Na začátek zmiňme, že Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), chtěl svou kandidaturu nejprve opřít o podpisy občanů. V listopadu uvedl, že jeho tým nasbíral přes 62 tisíc podpisů (číslo, k němuž došel po interní kontrole). Nakonec se však kvůli obavám z možného seškrtání těchto podpisů ze strany Ministerstva vnitra rozhodl kandidovat s podporou jedenácti senátorů (.pdf, str. 1). 

Jmenovitě se jednalo o zástupce senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí Josefa Bazalu, Petra Fialu, Lumíra Kantora, Josefa Klementa a Patrika Kunčara. Dále senátory klubu ANO a ČSSD  Zdeňka Matušku, Petra Víchu a Věru Procházkovou. Z klubu ODS a TOP 09 podpořili Josefa Středulu Tomáš Jirsa a Jan Pirk a z klubu SEN 21 a Pirátů senátorka Adéla Šípová.

Celkem tedy Josefa Středulu v kandidatuře na post prezidenta republiky skutečně podpořilo 11 senátorů napříč čtyřmi senátorskými kluby (z celkového počtu šesti segmentů – pěti klubů a skupiny nezařazených). Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý. 

Pro kontext doplňme, že kromě Josefa Středuly svou kandidaturu na prezidenta opřeli o podpisy senátorů také Pavel Fischer (.pdf, str. 1), Marek Hilšer (.pdf, str. 1) a Tomáš Zima (.pdf, str. 1). Ostatní schválení kandidáti pak získali podpisy poslanců či občanů. 

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek na konci dubna 2022 obhajoval Josefa Středulu na svém twitteru, kde napsal:

Toto vyjádření některá média interpretovala jako Kalouskovo vyjádření podpory prezidentské kandidatury Josefa Středuly. Na konci loňského dubna se totiž spekulovalo o Středulových ambicích zapojit se do boje o Hrad.

Dodejme, že se ve stejně době konal sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), na kterém byl Josef Středula znovuzvolen do pozice předsedy ČMKOS. Středulu ke kandidatuře na prezidenta tehdy vyzval i prezident Miloš Zeman.

Danuši Nerudovou podporuje Miroslav Kalousek už delší dobu. 29. července 2022 např. uvedl, že podepsal petiční arch za její kandidaturu. Dále také napsal: „Není mým favoritem č.1 pro první kolo, ale jsem rád, že kandiduje. Je pro mě jednou z možných přijatelných voleb pro kolo druhé.“ Doplňme, že oním favoritem byl Pavel Fischer.

Exministr financí Kalousek nicméně v listopadu a prosinci 2022 opakovaně vyjádřil podporu Danuši Nerudové. Jednoznačně se na její stranu postavil 1. ledna 2023, kdy na svém twitteru napsal, že ji bude volit:

Miroslav Kalousek se tedy v minulosti přiklonil k prezidentské kandidatuře Josefa Středuly. Později však začal podporovat Danuši Nerudovou. Na začátku letošního roku dokonce uvedl, že ji bude volit. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Pavla Fischera se vztahuje k jeho přesvědčení (video, čas 01:12:15), že média pořádáním oddělených debat pouze pro favority nadcházejících voleb a pro kandidáty s nižšími preferencemi upřednostňují Danuši Nerudovou, Petra Pavla a Andreje Babiše, kteří mezi tyto favority patří. Oddělené televizní debaty podle Pavla Fischera znevýhodňují ostatní kandidáty v boji o hlasy nerozhodnutých voličů.

Průzkum agentury Median pro MF Dnes uvádí, že 36,4 % respondentů, kteří chtějí volit, zatím neví, komu dají v prezidentské volbě svůj hlas. Dalších 16,1 % si není jistých ani svou účasti, ani kandidátem, kterého by případně volili. Median data sbíral v období 27.–⁠29. prosince 2022 a výsledky byly publikovány 2. ledna 2023. Do průzkumu se zapojilo 1016 účastníků.

Zdroj: iROZHLAS

Pro úplnost dodejme, že dřívější průzkum agentury STEM/MARK, který sbíral data mezi 15. a 21. prosincem 2022 a byl zveřejněný až v den námi ověřované debaty, tedy 3. ledna 2023, uvádí nižší podíl nerozhodnutých respondentů, a to zhruba pětinu (22 %).

