Václav Moravec
Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval naposledy velvyslance vloni v listopadu. Bylo jich 5. Mířili do Španělska, Irska nebo do Srbska a také do Moskvy.
Miloš Zeman jmenoval (podepsal pověřovací listinu) v listopadu loňského roku celkem 6 velvyslanců, mezi nimi byla Livie Klausová (Slovensko), Vladimír Remek (Rusko, Moskva), Kateřina Lukešová (Španělsko), Hana Mottlová (Irsko), Ivana Hlavsová (Srbsko) a Vítězslav Pivoňka (Ázerbájdžán). Livie Klausová byla jmenována 5. listopadu, zbytek velvyslanců potom 16. listopadu. Na základě těchto informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Tomio Okamura
Politici dovedli naši zemi z přebytkového rozpočtu v roce 1989 do deficitu a zadlužení až po uši.
Tomio Okamura tato slova pronesl v rozhovoru pro iDNES.cz 21. ledna 2014.
Výrok Tomia Okamury hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat závěrečnou zprávu plnění rozpočtu pro r. 1989.
Zákon o státním rozpočtu ze 13. prosince 1988 stanovuje celkové příjmy státního rozpočtu federace na rok 1989 částkou 223 640 800 000 Kčs. Celkové výdaje státního rozpočtu federace jsou stanoveny částkou 223 640 800 000 Kčs. Zákon o rozpočtu na rok 1989 tedy pracuje s vyrovnanými příjmy a výdaji.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 počítal se schodkem ve výši 100 miliard Kč.
Dle Ministerstva financí ČR byl však realný schodek v r. 2013 nakonec 81,3 miliard Kč.
Zákon o státním rozpočtu z 19. prosince 2013 stanovuje celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2014 částkou 1 099 307 508 965 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 211 307 508 965 Kč. Rozpočet na r. 2014 tedy počítá se schodkem 112 miliard Kč.
Miloš Zeman
Za druhý ze tří zákonů, které by měly z této dílny vyjít, pokládám zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Ve vládním programovém prohlášení se o něm mluví pouze v kapitole Ministerstva financí a bohužel k mé lítosti, pane ministerský předsedo, nebyl zmíněn v prioritách vlády.
V Programovém prohlášení vlády ČR v kapitole 3. Resortní priority, podkapitole 3.1 Ministerstvo financí stojí: “ Vláda podnikne nezbytné kroky v oblasti prokazování původu nabytého majetku a v této souvislosti přijme přiměřená opatření v daňových a trestně právních předpisech ”. Kapitola 2 programového prohlášení, tedy Priority vlády, o přijetí opatření v této věci mlčí.
Zdeněk Žák
Pokud někdo za státní peníze objednává spoustu prací, jako paní inženýrka Pošvářová, a není ochoten je vyúčtovat…
Zde musíme odkázat na předchozí hodnocení "kauzy zakázek" zadaných Miloslavou Pošvářovou. Tj. na jedné straně stojí prohlášení ŘSD Pavla Kočici. Na druhé straně interpretace Miloslavy Pošvářové. Výrok tedy označujeme jako neověřitelný.
Pro kontext však musíme dodat, že se pravděpodobný nový ministr dopravy Antonín Prachař (ANO) chystá odvolat generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Pavla Kočicu. "Zároveň plánuje vrátit na ŘSD nedávno odvolanou šéfku úseku kontroly kvality staveb Miloslavu Pošvářovou, jejíž odvolání v polovině ledna bylo podle Prachaře nešťastné a za hranou stávajícího zákoníku práce. Pošvářová také bude pokračovat v započatých soudních sporech, které ŘSD vede s konsorciem firem vedených stavební společností Eurovia CS."
Kauzy související s ŘSD (včetně té poslední) popisuje přehledně web České televize. O své kauze mluvila také Miloslava Pošvářová v pořadu Hyde park ČT24.
