Přehled ověřených výroků

Danuše Nerudová reaguje na dotaz týkající se poplatků za doktorské studium, které na Mendelově univerzitě v době, kdy byla Nerudová rektorkou, platili zahraniční studenti. Rakouská agentura Institut für Management a německá agentura Scentia za zprostředkování studia od zájemců inkasovaly 25 tisíc eur, z toho pět tisíc šlo Mendelově univerzitě jako poplatek za studium v cizím jazyce.

Danuše Nerudová uvádí (video, čas 49:13), že finanční audit provedla poté, co byla upozorněna na tuto spolupráci (přesněji na problémy s ní spojené). Kromě toho podle svých slov požádala děkana Provozně ekonomické fakulty (PEF), aby spolupráci s agenturami ukončil. Na problematické závěrečné práce některých zahraničních studentů a další možné problémy spojené s těmito agenturami byla Danuše Nerudová poprvé upozorněna v lednu 2021, podruhé 19. března 2021.

V průběhu dubna 2021 se pak problémy řešily na Radě pro vnitřní hodnocení (RVH), které Danuše Nerudová předsedala. Dle informací Deníku N, jenž má zápisy z jednání k dispozici, „Rada tehdejšímu děkanovi (PEF, pozn. Demagog.cz) Žufanovi na popud rektorky zadala, aby vypracoval zprávu o průběhu doktorských studijních programů“. V červnu 2021 pak RVH projednávala vypracovanou zprávu a konstatovala, že program je „plně v souladu s požadavky příslušných akreditací a oborové rady“. V létě ale děkan Žufan vypověděl smlouvu s rakouskou zprostředkovatelskou agenturou.

Podle informací zpravodajského webu Seznam Zprávy Mendelova univerzita také provedla interní audit, jehož výsledek není veřejně dostupný. Seznam Zprávy se s dotazem na bližší informace k auditu obrátily na vedení univerzity, to ale žádné konkrétní informace poskytnout nechtělo. Výsledky auditu odmítla univerzita poskytnout rovněž Deníku N. Také my jsme se obrátili na Mendelovu univerzitu s dotazem na okolnosti a závěry auditu, zatím jsme však odpověď neobdrželi.

Z dostupných informací tak lze potvrdit, že na Mendelově univerzitě proběhl interní audit týkající se spolupráce se zahraničními zprostředkovatelskými agenturami. Kdo jej zadal, jaké byly jeho výsledky a zda se audit zabýval také nastavením poplatků za studium, se nám ovšem zjistit nepodařilo. Výrok Danuše Nerudové proto hodnotíme jako neověřitelný.

Danuše Nerudová mluví o poplatcích za studijní programy v cizím jazyce a zároveň dodává, že tyto poplatky byly zavedeny ještě před jejím nástupem na pozici rektorky brněnské Mendelovy univerzity. Danuše Nerudová se rektorkou Mendelovy univerzity stala v únoru 2018. Její funkční období bylo čtyřleté, v dalším období se pak rozhodla funkci neobhajovat.

Výběr poplatků za studium akreditovaných předmětů v cizím jazyce umožňuje zákon o vysokých školách. Ten v § 58 odst. 4 říká, že v případě, že veřejná vysoká škola uskutečňuje „studijní program v cizím jazyce, stanoví poplatek za studium v bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu a může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením“.

Výše poplatku se liší dle typu studia a oboru, ke změnám také dochází v průběhu let. Aktuální výši poplatků Mendelova univerzita zveřejňuje na své úřední desce (.pdf). Pro představu, ceny za jeden akademický rok se pohybují od 5 000 Kč až do 80 000 Kč v závislosti na daném studijním programu. Podobně tomu bylo např. i v roce 2020 podle tehdejšího nařízení rektora, tedy Danuše Nerudové (.pdf, str. 4–5 z 5).

