Přehled ověřených výroků

Pirátský poslanec Jakub Michálek komentuje mechanismus každoročního navyšování platů politiků, který je podle něj třeba zachovat. Zmiňuje, že Piráti přišli s návrhem na zastropování růstu, který později převzal a prosadil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Dodává, že podobně to bylo s návrhem na omezení hromadění platů regionálních politiků, se kterým také přišli Piráti první.

Novela zákona o platu státních představitelů

Vláda Petra Fialy v roce 2023 v rámci konsolidačního balíčku prosadila snížení platové základny soudců, od které se odvíjí i platy politiků. Ústavní soud však v květnu 2024 rozhodl, že tento krok nebyl řádně odůvodněn a opatření zrušil. Vláda kvůli tomuto zásahu musela zákon o platech politiků znovu upravit. Podle původního návrhu se měl jejich plat meziročně zvýšit o téměř 14 % (.docx, str. 5). Po kritice však vláda nakonec navrhla menší růst o necelých 7 %. Sněmovna novelu schválila v lednu 2025.

Pirátský pozměňovací návrh

Jakub Michálek předložil 19. listopadu 2024 pozměňovací návrh k novele zákona o platech politiků, který mj. navrhoval snížení odměn u poslance, jenž má druhou a další funkci například jako krajský či obecní zastupitel (.docx, str. 4). Podle současné úpravy má poslanec, který je zároveň uvolněným (funkci vykonává na plný úvazek) členem obecního, krajského nebo pražského zastupitelstva, nárok na 0,4násobek stanovené odměny.

Pirátský návrh však upozorňuje na to, že pokud poslanec zároveň vykonává např. funkci starosty jako neuvolněný člen zastupitelstva, může dosáhnout až na 0,6násobek odměny (.docx, str. 5). Piráti tedy navrhli, aby i poslanec, který je neuvolněným členem zastupitelstva, dostával odměnu za tuto funkci pouze do výše 0,4násobku maximální výše odměny stanovené zákonem (.docx, str. 2 a 3).

Lidovecký pozměňovací návrh

Poslanci KDU-ČSL Marian Jurečka a Marek Výborný podali dva vlastní pozměňovací návrhy 20. prosince 2024. První návrh má snížit motivaci ke kumulaci funkcí napříč úrovněmi samosprávy, uvolněný i neuvolněný zastupitel má podle něj mít nárok na vyplacení odměny v plné výši u té, která je nejvyšší. Za výkon funkce člena zastupitelstva druhého samosprávného celku pak dostane pouze 0,4násobek odměny (.docx, str. 4).

Druhý pozměňovací návrh se podobně jako ten Michálkův zabývá souběhem funkce zastupitele a poslance. Podle návrhu by poskytování odměny za výkon funkce uvolněného i neuvolněného zastupitele mělo být omezeno hranicí 0,4násobku částky, která by jinak náležela neuvolněnému zastupiteli (.docx, str. 3). Při hlasování ve třetím čtení byly oba tyto návrhy přijaty, zatímco Michálkův návrh byl zamítnut.

Závěr

Pozměňovací návrh, který poslancům snižuje druhý plat za výkon funkce uvolněného i neuvolněného zastupitele na 40 % původní odměny, předložil Jakub Michálek za Piráty, ale i Marian Jurečka s Markem Výborným za KDU-ČSL. Právě lidovecké návrhy Sněmovna schválila, byť Michálek svůj návrh předložil o měsíc dřív. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Jakub Michálek odpovídá na otázku, proč nepodpořil návrhy opozičních hnutí ANO a SPD, které navrhovaly zmrazit platy politiků na pět let. Vysvětluje, že by toto opatření později vedlo ke skokovému nárůstu platů, a že návrh považuje za předvolební kampaň. Michálek dodává, že Piráti výsledný návrh novely zákona o platu představitelů státní moci nemohli podpořit, protože se dostatečně nevěnoval poslaneckým náhradám. Tvrdí, že zatímco zbytek opozice navrhoval zachovat stávající mechanismus výpočtu platů, Piráti chtěli příjmy politiků snížit prostřednictvím nižších náhrad.

