poslanců ČSSD, KSČM a 1 z US-DEU) Po vrácení zákona prezidentem Klausem - stenozáznam: "Hlasování skončilo. Hlasovalo 173 poslanců. Pro bylo 110, proti 58, takže tento návrh byl přijat. (Silný potlesk zleva.) Zákon tedy bude vyhlášen." Na základě těchto tří návrhů zákonů, které Sněmovnou prohlasovávala většina ČSSD a KSČM, ač spolu tyto strany nebyly v koalici, hodnotíme výrok Pavla Kováčika jako pravdivý.