Není možné ověřit, kdy přesně začal ÚOOZ odposlouchávat aktéry kauzy kolem České pošty, ani jaká část ÚOOZ na kauze pracovala. Tady je ale shrnutí případu:

Agrotec je stíhán jako jedna ze tří firem v souvislosti s kauzou manipulace zakázek pro Českou poštu: měl pro ni být VIP dodavatelem preferovaným nad jinými. Neovlivni.cz píše o policejní verzi událostí: „Převedeno do praxe – podle policejní verze měl Agrotec VIP postavení například v osmnáctimilionové zakázce na dodávku pneumatik pro vozový park pošty. Poté, co firma nesplnila kriteria, a hodnotící komise ji vyřadila, zasáhl spřátelený manažer pošty Patrik Z. a docílil zrušení celého tendru. Následně pošta vypsala soutěž novou a podmínky už ladil Patrik Z. přímo s odpovědným manažerem firmy Agrotec. Tím byl Pavel R., ředitel divize Iveco Moravia, která je součástí Babišovy společnosti.“

Razie v České poště a v Agrotecu proběhla v dubnu 2014. Provedl ji Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, nicméně není možné dohledat, zda šlo o pražskou centrálu nebo jednu z expozitur. (Plzeňská expozitura ÚOOZ nicméně podle Lukáše Čadka provedla razii na České poště v srpnu 2015: podnikatel Čadek se přel s Poštou o 27 milionů kvůli ušlému zisku a představitel ČSSD měl žádat úplatky pro stranu a pro ministra Chovance za to, že problém mezi Poštou a Čadkem urovnají. Expozitura z Plzně byla zmiňovaná proto, že jde o Chovancův domovský region.)

Podle informací Neovlivni.cz byli manažeři České pošty odposloucháváni v lednu 2013, kdy se zakázka pro Agrotec projednávala. Volby do Poslanecké sněmovny, se kterými Babiš odposlechy spojuje, byly v listopadu 2013, což by odpovídalo 2 měsícům (nikoliv týdnům) po volbách, podrobnější informace o počátku odposlechů však nejsou dostupné. Také není jasné, jaké osoby byly odposlouchávány (je možné, že pouze manažeři České pošty, jíž se případ primárně týká, a Agrotec mohl být do případu zatažen na základě tohoto vyšetřování.) Podání žaloby ohlásil dozorující státní zástupce Zdeněk Matula 14. června 2016.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože Babiš sice správně popisuje genezi okolo reorganizace policie, není ovšem pravdou, že by ÚOOZ byl jediným protimafiánským útvarem. ÚOKFK, se kterým se má Šlachtův sbor sloučit, v minulosti vyšetřoval řadu velkých (i politických kauz,) nyní je součástí tzv. Daňové kobry, která bojuje s rozsáhlou daňovou kriminalitou.

O plánu sloučit Útvar pro odhalování organizovaného zločinu s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality napsaly 1. 6. 2016Lidové noviny. Ty také citovaly mluvčí ministra vnitra Milana Chovance, která LN sdělila: „Pokud nějaké organizační změny nastávají, vždy je včas zveřejňujeme. V tuto chvíli žádnou takovou zprávu nemáme."

Pro Lidové noviny toto komentoval Pavel Zeman. Uvedl:

" Neznám podrobnosti toho plánu. A na nich dost záleží. Nicméně tímto krokem by vznikl útvar, který by měl téměř 900 lidí. Bojím se, že by byl těžko řiditelný. Mám strach, aby se to neprojevilo v kvalitě práce, která je naprosto zásadní pro každou trestní věc, stejně jako je zásadní, že nesmějí unikat informace. "

Náměstek Laube toto označil ve stejném textu skutečně za fámu, když řekl:

" Na tyto fámy, které tu vznikají, nemám odpověď. Zatím nebudu komentovat nic, co není schválené a řádně projednané, natož abych někde diskutoval na téma nějakého nového ředitele. "

Dne 6. 6. 2016 pronikl do médií dopis nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který se k reorganizaci vyjadřuje jako k hotové věci, o které ho informoval policejní prezident Tuhý a jeho náměstek Laube. Ani v této chvíli ještě ministerstvo krok nepotvrdilo.

Dne 8. 6. 2016 již ministr Chovanec ve svém vyjádření na stránkách Ministerstva vnitra hovoří o reorganizaci policie jako o profesionálně připraveném kroku v kompetenci policejního prezidia.

15. června pak ministr vnitra oznámil, že podepsal diskutovanou reorganizaci.