Novela zákona o platu představitelů státní moci

Návrh novely zákona o platu představitelů státní moci vláda schválila (.pdf) v říjnu 2024 a Sněmovna jej přijala v lednu 2025. Tento návrh, který připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), zvyšuje platy politiků i soudců a státních zástupců zhruba o 7 % (.pdf, str. 9, 18 z 24). Zachovává sice současný způsob výpočtu poslaneckých i senátorských náhrad (.pdf, str. 2–⁠⁠⁠⁠⁠⁠4 z 24), zvyšuje ale platovou základnu soudců i ostatních představitelů státní moci (str. 23 z 24). Vzhledem k tomu, že se od platové základny odvíjí výše náhrad, dojde i k jejich nárůstu. Návrh z dílny MPSV také nově zavedl paušální náhrady výdajů pro prezidentovu partnerku či partnera (.pdf, str. 3 z 24).

Pozměňovací návrhy

Během projednávání zmíněného návrhu novely Piráti mj. prosazovali snížení některých poslaneckých náhrad. Jejich poslanec Jakub Michálek v listopadu 2024 předložil pozměňovací návrh (.docx), který navrhoval například zrušení odchodného pro politiky přecházející do mezinárodních nebo evropských institucí (str. 4, 7) nebo právě snížení paušálních náhrad za dopravu (str. 2, 4–⁠⁠⁠⁠⁠⁠5). Návrh ovšem zachovával až 6% roční růst platové základny, stejně jako paušálních náhrad pro příští roky. Omezení odchodného Sněmovna schválila, snížení náhrad na dopravu však nikoliv.

Poslanec Tomio Okamura (SPD) již v říjnu 2024 předložil vlastní pozměňovací návrh, který ponechával základnu platu představitelů státní moci na 94 775 Kč (.docx, str. 2), tzn. v loňské výši stanovené vyhláškou MPSV. Tato výše měla dle návrhu zůstat neměnná až do 31. prosince 2029 (str. 2). Pozměňovací návrh hnutí ANO předložila v prosinci 2024 Alena Schillerová (.docx). Její návrh – stejně jako návrh hnutí SPD – měl za cíl zmrazit platy státních představitelů na pět let, a to na totožné částce (.docx, str. 2). Návrhy SPD a ANO ale Sněmovna nepřijala.

Návrhy Okamury a Schillerové sice neobsahovaly snížení poslaneckých náhrad (.docx, .docx,), ale zmrazení platové základny by zároveň zastavilo jejich růst., který se od výše platové základny odvíjí. Stejně jako plat poslanců by tak i jejich paušální náhrady zůstaly ve stejné výši jako v roce 2024. Na základě Michálkova návrhu by se naopak jednorázově snížily náhrady za dopravu, platová základna by však dále rostla až o 6 %. Vzhledem k pokračujícímu růstu průměrné mzdy (.xlsx), od které se růst platové základny odvíjí, by platy včetně paušálních náhrad mohly být u většiny poslanců podle Michálkova návrhu vyšší už v roce 2026.

Závěr

Návrhy Tomia Okamury i Aleny Schillerové neměnily poslanecké náhrady a do roku 2029 navrhovaly zachovat výši platové základny – tedy i náhrad – na úrovni z roku 2024. Pirátský poslanec Jakub Michálek navrhl pouze snížení paušálních náhrad za dopravu, jeho návrh však zachovával následný růst platové základny i náhrad až o 6 % ročně. Výrok z těchto důvodů hodnotíme jako zavádějící.

Jakub Michálek reagoval na dotaz moderátorky, jestli se mu zamlouvá návrh TOP 09 (.docx), podle kterého se při zadlužení státu nad 50 % HDP sníží platy poslanců a senátorů o pětinu. Michálek návrh označil za populistický a kritizoval zejména to, že se pokles platů dle něj nemusí dotknout přímo politiků, kteří dluh způsobili. Dále dodal, že podobný mechanismus navázaní platů na státní dluh funguje pouze v minimálním počtu zemí.

Určování platů poslanců

Jak vychází z tabulky níže, v některých státech se platy politiků odvíjejí od několika hlavních typů mechanismů daných zákonem či jinými předpisy, což znamená, že jsou např. vázány na průměrnou mzdu v národním hospodářství, případně ve veřejném sektoru. Je tomu tak v Bulharsku nebo ve Slovinsku. V některých jiných zemích, např. ve Francii, Estonsku nebo Turecku, jsou platy politiků navázány na platové třídy vysokých státních úředníků.

