Tento výrok byl ověřen jako

Poslanec Kolář popisuje, jak se podle něj prezident Zeman postaví k napjaté situaci mezi Ruskem a Ukrajinou, respektive jak zareaguje na rozhodnutí české vlády podpořit Ukrajinu dodávkou munice a případnými sankcemi. Kolář uvádí, že si nemyslí, že by prezident postup vlády podporoval a zdůvodňuje to právě dlouhodobým postojem Miloše Zemana k rusko-ukrajinskému konfliktu, respektive snaze o jeho urovnání.

Miloš Zeman se v průběhu posledních několika let k situaci na Ukrajině opakovaně vyjadřoval. Současnou eskalaci vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem či snahy o jejich urovnání nicméně v poslední době prezident příliš nekomentuje. V rozhovoru CNN Prima News, který proběhl až po námi ověřované debatě, dodal, že nesdílí obavy z případné ruské agrese vůči Ukrajině a že se nyní jedná pouze o válku slov. Na tato slova zareagoval také ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, podle kterého se Miloš Zeman neúspěšně snaží „poškodit ukrajinsko-české vztahy“.

V rozhovoru pro CNN Prima News Zeman také reagoval na otázku, jak se staví k rozhodnutí české vlády podpořit Ukrajinu dodávkou munice a případnými protiruskými sankcemi. Zeman uvedl (video, čas 39:46), že dodávka několika tisíc dělostřeleckých granátů je v celkovém objemu "zanedbatelné procento" a k případným sankcím se nijak nevyjádřil.

V roce 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, se prezident Zeman k tématu ukrajinsko-ruského sporu vyjadřoval častěji. V březnu například uvedl: „Rusko chladnokrevně využilo slabosti Ukrajiny, slabosti ukrajinské vlády (…). A našim úkolem je posílit Ukrajinu. Proto vítám brzký podpis asociační dohody Ukrajiny s EU, protože toto je jediný způsob, jak Ukrajina může být rovnoprávným partnerem Ruska.“ Zároveň však zmínil, že Krym je specifickou oblastí, která nebyla do roku 1954 součástí Ukrajiny. 

Později téhož roku, přesněji na podzim 2014, pak také řekl: „Pokud jde o Ukrajinu, zastávám neměnný názor, že by mělo dojít k její neutralitě a k její takzvané finlandizaci.“ Termín finlandizace přitom obecně označuje vliv velmoci na zahraniční politiku sousedního malého státu, jak tomu bylo v případě Finska a Sovětského svazu po roce 1948.

Uveďme, že urovnat situaci na východě Ukrajiny měly minské dohody z roku 2014 a 2015 (.pdf, str. 2–4). Vést měly především k ukončení bojů v Doněcké a Luhanské oblasti, tedy v místě střetů ukrajinské armády a proruských separatistů podporovaných ruskými silami. Prezident Zeman tehdy uvedl, že uzavření druhé minské dohody vítá. 

Později však několikrát zopakoval, že by chtěl zrušit protiruské sankce. Ty přitom zavedla EU ve snaze přinutit Rusko, aby přestalo vyzbrojovat proruské separatisty na východě Ukrajiny a posílat do této oblasti ruské ozbrojence a vojáky. Právě tyto sankce jsou přitom navázány na plnění minských dohod ze strany Ruska. Prezident svůj nesouhlasný postoj k sankcím vyjádřil také například v květnu 2015 při setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem či v srpnu 2016 při zahájení mezinárodního agrosalonu Země živitelka.

Některé výroky prezidenta Zemana o ukrajinsko-ruské krizi jsou v mezinárodním kontextu často velmi kontroverzní. Jako nejviditelnější příklad můžeme zmínit jeho projev na schůzi Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku v říjnu 2017. Tehdy označil anexi Krymu za fait accompli, tedy za hotovou věc. Navíc také prezident navrhl, že by Rusko mohlo Ukrajině za Krym vyplatit kompenzace, ať už peněžní, nebo například v dodávkách ropy či plynu. To však odmítly obě strany: jak Rusko, tak Ukrajina.

Vyjádření, že Krym patří Rusku, následně Miloš Zeman zopakoval i na dalším setkání s ruským prezidentem v listopadu 2017. Zde opět potvrdil svůj postoj, že by se protiruské sankce měly zrušit. Princip těchto sankcí pak odsoudil Miloš Zeman například i v roce 2018, kdy se nicméně vyjadřoval spíše k fungování sankcí obecně. „Sankce jsou vždy zbytečné. Ničemu nepomáhají, naopak poškozují obě strany, ne jen jednu. Z ekonomického i z politického hlediska."

Prezident Zeman se tedy opakovaně vyjadřoval negativně k protiruským sankcím, které měly vytvářet tlak na Rusko, aby přestalo podporovat proruské separatisty na východě Ukrajiny. Zeman však zároveň podporoval diplomatické řešení včetně plnění minských dohod. Jeho postoj k urovnání konfliktu tedy není tak jednoznačný, jak naznačuje Ondřej Kolář. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.