Petr Mach
A průzkumy ve Velké Británii ukazují, že většina Britů je pro vystoupení Británie z Evropské unie.
Výrok Petra Macha odpovídá údajům z britských i evropských médií. Na základě výzkumu veřejného mínění bylo zjištěno, že 56% Britů by hlasovalo pro vystoupení z EU, o této skutečnosti informoval 17.11.2012 TheGuardian.Obdobné informace uvádějí také servery Presseurope, Independent.co.uk a express.co.uk (z 5.6.2013).
Evžen Tošenovský
Na začátku února se ve Štrasburku odhlasoval rámec pro politiku EU v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť se 5. února konalo hlasování v Evropském parlamentu o energetice a klimatu.
Evropský parlament na základě hlasování (341 pro, 263 proti a 26 se zdrželo) vyzval, že státy EU do roku 2030 sníží emise CO2 o 40 %, budou mít podíl z obnovitelných zdrojů 30 % a zvýší energetickou účinnost o 40 %.
Návrh celého usnesení, jež bylo odhlasováno, a jeho body lze nalézt zde.
Zdeněk Žák
VM: Vy teď za jednu registrační značku platíte jako Ministerstvo dopravy 115 korun bez daně z přidané hodnoty. Kritici této ceny říkají, že by mohla být poloviční (...). ZŽ: Ti kritici ovšem neříkají, že ta cena, o které hovoříte, je cena těch základních značek, (...), takže jsou to ty nejlépe falšovatelné značky s minimem ochranných prvků. My víme, že už dnes ta cena je přibližně na tržní hodnotě v evropském prostoru. Je srovnatelná například s Německem.
Ministerstvo dopravy v současnosti nakupuje značky s minimálním zabezpečením za téměř dvojnásobnou cenu, než je tomu v "evropském prostoru". Navíc MD dojednalo "slevu" oproti původním značkám s vyšším zabezpečením ve výši pouhé jedné koruny.
Podle serveru Česká pozice či Týden nakupuje v současnosti (informace k září 2013, ministr Žák ve studiu uváděl cenu 100 Kč za kus, tento údaj se nám ale nepodařilo potvrdit) nové "SPZ" skutečně za cenu v průměru 116 (tedy nikoliv 115, jak uvádí Žák) korun za kus. Tyto značky mají oproti původním minimum ochranných prvků. Ministerstvo tuto změnu obhajovalo nižší cenou.
Podle zmiňovaných kritiků, například podle Zbyňka Pařízka z firmy BAMAZ, je ale tato cena skutečně předražená. Podle něj lze nakoupit srovnatelné SPZ již od 1,89 EUR za kus, což při nynějším kurzu odpovídá necelým 52 korunám. Navzdory tomu, že se nám přímé srovnání s Německem dohledat nepodařilo, v "evropském prostoru" tedy česká cena (ať již se jedná o 116 či 100 korun) rozhodně srovnatelná není.
Úřad argumentuje, že dražší cena je způsobena vyšší kvalitou, není ovšem jasné, čím má být tato kvalita, s přihlédnutím k nižším zabezpečovacím prvkům, zaručena. Ministerstvo chce novým tendrem na dodavatele cenu snížit, nicméně podle zmiňovaného časopisu Týden by nová cena vzešlá ze soutěže mohla být paradoxně vyšší – až 158 Kč za kus.
Navíc co se týče uváděné současné ceny 116 Kč, Česká televize v září informovala, že u těchto značek bez ochrany (navíc vybrané v uzavřené soutěži) tvoří sleva oproti původním SPZ s vyšší mírou zabezpečení pouhou jednu korunu.
Na plenárním zasedání vyzval Evropský parlament členské státy Unie ke stanovení tři závazných cílů do roku 2030 pro klimatickou politiku a energetiku. Konkrétně má být dosaženo 40% snížení skleníkových plynů oproti hodnotám z roku 1990, v oblasti energetické účinnosti je stanoven cíl na 40 % a podíl energie z obnovitelných zdrojů by měl stoupnout na 30 %.
Tisková zpráva Evropského parlamentu výrok potvrzuje: „Parlament ve středu [5. února 2014, pozn. Demagog.cz] schváleném usnesení vyzývá Komisi a členské státy EU, aby stanovily pro rok 2030 cíl na snížení domácích emisí skleníkových plynů alespoň o 40 % oproti hodnotám z roku 1990. V souladu s výzkumy o nákladově efektivním potenciálu rovněž požaduje stanovit cíl na zvýšení energetické účinnosti o 40 %, a závazek, aby alespoň 30 % celkové konečné spotřeby energie pocházelo z obnovitelných zdrojů energie.“
Martin Pecina
Já samozřejmě nemám všechny útvary v hlavě, ale dávám příklad útvaru Obvodního oddělení Ostrava Přívoz (...) tak v roce 2005 na tom obvodu sloužilo 85 mužů. Když jsem se stal ministrem poprvé po poklesu počtu policistů za ministrování pana Langera, tak tam bylo 65 mužů. A když jsem se stal teď potřetí ministrem, pardon, podruhé ministrem, tak těch mužů je tam jenom 45.
Na základě informací o počtu policistů na oddělení Ostrava Přívoz, poskytnutých Krajským ředitelstvím policie Moravskoslezského kraje hodnotíme tento výrok jako nepravdivý.
Podle informací Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje byl počet policistů sloužících na Obvodním oddělení Ostrava Přívoz následující:
200520092013k datu 1.1. 576856k datu 1.12.536854
Podle Martina Peciny to byl klesající počet policistů z 85 v roce 2005, přes 65 v roce 2009, kdy se stal poprvé ministrem po ministrování Ivana Langera, a 45 policistů, když se stal v roce 2013 ministrem podruhé.