V dalších evropských státech funguje systém, ve kterém o výši platů politiků nerozhoduje přímo parlament, ale nezávislá instituce. Příkladem je Velká Británie, kde výši platů členů Dolní sněmovny určuje Nezávislá autorita pro parlamentní standardy (IPSA). Obdobný systém funguje např. také v některých⁠⁠⁠⁠⁠⁠ skandinávských zemích – ve Finsku určuje výši platů výbor, jehož členové nesmí být poslanci ani zaměstnanci parlamentu. Zvláštní orgán rozhoduje i o výši platů poslanců švédského parlamentu.

Snižování poslaneckých platů

Přítomnost pravidla, na jehož základě by byl plat politiků navázán na zadlužení státu, jsme ověřovali především u evropských států, členských států Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a vybraných velkých států. V některých z nich zákony umožňují snížit platy poslanců, dochází k tomu ovšem v případech, kdy se poslanci neomluví z hlasování. Pokud např. v Maďarsku není parlament při plánovaném hlasování usnášeníschopný, může se měsíční plat nepřítomných poslanců snížit až o třetinu.

Celkem jsme zanalyzovali legislativní dokumenty 46 států. Z členů OECD jsme nedohledali informace o mechanismu platů politiků pouze v případě Kostariky a Kolumbie. Kromě států EU a OECD jsme ověřili legislativní dokumenty dalších devíti zemí.

Z analýzy vyplývá, že mechanismus, který je podobný systému navázání platů na státní dluh, existuje pouze na Slovensku. Základní plat poslance Národní rady se vypočítává jako trojnásobek průměrné měsíční mzdy v předchozím kalendářním roce. Trochu odlišná situace panuje u členů vlády, jejichž plat je podle zákona o rozpočtové odpovědnosti navázán na veřejný dluh.

Pokud dluh veřejné správy dosáhne 43 % HDP a zároveň nepřesáhne 45 % HDP, platy členů vlády se snižují na úroveň předchozího rozpočtového roku, pokud tehdy byly nižší. Tento pokles trvá od měsíce, který následuje po zveřejnění výše dluhu až do měsíce, kdy dluh klesne pod 43 % HDP. Pro případ, kdy výše dluhu veřejné správy překročí hranici 45 % HDP, zákon počítá s dalšími úspornými opatřeními. Slovenský zákon zavádí i koeficienty, na jejichž základě se podle výše schodku veřejných financí snižují platy poslanců Národní rady.

Závěr

Z analýzy legislativních dokumentů 46 států vyplývá, že mechanismus snižování platů politiků podle výše dluhu existuje pouze na Slovensku, kde se týká členů vlády. Návrh poslance Nového má tedy obdobu pouze v jednom státě, a výrok Jakuba Michálka proto hodnotíme jako pravdivý.

Finanční ústava

Termínem „finanční ústava“ se zpravidla označuje ústavní zákon, který brání nadměrnému zadlužování státu. V minulosti takový zákon chtěly zavést vláda Petra Nečase a vláda Bohuslava Sobotky. Ani jedné z nich se ale pro návrh zákona nepodařilo najít potřebnou kvalifikovanou (ústavní) většinu v Poslanecké sněmovně.

Zákon o rozpočtové odpovědnosti

Legislativa, která si klade za cíl zabránit nadměrnému zadlužení státu, už v Česku nicméně existuje. Vláda Bohuslava Sobotky totiž lednu 2017 prosadila zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, který přinesl mj. mechanismus dluhové brzdy. Ten se aktivuje v případě, kdy zadlužení veřejného sektoru překročí 55 % HDP. V takovém případě mj. „vláda schválí a předloží Poslanecké sněmovně návrh a střednědobý výhled státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů, které vedou k dlouhodobě udržitelnému stavu veřejných financí“.

Jedná se však o běžný zákon, tudíž k jeho případné změně není potřeba ústavní většina a není pro vlády tak zavazující, jako by byla finanční ústava. Například v dubnu 2020 tak vláda Andreje Babiše prosadila novelu (.pdf), jejímž cílem bylo zmírnit ekonomické dopady pandemie covidu‑19.

Programové prohlášení vlády

Vláda Petra Fialy v lednu 2022, tedy necelý měsíc po svém nástupu, schválila své programové prohlášení (.pdf). V březnu 2023 pak schválila jeho aktualizovanou verzi (.pdf). Obě verze obsahují závazek, že vláda bude „usilovat o zahrnutí zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, případně jeho části, do ústavního pořádku ČR“ (.pdf, str. 5, .pdf, str. 5).

