Politici, kteří byli vůči Miloši Zemanovi v opozici, když viděli, že on je nastaven nějakým stylem směrem k Číně, tak začali v reakci na to vyvolávat třeba Tchaj-wan. Pamatujeme si, že to začal s tím Zdeněk Hřib. Tehdy se čínská strana ohradila.

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) v kontextu výroku reaguje na slova Víta Rakušana (STAN) o ekonomických vztazích s Čínou. Macinka uvedl, že po znovuzvolení Miloše Zemana do prezidentského úřadu začali politici, kteří nesouhlasili s vřelým postojem tehdejší hlavy státu k Číně, ve veřejném prostoru vychvalovat Tchaj-wan. Jedním z nich byl podle něj Zdeněk Hřib (Piráti), vůči jehož krokům se čínská strana dle Macinky ohradila.

Postoje k Číně a Tchaj-wanu během Zemanova prezidenství

Miloš Zeman během svého desetiletého působení v prezidentské funkci, kterou zastával od března 2013, prosazoval užší ekonomickou spolupráci s Čínou. V letech 2014 a 2015 zemi dvakrát navštívil a podporoval přitom příchod čínských investorů do České republiky. Čínu navštívil opakovaně i v dalších letech. V roce 2016 Zeman spolu se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem podepsal smlouvu o strategické spolupráci obou států a sliboval, že do Česka budou proudit čínské investice v hodnotě několika desítek miliard korun.

Zdeněk Hřib se do sporů s čínskou stranou dostal už na začátku roku 2019, tedy krátce poté, co byl zvolen pražským primátorem. Nejprve v lednu 2019 oznámil, že bude vyjednávat s Pekingem o odstranění pasáže obsahující souhlas s politikou jedné Číny z partnerské smlouvy mezi hlavními městy. V březnu 2019 Hřib podnikl cestu na Tchaj-wan, během které uvedl, že na začátku roku 2019 odmítl žádost čínského velvyslance, aby tchajwanský diplomat odešel z novoročního setkání s diplomaty. Praha pak v září 2019 oznámila, že vypoví partnerskou smlouvu s Pekingem, protože v ní nechce ponechat zmíněnou klauzuli o uznání politiky jedné Číny. Na začátku roku 2020 Zdeněk Hřib podepsal partnerskou smlouvu o spolupráci Prahy s Tchaj-pejí, hlavním městem Tchaj-wanu (.pdf).

Čínské velvyslanectví a tamní ministerstvo zahraničí už v červenci 2019 kritizovaly pražský magistrát za to, že narušuje čínské zájmy týkající se Tchaj-wanu a Tibetu a poškozuje česko-čínské vztahy. V říjnu 2019 pak Peking ve svém oficiálním prohlášení uvedl, že Praha podnikla nevhodné kroky ohledně Tchaj-wanu a Tibetu, a vypověděl sesterské partnerství s hlavním městem. V souvislosti s uzavřením partnerské smlouvy mezi Prahou a Tchaj-pejí zrušila čínská metropole Šanghaj oficiální styky s českým hlavním městem. Jako jeden z důvodů šanghajská vláda uvedla to, že se Praha vměšuje do vnitřních záležitostí Číny.

Hřibovy kroky a následná negativní reakce Číny nebyly jediným případem, kdy čínská strana kritizovala záměry českých politiků. Ke konci roku 2019 plánoval tehdejší předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS) cestu na Tchaj-wan, kam se chystal odletět na začátku roku 2020. Tuto zamýšlenou cestu kritizovali Andrej Babiš, tehdejší čínský velvyslanec Čang Ťien-min i Miloš Zeman, který řekl, že je cesta proti ekonomickým zájmům Česka. Ke Kuberově cestě ale nedošlo, když v lednu 2020 zemřel. Podle serveru Aktuálně.cz dostal před svou smrtí dopis od čínské ambasády, ve kterém komunistický režim uvedl, že české firmy za případnou cestu zaplatí a nebudou v Číně vítány (.pdf). Čína v reakci na Kuberovy a Hřibovy kroky také odložila Česko-čínské obchodní fórum, které bylo plánováno na konec roku 2019.

Jak jsme výrok ověřili?

Miloš Zeman jako prezident podepsal smlouvu o strategické spolupráci mezi ČR a Čínou. Zdeněk Hřib v roce 2019 nejprve vyzval Peking k jednání o odstranění pasáže se souhlasem s politikou jedné Číny z partnerské smlouvy a poté navštívil Tchaj-wan. Čína kritizovala Prahu za to, že nerespektuje čínské zájmy. Spor mezi městy vedl i k vypovězení vzájemného partnerství. Čínská strana se ohradila také proti plánované cestě někdejšího předsedy Senátu Jaroslava Kubery na Tchaj-wan. Výrok Petra Macinky proto hodnotíme jako pravdivý.