Andrej Babiš
A není pravda, není pravda, že by to mělo dopad na ten benzín, protože dneska marže benzínových čerpaček je dvě koruny na litr a stát má navíc výhodu, že sám vlastní síť čerpaček, takže tohle funguje v okolních těch zemích a nevidím důvod, proč by to nefungovalo u nás.
Jak uvádí například server Deník či vyjádření Václava Louly z Asociace petrolejářského průmyslu a obchodu pro portál Eurozprávy, marže provozovatelů čerpacích stanic se skutečně pohybuje okolo dvou korun. Jak ale upozorňuje Česká televize, marže stanic se navzájem liší v závislosti například na vnitrozemské poloze benzínových pump (Demagog upozorňuje, že uváděné informace pocházejí z roku 2012).
Stát také vlastní síť čerpacích stanic prostřednictvím společnosti Čepro. Co se týče poslední věty výroku, tu podrobněji rozebíráme v předchozím odůvodnění "Včera Mladá fronta napsala..."
Mimochodem v tom Švýcarsku mají nejvyšší sazbu DPH, tuším, dokonce ze zákona 7,8 %, v Japonsku je nejvyšší sazba DPH 5 %.
Daň z přidané hodnoty je ve Švýcarsku vybírána pouze na federální úrovni a její sazba je zakotvena v Ústavě země. Z jejího znění uvedeného na oficiálních stránkách švýcarských federálních orgánů (platí do 31.12. 2017) vyplývá, že základní sazba daně je 8 % (bod 3 pod čarou), snížená sazba daně je ve výši 2,5 % (bod 3 pod čarou; pro plnění základních potřeb, týká se například potravin, nealkoholických nápojů a léků) a 3,8% činí zvláštní daň (bod 2 pod čarou; pro turistické a ubytovací služby).
DHP v Japonsku je skutečně na výši 5 %. V současná vláda však deklaruje jeho navýšení. Více údajů lze nalézt na stránkách National Tax Agency.
I přes mírnou nepřesnost 0,2 % v případě výše DPH ve Švýcarském případě, označujeme výrok jako pravdivý.
Jiří Rusnok
Uvědomme si, že ta ekonomika, my jsme jedna z mála zemí, která 5 let je v tomto prostředí, ve střední Evropě bez jakéhokoliv růstu, s poklesem HDP, my 5 let vlastně stagnujeme, my máme dneska HDP v roce 2013 na úrovni roku 2008 nebo pod ním mírně.
Výrok předsedy vlády hodnotíme jako pravdivý, byť s výhradou. Je pravda, že česká ekonomika v posledních letech spíše stagnuje a dle posledních dat je na úrovni roku 2008. Rusnok také korektně popisuje stav ekonomik sousedních zemí. Není však zcela přesné, že by naše ekonomika nevykázala žádný růst od roku 2008. Nicméně jako podstatnou hodnotíme část výroku, kdy premiér srovnává data z roku 2008 s aktuální situací.
Podle makroekonomických údajů z Českého statistického úřadu (.xls) ze dne 31. 12 2013 je tedy opravdu HDP České republiky na začátku roku 2014 mírně pod úrovní HDP z roku 2008.
Ukazatel reálné ekonomikyrok2006200720082009201020112012HDPmld. Kč3352,63662,63848,43759,03790,93823,43845,9HDP%, meziročně7,05,73,1-4,52,51,8-1,0
Pro srovnání se sousedními státy můžeme použít data Eurostatu, konkrétně HDP v porovnání s průměrným HDP zemí Evropské unie (EU28 = 100)
200720082009201020112012EU 28100100100100100100Česká republika838183818181Slovensko687373747576Polsko555661636567Německo116116115120123123Rakousko124125126127129130
Výrok tedy na základě výše uvedených dat hodnotíme jako pravdivý.