Podle průzkumu Medianu opravdu přibližně třetina (konkrétně 36,4 %) respondentů není rozhodnuta, jakého kandidáta bude volit v prvním kole. Zároveň se jedná o nejaktuálnější data, kterými mohl Pavel Fischer a ostatní účastníci debaty disponovat. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Petr Pavel v prezidentské debatě serveru Blesk.cz kritizoval Miloše Zemana a jeho spolupracovníky za to, že podle něj udělali z Hradu „pevnost“, mj. proto, aby se prezident vyhnul komunikaci s veřejností a s médii. Dle názoru Petra Pavla mělo dojít k oslabení bezpečnostních opatření na Hradě ve chvíli, kdy došlo k uvolnění bezpečnostní situace.

Kancelář prezidenta republiky začala o bezpečnostních opatřeních na Pražském hradě uvažovat již v září 2015. Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček v té době řekl, že úvahy o zvýšených bezpečnostních opatřeních urychlila protestní akce skupiny Ztohoven z 19. září 2015, jejíž členové na střeše Pražského hradu vyvěsili červené trenýrky.

V listopadu, několik dní po teroristickém útoku v Paříži, při kterém zahynulo více než 120 lidí, se na Pražském hradě zavedla nová bezpečnostní opatření. Příjezdové cesty začali hlídat policisté se samopaly a na silnice byly umístěny zátarasy.

V březnu 2016 došlo v belgickém hlavním městě Bruselu k dalšímu masovému teroristickému útoku, při kterém zemřelo přes 30 lidí. Ve zprávě z 18. května 2016 odůvodnila tisková mluvčí Policie ČR Ivana Nguyenová zavedení přísnějších bezpečnostních opatření na Pražském hradě takto: „V souvislosti s množícími se teroristickými útoky v Evropě byla urychlena koordinace systémové ochrany měkkých cílů, a proto jsme zvýšili i výkon služby v místech s vysokou koncentrací osob (např. obchodní centra, kulturní a sportovní akce, kostely). Mezi tato místa patří i Pražský hrad a s ním spojené i přísnější kontroly, které provádíme v součinnosti s Hradní stráží.“

V létě v roce 2016 zavedl Pražský hrad bezpečnostní kontroly ve formě bezpečnostních rámů u vstupů do Hradu. Toto opatření podle zástupců Hradu reagovalo „na současné bezpečnostní hrozby“ a bylo „v souladu s požadavky bezpečnostních složek.“ Další bezpečnostní opatření bylo zavedeno v květnu 2017, kdy byl omezen počet přístupových míst do areálu Pražského hradu, včetně Jeleního příkopu, kterým si někteří Pražané zkracovali cestu.

Že za přísná bezpečnostní opatření může zhoršená bezpečnostní situace v Evropě, se píše i v tiskové zprávě Pražského hradu z 30. prosince 2017. Bezpečnostní složky dle ní v té době radily Hradu bezpečnostní opatření zachovat, což mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček komentoval takto: „Nevyužít dostupných prostředků ochrany při současné situaci v Evropě by bylo krajně nezodpovědné. Česká republika sice patří k bezpečným zemím, celkově se však bezpečnostní situace v Evropě zhoršuje.“

Pro kontext dodáváme, že bezpečnostní opatření byla od roku 2016 dvakrát dočasně částečně snížena. Poprvé v době od 29. května do 1. června 2020, kdy bylo toto rozhodnutí odůvodněno také tím, že kvůli covidu-19 do Česka nepřijíždí tolik turistů a probíhají kontroly na státních hranicích, čímž kleslo riziko teroristického útoku. Dále pak 30. března 2021 Pražský hrad oznámil zrušení povinných plošných kontrol a byly zavedeny pouze kontroly namátkové. Toto rozhodnutí doprovázelo otevření některých částí hradního komplexu, které byly do té doby kvůli pandemii pro návštěvníky nedostupné. Přibližně o měsíc později, 6. května 2021, ale opět z důvodu zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě Hrad povinné plošné kontroly zavedl.