O ukotvení principu dluhové brzdy do ústavy mluvil např. ministr financí Zbyněk Stanjura v únoru 2024 (video, čas 1:39). Ve vysílání České televize tehdy říkal, že se pro něj pokusí najít ústavní většinu. Pozdější mediální zmínky jsme k tomuto tématu nenalezli.

Závěr

Fialova vláda přijetí tzv. „finanční ústavy“ zmiňuje jako jeden ze svých cílů v původním programovém prohlášení z prosince 2021 i v jeho aktualizované verzi z března 2023. Výrok poslance Michálka tak hodnotíme jako pravdivý.

Poslanec Jakub Michálek mluví o svém návrhu, který se týká snížení náhrad na dopravu pro zákonodárce. Poslanecká sněmovna totiž v lednu schválila novelu zákona o platu představitelů státní moci (.pdf), která zvýšila platy politiků. Moderátorka zmiňuje pozměňovací návrhy opozičních hnutí ANO a SPD, které měly za cíl platy do konce roku 2029 zmrazit na loňské úrovni (.docx, .docx,). Michálek poté kritizuje, že zástupci ANO nehlasovali pro jeho návrh, i když podle něj neustále tvrdí, že politici mají moc vysoké platy.

Poslanecké náhrady

Poslancům kromě standardního platu náleží i náhrady, které pokrývají výdaje např. na reprezentaci, dopravu nebo stravování při cestování po republice. Současná legislativa počítá s náhradami za dopravu ve výši od 40 % do 60 % platové základny zákonodárce.⁠ Přesný podíl se přitom odvíjí od vzdálenosti místa trvalého pobytu poslance od sídla Sněmovny, nebo místa, kde má kancelář.

Snížení náhrad na dopravu

Poslanci začali projednávat vládní návrh novely zákona o platu představitelů státní moci v listopadu 2024. Při prvním čtení Jakub Michálek předložil pozměňovací návrh (.docx), který se týkal mj. náhrad na dopravu pro poslance a senátory (str. 2, 4–5). Michálek chtěl snížit procentuální výši výpočtu náhrad na dojíždění zákonodárců z jejich trvalého bydliště. Pro členy Parlamentu žijící v Praze by se dle návrhu náhrady snížily o cca 15 tisíc Kč měsíčně, zatímco pro ty z nejvzdálenějších míst až o 25 tisíc Kč (str. 5).

Třetí čtení, ve kterém poslanci hlasují o pozměňovacích návrzích, proběhlo v lednu 2025. Michálkův návrh členové dolní komory neschválili, když se pro jeho přijetí vyslovilo pouze 23 poslanců. Návrh podpořili někteří zástupci Pirátů a Starostů a všichni přítomní zákonodárci SPD. Podporu návrhu nevyjádřil nikdo z hnutí ANO, když se jich 37 hlasování zdrželo a jeden se k hlasování nepřihlásil.

Závěr

V rámci projednávání novely zákona o platu představitelů státní moci navrhoval Jakub Michálek snížení paušálních náhrad na dopravu pro poslance a senátory. Jeho návrh ale Sněmovnou neprošel, a to i kvůli poslaneckému klubu ANO. Takřka všichni přítomní členové klubu hnutí se totiž zdrželi hlasování a jeden poslanec se k hlasování nepřihlásil. Výrok poslance Michálka tak hodnotíme jako pravdivý.

Moderátor v kontextu výroku připomněl několik neúspěšných kauz, které řešilo Vrchní státní zastupitelství v Praze a zmínil mj. jméno Vlasty Parkanové. Naznačil, že když vrchní státní zastupitelství v těchto případech neuspělo, může být v problémech celá soustava státních zastupitelství. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek následně podotkl, že kauza Parkanové začala později, než se Lenka Bradáčová ujala funkce vrchní státní zástupkyně.

Kauza CASA

Vlasta Parkanová (TOP 09, dříve také KDU-ČSL a ODA) byla poslankyně v letech 1997–2013. Působila také jako ministryně spravedlnosti, ministryně obrany nebo jako místopředsedkyně Poslanecké sněmovny. Policie ji podezřívala, že se během svého působení ve druhé vládě Mirka Topolánka jako ministryně obrany dopustila zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Před nákupem armádních letounů CASA totiž dle policie nenechala zpracovat znalecký posudek na ověření ceny zakázky. Policie údajnou škodu vyčíslila na 818,8 milionu Kč.