Babiš tedy korektně popisuje genezi celé kauzy. Problémem je, že označuje ÚOOZ za jediný protikorupční útvar. ÚOKFK byl angažován např. v kauzách Davida Ratha, ProMoPro či Vlasty Parkanové (v jejím případě ovšem doposud nezačalo soudní projednávání ve věci a je na ni nutno pohlížet jako na nevinnou osobu).

Obrázek vychází z Prezentace výsledků ÚOKFK za rok 2012 (.ppt) .

Další kauzu, kterou vyšetřovala Protikorupční policie, byla tzv. kauza Pandur, kdy ÚOKFK zatkla také Marka Dalíka. Tento útvar je také součástí tzv. Daňové kobry, která bojuje proti daňovým únikům. Útvaru se již podařilo zajistit miliardové částky.

" Daňová Kobra je společný tým Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, Generálního finančního ředitelství a Generálního ředitelství cel. Členové týmu společně bojují proti daňovým únikům a daňové kriminalitě, a to především v oblasti daně z přidané hodnoty a spotřební daně."

Zpráva o tom, že ANO přímo vypovíkoaliční smlouvu v případě podpisu reorganizace pochází patrně z dezinterpretace Babišových slov. V médiích jsme ji mohli zaznamenat často zprostředkovaně, například z úst Pavla Bělobrádka (viz video.) O odchodu z koalice však ANO nehovořilo.

Sám ministr Babiš se navíc vyjadřoval konstantě bez vývoje v tom smyslu, že vypovězení koaliční smlouvy je spíše eventualita. Nechal se takto slyšet již při odchodu Šlachty, dokonce i ráno 15. června 2016 před koaličním jednáním (odpoledne došlo k podepsání reorganizace), po jejím podpisu se však ANO rozhodlo smlouvu nevypovědět, což není v rozporu s výše zmíněnými prohlášeními A. Babiše.

Hrozba vypovězením koaliční smlouvy může být sice širokou veřejností vnímána jako hrozba odchodu z vlády, nicméně pojmově to není totéž, obě možnosti se vzájemně nevylučují a Andrej Babiš opakovaně hovořil pouze o možnosti vypovězení smlouvy, beze slova o odchodu z vlády. Jeho výrok se tak zakládá na pravdě.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože byť má Babiš pravdu, že se má formálně sloučit ÚOOZ s útvarem ÚOKFK, tak na základě současných kusých informací nelze korektně říci, že toto bude znamenat konec práce tohoto útvaru v nové organizační podobě.

Tzv. reorganizace Policie České republiky, kterou ministr vnitra podepsal, skutečně ruší ÚOOZ jako samostatný útvar a začleňuje jej do nově vzniklé Národní centrály. V té se útvar spojí s ÚOKFK.

Zdroj: Prezentace policejního prezidenta

Je pravdou, že útvar ÚOOZ provedl v roce 2013 zásah na Úřadu vlády České republiky v souvislostí s kauzou Nagyová. Je také pravdou, že se útvar stával terčem kritiky např. ze strany ODS z toho důvodu, že soudní výsledky této kauzy jsou prozatím spíše diskutabilní.

Není ovšem jasné, co samotné sloučení obou útvarů bude znamenat pro budoucí práci Národní centrály. Babiš naznačuje, že po sloučení dojde ke konci vyšetřování tímto útvarem, v další části diskuze ovšem sám říká, že zná pouze organizační schéma. Nedostatek informací o budoucím fungování kritizovali i další aktéři kauzy - např. Pavel Bělobrádek či Pavel Zeman.

Vicepremiér (čas 9:00) po středečním dohadovacím řízení mezi předsedy stran (v den podpisu reorganizace) uvedl:

" Můj věcný názor je takový, že je tam mnoho otazníků. Nejsem přesvědčen, že je to reorganizace, která je dobře připravena (...) My se bavíme o něčem, co jsme ani pořádně neviděli. My známe jen ten organigram a i z těch dotazů státních zástupců je evidentní, že ani oni přesně nevědí, jak to má probíhat krok po kroku."

Pavel Zeman na dotaz moderátora Takáče (v Událostech, komentářích v den podpisu oné reorganizace), zda je srozuměn s navrhovanou reorganizací, kdy Chovanec deklaruje zachování vyšetřování, uvedl (video - čas 5:25): " Pane redaktore, ďábel tkví v detailu vždycky. To znamená já a to jste si možná všiml, se dopředu nevyjadřuji k materiálům, které neznám. Až ten materiál uvidím, tak se k němu vyjádřím. "

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť není možné doložit, zda a jak probíhalo jednání Bezpečnostní rady státu, které je neveřejné. Neexistuje tedy záznam z tohoto jednání, který by byl dostupný a objektivně by doložil, zda toto na jednání padlo či nikoli.

