My máme zakotveno v té poslední zakládací smlouvě, Lisabonské, které politiky patří do gesce národních států, jako je například kultura, zdravotnictví, školství, atd. A které politiky patří na úroveň evropskou.
Dle znění Lisabonské smlouvy hodnotíme výrok Roithové jako pravdivý.
Smlouva rozděluje pravomoci na výlučné, sdílené a ty, které patří do gesce jednotlivých států. Kultura, zdravotnictví a školství opravdu patří do gesce jednotlivých členských států Unie.
"Unie má výlučnou pravomoc, tedy právně závazné akty může přijímat pouze ona, v těchto oblastech:
Ve výlučné pravomoci Unie je rovněž uzavření mezinárodní smlouvy, pokud je její uzavření stanoveno legislativním aktem Unie nebo je nezbytné k tomu, aby Unie mohla vykonávat svou vnitřní pravomoc, nebo pokud její uzavření může ovlivnit společná pravidla či změnit jejich působnost.
Svěřují-li v určité oblasti Smlouvy Unii pravomoc sdílenou s členskými státy, mohou v této oblasti vytvářet a přijímat právně závazné akty Unie i členské státy. Mezi takové oblasti patří:
Unie má pravomoc vyvíjet činnost v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a vesmíru, zejména vymezovat a provádět programy, vyvíjet činnost a provádět společnou politiku v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, avšak výkon této pravomoci nesmí členským státům bránit ve výkonu jejich pravomoci.
Unie má pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států. Avšak hlavní pravomoci spadají do gesce jednotlivých států:
K příležitosti Dne Evropy proběhla ve Štrasburku diskuze stávajících europoslanců reprezentujících hlavní frakce v Evropském parlamentu – Zuzany Roithové (KDU-ČSL, Evropská lidová strana), Richarda Falbra (ČSSD, Strana evropský...