Ivan Fencl
Bez oxidu uhličitého by neprobíhala fotosyntéza a bez ní by nevznikal kyslík.
Brněnský zastupitel za SPD se vyzná nejen v dopravě, ale jeho velkou zálibou je zřejmě také oxid uhličitý.
Tento výrok pronesl brněnský zastupitel za SPD Ivan Fencl, když komentoval svůj hlas proti akčnímu plánu udržitelné energetiky a klimatu. Uvedl, že je zbytečné podléhat klimatické hysterii. Cílem SPD je nalezení rovnováhy mezi přebytkem a nedostatkem oxidu uhličitého.
Proces fotosyntézy přesně popisuje tento vzorec: 6 CO2 + 12 H2O → C6H12O6 + 6 O2 + 6 H2O, díky němuž je zcela jasné, že je zapotřebí oxidu uhličitého k probíhání fotosyntézy. Z vzorce můžeme také vyčíst, že z fotosyntézy vzniká v zelených rostlinách kyslík, jde však pouze o vedlejší efekt. Mezi největší producenty kyslíku, respektive absorbenty CO2, řadíme tropické deštné lesy či mořské řasy. Jelikož se ani jeden z těchto ekosystémů v Brně nevyskytuje, z hlasování Ivana Fencla lze usuzovat, že zmiňovaná rovnováha mezi přebytkem a nedostatkem oxidu uhličitého již byla v Brně dle SPD dosažena.
Pro úplnost dodejme, že město Brno má bohaté zkušenosti s regulací ekosystémů, které absorbují příliš mnoho CO2 ze vzduchu, a tím ohrožují rovnováhu, kterou popisuje Ivan Fencl. V roce 2012 byl proveden pokus o žďáření lesa v Kohoutovicích, nakonec však došlo pouze ke vznícení pařezu. Na brněnské přehradě zase opakovaně dochází k hubení kyslíkotvorných sinic.
Díky analýze meteorologických dat v Brně od roku 1961 se zjistilo, že za posledních 58 let došlo v městě k velmi významným klimatickým změnám. Průměrná teplota vzrostla o 2,4 °C, snižuje se počet dní se sněhovou pokrývkou, narůstá průměrná doba slunečního svitu v průběhu dne a dny s teplotou nižší jak -15 °C se prakticky nevyskytují. Zůstává tedy na každém, jak si tato data přebere, když někomu vyhovují, tak nemá potřeby se o klima obávat.
Zdroj: DATA.BRNO