Kancelář prezidenta republiky a Správa Pražského hradu v současné době podle tiskové zprávy z 15. listopadu 2022 usilují o zrušení nebo úpravu bezpečnostních kontrol, včetně odstranění zátarasů. V tiskové zprávě se uvádí, že se Hrad pokoušel o rozvolnění těchto opatření, narazil ale na odpor Policie ČR a žádá bezpečnostní složky o revizi bezpečnostních opatření. 15. prosince 2022 informoval Hrad o otevření Jeleního příkopu a Královské zahrady veřejnosti. 1. ledna 2023 pak došlo k otevření Obrazárny Pražského hradu.

Podle výše zmíněných vyjádření jak ze strany Policie ČR, tak Pražského hradu, byla důvodem pro instalování zátarasů na Pražském hradě zhoršená bezpečnostní situace v souvislosti s teroristickými útoky v západní Evropě. Výrok Petra Pavla z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.

Současný senátor a kandidát na prezidenta Pavel Fischer naráží na svůj výrok, že by ústavním soudcem nikdy nejmenoval homosexuála. Fischer tato slova pronesl v rámci kampaně před minulými prezidentskými volbami, ve kterých také kandidoval. 3. prosince 2017. V Katolickém domě v Blansku konkrétně řekl (video, čas 29:55): „Prezident jmenuje ústavní soudce. Já tam můžu jmenovat pedofila (…) nebo homosexuála (…) nebo lesbu, kteří žijí v partnerství, aby to bylo vyrovnané. Tak takového člověka já bych tam nikdy nejmenoval, právě proto, že ústavní soud je poslední instancí, která bude tady o těch věcech (o rozsahu lidských práv, pozn. Demagog.cz) rozhodovat.“

Důležité je podotknout, že Pavel Fischer již tehdy výrok označil za vytržený z kontextu a již v prosinci 2017 se za něj opakovaně omluvil: „Svých neuvážených výroků, kterých jsem se dopustil na debatě v Katolickém domě v Blansku, lituji. Zapletl jsem se do odpovědí na otázky související s ochranou rodiny a pedofilů. Měl jsem v prvé řadě na mysli princip vyloučení střetu zájmů při důležité veřejné funkci a uvedl jsem zcela nepatřičný příklad. Plně chápu, že se homosexuálních občanů mé neuvážené výroky musely dotknout, a že je vnímají jako nespravedlivé a diskriminující. Proto prosím přijměte mou omluvu. Cítím se trapně, že jsem v dané chvíli, v té situaci na debatě, tak mluvil. Omlouvám se za to.“

Svého výroku pak Pavel Fischer litoval např. také v rozhovoru pro TV Prima na začátku ledna 2018: „Ten výrok byl nešťastný, já jsem se za něj omluvil a vlastně se za něj cítím trapně.“ Ke svému výroku se Fischer vyjadřoval také v říjnu 2022, krátce poté, co potvrdil svou kandidaturu v současných prezidentských volbách. Na dotaz magazínu Refresher odpověděl: „Bylo to nešťastné uřeknutí. Nechal jsem se vehnat do extrémně vyhrocené diskuze a ujelo mi to. Sám nevím, jak jsem mohl takto reagovat. Omluvil jsem se za to už nesčetněkrát.“

Dodejme, že svůj celkový postoj k LGBTQ+ lidem Fischer vyjádřil ve svém videu, ve kterém podotkl, že manželství pro všechny a adopce dětí stejnopohlavními páry se neshodují s jeho hodnotovými postoji. Případný zákon umožňující manželství pro všechny by však jako prezident nevetoval. Doplňme také, že v rozhovoru pro Deník N vyjádřil obavy že „se děti budou shánět na trhu a že se s nimi bude obchodovat“ v případě zavedení stejnopohlavních sňatků a s tím související adopcí.

Pavel Fischer se tedy za výrok o tom, že by ústavním soudcem nejmenoval homosexuála, později vícekrát omluvil. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

DOPLNĚNÍ: Byli jsme upozorněni na to, že rozhodnutí NAÚ o odnětí institucionální akreditace Mendelově univerzitě bylo později odvolacím orgánem zrušeno. Okolnosti tohoto rozhodnutí jsme proto doplnili do odůvodnění.

Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) má v současnosti pět fakult, na kterých se v rámci 231 studijních programů (z nich 52 v cizím jazyce) vzdělává (.pdf, str. 1) přibližně 8 900 studentů. Ve spojitosti s podezřením, že zde dochází k pochybením, provedl Národní akreditační úřad pro vysoké školství (NAÚ) na MENDELU v předchozích dvou letech dvě kontroly.

První kontrola

První kontrola dodržování právních předpisů, která se týkala jen dvou ekonomických doktorských studijních programů Provozně ekonomické fakulty (PEF) MENDELU (.pdf, str. 23), probíhala v srpnu až listopadu 2021. Veřejně dostupný zápis ze zasedání Rady NAÚ z května 2022 uvádí (.pdf, str. 14), že došlo k několikanásobnému selhání kontrolních procesů. Podle dalších materiálů NAÚ se jednalo o „selhání celého systému kontrolních mechanismů a vnitřních procesů zajišťování kvality“ (.pdf, str. 15), a to „nejen na fakultní, ale také na univerzitní úrovni“ (.pdf, str. 24).

Podle dokumentů NAÚ (.pdf, str. 14) ve sledovaném období absolvovalo zmíněné doktorské studium celkem 41 studentů (.pdf, str. 7–8). „Za dobu výrazně kratší (tj. cca za 22–30 měsíců studia), než je standardní doba studia (3 roky)“, přitom podle kontroly titul získalo celkem 14 studentů (.pdf, str. 7–8, 19–20). „Těmto studentům chyběla významná část posledního ročníku studia,“ komentoval tehdy tuto situaci úřad. Z komunikace mezi MENDELU a NAÚ v rámci správního řízení také vyplývá, že i univerzita připustila, že za dobu kratší než standardní studium ukončilo právě 14 studentů.

Mendelova univerzita proti závěrům kontroly nejprve nepodala (.pdf, str. 23) žádné námitky, později se ale odvolala proti následnému rozhodnutí (.pdf) NAÚ o odnětí akreditace. Toto odvolání bylo úspěšné, odvolací orgán NAÚ univerzitě v srpnu 2022 vyhověl (.pdf, str. 2) a rozhodnutí, které se opíralo o závěry provedené kontroly, zrušil. Jelikož se ale Danuše Nerudová odvolává právě na závěry kontroly NAÚ jak ve svém výroku, tak v dalších veřejných (video, čas 1:43) vyjádřeních (video, čas 0:30), hodnotíme výrok na základě těchto údajů.

Doplňme, že s kauzou tzv. rychlotitulů na Mendelově univerzitě jsou spojovány i případy plagiátorství. Antiplagiátorská platforma VroniPlag již v roce 2021 odhalila shody s jinými texty (dosahující až 73,7 %) v disertačních pracích několika německy mluvících studentů, kteří studium dokončili právě na PEF, a to v oboru Economics and Management. Podle NAÚ kontrola také odhalila, že univerzita „nemá dostatečně účinná opatření proti úmyslnému jednání proti dobrým mravům při studiu, zejména proti plagiátorství a podvodům při studiu“ (.pdf, str. 14).

Dle zdrojů webu Seznam Zprávy také sama univerzita provedla interní audit a zjistila, že celkem 12 z kontrolovaných absolventů PEF by nesplnilo podmínky pro obdržení titulu Ph.D., dvě třetiny z nich pocházelo právě ze zahraničí.

Druhá kontrola

Druhá kontrola, která se už týká všech pěti fakult univerzity, probíhala od 19. dubna do 22. srpna 2022. Správní řízení nicméně stále pokračuje. O tom, zda na Mendelově univerzitě došlo k porušení zákona, bude rozhodovat Rada Národního akreditačního úřadu, která má tuto záležitost projednávat 19. ledna. NAÚ tak oficiální výsledky ještě nezveřejnil, přístup k nim ale dostal Deník N. Ten uvádí, že podle Národního akreditačního úřadu MENDELU „porušovala zákon o vysokých školách, nařízení vlády i vlastní předpisy.“

Deník N zmiňuje, že kontrola celé univerzity ukazuje, že k problémům nedocházelo pouze na cizojazyčném oboru Economics and Management na PEF, ale na více fakultách a oborech univerzity. Podle dokumentu, ke kterému má Deník N přístup, se například objevily případy, kdy studenti překročili povolenou dobu přerušení studia, ale studovali dále. Kontrola také upozornila na problém s více než 25% shodou u 27 závěrečných prací na Fakultě regionálního rozvoje a mezinárodních studií a u 13 prací na Lesnické a dřevařské fakultě.

