Ústava ani zákon o státním zastupitelství nestanovují jakoukoli odpovědnost vlády za činnost státního zastupitelství. Vláda ČR má však zodpovědnost za své jednání, kam patří podle paragrafu 9 a 10 zákona o státním zastupitelsví i jmenování, případně odvolání nejvyššího státního zástupce na návrh ministra spravedlnosti. V kompetenci ministra spravedlnosti je i jmenování vrchních, krajských a okresních státních zástupců.

Státní zastupitelství jako takové odpovědnost vůči sněmovně nemá, vláda má odpovědnost politickou, vycházející z pravomocí jmenovat či odvolat státní zástupce.

Např. dle zpravodajských serverů Novinky.cz či wikiIdnes.cz, byl Ivo Rittig jak v době policejního zásahu, tak v době vysílání pořadu OVM 23.6. 2013, skutečně v zahraničí. Na základě těchto zdrojů hodnotíme výrok ministra Blažka jako pravdivý.

Z povodňového plánu (.doc) městské části Praha 7 z roku 2005 vyplývá, že s částí ZOO je skutečně počítáno jako se záplavovou oblastí. V dokumentu je vymezen úsek Zoologická zahrada - most Barikádníků. Dále se pak píše, že "v úseku ZOO je vybudována protipovodňová hráz na 25letou vodu".

Při stoleté vodě je pak jako záplavová oblast vymezena "část ulice Povltavské u ulice Pod lisem, proti objektu Trojská 69, dosahuje hranici komunikace Trojská, zámeckou zahradu mimo zámek a část ZOO".

Z územního plánu hlavního města Prahy pak vyplývá, že je o Záplavové území průtočné, kde se podle definicenesmí umisťovat stavby ani dočasné s výjimkou (…) nezbytných doplňkových staveb pro zajištění provozu sportovišť, rekreačních ploch, ZOO (…).

Městská část Praha 7 pak ve své tiskové zprávě ke zmíněnému povodňovému plánu uvádí, že „povodňový plán byl konzultován se správci vodních toků, spolupracujícími městskými částmi a organizacemi v záplavovém území (…)“. Nynější ředitel ZOO k tomu však říká: „Je veliká škoda, že zoologická zahrada – a není to její rozhodnutí – není adekvátně chráněna proti takovýmto povodním.“

Na základě těchto rozporných tvrzení hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Na jaře 2012 unikly odposlechy Romana Janouška a Pavla Béma z roku 2007pravděpodobně přímo z BIS a zveřejnila je MF Dnes. Následně se vedla diskuse o možném posílení civilní kontroly zpravodajských služeb (blog ČSSD).

Bohuslav Sobotka navrhoval jednak parlamentní komisi, jednak Radu pro zpravodajské služby volenou sněmovnou, senátem a vládou. I KSČM se vyjádřila (.doc, str. 6) pro " posílení pravomocí Parlamentu ČR v otázkách kontroly všech složek bezpečnostního systému ČR, zejména zpravodajských služeb, a použití operativně technických, pátracích a zpravodajských prostředků, jejich využívání 
a zaměření v souladu s Ústavou ČR a z ní odvozených zákonů." Je tedy pravda, že diskuze se vedla, ale spíše na straně opozice, žádné sliby z řad vládní opozice se nám nepodařilo doložit. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Současná podoba legislativy je shrnuta ve výroku Františka Bublana o civilní rozvědce - Parlament nad ní nemá kontrolní pravomoc.

Grémium a poslanecký klub VV po jednání 3. dubna loňského roku vyzvalo své tehdejší ministry, aby k 1. květnu téhož roku podali demisi do rukou premiéra Nečase. O důvodech tohoto kroku referuje kupříkladu server lidovky.cz.