Kauza odstartovala 13. června 2012, kdy policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání Parkanové k trestnímu stíhání. Sněmovna této žádosti 11. července vyhověla a Parkanová následně rezignovala na post místopředsedkyně dolní komory Parlamentu.

V březnu 2015 policie navrhla Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze obžalovat Vlastu Parkanovou a jejího bývalého podřízeného Jiřího Staňka z výše zmíněných trestných činů. V září roku 2016 obvodní soud pro Prahu 6 vrátil obžalobu k došetření. Soudní jednání nakonec začalo v květnu 2017 a protáhlo se až do roku 2020, kdy soud exministryni i Jiřího Staňka nepravomocně zprostil obžaloby. Státní zástupce Jan Kořán se ovšem proti tomuto rozhodnutí odvolal.

Městský soud v Praze v říjnu 2021 osvobozující rozsudek potvrdil. Soudkyně Petra Benešová v rozsudku uvedla: „V žádném směru nebylo zjištěno, že by České republice v souvislosti s obchodem s letadly a s nákupem transportního letounu CASA vznikla nějaká škoda.“

Kauza definitivně skončila v lednu 2022, když se nejvyšší státní zástupce Igor Stříž rozhodl nepodat dovolání k Nejvyššímu soudu. Ministryně obrany Jana Černochová se Vlastě Parkanové omluvila v dopise, ve kterém označila kauzu za „uměle vytvořenou“ a postup orgánů za „hanebný“. Ministerstvo spravedlnosti Parkanové vyplatilo odškodné 1,6 milionu Kč. Parkanová ale následně podala žalobu, ve které požadovala téměř 9 milionů Kč. Další odškodnění soud však exministryni nepřiznal, a to ani po opětovném soudním jednání.

Lenka Bradáčová na Vrchním státním zastupitelství v Praze

Na post nejvyšší státní zástupkyně v Praze navrhl Bradáčovou tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v červnu 2012. Svůj návrh zaslal ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi, který byl připraven Bradáčovou jmenovat. Ta ale byla na dovolené a než se s ní ministr stihl setkat, byl odvolán tehdejším prezidentem Václavem Klausem na návrh předsedy vlády Petra Nečase. Premiér své rozhodnutí zdůvodnil tím, že nemá důvěru v to, že Pospíšil svůj resort manažersky a rozpočtově zvládne.

Nástupce Pospíšila Pavel Blažek se jmenováním Lenky Bradáčové nejdříve váhal, navrhoval i vyhlášení výběrového řízení. Do funkce ji ale nakonec jmenoval 30. července 2012. Bradáčová tak nahradila Vlastimila Rampulu, který musel z postu vrchního státního zástupce odejít poté, co Nejvyšší správní soud i Městský soud v Praze potvrdily, že Rampula závažně chyboval a porušil své povinnosti.

Závěr

Kauza s nákupem letounů CASA odstartovala 13. června 2012, kdy policie požádala Poslaneckou sněmovnu o vydání tehdejší ministryně obrany Vlasty Parkanové. Funkci vrchního státního zástupce v Praze tehdy zastával Vlastimil Rampula. Lenka Bradáčová byla do této funkce jmenována 30. července 2012, tedy později, než začala kauza Vlasty Parkanové. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek odpovídá na otázku, kdo nastoupí do čela pražského Vrchního státního zastupitelství. Dosavadní vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová bude totiž od dubna působit ve funkci nejvyšší státní zástupkyně. Ministr Blažek řekl, že ještě neví, kdo bude nástupcem Bradáčové, protože musí nejdříve proběhnout výběrové řízení.

Novela zákona o státním zastupitelství

Vláda se jak v původním programovém prohlášení (.pdf, str. 50), tak v jeho upravené verzi z března 2023 zavázala k přípravě novely zákona o státním zastupitelství do konce roku 2022. Návrh (.pdf) novely zákona o státním zastupitelství odeslalo Ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení v říjnu 2022. Poslanecké sněmovně ho poté Fialova vláda předložila v červnu 2023. Parlament novelu schválil v průběhu února a března 2024 a následně vyšla ve sbírce zákonů s účinností od 1. července 2024.

