Vojtěch Filip
Samotné vystoupení podle Washingtonské smlouvy trvá 10 let (vystoupení z NATO - pozn. Demagog.cz).
Na základě znění Washingtonské smlouvy hodnotíme výrok jako nepravdivý.
V článku 13 Washingtonské smlouvy stojí: “ Po dvaceti letech platnosti smlouvy může kterákoli smluvní strana odstoupit od smlouvy rok poté, co podá oznámení o odstoupení vládě Spojených států amerických, která vyrozumí vlády ostatních smluvních stran o každém oznámení o odstoupení. ” (znění v originále zde)
Proces vystoupení z NATO tedy netrvá 10 let, ale pouze jeden rok (období mezi oznámením a okamžikem, kdy stát přestává být členem NATO). Vystoupit je možné nejdříve po 20 letech platnosti smlouvy.
Martin Pecina
...protože ochranná služba potřebuje přidat lidi, ne na ochranu ústavních činitelů, ale na ochranu budov, protože to se málo ví, to je jeden z největších útvarů policie a největší celorepublikový útvar policie.
Kvůli posouzení tohoto výroku jsme oslovili Policejní prezidium. Na základě vyjádření jeho mluvčí hodnotíme výrok jako pravdivý.
„Co se týká Útvaru pro ochranu ústavních činitelů, pan ministr má pravdu, jde o největší celorepublikový útvar Policie ČR, má přes 1100 příslušníků. Na druhém místě je pak cizinecká policie, která má přes 800 policistů.“
Radek John
Policejní generál Martinů šel za premiérem Nečasem v prosinci roku 2010 a řekl mu z živého spisu, z výslechu pana Michálka, některé údaje, které pak Nečas použil na K9.
Podle informací v médiích se skutečně v prosinci 2010 sešel tehdejší policejní prezident Martinů s tehdejším premiérem Petrem Nečasem. Na schůzce mělo policejní prezident prozradit premiérovi informaci z probíhajícího vyšetřování případu korupce na Státním fondu životního prostředí. Schůzky se měl zúčastnit i ředitel protikorupčního útvaru Libor Vrba.
Není však přesně známo, jaké informace podal policejní prezident premiéru Nečasovi ani zda ten některé z těchto údajů použil na K9. Vyšetřování této schůzky (viz další výrok) bylo policejní inspekcí uzavřeno bez konstatování pochybení.
Kvůli nedostatku veřejně dostupných informací tedy hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Miloslav Ransdorf
Já musím přiznat, že se ta situace výrazně zlepšila. Když jsme tady byli v 1. období od roku 2004, tak jsme téměř nikdy neznali českou pozici.
Nepodařilo se nám ověřit, jestli byla česká pozice k jednotlivým směrnicím ve volebním období od roku 2004 formulována, nebo nikoli. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Jiří Dienstbier
Václav MORAVEC: Odvody, jiné platební povinnosti k veřejným rozpočtům, státní rozpočet, výkon moci soudní, ustanovování jednotlivých osob do funkcí a jejich odvolávání z funkcí vyjma prezidenta republiky, změny podstatných náležitostí demokratického právního státu. To bude úplně stejná formulace i u vás? Jiří DIENSTBIER: Změn, změny podstatných náležitostí demokratického právního státu a základní lidská práva a svobody, to je společné všem návrhům. V těch dalších bodech se to velmi podstatně liší.
Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť návrhy KSČM a Úsvitu mají sice některé společné body, nicméně se rozcházejí ve velmi významných otázkách, jako je např. možnost odvolávat politiky prostřednictvím referenda, měnit daně, odvody atd.
Vládní návrh zákona o celostátním referendu prozatím není zpracovaný, ale vláda se zavázala, že do konce roku připraví a předloží vlastní návrh ústavního zákona o celostátním referendu.
Podle návrhu zákona o celostátním referendu z dílny KSČM by se nemělo pomocí referenda rozhodovat:
Podle návrhu zákona o celostátním referendu z dílny Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury by se nemělo pomocí referenda rozhodovat:
Návrhy Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury a KSČM se liší v tom, že KSČM nepočítá ve svém návrhu například s hlasováním o daních nebo o odvolatelnosti politiků.
Petr Fiala
Státní rozpočet bude mít nejvyšší výdaje České republiky a místo snižování schodku si vláda chce půjčovat další finanční prostředky. Zatímco naše vlády postupně nastavily snižování schodku státního rozpočtu až k výsledku roku 2013, kdy dosáhl 81 miliard korun, tak nová vláda si schválila rozpočet, který nepřipravila, se schodkem 112 miliard korun.
Výdaje státního rozpočtu pro rok 2014 mají být ve výši 1 211,3 mld. Kč. Jsou to nejvyšší výdaje státního rozpočtu ČR.
Rok
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Výdaje
862,9
922,8
1020,6
1092,3
1083,9
1167,0
1156,8
1155,5
1152,4
1173,1
v mil. Kč., zdroj: Ministerstvo financí ČR
Vlády vedené ODS (2007–2009 a 2010–2013) skutečně prokázaly trend (.xls) snižovaní schodku státního rozpočtu, který byl narušen až dopady globální ekonomické krize. Ale i po této krizi (2009) měl schodek státního rozpočtu snižující se tendenci zakončenou bilancí -81,3 mld. Kč v roce 2013.
Návrh zákona o státním rozpočtu pro rok 2014 skutečně počítá se schodkem ve výši 112 mld. Kč. Nutno dodat, že tento návrh připravila již úřednická vláda Jiřího Rusnoka a současná vláda ho pouze schválila.
