Demagog.cz

Ondřej Benešík
Ondřej Benešík
Hamás ostřeluje Izrael s cílem zabíjet civilní obyvatelstvo. Dělá to tak, že ty rakety ostřeluje často z mešit, ze škol a z nemocnic a používá civilní obyvatelstvo jako živý štít. Události, komentáře, 20. května 2021

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Hamás v minulosti skutečně odpaloval rakety z blízkosti škol či nemocnic. I v průběhu nynějšího konfliktu podle izraelské armády, ale také například zástupce OSN, dochází k odpalování raket z míst hustě obydlených civilisty.

Dle informací izraelské armády palestinský Hamás během současného izraelsko-palestinského konfliktu ukrývá rakety v civilních budovách. Ačkoliv se Hamás takových aktivit v minulosti skutečně dopouštěl, civilní cíle byly zasaženy na obou stranách konfliktu. Izraelské ozbrojené síly na svém Twitteru zveřejnily video, ve kterém izraelský pilot odkryl raketomet Hamásu právě v obydlené oblasti. Pilot navíc dostává povolení k útoku až v momentě, kdy se civilisté evakuují.

Rada bezpečnosti OSN napjatou situaci mezi Izraelem a Palestinou projednávala 16. května 2021. Tor Wennesland, koordinátor blízkovýchodního mírového procesu OSN, při té příležitosti mluvil o odpalování raket Hamásem a dalšími ozbrojenými skupinami z míst hustě obydlených civilisty.

Izraelský nálet 15. května 2021 zasáhl sídlo americké tiskové agentury Associated Press a katarské televizní stanice Al-Džazíra. Dle Izraele byla tato budova také sídlem vojenského zpravodajství organizace Hamás. Agentura AP naopak tvrdí, že neměla žádné indicie o tom, že by v budově působil Hamás.

Hamás i v minulosti skutečně odpaloval rakety například ze škol nebo nemocnic. V roce 2014 informoval Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě o tom, že Hamás skladoval rakety ve škole provozované právě touto agenturou OSN.

Izraelská bezpečnostní služba Šin bet roku 2014 uvedla, že zadržení bojovníci organizace Hamás při výslechu potvrdili, že využívali mešit pro vojenské aktivity a budovali tunely v blízkosti mateřských školek. 

Na užívání civilního obyvatelstva jako živého štítu v minulosti upozornil také izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Jeden z představitelů Hamásu v Gaze Ghazi Hamad uvedl, že se jednalo pouze o omyl: „Izraelci opakovali, že rakety byly odpalovány ze škol či nemocnic. Ve skutečnosti byly odpalovány ze vzdálenosti 200–300 metrů od nich. Nicméně, udělali jsme nějaké chyby (…).“

Ve své zprávě o útocích z léta 2014 mezinárodní organizace Amnesty International uvádí (.pdf, str. 46), že „nebyla schopna ověřit, že rakety a dělostřelecké granáty byly odpalovány z konkrétních míst uváděných izraelskými autoritami. Stejně tak nemůže organizace ověřit přesné vzdálenosti mezi údajnými místy odpalu a civilních objektů, jako jsou školy, nemocnice či domovy (…). Nicméně dostupné důkazy poukazují na to, že palestinské ozbrojené skupiny odpalovaly v průběhu konfliktu v červenci a srpnu 2014 rakety a dělostřelecké granáty z rezidenčních oblastí a že alespoň v některých případech byly střely odpáleny z blízkosti civilních budov" (překlad Demagog.cz).

Na nárůst civilních obětí na izraelské i palestinské straně konfliktu upozornila například také agentura Reuters nebo deník New York Times, který ve svém článku zdůraznil, že mezinárodní právo porušují obě strany.

Hamás pro ostřelování Izraele používá větší množství typů raket. Mezi nejčastější patří rakety Kasám, které dokážou Palestinci vyrábět podomácku ve svých dílnách. Nevýhodou těchto raket je podle Františka Krejčíře z Univerzity obrany v Brně to, že jsou značně nespolehlivé, nelze přesně určit jejich trajektorii a ani zaměřit cíl. Při střelbě na vzdálenost 20 kilometrů tak podle Františka Krejčíře raketa může (za předpokladu, že funguje správně) dopadnout kdekoli ve vzdálenosti 1 km v okolí plánovaného cíle. Při takovéto míře nepřesnosti je legitimní se domnívat, že cílem ostřelování Hamásu nejsou konkrétní vojenské cíle, ale prosté zabíjení civilního obyvatelstva.

Ostatně o tom, že cílem raketových útoků z pásma Gazy je právě civilní obyvatelstvo, se v minulosti zmiňovaly například lidskoprávní organizace Human Rights Watch a B'Tselem nebo bývalý koordinátor blízkovýchodního mírového procesu OSN Robert Serry.