Oproti dřívějšímu znění zákona musí mít vláda důvod pro odvolání nejvyššího státního zástupce, jakým je například hrubé porušení svých povinností, ohrožení důstojnosti nebo vážnosti funkce či ohrožení důvěry v zákonnost, nestrannost a odbornost soustavy státních zastupitelství (.pdf, str. 2).

Novela (.pdf) zavedla sedmileté funkční období pro okresního, krajského, vrchního i nejvyššího státního zástupce. Nejvyšším státním zástupcem nemůže být nikdo jmenován více než jednou a nemůže se jím stát člověk, kterému bylo pravomocně uloženo kárné opatření.

Výběr vedoucích státních zástupců

Podle minulého znění zákona o státním zastupitelství jmenoval vrchního státního zástupce ministr spravedlnosti na návrh nejvyššího státního zástupce. Tento stav výše zmíněná novela zachovala, nově ale musí kandidáti na vrchního státního zástupce (stejně jako na krajského a okresního) projít nejdříve výběrovým řízením.

Pro účely těchto řízení na základě novely fungují výběrové komise (.pdf, str. 4), které mají pět členů. Jednoho jmenuje ministr spravedlnosti, dva členy nejvyšší státní zástupce a zbylé dva jmenuje vedoucí státní zástupce z nejbližšího vyššího státního zastupitelství v obvodu, kde má být nový vedoucí státní zástupce jmenován. Tedy např. krajský státní zástupce jmenuje dva členy do komise pro výběr okresního státního zástupce a vrchní státní zástupce jmenuje dva členy do komise pro výběr krajského státního zástupce.

Po provedení výběrového řízení navrhuje kandidáta ministru spravedlnosti buď vedoucí státní zástupce, který stojí v čele nejbližšího vyššího státního zastupitelství, nebo nejvyšší státní zástupce. Ministr jmenuje vybraného kandidáta na sedm let. Může ale také návrh na jmenování odmítnout, pokud kandidát nesplňuje předpoklady pro řádný výkon funkce (.pdf, str. 16 ze 60). V takovém případě musí ministr důvody svého rozhodnutí písemně sdělit jak navrhovateli, tak kandidátovi.

Závěr

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek správně popisuje postup výběru kandidáta na pražského vrchního státního zástupce podle novely zákona o státním zastupitelství, která je účinná od 1. července 2024. Kandidát musí nejprve absolvovat výběrové řízení a až poté ho nejvyšší státní zástupce může navrhnout ministru spravedlnosti ke jmenování. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek v kontextu výroku odpovídal na otázku, kdo nastoupí do čela pražského Vrchního státního zastupitelství po Lence Bradáčové, jejíž nominaci na nejvyšší státní zástupkyni schválila vláda v první polovině ledna. Ministr Blažek řekl, že se ještě neví, kdo bude nástupcem Bradáčové, a přiblížil, že proces výběru bude probíhat podle nových pravidel, která zavádějí výběrová řízení, ve kterých o kandidátech rozhodují výběrové komise.

Výběr státních zástupců

Soustava státního zastupitelství se skládá z Nejvyššího státního zastupitelství, dvou vrchních, osmi krajských a 86 okresních státních zastupitelství. Je založena na systému nadřízenosti a podřízenosti jednotlivých stupňů, kdy jsou nižší stupně přímo podřízeny stupni vyššímu. V čele každého státního zastupitelství stojí vedoucí státní zástupce a ostatní státní zástupci jsou mu podřízeni.

Pavel Blažek mluví o změnách, které přinesla novela (.pdf) zákona o státním zastupitelství, kterou Poslanecká sněmovna schválila v únoru 2024. Návrh novely následně úspěšně prošel legislativním procesem a novela vyšla ve sbírce zákonů s účinností od 1. července 2024.

Nejvyššího státního zástupce podle zmíněného zákona jmenuje vláda na návrh ministra spravedlnosti. Tento postup se s přijatou novelou nezměnil, novinkou je pouze např. to, že vláda tohoto zástupce jmenuje na omezenou dobu sedmi let. Ostatní vedoucí státní zástupce před prosazením novely jmenoval ministr spravedlnosti na návrh nadřízeného zástupce (tzn. okresního státního zástupce navrhoval krajský, krajského vrchní a vrchního nejvyšší státní zástupce). Nejvyšší státní zástupce přitom mohl navrhovat jmenování i odvolání všech zástupců.