Mnoho pochybení se stalo právě v době, kdy rektorkou univerzity byla Danuše Nerudová (ve funkci od 1. února 2018 až 31. ledna 2022), včetně výše zmíněné plagiátorské kauzy zahraničních studentů. Z vyjádření Danuše Nerudové na jejím webu vyplývá, že podle ní vinu za pochybení na PEF nese tehdejší děkan PEF Pavel Žufan, který po výzvě stávajícího rektora v prosinci 2022 na svou funkci rezignoval. Dodejme, že předseda Rady NAÚ Robert Plaga uvádí, že „primární zodpovědnost leží na vedení fakulty, druhotně jde ale i o kontrolní mechanismy celé univerzity.“

Na závěr shrňme, že oficiální výsledky kontroly celé Mendelovy univerzity, jež by např. udávaly celkový počet studentů, kteří titul získali za výrazně krátkou dobu, ještě nebyly zveřejněny. Už první kontrola z roku 2021, na kterou se Danuše Nerudová sama odvolává, ale podle Národního akreditačního úřadu ukázala, že 14 ze 41 kontrolovaných studentů na Provozně ekonomické fakultě doktorské studium absolvovalo za „22–30 měsíců“. Nejde tedy pouze o dokončení studia „o pár měsíců dřív“, jak uvádí Danuše Nerudová, nýbrž i o celý rok z celkové tříleté standardní délky studia.

Podle materiálů Národního akreditačního úřadu také v tomto případě nedošlo jen k dílčímu pochybení (.pdf, str. 15), ale k selhání celého systému kontrolních mechanismů, a to nejen při kontrole ze strany fakulty, ale také ze strany univerzity. Z těchto důvodů proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Pro kontext uveďme, že Danuše Nerudová ve výroku reaguje na Petra Pavla, který mluvil o odpovědnosti v armádě a o pochybnostech okolo kvality doktorského studia na Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU), kterou Nerudová mezi lety 2018 a 2022 coby rektorka vedla. V debatě Nerudová poukazuje (video, čas 57:40) na to, že na vysoké škole je jiná struktura vedení než v armádě. Zároveň uvádí, že rektor má pouze omezené pravomoci a je jen jedním z členů Rady pro vnitřní hodnocení.

Radu pro vnitřní hodnocení (RVH) zřizují veřejné vysoké školy svým statutem, tedy v rámci základních vnitřních předpisů. Její funkce jsou definovány v zákoně o vysokých školách a spočívají v řízení kvality všech činností na univerzitě „se zaměřením na vzdělávací a tvůrčí činnost”. Rada se zabývá např. schvalováním pravidel pro zajišťování vnitřního hodnocení kvality nebo kontrolou studijních programů v době platnosti jejich akreditace.

Současná RVH MENDELU má včetně tajemnice šestnáct členů, stejně jako v době, kdy jí předsedala Danuše Nerudová. V jednacím řádu RVH MENDELU se uvádí, že rada je usnášeníschopná v případě, že jsou přítomny alespoň dvě třetiny jejích členů (.pdf, str. 3). Pro schválení usnesení je pak potřeba souhlasu většiny všech jejích členů. 

Danuše Nerudová tedy správně poukazuje na to, že Rada pro vnitřní hodnocení je vícečlenná, a o otázkách týkajících se kontroly kvality vzdělávání na Mendelově univerzitě tak nerozhoduje pouze samotný rektor. Uvedla ale nesprávný počet členů rady, její výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Petr Pavel po ukončení tříletého postgraduálního studia v oboru velitelsko-štábním zpravodajském (také nazývaném „zpravodajský kurz“) nastoupil v roce 1991 na Generální štáb. Zde vykonával funkci vedoucího staršího důstojníka „odboru řízení vojenských úřadů v zahraničí“.

