Demagog.cz

Jakub Michálek
Jakub Michálek
Že nějaká instituce součástí moci výkonné, tak to ještě neznamená, že musí být podřízena vládě, že vláda jmenuje a odvolává součástí moci výkonné jsou i nezávislé úřady. Máme tady například Úřad pro ochranu osobních údajů. Máme tady Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který tedy funguje, tak jak funguje, bohužel. Nicméně součástí moci výkonné jsou i instituce, u kterých je nějaký, řekněme, složitější vztah. Není to tak, že bych vláda mohla odvolat šéfa těchto úřadů, ale je tam potřeba nějaká součinnost více institucích, Otázky Václava Moravce, 22. září 2019

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Součástí moci výkonné jsou kromě prezidenta a vlády i další ústřední orgány státní správy. Jejich závislost na vládě se liší. Mezi nezávislé úřady patří ÚOOÚ, jehož předsedu jmenuje a odvolává prezident na návrh Senátu. Dále Antimonopolní úřad, Národní bezpečnostní úřad a další.

Ústava České republiky řadí svým členěním pod moc výkonnou prezidenta a vládu. Vládu vymezuje článek 67 odst. 1: „(1) Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci.“ Dále pod moc výkonnou podle čl. 79 spadají ministerstva a jiné správní úřady, jejichž zřízení a působnost se stanovuje zákonem. Ústava také jako součást exekutivy zmiňuje článkem 80 státní zastupitelství.

Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) je vymezen v zákoně č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, a jeho působnost vychází (.pdf, str. 65–70) také z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (GDPR).

Paragraf 51 odst. 1 Zákona o zpracování osobních údajů definuje nezávislost ÚOOÚ:

Do činnosti Úřadu lze zasahovat jen na základě zákona. Při výkonu své působnosti v oblasti ochrany osobních údajů Úřad postupuje nezávisle a řídí se pouze právními předpisy a přímo použitelnými předpisy Evropské unie.

V § 52 odst. 1 se uvádí: „Úřad řídí předseda Úřadu, kterého jmenuje a odvolává prezident republiky na návrh Senátu.“ Podle § 53 ÚOOÚ také 2 místopředsedy, které na návrh předsedy Úřadu volí a odvolává Senát.

Činnost ÚOOÚ je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu (§ 51 odst. 2) a předseda předkládá Parlamentu a vládě do 3 měsíců od skončení rozpočtového roku výroční zprávu (§ 57).

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS, Antimonopolní úřad) vymezuje zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Tento úřad má být nezávislý a nestranný.

Podle § 1 platí:

(3) V čele Úřadu je předseda, kterého jmenuje a odvolává na návrh vlády prezident republiky. Nikdo nemůže být jmenován do funkce předsedy Úřadu více než dvakrát. Předseda Úřadu se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.

(10) Předsedu zastupují 3 místopředsedové, které jmenuje a odvolává předseda, přičemž určí pořadí jejich zastupování. Místopředsedové dále plní úkoly podle rozhodnutí předsedy.

Kromě dvou výše zmíněných úřadů existují ještě další orgány státní správy. Zákon č. 2/1969 Sb., kompetenční zákon, v § 1 zřizuje ministerstva jako ústřední orgány státní správy. V § 2 zřizuje další ústřední orgány státní správy. Jedná se o tyto úřady:

  • Český statistický úřad
  • Český úřad zeměměřický a katastrální
  • Český báňský úřad
  • Úřad průmyslového vlastnictví
  • Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
  • Správa státních hmotných rezerv
  • Státní úřad pro jadernou bezpečnost
  • Národní bezpečnostní úřad
  • Energetický regulační úřad
  • Úřad vlády České republiky
  • Český telekomunikační úřad
  • Úřad pro ochranu osobních údajů
  • Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
  • Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
  • Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře
  • Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
  • Národní sportovní agentura

Jde o úřady, které nespadají pod jednotlivá ministerstva, ale přímo pod vládu jakožto pod vrcholný orgán výkonné moci. Míra jejich nezávislosti se liší.

Podobné postavení jako Antimonopolní úřad má například Český statistický úřad, jehož působnost vymezuje zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.

Podle § 3 tohoto zákona platí:

(2) V čele Českého statistického úřadu stojí předseda, kterého na návrh vlády jmenuje a odvolává prezident republiky.

(3) Předsedu Českého statistického úřadu zastupuje místopředseda Českého statistického úřadu, kterého jmenuje a odvolává předseda Českého statistického úřadu. Jmenuje-li předseda Českého statistického úřadu více místopředsedů, určí pořadí jejich zastupování.

Nestrannost a nezávislost státní statistické služby pak zaručuje § 5 zmiňovaného zákona.

Působnost Národního bezpečnostního úřadu upravuje zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Podle § 136 odst. 2 tohoto zákona stojí v čele úřadu „ředitel, kterého jmenuje po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti vláda, která ho též odvolává.

Zákon § 145 k tomuto úřadu uvádí:

(1) Kontrolu činnosti Úřadu vykonává Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje zvláštní kontrolní orgán (dále jen "kontrolní orgán").

(2) Kontrolní orgán se skládá nejméně ze 7 členů. Poslanecká sněmovna stanoví počet členů tak, aby byl zastoupen každý poslanecký klub ustavený podle příslušnosti k politické straně nebo politickému hnutí, za něž poslanci kandidovali ve volbách; počet členů je vždy lichý. Členem kontrolního orgánu může být pouze poslanec Poslanecké sněmovny.

Dalším nezávislým ústředním orgánem státní správy je Energetický regulační úřad, jehož působnost vymezuje zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon.

Paragraf 17b tohoto zákona uvádí:

„(1) V čele Energetického regulačního úřadu je Rada Energetického regulačního úřadu (dále jen „Rada“), která má pět členů. Jeden z členů Rady je předsedou Rady. Předseda řídí činnost Rady, v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen Rady.“

„(2) Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let. Každý rok je jmenován jeden člen Rady. Do funkce předsedy Rady je člen Rady jmenován na dobu zbývající do konce jeho členství v Radě, nejvýše však na dobu 3 let.“

Paragraf 17 odst. 3 vymezuje nezávislost tohoto úřadu:

Při výkonu působnosti postupuje Energetický regulační úřad nezávisle a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy. Energetický regulační úřad nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu České republiky, vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo fyzické nebo právnické osoby. Energetický regulační úřad postupuje tak, aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí.

V případě dalších ústředních orgánů státní správy je většinou závislost na vládě větší. Předsedy těchto úřadů totiž jmenuje a odvolává přímo vláda. Mezi takové úřady patří například Český úřad zeměměřický a katastrální, Český báňský úřad a další.

Součástí moci výkonné jsou tedy vedle prezidenta a vlády i další ústřední orgány státní správy. Jedná se o úřady, které nespadají pod jednotlivá ministerstva, ale přímo pod vládu. Míra jejich závislosti na vládě je různá.

Úřad pro ochranu osobních údajů je nezávislým úřadem, jehož předsedu jmenuje a odvolává prezident na návrh Senátu. V případě Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který je taktéž nezávislý, jmenuje a odvolává předsedu prezident na návrh vlády. Dalšími na vládě (alespoň částečně) nezávislými úřady jsou například Národní bezpečnostní úřad nebo Energetický regulační úřad. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.