Toho času ministr dopravy za VV Dobeš ovšem 4. dubna, tedy den poté prohlásil mimo jiné následující :

"Demise tří ministrů vlády je rozhodně prohloubením krize. Prohlubovat krizi v chaos nehodlám. Proto jsem se rozhodl, že dnes, ani v dnech následujících, nepodám demisi na člena vlády České republiky,".

Jeho bývalý spolustraník, tehdejší místropředseda VV Jarolím na to konto prohlásil, že se ministr Dobeš postavil proti výsledku jednání grémia strany.

"Pan Dobeš včera jednoznačně řekl, že bude respektovat rozhodnutí grémia a poslaneckého klubu," uvedl Jarolím pro Českou televizi.

Jakou pozici zastával Josef Dobeš na uzavřeném jednání grémia VV ověřit nelze. Stejně tak nelze ověřit pravdivost tvrzení Víta Bárty ohledně schůzek s Karolínou Peake a Janou Nagyovou.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok Víta Bárty jako neověřitelný.

Vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM má v současnosti oficiálně 100 poslanců plus relativně proměnlivou podporu některých nezařazených poslanců. Těžko lze hovořit o podpoře koalice nezařazenými poslanci Jaroslavem Škárkou a Kristýnou Kočí. Při hlasování o vyslovení důvěry vládě 27. dubna 2012 totiž byla Kočí proti a Škárka se nedostavil.

• Občanská demokratická strana: 50
• TOP 09 a Starostové: 42 - nedávno posílen o bývalého poslance za VV Milana Šťovíčka
• Nezařazení - Liberální demokraté: 8
• Nezařazení (dříve ODS): 3 - Pavel Bém, Michal Doktor, Roman Pekárek je ve vězení

• Nezařazení (dříve ČSSD): 2 - Jiří Paroubek (NS-LEV 21), David Rath ve vazbě
• Nezařazení (dříve VV): 3
• Věci veřejné: 11
• Česká strana sociálně demokratická: 54
• Komunistická strana Čech a Moravy: 26

Údaje z webu sněmovny zde, zpracováno graficky tady.

Václav Moravec stav shrnul v nedělních OVM takto: "Sociální demokraté 54 poslance, o dva méně než po volbách v roce 2010. ODS teď 50, o tři méně než původně. Poslanecký klub TOP 09 a Starostů se naopak o 1 poslance rozrostl na současných 42. KSČM zůstává na svých 26 mandátech. Věci veřejné teď disponují 11 křesly. A celkem 17 poslanců je nezařazených, v současné době mají své strany nebo platformy, jako jsou LIDEM, Národní socialisté-LEV21, Jihočeši, Úsvit přímé demokracie nebo Hnutí pro sport. Musíme odečíst dva poslance Davida Ratha a Romana Pekárka."

Výrok předsedkyně LIDEM hodnotíme na základě dohledaných informací o institutu spolupracujícího obviněného a jeho využívání jako pravdivý.

Co se týká uvolnění rukou orgánům činným v trestním řízení, bývá tohle konstatování spojováno zejména se jmenováním Pavla Zemana nejvyšším státním zástupcem. Karolína Peake mluví dále mimo jiné o posílení institutu spolupracujícího obviněného. Je pravdou, že tento bod prosadila vláda Petra Nečase, v účinnost vstoupil 1. září 2012. To dokládá shrnutí plnění (.pdf - str. 92) jednotlivých bodů z vládní protikorupční strategie.

Co se týká kauzy Davida Ratha, skutečně v ní jedna z obviněných vystupuje se statutem spolupracující obviněné. Jak informuje Česká televize, "Ivana Salačová - Ředitelka a do loňského léta jednatelka stavební společnosti Fisa ze Slaného. Má statut spolupracující obviněné, který získala díky přiznání a pomoci vyšetřovatelům při rozkrývání korupčních mechanismů". V aktuální kauze kolem Jany Nagyové jde o šéfa Vojenského zpravodajství Milana Kovandu. Česká televize k tomu uvádí: "Ostravský soud nakonec Kovandu propustil na svobodu. "Jmenovaný obviněný se ke svému jednání opakovaně doznal a i sám státní zástupce navrhl jeho propuštění ze zadržení právě s ohledem na tuto skutečnost," informoval mluvčí soudu Alexandr Dadam s tím, že stíhání Kovandy tedy pokračuje na svobodě."

