Nepravda
Podle vyjádření Ministerstva vnitra se Stanislav Grospič účastnil jednání odboru ministerstva se zástupci parlamentních stran týkajícího se legislativních úprav voleb. Nebyl členem žádné konkrétní komise.
Pravda
Návrh zákona z roku 2019, jehož autory byli mimo jiné poslanci z hnutí STAN, počítal s možností korespondenční volby pouze pro voliče žijící v zahraničí.
Pravda
Marek Hilšer na jednání Senátu o novele zákona o volbách do Parlamentu předložil pozměňovací návrh týkající se korespondenčního hlasování.
Pravda
Hnutí STAN ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 na zisk jednoho mandátu potřebovalo 43 692 hlasů. Oproti tomu hnutí ANO stačilo k zisku jednoho mandátu 19 232 hlasů.
Pravda
V prosinci 2017 podala skupina senátorů (včetně několika zástupců STAN) návrh na zrušení některých ustanovení zákona o volbách do Parlamentu ČR, jelikož je považovala za protiústavní. V únoru 2021 pak Ústavní soud některé části volebního zákona zrušil.
Nepravda
Korespondenční hlasování ze zahraničí při parlamentních ani prezidentských volbách neumožňuje 8 členských států Evropské unie, včetně České republiky. Jedná se tedy přibližně o 30 % ze 27 zemí EU.
Pravda
Dominik Feri společně s Markem Bendou a Markem Výborným předložil Sněmovně dva pozměňovací návrhy, přičemž jeden počítá s účinností korespondenčního hlasování pro volby již v roce 2021, druhý pak s účinností od 1. ledna 2022.
Pravda
Návrh zákona, který by korespondenční volbu umožnil, předložila TOP 09 jak ve stávajícím, tak již v předchozím volebním období. Senát o korespondenční volbě v minulosti skutečně několikrát jednal.
Pravda
TOP 09 společně s poslanci z dalších stran předložili Poslanecké sněmovně dva návrhy na zavedení korespondenční volby. Vláda hnutí ANO a ČSSD je však nepodpořila.
Nepravda
Kabinet hnutí ANO a ČSSD v programovém prohlášení sice zmiňuje, že chce korespondenční volbu zavést, mezi své hlavní priority však vláda tento způsob hlasování neřadí.