Tento výrok byl ověřen jako

Vzhledem k tomu, že různé země přistupovaly k protiepidemickým opatřením odlišně, pro mezinárodní srovnání jsme použili data Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), které má jednotnou metodiku (.pdf), a data jsou tedy porovnatelná.

Pojem lockdown nemá žádnou obecnou definici, budeme s ním tedy pracovat jako s určitým plošným omezením pohybu, setkávání osob apod. Z dat ECDC (.csv) jsme tak vybrali ty ukazatele, které nejvíce odpovídají obvyklému významu slova lockdown (.pdf): omezení pohybu (Stay-at-Home Order), který ECDC přímo označuje jako lockdown (str. 1), částečné omezení pohybu (str. 2), omezení soukromého setkávání (Restrictions on private gatherings, str. 1) a uzávěru většiny obchodů a služeb (Closure of public spaces of any kind, str. 2). Regionální lockdowny (zavedené jen na části daného státu) nesrovnáváme, protože ty nebyly v Česku až na výjimky zaváděny.

Následující graf pak zobrazuje počty dní, po které byly jednotlivé typy lockdownů uplatňovány v zemích Evropy, které ECDC monitoruje. Nejdéle byl pohyb omezen v Irsku, kde se jednalo o 195 dní, v České republice to bylo 53 dní. Částečně omezený pohyb byl nejdéle v Lucembursku (248 dní), Česko je v tomto ukazateli až desáté. Data o částečném omezení pohybu jsou nicméně nekompletní, a je tak možné, že i některé další státy měly pohyb částečně omezený déle. Soukromé setkávání lidí bylo nejdéle zakázáno v Portugalsku (422 dní), v Česku se jednalo o 254 dní. Obchody, restaurace a další služby byly nejdéle uzavřeny v Dánsku, a to 138 dní, v Česku byla tato doba téměř poloviční. K omezení setkávání pak uveďme, že u některých opatření má ECDC chybějící údaj ukončení těchto opatření. To může znamenat, že tato opatření stále platí, nebo že není známé datum ukončení. Taková opatření jsme proto do grafu nezanesli. Je však důležité uvést, že tento problém se netýká českých opatření, a hodnocení výroku to tedy nijak neovlivní. Doba českého lockdownu je totiž pevně dána a u lockdownů ostatních zemí by při zanesení těchto dat mohlo dojít maximálně k jejich prodloužení.

Pro zjištění nejdelšího lockdownu pak délku jednotlivých lockdownových opatření nestačí pouze sečíst, neboť jejich účinnost se velmi často překrývala. Délku celkového lockdownu v jednotlivých státech tedy zjistíme tak, že vezmeme datum začátku platnosti prvního vydaného opaření a datum konce platnosti opatření, které zůstalo v platnosti jako poslední. Ani při tomto postupu však není Česko rekordmanem. Zimní lockdown zde trval 217 dní, pokud připočteme i lockdown jarní, je to 278 dní. Nejhůře je na tom Portugalsko, kde opatření trvala nepřetržitě od 3. května 2020 do 28. června 2021, tedy 422 dní. Hůře než Česko je na tom i Belgie s 331 dny zimního lockownu a 441 dny lockdownu celkem, dále i Dánsko (253/342 dní), Francie (236/328 dní), Kypr (230/300 dní) či například Itálie (229/285 dní).

Výrok Karla Krejzy tedy hodnotíme jako nepravdivý, protože ať si ke slovu lockdown přiřadíme různé ukazatele protiepidemických opatření, v žádném z nich ani v jejich souhrnu není Česká republika na prvním místě v Evropě.