Podařilo se získat prostupnost v jednotlivých částech škol, tzn. když se necítí na to, aby studoval, může se vyučit. Pokud se cítí na to, aby byl lepší, tak z toho učňovského oboru může přestoupit na studia středoškolská. Neztrácí škola peníze, neztrácí normativ, jak tady bylo řečeno, a není to byrokraticky složité, jak to dosud bylo
Kraj se podle dohledaných dokumentů na prostupnost v rámci středního školství snaží. Nepodařilo se však dohledat, zda opravdu nemají přestupy žáků dopad na finanční situaci školy, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Zákon č. 561/2004 Sb., neboli školský zákon tuto "prostupnost" definuje pouze na meziškolní úrovni, a to v § 66 (4):
O přestupu žáka střední školy do jiné střední školy rozhoduje ředitel školy, do které se žák hlásí. V rámci rozhodování o přestupu žáka, zejména pokud má při přestupu dojít ke změně oboru vzdělání, může ředitel školy stanovit rozdílovou zkoušku a určit její obsah, rozsah, termín a kritéria jejího hodnocení.
V březnu 2016 představil kraj dlouhodobé záměry vzdělávání v Kraji Vysočina. Jedním z jeho bodů je i opatření, která mají podpořit prostupnost a provázanost učebních a studijních oborů, a to v rámci jedné školy. V plánu je i podpora programů majících společný základ pro příbuzné obory v prvním ročníku. V dalších se pak studenti budou specializovat.
"...opuštění učebních oborů po druhém ročníku s relativně uceleným a certifikovaným vzděláním a přestup mezi učebním a studijním oborem s minimálními formálními obtížemi pro žáka včetně využívání nového typu nástavbového studia" (bod číslo 3, Úkol A.4)
První část Běhounkova výroku se tedy jeví jako pravdivá, jelikož je možné jak přestupovat mezi středními školami, tak i napříč obory v rámci jedné střední školy.
Oficiální stránky kraje však neposkytují dostatek materiálu k analýze, zda-li střední školy v kraji přijdou o peníze, když student změní školu. Dostupné informace o rozpočtu regionálního školství jsou z roku 2012, případně 2014.
Pokud jde o ekonomickou zátěž pro školy, ze kterých mohou odcházet žáci na jiné obory, může jít kvůli současnému nastavení financování škol o problém. Reforma regionálního školství, která se řadí mezi priority ministerstva pro období 2016/2017, se vůči obavám z finanční zátěže škol vyjadřuje takto:
"I fakticky nevýznamné změny (z pohledu organizace vzdělávání) v počtech žáků školy mohou mít pro školu zcela zásadní důsledky v oblasti odměňování jejích zaměstnanců." (bod 5)
Reforma proto říká, že řešením státu je transfer finančních prostředků do jednotlivých krajů a škol, současně se změnou některých stanov a předpokladů pro výkon pedagogické činnosti. Nově navrhovaný systém vyměřování platů učitelů ve škole bude určen počtem odučených hodin podle nařízení vlády, které bude stanovovat maximální počty odučených hodin pro jednotlivé obory vzdělání podle počtu žáků ve třídě.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zároveň uvádí příklad:
"Například porovnáme-li dvě stejné školy (stejný počet tříd, stejné obory vzdělání, stejný počet odučených hodin, stejné zařazení učitelů do platových tříd a platových stupňů) s různou naplněností tříd (průměrná naplněnost tříd první bude 25 žáků a druhé 28 žáků), získá druhá škola ve srovnání s první školou více finančních prostředků na nenárokové složky platu učitelů, neboť bude mít větší koeficient naplněnosti tříd."
Z výše zmíněného ovšem není jasné, jestli škola při přestupu studenta na jinou školu o nabyté prostředky přijde a kvůli nedostatku informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Kraj Vysočina. Krásný region s řadou problémů na pomezí Čech a Moravy. Tak jej v kostce popsala devítka lídrů politických stran, která se uchází o zvolení do krajského zastupitelstva a post hejtmana. V předvolebním klání České ...