Přehled ověřených výroků

Ministryně práce skutečně veřejně oznámila záměr zavést zvýšení minimální mzdy o 500 Kč například v Otázkách Václava Moravce 6. dubna. Podporu tomuto závěru po jednání tripartity dala i vláda.

Dle údajů finanční správy, která eviduje výši daňových nedoplatků, dosáhly ke konci roku 2013 nedoplatky kumulativního počtu téměř 149 miliard Kč.

Co se týče zmíněných odpuštěných nedoplatků, podobné zavádějící tvrzení jsme již jednou analyzovali. Dle dat, na která se Andrej Babiš zřejmě odkazuje, v období 2006−2011 došlo dle vysvětlení Generálního ředitelství MF ČR k úhrnnému prominutí daní, cel, poplatků, odvodů a souvisejících příslušenství ve výši 40,544 mld. Kč, z toho prominuté daně činily pouze 10,8 mld. Kč.

Nemáme však k dispozici aktuální čísla. Oslovili jsme proto s žádostí o poskytnutí informací příslušné orgány a prozatím výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Je pravda, že projekt společné evropské armády je zatím nerealizovaným plánem v rámci evropské Společné bezpečnostní a obranné politiky. V rámci SBOP nyní fungují pouze evropské bojové skupiny, které však ještě nebyly nasazeny.

Členské země EU si tedy svou bezpečnost musí zajišťovat samy. Řada evropských států, včetně České republiky, je také členy aliance NATO, ve které funguje princip kolektivní obrany.

Koaliční smlouva (doc., str. 15) uzavřená mezi vládními stranami ČSSD, ANO a KDU-ČSL obsahuje i záměr přijmout zákon o prokazování původu majetku.

Strany vládní koalice se zatím ovšem nedokážou dohodnout na formě trestu. Až dosud legislativní plán počítal s myšlenkou sociální demokracie, podle níž by měla následovat sankce v podobě majetkové daně. Hnutí ANO a ministryně spravedlnosti Helena Válková ale preferují soudní cestu.

Návrh hnutí ANO však okamžitě vzbudil negativní reakce například u státních zástupců. Jejich šéf Pavel Zeman upozorňuje na to, že na tuto variantu nejsou připraveni. "Muselo by se velice pečlivě zvážit, co má státní zastupitelství dělat, jaké k tomu má mít nástroje, a hlavně státní zastupitelství posílit," konstatoval.

Nepodařilo se nám dohledat informace o odporu proti zmíněném zákonu na nižší úřednické úrovni. Z tohoto důvodu je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Situace s nemocničními poplatky byla poněkud složitější, než Miroslav Kalousek popisuje. Poplatek byl zrušen rozhodnutím Ústavního soudu v době, kdy se rozpouštěla Sněmovna. Ze sledu událostí však vyplývá, že současná vláda měla možnost dosáhnout znovuzavedení poplatků k 1. lednu 2014, ale neučinila tak.

V červenci 2013 vydal Ústavní soudnález, ve kterém označil zvýšení poplatků z 60 na 100 korun za den za neústavní, a ke konci roku 2013 je zrušil.

Kvůli rozpuštění Sněmovny a předčasným volbám pak úřednická vláda připravila zákon, který vracel výši poplatku na původních 60 korun. Do Sněmovny však mohl být předložen až po předčasných volbách a ustavení nové sněmovny v listopadu 2013.

V prosinci pak ČSSD definitivně odmítla znovuzavedení poplatků k 1. lednu 2014, když jménem klubu ČSSD, ANO 2011 a KSČM vetovala zrychlené projednání návrhu. Shodu všech tří koaličních stran na tom, že nebudou znovu zavádět poplatek v nemocnici, pak stvrdila až koaliční smlouva (strana 19).

Výrok je hodnocen na základě dostupných informací jako zavádějící, protože princip partnerství byl zaveden již dříve než v Ondřejem Liškou zmíněném roce 2006.

Kohezní politika EU (nebo také Regionální politika či Politika hospodářské a sociální soudružnosti) v roce 2006 prošla v pořadí čtvrtou reformou (.pdf; str. 1-2), vztahující se k letem 2007-2013. Princip partnerství však do ní nebyl vnesen jako nový princip, nýbrž byl pouze reformován. K jeho zavedení došlo již v roce 1988 v rámci reformy strukturálních fondů. Spolu s ním byly vytvořeny principy adicionality, programování a koncentrace jakožto čtyři základní principy regionální politiky.