Počty policistů podle Martina Peciny nesouhlasí s oficiálními čísly Krajského ředitelství, ale navíc mezi lety 2005 a 2009 nesouhlasí ani avizovaný trend poklesu počtu policistů. Jak je vidět v tabulce, ve skutečnosti počet vzrostl o více než deset.
Ivan Langer
Až na to, že neexistuje žádný důkaz o tom, že jsou to opravdu autentické policejní odposlechy.
Autenticitu použitých odposlechů nejsme schopni autoritativně posoudit, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Ivan Langer má na mysli sérii knih Kmotr Mrázek (viz předchozí výrok). Zejména pak druhý díl nazvaný Kmotr Mrázek II - Krakatice.
Tato kniha údajně přináší úryvky policejních odposlechů nazasených na podnikatele Františka Mrázka a několik dalších lidí v jeho okolí, doprovázené komentářem autora.
Na možnou problematičnost interpretace těchto výňatků upozorňuje například novinář Přemysl Svora, který vydává knihu obsahující celé přepisy policejních odposlechů bez dalšího komentáře.
Miroslav Kalousek
Já jsem nikdy restituujícím církvím neodpustil daň z převodu nemovitostí, nikdy jsem to do žádného zákonu nenavrhoval, od začátku všechny legislativní návrhy týkající se, týkající se církevního majetku, počítaly s tím, že církve jako všechny ostatní subjekty budou platit daně z převodu nemovitostí.
Dotaz diváka byl založen na tvrzení Andreje Babiše, že exministr Kalousek odpustil v rámci zákona č. 485/2012 církvím daň z převodu nemovitostí. Podobnou myšlenku reflektuje i článek na blogu ANO 2011.
V samotném zákoně (.doc) nic o odpuštění daně z převodu nemovitosti není, Miroslav Kalousek se ani nezapojil do připomínkového řízení. Sám tedy nikomu daň z převodu nemovitostí neodpustil ani ji nenavrhoval. V rámci církevních restitucí je pouze odpuštěna daň z příjmu (§15 odst. 5 zákona,) tak tomu je ovšem u všech bezplatných převodů.
Faktem je, že Miroslav Kalousek je navrhovatelem novely daňového zákona, která předpokládá přechod povinnosti odvést daň z převodu nemovitosti z prodávajícího na kupujícího. Toto by spadalo i na církve v případě, že by znovunabyté nemovitosti dále převáděly. Návrh ale nelze označit za účelový ve vztahu k církevním restitucím. Kromě toho neprošel senátem a prosadilo je až zákonné opatření současné vlády, které vypustilo spornou část se změnou plátce daně, jak komentuje článek Aktuálně.cz
K daňovému osvobození církví se samostatně vyjádřilo Ministerstvo kultury ČR (.doc).
Ve světle těchto informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Martin Komárek
Je to velmi zajímavý návrh, já jsem se seznámil taky s návrhem pana Karla Janečka, filantropa, který zase chce, aby lidi měli taky minusové hlasy, aby mohli někomu vystavit tu stopku.
V návrhu volebního systému Karla Janečka se konkrétně píše: " Každý volič disponuje dvěma plusovými hlasy. Buď zvolí politickou stranu jako celek, což znamená, že oba její kandidáti získají po jednom hlase, nebo své hlasy přidělí dvěma kandidátům z odlišných kandidátních listin. Volič má také jeden minusový hlas, který udělí kandidátovi z kterékoliv kandidátky, kterého v poslanecké sněmovně nechce. Všechny hlasy mají stejnou váhu, tudížza každý plusový hlas se kandidátovi jeden bod přičte a za každý minusový jeden bod odečte." Na svém webu pak Janeček také ještě uvádí, že změnou projde také počet volebních obvodů, kdy ze současných 14 se jejich počet zvýší na 81.
Oldřich Vlasák
Průměr nezaměstnanosti mladých je v Evropské unii výrazně vyšší (23,3 %), existují dokonce státy, kde je každý druhý mladý nezaměstnaný (kupříkladu Španělsko má nezaměstnanost mladých lidí 56 %).
Na základě dat Eurostatu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Nezaměstnanost mladých (do 25 let) v ČR podle tohoto úřadu činila v říjnu 18,6 %. Průměr EU je 23.7 %. Ve Španělsku je je to 57.4 %. Pokud se však podíváme na údaje za celý rok 2013 jsou čísla uvedená Oldřichem Vlasákem v toleranci.
Vojtěch Filip
Dovolte mi, abych ještě připomněl, že mě trochu mrzí a očekával jsem přece jen zásadní změnu proti minulosti v oblasti zahraniční politiky. O změnách v zahraniční politice vlády České republiky se nedočteme téměř nic.
V programovém prohlášení vlády (. pdf – str. 4) se v prioritách o zahraniční politice dočteme toto: “ Aktivní členství v Evropské unii a NATO v souladu se zájmy České republiky, působení v OSN při odstraňování rizik ohrožujících mezinárodní mír, podporování rovnoprávné spolupráce mezi národy a zapojení do úsilí čelit mezinárodnímu terorismu a kyberterorismu ”.
Na stranách 16–18 jsou rozepsány obecné body ohledně zahraniční politiky, které ale stejně jako výše zmíněná vládní priorita podporují současné členství ČR v EU, NATO a OSN. Prohlášení tedy neobsahuje žádné změny, které požaduje KSČM – viz požadavek o vystoupení ze Severoatlantické aliance.