Z dokumentů, které Mendelova univerzita v minulosti zveřejnila, se nám podařilo zjistit, že poplatky za studijní programy v cizím jazyce univerzita vybírala ještě předtím, než se rektorkou stala Danuše Nerudová. Jako příklad lze uvést rozhodnutí rektora z roku 2014 (.pdf, str. 3–4) nebo 2015 (.pdf, str. 15–16), kdy se poplatky u všech studijních programů v cizím jazyce pohybovaly v rozmezí přibližně 40 až 80 tisíc korun za akademický rok.

Dokumenty, které by obsahovaly rozpis výše poplatků v předcházejících letech, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nalézt nepodařilo. Ze zveřejněných výročních zpráv o hospodaření Mendelovy univerzity nicméně vyplývá, že tato univerzita měla příjmy z poplatků za studium v cizím jazyce každoročně od roku 2004 (.pdf, str. 20). V roce 2003 (.doc, str. 30), 2002, 2001 (vše .pdf, str. 18) ani 2000 (.pdf, str. 23) žádné příjmy z těchto poplatků nevykazovala.

Dokumenty zveřejněné Mendelovou univerzitou ukazují, že poplatky za studium v cizím jazyce byly na univerzitě skutečně vybírány ještě před tím, než Danuše Nerudová nastoupila do jejího vedení. Podle výročních zpráv o hospodaření ale Mendelova univerzita měla příjmy z těchto poplatků již v roce 2004, nikoli až od roku 2009 či 2010. Z těchto důvodů hodnotíme výrok Danuše Nerudové jako nepravdivý.

Danuše Nerudová v debatě serveru Blesk.cz odpovídala na dotaz týkající se odpovědnosti za své podřízené a svůj přístup ilustrovala na rozhodnutí z března 2020, kdy jako rektorka Mendelovy univerzity rozhodla o uzavření školy kvůli epidemii covidu-19. V následujících odstavcích se proto zaměříme na to, jestli byla Danuše Nerudová skutečně první z českých rektorů, který k takovému kroku přistoupil.

Vláda (respektive její pracovní orgán Bezpečností rada státu) doporučila s ohledem na začínající epidemii covidu-19 uzavření škol včetně vysokých škol 10. března 2020. Ještě v ten samý den vydalo Ministerstvo zdravotnictví mimořádné opatření (.pdf), kterým školy s účinností od 11. března dočasně uzavřelo.

Některé vysoké školy však výuku rušily již několik dní před rozhodnutím vládních politiků. První informace o tom, že některá z českých vysokých škol ruší výuku, se objevila 1. března 2020, tedy v den, kdy byl v Česku potvrzen první případ nákazy koronavirem. Ještě v ten den večer mluvčí České zemědělské univerzity (ČZU) potvrdila, že jedním z nakažených Čechů je profesor z ČZU.

V reakci na tuto informaci pak děkan Fakulty strojní Českého vysokého učení technického (ČVUT) během večera oznámil zrušení výuky na fakultě následující den, 2. března. Kolega nakaženého profesora z ČZU se totiž v předchozím týdnu vyskytoval v prostorách fakulty ČVUT.

Dopoledne 2. března se na webu Echo24 a Seznam Zprávy objevila informace, že ČZU na dva dny (2. a 3. března) zrušila výuku. O hodinu později přišel všem studentům ČZU e-mail se stejnou informací. Ve 13 hodin pak proběhla tisková konference, na které rektor univerzity Petr Sklenička potvrdil (video, čas 3:34), že univerzita zrušila výuku na dva dny.

Až poté se objevily první informace o tom, že k podobnému kroku přistoupí i Mendelova univerzita v Brně, jejíž rektorkou tehdy byla Danuše Nerudová. První zmínka o tom, že by škola měla být uzavřena od následujícího dne 3. března až do 15. března, tedy celkem 14 dní, se objevila ve 13:50 na facebooku Centra sportovních aktivit Mendelovy univerzity, ve 13:53 pak také na facebooku České televize. O 10 minut později informoval web Brněnská drbna, že „vedení univerzity to oznámilo dnes odpoledne“. O rozhodnutí o cca 30 minut později informovala univerzita i na twitteru a facebooku.