Výrok předsedy ODS Fialy hodnotíme na základě těchto údajů jako pravdivý.
Miloš Zeman
...nový ministr školství navrhuje školskou reformu neomezovat pouze na neustálé experimenty s vysokoškolským studiem, ale začít od základního, a dokonce od předškolního vzdělávání…
Koaliční smlouva (.pdf) bod 7.1 uvádí: “ Poslední rok předškolního vzdělávání zavedeme v zásadě jako povinný.V otázce povinné přípravy dítěte na základní vzdělávání od 5 let prosazujeme varianty které jsou v souladu s legislativou pro první stupeň základní školy ”.
Tenhle záměr potvrdil ministr Chládek i v rozhovoru pro deník Právo (dostupné na novinky.cz): “ U nás se vždycky reformy dělaly tak, že se s nimi začínalo odprostřed, jako třeba maturita. Já si myslím, že by se mělo začínat odspoda. Poslední rok před školou by měl být povinný ”.
Hynek Fajmon
(Severní Korea, pozn. Demagog.cz) se o soběstačnost pokouší řadu desítek let.
Od padesátých let minulého století je oficiální státní ekonomickou doktrínou a ideologií Severní Korey tzv. čučche (ang. juche), což se dá volně přeložit jako ideologie absolutní soběstačnosti (ať už v rovině politické nebo ekonomické). Tato ideologie se postupem času stala v KLDR téměř náboženstvím.
Jak vyplývá z uvedených faktů, Severní Korea se pokouší o soběstačnost přes půl století, což potvrzuje pravdivost tvrzení Hynka Fajmona.
Zdeněk Žák
„(reakce na předchozí výrok Ivana Bartoše) Není to pravda, není to na věčné časy.“
Ministr Žák ve svém výroku přímo navazuje na předsedu Pirátů. Rozporuje tedy fakt, že vláda měla přiklepnout Microsoftu smlouvu tzv. na věčné časy.
Zmínku o časovém vymezení této nové smlouvy zmiňuje Český rozhlas, který uvádí: ” Vláda v demisi prodlouží smlouvu na počítačové softwary se společností Microsoft. Kritici upozorňují na dlouhodobost nových smluv a množství peněz, o kterých v zakázce rozhoduje vláda bez politického mandátu těsně před koncem svéhopůsobení ve Strakově akademii. Centrální rámcová smlouva na software pro státní správu by se měla podepsat do konce roku. Je prodloužením strategické smlouvy státu s firmou Microsoft z roku 2008. Ta vyprší na konci listopadu a ministerstvo vnitra ji chce prodloužit na další čtyři roky. ”
Toto potvrzuje i vyjádření ministerstva vnitra:" Nová rámcová smlouva byla prodloužena na čtyři roky. Stát si však zatím nic neobjednal ani se k ničemu nezavázal, smlouva nebrání úřadům ve využívání jiných licencí. Nová smlouva o strategické spolupráci pouze dává státním úřadům garantovanou možnost pořizovat licence na produkty společnosti Microsoft s nejnižší možnou cenou, kterou lze v Česku získat. "
Co mě zarazilo nejvíc a nechápu to, že se ve vládním prohlášení nijakým způsobem nevymezuje a dokonce ani předseda vlády to nevzpomenul ve svém projevu, zákon o obecném referendu. Již jsem připomínal, že obecné referendum bylo součástí československého právního řádu do roku 1992 a teprve zákonem 4/1993 Sb., tzv. recepční normou se tehdejší pravicové vlády vypořádaly s tím, aby lidé mohli do politiky vůbec mluvit. Ano, v roce 1993 skončila možnost občanů České republiky se vyjádřit v referendu, a to proto, že pravice omezila možnost vstupovat do politiky jenom na akt voleb.
V Programovém prohlášení vlády ČR v kapitole č. 2 Priority vlády se vláda vyjadřuje k obecnému referendu následovně: “Vláda předloží ústavní zákon o obecném referendu, včetně referenda na základě lidové iniciativy, který umožní občanům rozhodovat přímo o zásadních otázkách fungování státu”.
K historii referenda se vyjadřuje srovnávací studie č. 1.178 Parlamentního institutu: ”Česká republika zažila už řadu legislativních snah o uzákonění obecného referenda. Ustanovení o referendu bylo obsaženo v § 46 Ústavní listiny Československé republiky z roku 1920. Podle tohoto ustanovení zamítlo-li Národní shromáždění vládní návrh zákona, vláda měla právo se usnést, aby hlasováním lidu bylo rozhodnuto, má-li se vládní návrh stát zákonem. Hlavním smyslem toho bylo, aby referendum plnilo rozhodčí funkci mezi oběma komorami parlamentu, neboť jak Poslanecká sněmovna, tak i Senát mohl způsobit zamítnutí návrhu zákona. Prováděcí zákon nebyl nikdy vydán a referendum bylo tedy stejně prázdným pojmem, jakým zůstalo dodnes” (Bartáková, Petra, říjen 2006: Referenda ve vybraných zemích. Praha: Parlament ČR, Kancelář Poslanecké sněmovny, Parlamentní institut, str. 5, . pdf).
Po roce 1989, resp. 1992 tedy český občan “nebyl připraven” o možnost vyjádřit svůj názor v referendu. Tato možnost zůstala právně velmi obdobná jako před sametovou revolucí, tedy právem garantovaným předpisy nejvyšší právní síly bez platných prováděcích předpisů. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