Pod Útvar pro odhalování organizovaného zločinu původně spadal odbor pro násilí, nelegální obchod, obchod lidmi a nelegální migrace, odbor zločineckých struktur, padělání, závažné majetkové trestné činnosti a dále byly jeho součástí odbory pro terorismus a extremismus a kybernetickou kriminalitu. Právě poslední dvě části se v rámci reformy oddělí a budou z nich dvě samostatné sekce nové Národní centrály:

Zdroj: Prezentace policejního prezidenta

ÚOKFK (Útvar odhalování korupce a finanční kriminality) si své vyšetřovací odbory ponechá (.pps, str. 14). Jedná se o odbor pro korupci, závažnou hospodářskou trestní činnost, odbor daní a odbor výnosů a praní špinavých peněz.

Šlachtův ÚOOZ v květnu provedl vyšetřování ve vnitřních strukturách policie, zadržel přitom jednoho člověka z protikorupčního útvaru, a to Radka Holuba, který je zatím vazebně stíhán. Je otázkou, zda toto lze považovat za vyšetřování stejného útvaru.

O nové struktuře Národní centrály informovala média i stránky Policie ČR. Zda byla konkrétní změna v ÚOOZ projednávána na bezpečnostní radě jsme nemohli ověřit, neboť jednání je neveřejné a záznam jednání nemá veřejnost dle jednacího řádu (.pdf - čl. 9) k dispozici.

Den po tomto jednání řekl vicepremiér Pavel Bělobrádek České televizi (čas 3:05):

" My samozřejmě se bavíme o něčem, co jsme pořádně ani neviděli, v podstatě známe jen ten organigram a i z těch dotazů státních zástupců je evidentní, že ani oni přesně nevědí, jak to má probíhat krok po kroku."

Je tedy zřejmé, že nejen Babiš si stěžuje na nedostatek informací. Kde přesně získal vicepremiér Bělobrádek informaci o rozčlenění útvarů, není ovšem jasné, mohlo se tak stát na jednání BRS, ale i jinde.

O této podobě reorganizace policie se za vlády Bohuslava Sobotky nemluvilo, nepočítala s ní koncepce rozvoje Policie ČR a státní zástupci vyjádřili překvapení, respektive nedostatečnou informovanost.

Reorganizace policie má přinést sloučení Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality a Útvaru na odhalování organizovaného zločinu pod Národní centrálu boje proti organizovanému zločinu. Návrh vznikl na policejním prezidiu a podepsal ho ministr vnitra. S tímto krokem však nepočítala ani koncepce Rozvoj Policie České republiky v letech 2016-2020 (.pdf), vydaná v listopadu 2015. Nicméně „podle Chovance neobsahuje koncepce slučování útvarů, protože jde o vnitřní personální reorganizaci policejního prezidia“, jak píše ČT.

Státní zástupci o chystané změně byli informování velmi obecně, jak řekl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman (jde o vyjádření pro Právo z 9. června). „Zhruba před třinácti dny jsem měl setkání s náměstkem (policejního prezidenta Zdeňkem) Laubem, kde mi velice obecně představil tuto svoji vizi. Já jsem nad tím vyjádřil zneklidnění a své negativní stanovisko. Následně mě asi tři dny nato v obecné rovině informoval pan policejní prezident (Tomáš Tuhý). Mé stanovisko zůstalo neměnné, poněvadž jsem z toho v podstatě nepochopil, jak to všechno má vypadat.“

Unie státních zástupců označila krok za „překvapivé rozhodnutí vedoucích funkcionářů Policie ČR“. Olomoučtí státní zástupci poté začali prověřovat, zda za plány na sloučení útvarů nestojí snaha zbavit se Roberta Šlachty.

Podle vyjádření policejního prezidenta na tiskové konferenci (parafrázovaného serverem Česká justice) „se o vzniku Národního kriminálního úřadu začalo hovořit v roce 2008, debata pokračovala v roce 2011. V roce 2012 pak padlo rozhodnutí, že vznikne, až pro to budou příhodné podmínky. To se podle Tuhého stalo nyní.“

Robert Pelikán přišel s návrhem zákona o státním zastupitelství (.doc), jehož součástí je i vytvoření speciálního zastupitelství. Při přípravě zákona Pelikán čelil připomínkám ze strany Unie státních zástupců i nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Spor se týkal zejména chybějícího dohledu Nejvyššího zastupitelství, který původně Pelikán do návrhu nezahrnul.

Ze souhrnného přehledu materiálu v portálu ODok (umožňující sledovat legislativní návrhy) je patrné, že návrh prošel řadou připomínkových míst. Jednotlivé připomínky jsou také veřejně dostupné.