A bohužel Slováci jsou velice aktivní a úspěšní a za rok a půl snížili tento problém (tzv. karuselové obchody – pozn. Demagog.cz) asi o 300 milion euro. A vytlačují tyhle podvodníky, to jsou organizovaní podvodníci, do Čech. Takže my máme tady velký problém a Slováci jdou ještě tak daleko, že na to používají mýto. Mají satelitní mýto, ne ty brány naše podivné, ano. A oni vlastně vidí, protože když chcete dělat ten podvod na DPH, tak ten kamion musí jako že fiktivně projít tu hranici.
Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože se nám nepodařilo dohledat ani statistiky ztrát státního rozpočtu v souvislosti s karuselovými obchody ani potvrzení bližšího vztahu mezi výběrem mýta a bojem proti karuselovým podvodům.
Karuselové obchody jsou jedním z největších problémů při výběru daní. Jde o nelegální daňový únik spojený s neodváděním DPH fiktivními firmami. Proti těmto podvodům může stát bojovat rychlejší a efektivnější kontrolou odvodů DPH nebo tzv. reverse charge mechanismem (pdf., s.8), kdy za odvod daně odpovídá konečný odběratel, který si ji může později uplatnit jako odpočitatelnou položku. Vzhledem k tomu, že jsou tyto podvody velmi obtížně odhalitelné, nelze z nich vzniklé ztráty rozpočtu vyčíslit.
Na Slovensku funguje od 1. 1. 2010 systém satelitního mýtného, který umožňuje zdanit nákladní automobily a autobusy nad 3,5 tuny. Bohužel se nám však nepodařil dohledat žádný důkaz o možné souvislosti mezi efektivním výběrem mýta a bojem proti karuselovým podvodům. Bez důkazu vztahu mezi mýtem a karuselovými podvody a bez odhadů ztrát státního rozpočtu musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.
Oldřich Vlasák
Je také škodou, že se v radě příliš často mění ministři a naši další zástupci, protože si tím sami omezujeme sociální kapitál. Každý určitě chápe, že lidé, kteří se spolu lépe znají, jsou schopni se spolu lépe domluvit, než když se vidí poprvé.
Na začiatok je nutné poznamenať, že nie o kadej záležitosti ktorá je schvaľovaná rozhoduje a rokuje automaticky a výhradne Rada ministrov. Pri mnohých položkáach je za jednanie zodpovedný COREPER, ktorý funguje na dvoch úrovniach podľa prejednávaných položiek. Ministri vyjednávajú zväčša o položkách, na ktorých nie je možné dosiahnuť širšiu zhodu na úrovni Coreperu.
Ministri v Rade sa menia pri výmenách vlád, či personálnych zmenách vo vláde. Je zložité toto generalizovať, keďže toto odráža vnútropolitickú situáciu v štáte, ktorá je v každej členskej krajine iná. vo väčšine krajín EU sa vlády striedajú v priemere každých 5-6 rokov. Pre porovnanie je toto a zároveň personálne zmeny vo zvolených vládach sledovať na internetových stránkach jednotlivých vlád. Napríklad: SR, ČR,Estónsko,Nemecko, Veľká Británia.
Vo väčšine prípadov však Rada jedná na úrovni COREPERU je teda poukázanie na sociálny kapitál problematické, keďže tento vstupuje "do hry" v pomerne malom množstve problémov. Na základe uvedeného hodnotíme výrok ako neoveriteľný, keďže je problematické presne vyčísliť rolu sociálneho kapitálu vo vyjednávaní.
Jiří Dienstbier
Já si například nemyslím, že bychom měli jít hlasovat v referendu o přijetí eura, protože to už je náš závazek. V případě, že budeme splňovat podmínky, tak euro převzít.
Na základě uvedených zdrojů je výrok hodnocen pravdivě.
Dle Aktu o podmínkách přistoupení (článek 4, .pdf) České republiky a dalších států, které vstupovaly v roce 2004 do EU, je pro ČR zavazující přijmout euro. Není však stanoveno datum, kdy ČR euro přijme. Nejdříve však musí splnit tzv. Maastrichtská kritéria.
