Vladimíra Vítová pravděpodobně čerpá z informací, které vychází z analýzy statistického úřadu Evropské unie, Eurostatu. Ten vydal 22. července 2021 analýzu (.pdf) stavu státních dluhů zemí EU a jejich porovnání k HDP.

Eurostat porovnává ukazatel zadlužení ku HDP evropských zemí a jeho vývoj. Srovnává tedy to, jak velký dluh mají evropské státy v poměru k výkonnosti, představované ukazatelem HDP. Pokud se podíváme na celkový stav tohoto ukazatele (.pdf, str. 4) na konci prvního kvartálu roku 2021, jsou nejvíce zadluženými státy Řecko (209,3 %), Itálie (160,0 %) a Portugalsko (137,2 %). Česká republika je se svými 44,1 % pátou nejméně zadluženou zemí v EU.

Vladimíra Vítová však zmiňuje tempo růstu zadluženosti. Eurostat porovnává i toto kritérium, a to jako změnu ukazatele zadlužení proti HDP mezi posledním čtvrtletím roku 2020 a prvním čtvrtletím roku 2021. Při tomto srovnání má Česká republika druhé nejvyšší tempo růstu v EU. Nejvýraznější zadlužování za toto období zaznamenala (.pdf, str. 4) kyperská ekonomika (+6,5 p. b.), poté již zmíněné Česko (+6,3 p. b.) a na třetím místě se pak nachází Španělsko (+5,3 p. b.). Jedná se ovšem pouze o mezičtvrtletní nárůst, nikoliv meziroční, o kterém ve výroku hovoří Vladimíra Vítová.

Co se týče meziročního nárůstu zadluženosti, je třeba se podívat na změnu hodnot mezi prvním čtvrtletím roku 2020 a prvním čtvrtletím roku 2021. Na grafu lze vidět, že český státní dluh „enormní růst“ meziročně nezaznamenal. Česko je se svými 11,7 procentními body až na 14. místě mezi členskými státy EU. Největší tempo růstu státního dluhu vykázala kyperská ekonomika (+29,5 p. b.). Na druhém místě se pak nachází Řecko (+28,6 p. b.) a na třetím Španělsko (+26,2 p. b.).

Pokud bychom se podívali na mezičtvrtletní nárůst zadluženosti, Vladimíra Vítová správně uvádí hodnotu tempa růstu ukazatele dluhu ku HDP u Kypru a s minimální odchylkou také u České republiky. Předsedkyně Aliance národních sil však mluví o meziročním nárůstu. Tempo růstu českého státního dluhu v meziročním srovnání činí 11,7 procentního bodu a je ve srovnání se zeměmi EU spíše nižší. Proto hodnotíme výrok jako nepravdivý. Poznamenejme také, že se Vladimíra Vítová dopustila terminologické nepřesnosti, jelikož se u výše uvedených hodnot jedná o procentní body, nikoli o procenta.

Nicméně zdůrazněme, že relativně vyšší mezičtvrtletní tempo zadlužování oproti meziročnímu nárůstu hodnoty dluhu ku HDP poukazuje na zrychlující se zadlužování Česka. Na to v rámci svého stanoviska (.pdf) k návrhu Státního závěrečného účtu za rok 2020 poukázal také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). NKÚ ve stanovisku uvádí (.pdf, str. 21): „Předpoklad rychlejšího tempa zadlužování než u ČR v letech 2021 a 2022 je pouze u Malty. Mnohem pomalejší tempo zadlužování v tomto období se očekává i u ostatních zemí V4.“ Dále na stejné straně doplňuje: „(…) přesto ČR i v roce 2020 patřila k nejméně zadluženým zemím EU. Na druhou stranu na roky 2021 a 2022 je v ČR očekáváno druhé nejrychlejší tempo zadlužování v EU v důsledku prohlubování strukturálního deficitu (mj. zrušení superhrubé mzdy, růst platů, sociálních dávek).“