První rozhodnutí o zrušení výuky na vysokých školách z důvodu šíření koronaviru tedy padlo již 1. března na Fakultě strojní ČVUT. Pokud jde o uzavření celé univerzity, o kterém mluví Danuše Nerudová, k tomu došlo nejdříve na České zemědělské univerzitě. Tamní vedení rozhodlo během dopoledne 2. března, a to s platností již od stejného dne. Mendelova univerzita pod vedením Danuše Nerudové oznámila ukončení výuky až 2. března po poledni, s účinností od 3. března.

Mendelova univerzita tedy na začátku pandemie covidu-19 nebyla první ani jedinou univerzitou, která kvůli šíření viru zrušila prezenční výuku, a výrok Danuše Nerudové proto hodnotíme jako nepravdivý. Pro úplnost je nicméně třeba zmínit, že Danuše Nerudová jako první z rektorů rozhodla o přerušení prezenční výuky na delší dobu, a to 14 dnů, a navíc bez toho, aby tehdy bylo přímo na univerzitě zaznamenané riziko kontaktu s nakaženým.

Petr Pavel se vojákem z povolání stal v roce 1980 ještě během studia na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Poté, co v roce 1983 školu úspěšně absolvoval, nastoupil jako velitel čety k 22. výsadkovému pluku speciálního určení v Prostějově. O dva roky později byl ve stejném útvaru povýšen na velitele výsadkové průzkumné roty.

Prostějovský 22. výsadkový pluk speciálního určení skutečně opustil v roce 1988, kdy byl formálně přemístěn pod Generální štáb Československé lidové armády (ČSLA) a zahájil tříleté postgraduální studium v oboru velitelsko-štábním zpravodajském.

Studium postgraduálního zpravodajského kurzu, kterého se Petr Pavel účastnil, bylo rozděleno do tří ročníků (.pdf, str. 31), z nichž první probíhal na Vojenské akademii v Brně, zbylé dva pak na Zpravodajském institutu v Praze. Tento institut spadal pod úsek agenturního průzkumu Zpravodajské správy Generálního štábu (.pdf, str. 182) a jeho úkolem byla „speciální příprava a školení příslušníků agenturního průzkumu“ (.pdf, str. 186).

Petr Pavel byl ke studiu interního postgraduálního kurzu vyslán 1. září 1988 poté, co absolvoval více než rok dlouhý proces „základního výběru“. O rok později – na konci druhého semestru studia – složil odbornou vojenskou jazykovou zkoušku z francouzštiny. V prvním ročníku se zabýval také ruštinou a dalšími předměty, jako například marxisticko-leninskou filozofií nebo velení vojskům.

Třetí semestr Pavlova postgraduálního studia začal v září 1989 (video, 6:19), tedy ještě před změnou režimu. Hodnocení za tento semestr mu bylo vystaveno v únoru 1990 a je v něm uvedeno, že Pavel stále spadal do francouzské jazykové skupiny. Z hodnocení nicméně vyplývá, že se v rámci této fáze studia věnoval nejen jazykům, ale také odborné zpravodajské přípravě. Studium ukončil 26. července 1991.

Závěrem shrňme, že se Petr Pavel v prvním ročníku zpravodajského kurzu věnoval francouzštině, ze které na konci druhého semestru složil odbornou zkoušku, ale i dalším předmětům. Ještě několik týdnů třetího semestru se odehrálo v komunistickém Československu, ale lze říci, že zbývající většinu studia absolvoval po změně režimu.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula na zmíněném počtu podpisů ilustruje, že má významnou podporu mezi občany, kteří ho mohou podpořit v prezidentských volbách. Je důležité zmínit, že na základě zákona o volbě prezidenta republiky je k prezidentské kandidatuře potřeba alespoň 50 tisíc podpisů občanů, případně musí kandidátní listinu podepsat nejméně 20 poslanců či 10 senátorů.

