Před 4 lety skutečně pražští politici v představenstvech a dozorčích radách městských firem byli hojně zastoupeni. Politici byli, jak informoval Idnes.cz, v představenstvech dozorčích rad společností vlastněných městem i v říjnu 2011. Např. zastupitel za ODS Pavel Hurda to odůvodňoval tím, že nemůže odstoupit okamžitě, protože by tím ohrozil fungování společnosti.

V březnu 2012 informovaly Lidové noviny, že je Pavel Hurda stále členem představenstva Pražské plynárenské. Článek také obsahuje seznam deseti politiků, kteří představenstva opustili. K odvolání dalších politiků došlo v květnu 2013.

Na začátku února 2014 byl do předsednictva Dopravního podniku jmenován člen TOP 09 Jiří Špička. V tomto týdnu vyšel článek o politicích v představenstvech rovněž na serveru Aktuálně.cz, který informoval také o dvou spolustranících primátora Hudečka.

Pravdou je, že politici v dozorčích radách nejspíše nefigurují v takové míře jako dříve.

Původně měla výstavba divadla stát 840 mil. Kč, stavba se ovšem prodražila o 40 milionů, na 880 mil. Kč. Částka 40 milionů korun v celkových vícenákladech navyšuje výdaje o necelých pět procent. Město polovinu z vícenákladů stavební firmě uhradilo, o zbylých 20 milionů se bude firma s městem soudit. O problému informuje například článek plzen.idnes.cz.

Plzeňský deník uvádí: "Letos na jaře se objevily i problémy s vícenáklady ve výši 40 milionů korun, mimo jiné na jevištní technologie a odvoz zeminy ze stavby. Technologii město uhradí, druhou polovinu platit odmítlo. Firma Hochtief, která divadlo postavila, avizovala, že se bude s městem soudit. ‚Kroky jsou teď na Hochtiefu, zatím ale o žalobě nic nevíme. Firma se soustředila na dokončení stavby,‘ řekl technický náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS). Otazník visí zatím i kolem provozních nákladů. Původní odhady mluvily o třímilionovém navýšení, to je ale nereálné. ‚Do konce roku přibude 35 zaměstnanců včetně techniků či osvětlovačů. Náklady na mzdy se tak zvýší o osm milionů korun ročně,‘ vyčíslil ekonomický náměstek Martin Zrzavecký (ČSSD)."

V souvislosti s politickou minulostí kandidátů ANO na magistrát Plzně jsme při kontrole veřejně dostupných údajů nenarazili na informaci o příslušnosti k nějakému politickému subjektu u žádného z kandidátů. Nicméně tuto skutečnost vzhledem k metodické náročnosti a problematickému získávání informací tohoto druhu nelze vyloučit. Daný kandidát mohl být "řadovým" členem nějaké strany, což fakticky dohledat nejde.

Rádio Impuls i Plzeňský deník zmiňují statistiku Czech Credit Bureau (CRIF), která uvádí nárůst zadluženosti města o 59 % – na 2,3 mld. Kč – za poslední čtyři roky. Podle čísel každý Plzeňan tak v průměru dlužil přes 13 700 korun, zatímco v roce 2010 to bylo asi 8 500 korun. Ovšem nelze tvrdit, že rezervní fondy jsou téměř prázdné. Z publikovaného rozpočtu pro rok 2014 města Plzně (.pdf, str. 57) vyplývá, že rezervy tvoří téměř 120 mil. Kč. Rovněž závěrečný účet města Plzně za rok 2013 uvádí dvoumiliardový zůstatek finančních prostředků na účtech fondů města (.pdf, str. II, kap. 1.3.), jež byly následně převedeny do příslušných rezervních fondů městských obvodů.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož se na postu ředitele společnosti Plzeň 2015 vystřídalo skutečně 5 osob.

Jako první zde působil Milan Svoboda, kterého později nahradil Tomáš Froyda. Poté dočasně funkci převzali Erich Beneš a Jiří Sulženko. Stávajícím ředitelem je Jiří Suchánek, jenž je ve funkci od listopadu 2013.

Také je pravdou, že budoucnost stavby kulturní továrny Světovaru je nejistá. Kvůli problému s kontaminací s ropnými látkami totiž došlo k posunutí termínu. Pokud se ji nepodaří dokončit do září 2015, pravděpodobně přijde o evropskou dotaci ve výši 114 milionů Kč. Prozatím však zastupitelé její stavbu nezastavili a o dalším osudu rozhodnou noví zastupitelé, kteří vzejdou z říjnových komunálních voleb.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat konkrétní detaily, o nichž Šrámek ve svém výroku mluví. Absentují zdroje o nastrčených lidech, výzvě k rezignaci i vyloučení zmíněných osob.

Co se týče samotného sněmu, na němž byl Šrámek zvolen lídrem (97% podporou), ten se odehrál 1. července 2014. Šrámek na něm vystoupil s dlouhým kandidátským projevem. Tisková zpráva hnutí ANO z 3. července popisuje i samotné hlasování a zisk zmíněných 97 %. O problémech, které sněmu předcházely, však nemluví.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat interní nastavení jednotlivých kandidátek u hnutí ANO v Plzni. Nejsme tak schopni posoudit první část Šrámkova výroku.

Co se týče postavených kandidátek hnutí ANO, strana kandiduje (dostupné na webu volby.cz) na magistrát a dále v obvodech Plzeň 1–4 a v obvodech Plzeň 6 a Plzeň 8. Mimo to kandiduje také ve jmenovaných Nezvěsticích. Šrámek opomněl kandidaturu ANO ve volebním obvodu Losiná.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Kromě Grassovy strany ProOlomouc prosazují participativní rozpočet už pouze Občané pro Olomouc.

Je pravdou, že tzv. participativní rozpočtování mají i Občané pro Olomouc jako další kandidující subjekt.

Participativní rozpočet skutečně funguje na principu, že o některých složkách obecních rozpočtů rozhodují sami občané. Pilotní projekty participativního rozpočtování fungují například na Praze 7 nebo ve slovenském Ružomberku či Bratislavě.

Tzv. metod participativního plánování existuje celá řada. Jedná se například o veřejné projednávání, dny otevřených dveří, plánování tvorby veřejných prostranství, tvorba vize komunity, kulaté stoly, expertní panely a mnoho dalších.

Ve svém programu má pak sdružení ProOlomouc uvedeno: "Začneme s participativním rozpočtem – o užití části peněz z městského rozpočtu budou rozhodovat přímo občané. Občané budou moci přímo ovlivňovat také podobu města – prostřednictvím participativního plánování".

Investigativní prohlídkou náhonu Mlýnského potoka podél ulice Domovina jsme zjistili, že v této části skutečně chybí břehy pro vystupování vodáků. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

první úsek náhonu

druhý úsek náhonu

třetí úsek náhonu

čtvrtý a závěrečný úsek náhonu