Stav, kdy „vrchního, krajského nebo okresního státního zástupce jmenuje ministr spravedlnosti na návrh vedoucího státního zástupce stojícího v čele nejblíže vyššího státního zastupitelství (…) nebo na návrh nejvyššího státního zástupce,“ novela zachovala. Nově ale musí nominovaní kandidáti projít výběrovým řízením a návrh na jejich jmenování lze ministrovi podat až po provedení výběrového řízení.

Pro účely těchto řízení na základě novely fungují výběrové komise (.pdf, str. 4), které se skládají z pěti členů. Jednoho z nich jmenuje ministr spravedlnosti a po dvou členech nejvyšší státní zástupce a vedoucí státní zástupce z nejbližšího vyššího státního zastupitelství v obvodu, kde má být nový vedoucí státní zástupce jmenován.

Zákon zároveň stanovuje, že i přes větší vliv státního zastupitelství v komisi může ministr spravedlnosti návrh na jmenování vedoucího státního zástupce odmítnout, pokud navržený kandidát nesplňuje předpoklady pro řádný výkon funkce (.pdf, str. 16 ze 60). V takovém případě ministr musí své rozhodnutí odůvodnit a písemně o něm vyrozumět jak navrhovatele, tak kandidáta.

Závěr

Novela zákona o státním zastupitelství, účinná od července 2024, zavedla pro výběr vedoucích státních zástupců výběrová řízení. V nich o kandidátech rozhodují pětičlenné výběrové komise. Jednoho ze členů jmenuje ministr spravedlnosti a čtyři jmenují představitelé státního zastupitelství (konkrétně nejvyšší státní zástupce a vedoucí státní zástupce z nejbližšího vyššího stupně). Výrok Pavla Blažka tak hodnotíme jako pravdivý.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v kontextu výroku kritizuje zdlouhavé soudní procesy. Zmiňuje, že tyto procesy často mají velký dopad na osobní životy obžalovaných, a to i v případě, že nakonec dojde ke zproštění viny. V souvislosti s tím poznamenává, že chce v chystané novele trestního práva omezit praxi tzv. „v pochybnostech žaluj“. Nově by podle něj mohli státní zástupci sami zastavit trestní řízení, pokud by prokázání viny u soudu bylo nepravděpodobné.

Zastavení trestního stíhání podle zákona

Trestní řád uvádí řadu scénářů, při kterých státní zástupce zastavuje trestní stíhání. Podle aktuálně platné legislativy k tomu přistupuje v případě, že si je jistý, že se trestný čin nestal, že skutek není trestným činem, že není prokázáno, že jej spáchal obviněný, že je trestní stíhání nepřípustné, že obviněný nebyl v době spáchání pro nepříčetnost trestně odpovědný nebo že zanikla trestnost činu.

Státní zástupce může rovněž zastavit trestní stíhání, pokud už byl pachatel odsouzen v jiné zemi či pokud je souzen za jiný trestný čin a další trest by pro něj byl zanedbatelný. Dále tak může také postupovat, pokud bylo účelu trestního řízení již dosaženo vzhledem k okolnostem trestného činu.

Komise pro nový trestní řád

O zefektivnění trestního řízení se mluvilo už v roce 2014 za vlády Bohuslava Sobotky, kdy tehdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (tehdy nestranička za ANO) pověřila nově vzniklou Komisi pro nový trestní řád vypracováním příslušné legislativní úpravy. Přípravu rekodifikace zdůvodnila přílišnou „komplikovaností a zdlouhavostí“ trestního řízení. Ačkoliv původně predikovala, že nový trestní řád by mohl platit už od roku 2017, její nástupce Robert Pelikán později oznámil, že vláda Bohuslava Sobotky návrh během svého působení nepředloží.

Už za působení ministryně Válkové nicméně Komise pro nový trestní řád vypracovala věcný záměr legislativní úpravy. Předseda komise Jiří Říha pak v roce 2019 představil opatření, která měla omezit praxi „v pochybnostech žaluj“, kterou se státní zástupci dosud řídili (.pdf, str. 11 ze 62).