Ačkoli Josef Středula kandiduje s podporou jedenácti senátorů (.pdf, str. 1), snažil se získat i dostatečné množství podpisů od občanů. Ve svém dřívějším vyjádření tvrdil, že jeho tým nasbíral 67,5 tisíce podpisů, po vnitřní kontrole mu pak dle jeho slov zbylo přes 62 tisíc podpisů.

Nasbíraný počet podpisů by tak Josefu Středulovi ke kandidatuře stačil. Prezidentský kandidát nicméně petiční archy neodevzdal kvůli obavě z možného seškrtání podpisů ze strany Ministerstva vnitra a prostřednictvím podpisů senátorů se chtěl pojistit, aby se prezidentských voleb mohl účastnit. Skutečný počet podpisů, který Josef Středula získal, tak není možné ověřit.

Díky podpisům občanů se prezidentských voleb účastní Petr Pavel, Danuše Nerudová a Karel Diviš. Petru Pavlovi bylo z 86 tisíc nasbíraných podpisů odečteno 2 850 (.pdf, str. 3 a 9) a Danuši Nerudové, která nashromáždila 86,1 tisíc podpisů od občanů, resort vnitra odečetl 3 687 podpisů (.pdf, str. 3 a 9). U Karla Diviše pak ministerstvo odečetlo přes 11 tisíc podpisů (.pdf, str. 10), a kvůli nedostatku podpisů jej k prezidentské volbě neregistrovalo. Nejvyšší správní soud však následně rozhodl (.pdf), že se Karel Diviš do boje o Hrad může zapojit.

Doplňme také, že Ministerstvo vnitra vyřadilo Tomáše Březinu kvůli neplatným 20 tisícům podpisů (.pdf, str. 3 a 10) nebo Karla Janečka, který dle resortu odevzdal přibližně 26 tisíc neplatných podpisů (.pdf, str. 3 a 10).

Na začátek zmiňme, že Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), chtěl svou kandidaturu nejprve opřít o podpisy občanů. V listopadu uvedl, že jeho tým nasbíral přes 62 tisíc podpisů (číslo, k němuž došel po interní kontrole). Nakonec se však kvůli obavám z možného seškrtání těchto podpisů ze strany Ministerstva vnitra rozhodl kandidovat s podporou jedenácti senátorů (.pdf, str. 1). 

Jmenovitě se jednalo o zástupce senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislí Josefa Bazalu, Petra Fialu, Lumíra Kantora, Josefa Klementa a Patrika Kunčara. Dále senátory klubu ANO a ČSSD  Zdeňka Matušku, Petra Víchu a Věru Procházkovou. Z klubu ODS a TOP 09 podpořili Josefa Středulu Tomáš Jirsa a Jan Pirk a z klubu SEN 21 a Pirátů senátorka Adéla Šípová.

Celkem tedy Josefa Středulu v kandidatuře na post prezidenta republiky skutečně podpořilo 11 senátorů napříč čtyřmi senátorskými kluby (z celkového počtu šesti segmentů – pěti klubů a skupiny nezařazených). Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý. 

Pro kontext doplňme, že kromě Josefa Středuly svou kandidaturu na prezidenta opřeli o podpisy senátorů také Pavel Fischer (.pdf, str. 1), Marek Hilšer (.pdf, str. 1) a Tomáš Zima (.pdf, str. 1). Ostatní schválení kandidáti pak získali podpisy poslanců či občanů. 

Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek na konci dubna 2022 obhajoval Josefa Středulu na svém twitteru, kde napsal:

Toto vyjádření některá média interpretovala jako Kalouskovo vyjádření podpory prezidentské kandidatury Josefa Středuly. Na konci loňského dubna se totiž spekulovalo o Středulových ambicích zapojit se do boje o Hrad.

Dodejme, že se ve stejně době konal sjezd Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS), na kterém byl Josef Středula znovuzvolen do pozice předsedy ČMKOS. Středulu ke kandidatuře na prezidenta tehdy vyzval i prezident Miloš Zeman.