Zákon byl předložen do Poslanecké sněmovny v dubnu 2016 a postupuje dál legislativním procesem. Je tedy nyní na zákonodárcích, zda a v jakém stavu bude schválen či neschválen, v každém případě ale jeho projednávání pokračuje.

Tento návrh podpořila také Vláda České republiky během svého jednání 7. dubna 2016, hlasovalo pro něj 11 z 15 přítomných ministrů, 4 zbývající se zdrželi.

Babiš má tedy pravdu, že Pelikánův návrh zákona o státním zastupitelství prošel zcela obvyklým způsobem, kdy k němu měly oprávněné instituce připomínky, z nichž některé byly do návrhu zapracovány. Zákon nyní čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Dodejme však, že reorganizace policie probíhá podle zákona a není u ní třeba měnit legislativu. Právě v kontextu této aktuální kauzy Babiš mluví o návrhu ministra spravedlnosti, který je nominantem ANO.

O plánu sloučit Útvar pro odhalování organizovaného zločinu s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality napsaly 1. 6. 2016Lidové noviny. Ty také citovaly mluvčí ministra vnitra Milana Chovance, která LN sdělila: „Pokud nějaké organizační změny nastávají, vždy je včas zveřejňujeme. V tuto chvíli žádnou takovou zprávu nemáme."

Dne 6. 6. 2016 pronikl do médií dopis nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který se k reorganizaci vyjadřuje jako k hotové věci, o které ho informoval policejní prezident Tuhý a jeho náměstek Laube. Ani v této chvíli ještě ministerstvo krok nepotvrdilo.

Dne 8. 6. 2016 již ministr Chovanec ve svém vyjádření na stránkách Ministerstva vnitra hovoří o reorganizaci policie jako o profesionálně připraveném kroku v kompetenci policejního prezidia.

Reakci mezi těmito daty se nepodařilo dohledat v tiskovém servisu ministerstva vnitra, na twitterovém účtu ministerstva ani Milana Chovance, ani v médiích.

Počítáno od data pronesení výroku (15. 6. 2016), ještě 14 dní předtím popíralo ministerstvo vnitra, že by mělo jakékoliv zprávy o organizačních změnách v policii, zatímco 7 dní před tím již o této reorganizaci ministr Chovanec hovořil jako o připravovaném kroku. Ministerstvo zjevně reorganizaci tajilo až do poslední možné chvíle, 10 dní před vysíláním, tedy 5. 6. 2016 stále ještě žádné oficiální zprávy o spojen útvaru neexistovaly. Andreji Babišovi tedy dáváme zapravdu.

Pavel Bělobrádek skutečně dle svých vlastních slov pro ČT vyzval Bohuslava Sobotku, aby zvážili s ministrem Chovancem podpis tzv. reorganizace Policie ČR, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Pavel Bělobrádek svůj postoj z ranního dohadovacího řízení mezi koaličními stranami popsal pro Českou televizi (čas 3:05). Uvedl:

" Já jsem vyzval pana premiéra, aby ještě zvážili s panem ministrem vnitra, zda sociální demokracie je ochotna převzít veškerou odpovědnost za kroky, které spolupodpisem ministra vnitra jsou plánovány (...) domnívám se, že by bylo rozumné, aby ještě zvážili ten podpis... "

V minulosti se někteří členové KDU-ČSL dostali do podezření z nekalého chování, v současnosti však veřejně žádná kauza kolem členů strany lidové není známa, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

První z kauz je stáletrvající kauza kolem nákupu letounů CASA o němž rozhodla vláda Mirka Topolánka v roce 2009. Tento nákup byl od počátku odborníky i médii kritizován pro jeho předraženost a hovořilo se i o tom, že za nákupem stojí tlak vysoce postavených úředníků Ministerstva obrany. Tehdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL) nenechala zpracovat nezávislý posudek na cenu letounů pro vojenské letectvo, i přesto, že to stanovuje zákon. Protikorupční policie v březnu roku 2015 navrhla Parkanovou obžalovat z porušování povinnosti při správě cizího majetku a ze zneužívání pravomoci veřejného činitele. Nákupem letounů CASA údajně vznikla státu škoda 818,8 milionu korun.

Vlasta Parkanová po vzniku TOP 09 ovšem lidovce opustila a přešla do této nově vzniklé strany, za niž úspěšně kandidovala do Poslanecké sněmovny v roce 2010 a následně se stala až do doby svého vydání v policejnímu šetření místopředsedkyní Poslanecké sněmovny. Je třeba dodat, že Parkanová je v této kauze stále nevinná, soud s ní ani téměř po 4 letech od vydání nezačal.