Dle webu Armády ČR Petr Pavel mezi lety 1993 a 1994 působil jako zástupce vojenského a leteckého přidělence při Velvyslanectví ČR v Belgii (s akreditací pro Nizozemí a Lucembursko), což můžeme obecně označit jako funkci vojenského diplomata či zpravodajce. V roce 1995 se pak stal asistentem ředitele Vojenského zpravodajství.

Prezidentskou kandidaturu Pavla Fischera mělo svými podpisy podpořit celkem 54 zákonodárců, z toho 20 poslanců a 34 senátorů, jejichž seznam je zveřejněný i na Fischerových oficiálních webových stránkách. Pavel Fischer byl k prezidentské volbě nakonec nominován 30 senátory (.pdf, str. 1). Ministerstvo vnitra totiž neuznalo (str. 2) podpisy Václava Chaloupky, Šárky Jelínkové, Petra Orla a Petra Šilara, kteří v den podání kandidátní listiny (tedy 3. listopadu 2022) již neměli platný mandát.

Přesný počet podpisů poslanců nelze z nezávislých a veřejně dostupných zdrojů ověřit. Kontaktovali jsme proto tým Pavla Fischera. Tisková mluvčí Mária Pfeiferová nám v e-mailu zaslala kandidátní listinu, která je skutečně podepsaná 20 poslanci. Zmiňme, že jejich jména odpovídají seznamu, který je zveřejněný na oficiálním webu Pavla Fischera.

Co se týče podpory od koalice SPOLU, ta v říjnu loňského roku podpořila tři kandidáty –⁠ Pavla Fischera, Danuši Nerudovou a Petra Pavla.

Pavla Fischera tedy celkem podpořilo 54 zákonodárců, přičemž oficiálně jej na prezidenta nominovalo 30 senátorů. Rovněž jej podpořila vládní koalice SPOLU. Jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Pro kontext uveďme, že Danuše Nerudová ve výroku reaguje na Petra Pavla, jenž mluvil o odpovědnosti v armádě a o pochybnostech okolo kvality doktorského studia na Mendelově univerzitě v Brně (MENDELU), kterou Nerudová mezi lety 2018 a 2022 coby rektorka vedla. V debatě Nerudová poukazuje (video, čas 57:40) na to, že na vysoké škole je jiná struktura vedení než v armádě, a uvádí, že rektor má pouze omezené pravomoci a je jen jedním z členů Rady pro vnitřní hodnocení.

Radu pro vnitřní hodnocení (RVH) zřizují veřejné vysoké školy svým statutem, tedy v rámci základních vnitřních předpisů. Její funkce jsou definovány v zákoně o vysokých školách a spočívají v řízení kvality všech činností na univerzitě „se zaměřením na vzdělávací a tvůrčí činnost”. Rada se zabývá například schvalováním pravidel pro zajišťování vnitřního hodnocení kvality nebo kontrolou studijních programů v době platnosti jejich akreditace.

Současná RVH MENDELU má včetně tajemnice šestnáct členů. Jednací řád RVH MENDELU např. říká, že rada je usnášeníschopná v případě, že jsou přítomny alespoň dvě třetiny jejích členů (.pdf, str. 3). Pro schválení usnesení je přitom potřeba souhlasu většiny všech jejích členů. 

Předsedou RVH je vždy rektor, který pak jejího místopředsedu volí z řad profesorů a docentů dané veřejné vysoké školy. Na MENDELU se zpravidla jedná o prorektora. Mezi členy je také předseda akademického senátu. Ostatní členy rady jmenuje rektor na základě návrhů vědecké rady a akademického senátu.

Rektor je tedy skutečně jedním z členů Rady pro vnitřní hodnocení a má jeden hlas. Členů rady je v současnosti celkem šestnáct, stejně jako v době, kdy radě předsedala Danuše Nerudová. Pro schválení usnesení v RVH je potřeba souhlasu většiny všech jejích členů. Výrok Danuše Nerudové z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.