Danuši Nerudovou podporuje Miroslav Kalousek už delší dobu. 29. července 2022 např. uvedl, že podepsal petiční arch za její kandidaturu. Dále také napsal: „Není mým favoritem č.1 pro první kolo, ale jsem rád, že kandiduje. Je pro mě jednou z možných přijatelných voleb pro kolo druhé.“ Doplňme, že oním favoritem byl Pavel Fischer.

Exministr financí Kalousek nicméně v listopadu a prosinci 2022 opakovaně vyjádřil podporu Danuši Nerudové. Jednoznačně se na její stranu postavil 1. ledna 2023, kdy na svém twitteru napsal, že ji bude volit:

Miroslav Kalousek se tedy v minulosti přiklonil k prezidentské kandidatuře Josefa Středuly. Později však začal podporovat Danuši Nerudovou. Na začátku letošního roku dokonce uvedl, že ji bude volit. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Pavla Fischera se vztahuje k jeho přesvědčení (video, čas 01:12:15), že média pořádáním oddělených debat pouze pro favority nadcházejících voleb a pro kandidáty s nižšími preferencemi upřednostňují Danuši Nerudovou, Petra Pavla a Andreje Babiše, kteří mezi tyto favority patří. Oddělené televizní debaty podle Pavla Fischera znevýhodňují ostatní kandidáty v boji o hlasy nerozhodnutých voličů.

Průzkum agentury Median pro MF Dnes uvádí, že 36,4 % respondentů, kteří chtějí volit, zatím neví, komu dají v prezidentské volbě svůj hlas. Dalších 16,1 % si není jistých ani svou účasti, ani kandidátem, kterého by případně volili. Median data sbíral v období 27.–⁠29. prosince 2022 a výsledky byly publikovány 2. ledna 2023. Do průzkumu se zapojilo 1016 účastníků.

Zdroj: iROZHLAS

Pro úplnost dodejme, že dřívější průzkum agentury STEM/MARK, který sbíral data mezi 15. a 21. prosincem 2022 a byl zveřejněný až v den námi ověřované debaty, tedy 3. ledna 2023, uvádí nižší podíl nerozhodnutých respondentů, a to zhruba pětinu (22 %).

Podle průzkumu Medianu opravdu přibližně třetina (konkrétně 36,4 %) respondentů není rozhodnuta, jakého kandidáta bude volit v prvním kole. Zároveň se jedná o nejaktuálnější data, kterými mohl Pavel Fischer a ostatní účastníci debaty disponovat. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Danuše Nerudová v kontextu výroku mluvila (video, čas 6:00) o pravomocích, které má hlava státu v oblasti dopadů na ekonomiku. Jako velkou pravomoc v oblasti ekonomiky Danuše Nerudová označila jmenování guvernéra České národní banky (ČNB). Zároveň dodala, že v následujícím volebním období nebude možné tuto pravomoc uplatnit, protože guvernér byl již jmenován a další funkční období guvernéra ČNB nespadá do volebního období následujícího prezidenta.

Pravomoc prezidenta republiky na jmenování guvernéra ČNB stanovuje zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Prezident jmenuje a odvolává nejen guvernéra, ale také viceguvernéry a ostatní členy bankovní rady ČNB. Všichni členové bankovní rady (a tedy i guvernér) jsou jmenováni na šest let a svůj mandát mohou vykonávat nejvýše dvakrát.

Současný prezident Miloš Zeman jmenoval stávajícího guvernéra ČNB Aleše Michla v květnu loňského roku. Ten se následně funkce ujal 1. července 2022. Volební období prezidenta pak trvá pět let a začíná dnem složení slibu. Zmiňme, že inaugurace u stávající hlavy státu proběhla 8. března 2018.

Danuše Nerudová tedy správně uvádí, že nový guvernér České národní banky již byl jmenován. Stalo se tak k 1. červenci 2022. Zároveň správně poukazuje na to, že tuto funkci příští hlava státu nebude moct jmenovat, kvůli rozdílné délce funkčních období. Michlovo funkční období totiž skončí 1. července 2028 a volební období budoucího prezidenta či prezidentky vyprší již v březnu 2028. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.