Novela vlády Petra Fialy

Nový trestní řád tedy vláda Bohuslava Sobotky nepřipravila, stejně tak jej nevypracovala ani vláda Andreje Babiše a dle slov Pavla Blažka se k tomuto kroku nechystá ani kabinet Petra Fialy. Ministerstvo spravedlnosti pod Pavlem Blažkem nicméně připravilo návrh novely, která má modernizovat trestní právo (.pdf). Úpravu trestního zákoníku a trestního řádu (.docx) v listopadu 2024 schválila vláda (.pdf). Cílem novely je podle vlády mimo jiné zefektivnit trestní řízení či snížit recidivitu a počet vězněných osob.

Součástí novely trestního zákoníku a trestního řádu je i rozšíření možností státního zástupce zastavit trestní stíhání. Nově může státní zástupce zastavit trestní stíhání, pokud „po obstarání všech dostupných důkazů výsledky vyšetřování v dostatečné míře neodůvodňují postavení obviněného před soud a v řízení před soudem zřejmě nelze očekávat zjištění skutečností nezbytných k prokázání viny obviněného ze spáchání skutku“ (.docx, str. 93).

Návrh ovšem počítá s tím, že proti zastavení trestního stíhání by se i nadále mohli poškozený i obviněný odvolat (.docx, str. 93). Vládní úprava zákona (.pdf) doputovala do Poslanecké sněmovny v listopadu 2024, na schůzi 19. prosince 2024 pak prošla prvním čtením. V době, kdy Pavel Blažek pronesl ověřovaný výrok, návrh čekal na vyjádření Ústavně právního výboru.

Závěr

Vláda v listopadu 2024 schválila návrh novely trestního řádu, na základě kterého mají mít státní zástupci možnost zastavit trestní stíhání, pokud předpokládají neúspěch obžaloby. Tím by mělo dojít k omezení zavedené praxe „v pochybnostech žaluj“. K datu pronesení Blažkova výroku prošel vládní návrh prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Z uvedených důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jmenování Bradáčové

Fialova vláda po odstoupení Igora Stříže z role nejvyššího státního zástupce na tuto pozici 8. ledna jmenovala Lenku Bradáčovou, která se funkce ujme 1. dubna. Bradáčová při této příležitosti ocenila práci svých dvou předchůdců Stříže a Zemana a podpořila zúžení čtyřstupňové soustavy státních zastupitelství na třístupňovou. Zároveň uvedla, že konkrétní plány a vizi fungování nejvyššího státního zastupitelství představí až po začátku dubna.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček kritizoval Fialův kabinet za to, že o nástupci Igora Stříže nevedl širší odbornou diskusi. Předseda druhého opozičního hnutí SPD Tomio Okamura řekl, že jmenování Lenky Bradáčové nepředstavuje pozitivní změnu, protože je podle něj součástí dosavadního systému.

Konec Igora Stříže

Igora Stříže do pozice nejvyššího státního zástupce jmenovala vláda Andreje Babiše v červenci 2021 poté, co se jeho předchůdce Pavel Zeman vzdal funkce. Někteří zástupci koalice SPOLU tehdy tento krok kritizovali kvůli Střížově činnosti ve funkci prokurátora v době komunistického režimu. Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo Zbyněk Stanjura (ODS) prohlásili, že pokud SPOLU vyhraje volby, dojde k jeho odvolání.

Po jmenování Fialovy vlády ministr spravedlnosti Pavel Blažek v rozhovoru pro deník Právo v prosinci 2021 uvedl, že ke Střížově odvolání zatím nedojde, protože v koalici na tom není jednotný souhlas. Blažek pak v roce 2023 serveru Neovlivní.cz řekl, že Stříže neodvolá. Obdobné tvrzení zopakoval i v říjnu 2024, kdy navíc podotkl, že pro odvolání nejsou ani žádné zákonné důvody. Igor Stříž nakonec ze své funkce odešel sám, když na začátku ledna 2025 ohlásil svou rezignaci z osobních a rodinných důvodů. Stříž už dříve řekl, že nevyužije maximální délku funkčního období, kterou nakonec zavedla novela zákona o státním zastupitelství.

Závěr

Vláda Petra Fialy jmenovala Lenku Bradáčovou do čela Nejvyššího státního zastupitelství v lednu, přičemž se funkce ujme 1. dubna a nahradí tak končícího šéfa žalobců Igora Stříže. Výrok Pavla Blažka z těchto důvodů hodnotíme jako pravdivý.