Europoslanec Alexandr Vondra tímto erudovaným výrokem přispěl do debaty o snižování emisí v automobilové dopravě, kdy Mikulášovi Peksovi (Piráti) vyčetl, že se v Europarlamentu v jedné frakci paktují s komunisty. Nutno dodat, že pirátští europoslanci jsou členy jiné skupiny než jediná zástupkyně KSČM, Kateřina Konečná.

Komunisté jsou v Česku bezpochyby rudí – vzpomeňme např. na Martu Semelovou a její neochvějnou podporu Klementa Gottwalda nebo tvrzení, že invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 byla „internacionální pomoc“. Někdejší místopředseda strany Josef Skála pak popíral, že viníkem katyňského masakru byl Sovětský svaz.

I přes vzdálenost rudé a zelené barvy (viz obrázek níže) se ale komunistům cestou do Bruselu daří mírně zelenat. Přeci jen je Konečná členkou frakce Konfederace Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice. Vypadá to tak, že jméno skupiny hovoří za vše. Barevná transformace ale zjevně není dokonalá, jelikož prim v zelené barvě nedrží nikdo jiný než Skupina zelených.

Sami si netroufáme definitivně určit, jakého přesného odstínu zelené komunisté v Evropském parlamentu dosahují. Pro radu jsme se tedy vydali za mlhu hustou tak, že by se dala krájet (a dost možná ještě dál), k rybníčku Brčálník. Tam nám Rákosníček, odborník a nezpochybnitelná kapacita v oboru, potvrdil, že se komunisté o barevnou transformaci sice pokouší, jejich snahy ale nepadají na úrodnou půdu a odstínu brčálově zelené zdaleka nedosahují.

Zároveň nás tento expert upozornil na to, že brčál (jinak také zvaný barvínek) může mít i barvu fialovou. My mu touto cestou za jeho cennou pomoc ještě jednou moc děkujeme a do nového roku mu přejeme vše dobré.