Dle výroční zprávy DPP (.pdf, str. 89) za rok 2017 jsou celkové náklady Dopravního podniku hlavního města Prahy a.s. cca 15,8 miliard korun. Na straně 90 této zprávy je pak uvedeno, že příjmy z jízdného tvoří přibližně 4,4 miliard korun. Příjmy z přirážek k jízdnému jsou pak cca 290 milionů korun. Celkové příjmy z jízdného včetně přirážek jsou tedy 4,7 miliard korun.

Podfinancování údržby a opravy mostů je veřejně známý fakt, který se netýká jen Prahy. V podobně zlé situaci jsou mosty po celé České republice a problematika opravy a údržby infrastruktury se objevuje i na celosvětové úrovni.

O určení míry podfinancování pražských mostů se naposledy pokoušela zpráva TSK Praha zabývající se pražskou infrastrukturou ve své Analýze stavu a kalkulace nákladů na reprodukci z roku 2015. V tomto dokumentu nejen že upozorňovala na dlouhotrvající trend klesající kvality stavu mostů (.pdf, str. 20–21), ale také odhadovala vnitřní dluh na financování oprav a údržby mostů v Praze na částku přibližně 5,223 miliardy Kč (.pdf, str. 22). Ve zprávě také upozorňuje, že významné rozsáhlejší úpravy (např. Hlávkův most) v budoucnu si mohou vyžádat zvýšené náklady nad rámec minimálního rozpočtu, který TSK odhaduje na 750 milionů Kč ročně. Obecně se v roce 2015 celkový vnitřní dluh na dopravní infrastruktuře (silnice, mosty, chodníky) odhadoval na 46,018 miliardy Kč (.pdf, str. 27).

Dodejme, že Pospíšil v minulých dnech veřejně uváděl částku 20 miliard jako výši podfinancování mostů i dalších komunikací ve městě. Uvedl to v rozhovoru pro Mladou frontu, nebo také na tiskové konferenci své koalice. Nepřesný údaj tak uvádí buď nyní, nebo tak činil v předchozích dnech.

Nejnovější souhrnný analytický materiál ke stavu mostů v Praze vznikl v roce 2016, kdy TSK představila analýzu mostů pod její správou pro Radu hl. města Prahy. V tomto dokumentu je stav obou hlavních částí Hlávkova mostu hodnocen jako špatný (.pdf, str. 5, bod V010). Materiál hodnotí jako velmi špatný stav meziklenbových desek a vozovky (bod V011). V lednu 2018 měla TSK na základě žádosti dopravního výboru Města Prahy představit zprávu s nejhůře postiženými mosty v Praze (stupeň velmi špatný a havarijní), kde Hlávkův most nefiguroval.

Možnost zřícení mostu, i přes jeho vážný stav, nereflektuje žádná mediální zpráva. Většina informací jen odkazuje na špatný stav, nutnost omezení dopravy, stavbu kolektoru (.pdf, str. 1) a probíhající diagnostické práce; viz například ČT24. Nutno podotknout, že zřícená lávka v Troji měla stejně špatné hodnocení stavu jako Hlávkův most (.pdf, str. 4).

V současnosti se počítá s opravou mostu nejdříve kolem roku 2020, kdy se očekává ukončení přeložky sítí v mostu do nově budovaného kolektoru a zpracování analýzy celkového stavu obou těles Hlávkova mostu.

Významným příkladem města s bezplatnou dopravou je od roku 2013 Tallin, hlavní město Estonska, kde je však doprava bezplatná jen pro rezidenty. V České republice existuje bezplatné MHD ve Frýdku-Místku (od roku 2011), v Hořovicích (od roku 2008), ve Valašském Meziříčí (od roku 2017), Strakonicích, Lovosicích a Litoměřicích (od května 2018). Od září 2018 zavedly Říčany systém šesti nových linek bezplatné MHD, zatímco regionální linky Pražské integrované dopravy, které dopravu na území města zajišťovaly dosud, zůstaly beze změny a placené.

Podle dat na stránkách služby AirBnB bylo v roce 2017 v Praze pro službu využito cca 14 000 bytů, domů či pokojů. Podle studie (.pdf, str. 28) Centra ekonomických a tržních analýz, na kterou se služba AirBnB také odvolává, se AirBnB týká na území města Prahy skutečně jen 1,8 % celých bytů. Do zmíňených 1,8 % ale nejsou zahrnuty sdílené pokoje, domy a další prostory využívané pro službu v Praze. Jde pouze o percentil celých bytů.

Nutno dodat, že studie kalkuluje s hrubým celkovým počtem bytových jednotek v Praze z roku 2016. V roce 2016 bylo dle studie na území Prahy cca 600 000 bytů. Analýza zároveň obsahuje přesnější data o prostorách využitých k AirBnB. V tomto případě studie uvádí 14 700 bytů, domů či pokojů využívaných službou.

Magistrát hlavního města Prahy informoval o několika projektech, u kterých zastupitelstvo schválilo dotaci ze zdrojů Fondu dostupného bydlení (jméno Fondu sociálního bydlení bylo změněno na Fond dostupného bydlení 26. ledna 2017), např. 28,9 milionů korun na rekonstrukci bytového domu na Praze 7, 30 milionů na vytvoření bytů pro matky samoživitelky na Praze 12, 20 milionů na rekonstrukci bytů pro osoby v tíživé situaci na Praze 8 nebo 135 milionů korun na výstavbu bytového domu pro specifické sociální, startovní a stabilizační bydlení. Pražský radní Radek Lacko v listopadu 2017 informoval, že celková podpora z Fondu přesáhla 170 milionů.