V rámci zmíněné reformy principu partnerství (článek 11) také nebyla zavedena povinnost veřejné správy či samosprávy žádat občany o konzultaci, co se týče čerpání finančních prostředků z EU. Jednalo se o rozšíření definice principu partnerství, kdy za partnery pro spolupráci byly uznány také subjekty zastupující občanskou společnost a nevládní organizace. Tato reforma tak konzultace se zástupci občanů nevynucuje, nýbrž umožňuje jejich zapojení se do spolupráce.

Slovensku a Rumunsku se skutečně podařilo vyjednat na půdě Evropské rady v únoru 2013 výjimku z čerpání evropských fondů ve formě prodloužení čerpání ze dvou let na tři. Výjimku definitivně schválilo hlasování Výboru pro regionální rozvoj Evropského parlamentu. Žádné další země výjimku nevyjednaly a nedostaly, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle údajů Ministerstva financí se již mezi léty 2004 až 2012 příjmy z rozpočtu Evropské unie v kapitole Strukturální akce rovnaly celkově téměř 328 mld. Kč. Strukturální akce se dále rozpadá na subkapitoly Strukturální fondy a Fond soudržnosti. Mezi další kapitoly příjmů z rozpočtu EU patří Zemědělství, Vnitřní politiky, Předvstupní nástoje a Kompenzace. Celkově od vstupu do EU (do 31. prosince 2013) ČR obdržela 676,2 mld. Kč.

Výrok hodnotíme na základě údajů z Ministerstva financí ČR jako pravdivý. Na svých stránkách ministerstvo reflektuje čistou pozici České republiky vůči rozpočtu Evropské unie od roku 2004. Zde se uvádí:

"Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2013 zaplatila do rozpočtu EU 342,8 mld. Kč a získala 676,2 mld. Kč. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 333,4 mld. Kč."

Při použití jednoduchého výpočtu dělení získaných prostředků zaplacenými prostředky se dostaneme k údaji 1,973 Kč. Při mírném zaokrouhlení se tedy dostaneme skutečně k poměru 1:2 korun, který zmínil Bohuslav Sobotka.

Tématem se zabýval jak premiér, tak další poslanci z řad ODS i opoziční ČSSD. Celá kauza navíc vyústila v novelizaci občanského soudního řádu, Pospíšil tedy zavádí v tvrzení, že věc nikoho nezajímala.

Jiří Pospíšil hovoří o sporu rodičů o opatrovnictví dcery, v němž nejprve český soud přikázal poslat šestiletou dceru k jejímu otci do Portugalska (matka přitom tvrdila, že se jednalo o únos), nakonec pak portugalský soud přiřkl dceru zpět matce do Česka.

Jiří Pospíšil se v této době skutečně kauzou zabýval. Nepodařilo se nám sice dohledat, že by hovořil přímo o spojitosti tématu s Evropskou unií, nicméně vyjádřil se v podobném duchu, jak informovala ČTK a portál Novinky: "Jde o velmi složitou právní oblast, kde se střetáváme s mezinárodním prvkem, a ne každý soudce může být specialista na tuto oblast," uvedl ministr. Kontakt se soudem v zahraničí, který řeší stejný případ, bude zajišťovat styčný soudce." Změnu v této oblasti prosazoval i tehdejší ministr Nečas, změnu v rozhodování soudů prosazovaly např. i poslankyně Dundáčková a Čurdová.

K tomu, co Jiří Pospíšil v kauze "řešil", uvádí server E15, že bývalý ministr spravedlnosti zřídil pracovní skupinu, která měla problematiku mezinárodních únosů zhodnotit a navrhnout řešení. Členy byli dva soudci, právnička z Nadace Naše dítě a zástupce MPSV. Podle portálu Eprávo také v reakci na kauzu došlo z iniciativy Ministerstva spravedlnosti rovněž ke zřízení institutu styčného soudce pro haagskou Úmluvu o únosech dětí.

Pospíšil (resp. vláda) pak následně navrhl i novelu občanského soudního řádu, která.mj. řešila i zrychlení práce soudů v případech mezinárodních únosů dětí. Zákon byl pak Sněmovnou jednohlasně schválen (Jiří Pospíšil na hlasování přítomen nebyl) a následně vyhlášen jako zákon 218/2009 Sb. Není tedy pravdou, že by celá věc "nikoho moc nezajímala", výrok je proto zavádějící.