Při jmenování nových profesorů v Carolinu Miloš Zeman opravdu vzpomínal laudatio na svého vysokoškolského profesora Pavla Hrubého: "Moje osobní vzpomínka bude laudatio na profesora VŠE Pavla Hrubého. Proč? Byl to člověk, který byl začátkem padesátých let v procesu s tzv. velkou trockistickou radou odsouzen k dlouhodobému vězení a z toho čtyři roky prožil na samotce. Myslím si, že velká část z nás, včetně mě, by tento traumatizující životní zážitek přetavila do ukončení své odborné a někdy i lidské dráhy. Profesor Pavel Hrubý, u něhož jsem měl tu čest vykonávat zmíněnou funkci pomvěda, vyšel z vězení, v době tání a Pražského jara se stal profesorem VŠE a byl to člověk s nesmírnou láskou k životu a s nesmírnou vitalitou. (...) "

Záznam projevu Miloše Zemana ze jmenování profesorů najdete zde.

Pavel Hrubý přednášel od r. 1950 na VŠPVH, na Fakultě sociálních nauk ČVUT a od r. 1948 na PF UK, kam přešel ve školním roce 1951–52. Na této fakultě byl 28. 5. 1952 protiprávně zatčen; v únoru 1954 byl odsouzen k 18 letům vězení. V květnu 1960 byl propuštěn a amnestován. Od srpna 1960 pracoval jako právník v Závodech průmyslové automatizace. V červnu 1963 byl s celou skupinou rehabilitován. Na podzim téhož roku byl jmenován profesorem na VŠE, kde působil do r. 1971 (přednášel do r. 1968). Od r. 1971 pracoval v Institutu poradenství a po jeho likvidaci od 1. 1. 1975 ve Výzkumném ústavu plánování a řízení národního hospodářství.

(Podrobnější informace o Pavlu Hrubém zde.)

Miloš Zeman začal v roce 1965 dálkově studovat Národohospodářskou fakultu VŠE v Praze, tam studoval obor národohospodářského plánování, o dva roky později přešel na denní studium, které zakončil roku 1969. Během studia bydlel na koleji Jarov. Je také spoluzakladatelem diskusního Studentského futurologického klubu a byl pomocnou vědeckou silou profesora Pavla Hrubého.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

V roce 2008 došlo k úniku údajného záznamu rozhovoru (zveřejněný v Reflexu č. 48/2008) mezi tehdejším českým premiérem Mirkem Topolánkem a tehdejším francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym.

Ačkoli Pavel Fischer popřel autenticitu záznamu tohoto rozhovoru, faktem zůstává, že Národní bezpečnostní úřad vydal rozhodnutí o pochybení Ministerstva zahraničí ČR a uložil mu pokutu ve výši 77 000 Kč. Nelze však říci, kdo je konkrétně zodpovědný za toto pochybení. Není možné také jednoznačně určit, do jaké míry tento incident poškodil Českou republiku.

Pavel Fischer je skutečně kandidátem Ministerstva zahraničních věcí ČR na post velvyslance ČR v Rakousku.

Výrok Miloše Zemana o autorech amnestie hodnotíme jako pravdivý.

Kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář zveřejnil tři jména tvůrců amnestie v rozhovoru pro deník Právo na konci dubna 2013 - jmenoval Ladislava Jakla, Petra Hájka a Pavla Hasenkopfa.

Z rozhovoru také vyplývá, že jmenovaní pánové v minulosti pracovali pro Kancelář prezidenta České republiky.

Pro úplnost dodáváme, že všichni tři jmenovaní své autorství amnestie veřejně odmítli (Česká televize).