Podle zpráv o plnění rozpočtu bylo do Fondu rozvoje dostupného bydlení mezi roky 2015 a 2017 (zpráva o plnění rozpočtu roku 2018 v tuto chvíli není dostupná) přesunuto více než 2,5 miliardy (2 562 821 300 Kč) získaných prodejem nemovitostí. Dá se předpokládat, že v roce 2018 byly na fond přesunuty další peníze a celkový objem vkladů do fondu se tak opravdu alespoň přiblížil třem miliardám. Vycházíme z těchto informací o transferech do Fondu dostupného bydlení ve zprávách o plnění příjmů z let 2015–2017:

2017 (.pdf, str. 18): 760 417 000 Kč

2016 (.pdf, str. 16): 394 860 000 Kč (zároveň 53 803 500 Kč převedeno z Fondu jako daň z příjmu z prodeje nemovitostí v roce 2015)

2015 (.doc, str. 17): 1 721 360 000 Kč (zároveň 260 012 200 Kč převedeno z Fondu jako daň z příjmu z prodeje nemovitostí v roce 2014)

I když byl pražský magistrát už dříve nespokojený s výškou dotací ze státního rozpočtu na výstavbu metra, není pravda, že by stát na metro peníze nedal žádné. V srpnu 2006 deník iDNES.cz informoval, že stát poskytl na výstavbu metra do té doby celkem 1,5 miliardy (zatímco město Praha 10 miliard).Financninoviny.cz v září 2006 psaly, že ze státního rozpočtu šlo na podzemní dráhu v předchozích letech zhruba 400 milionů ročně.

Hlavní město Praha též dostává finanční prostředky ze Státního fondu dopravní infrastruktury na opravu silnic. Pro rok 2018 to bude přibližně 174 milionů Kč.

Také není pravdou, že by ostatní města realizovala projekty dopravní infrastruktury jen ze státních peněz. Například Jihomoravský kraj v minulém i letošním roce rekonstruoval silnice a v obou případech byly tyto projekty financovány i z rozpočtu kraje a z fondů Evropské unie. V červenci 2017 portál Tyden.cz informoval o úspěchu kraje v žádosti o dotace na rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy. Evropské dotace byly ve výši téměř 1,2 miliardy korun a zbývajících přibližně 300 milionů mělo být pokryto z rozpočtu samotného kraje. Tento rok mělo podle portálu Jihomoravského kraje jít na rekonstrukce silnic přes 1,5 miliardy korun plynoucích opět jak ze Státního fondu dopravní infrastruktury, tak i z Evropské unie a vlastního rozpočtu kraje.

Aktuální stav Fondu dostupného bydlení (název Fondu sociálního bydlení byl změněn na Fond dostupného bydlení 26. ledna 2017) se nám nepodařilo dohledat, ale v červnu 2018 deník E15 uvedl, že jeho stav je 2,3 miliard korun.

Magistrát hlavního města Prahy také informoval o několika projektech, u kterých zastupitelstvo schválilo dotaci ze zdrojů Fondu dostupného bydlení. Šlo např. o 28,9 milionů korun na rekonstrukci bytového domu na Praze 7, 30 milionů na vytvoření bytů pro matky samoživitelky na Praze 12, 20 milionů na rekonstrukci bytů pro osoby v tíživé situaci na Praze 8 nebo 135 milionů korun na výstavbu bytového domu pro specifické sociální, startovní a stabilizační bydlení v městské části Praha-Kolovraty. Pražský radní Radek Lacko v listopadu 2017 informoval, že celková podpora z Fondu přesáhla 170 milionů.

Bohuslav Svoboda zastával post pražského primátora v období od 30. listopadu 2010 do 23. května 2013.

Postavení nového bytového domu v Praze v průměru zabere až deset let, a to i přes to, že samotná stavba trvá pouhé dva roky. Developer, krom stavby samotné, musí podstoupit několik desítek administrativních úkonů. Schvalovací procesy jsou zdlouhavé a stavební úřady pomalé, navíc jsou na základě formálních nedostatků schopny stavbu oddálit až o roky.

Developeři tak apelují na magistrát, aby alespoň zmírnil některé požadavky Pražských stavebních předpisů (.pdf). Jedním z v poslední době zrušených požadavků byl požadavek na tzv. oslunění bytu, dle kterého musely 1. března do bytu dopadat přímé sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy po dobu 90 minut. Ministerstvo pro místní rozvoj by cestu ke vzniku nových bytů snížením byrokracie podpořilo vznikem nového stavebního zákona. Ten aktuální je k náhledu zde.

Post primátora v letech 2002–2010 zastával Pavel Bém (ODS), jenž byl vystřídán právě Bohuslavem Svobodou (ODS). Ten předsedal metropoli až do května roku 2013 a vystřídán byl Tomášem Hudečkem (TOP 09).

Co se Rady hlavního města Prahy týče, tak minimálně od roku 2006 tvořili velkou část straníci Občanské demokratické strany, a to až do 23. května 2013, kdy byl zastupitelstvem v tajném hlasování odvolán primátor Bohuslav Svoboda. Spolu s ním byli odvoláni i náměstek primátora Josef Nosek a radní Alexandra Udženija; odstoupili i radní Ivan Kabický a Radek Lohynský (všichni ODS).