Přehled ověřených výroků

Pravda

Volební program ČSSD pro volby do Poslanecké sněmovny ČR pro rok 2010 se poměrně jasně vymezoval vůči zdravotnickým poplatkům. V rozsáhlém programovém dokumentu se píše například: „Zachováme charakter zdravotnictví jako veřejné služby a trváme na zrušení poplatků u lékaře a v lékárnách.” (str. 6) nebo „Nejsme proti rozumné motivační spoluúčasti, chceme pouze zrušit její neefektivní a asociální formy. Jsme pro spoluúčast pacientů formou dobrovolného pojištění." (str. 21).

Jednoznačné odmítnutí veškerých poplatků najdeme i v takzvané Oranžové knize pro zdravotnictví.

Ve Volebním manifestu ČSSD ke krajským a senátním volbám v říjnu 2012 je již mírnější formulace „Zrušíme poplatky ve zdravotnictví, s výjimkou časově ohraničeného příspěvku na stravu v nemocnici." (str. 8).

Záměr poslanci ČSSD zopakovali v důvodové zprávě k novele zákona o zrušení povinnosti platit poplatek pro děti do 18 let, předložené 12. dubna 2013.

Na základě výše uvedeného hodoníme výrok jako pravdivý.

Pravda

Výrok hodnotíme na základě výzkumu PISA jako pravdivý.

Výrok se soustřeďuje na čtenářskou gramotnost. Na měření výsledků vzdělávání u žáků se zaměřuje v současnosti největší program PISA probíhající v 68 zemích světa. Poslední sběr dat pro projekt PISA proběhl v roce 2012, předtím v roce 2009. Výsledky pro rok 2009 podle národní správy PISA (pdf. str.13) ukázaly, že v ČR téměř čtvrtina žáků (23,1 %) spadá do nejhorších kategorie hodnocení podle metodiky PISA. Průměr zemí OECD je 18,8 % žáků v nejhorších kategoriích. Bližší vysvětlení metodiky hodnocení lze nalézt v daném dokumentu. Od 1.10.2011 je realizací projektu PISA pověřena Česká školní inspekce. Výsledky posledního sběru z roku 20012 budou zveřejněny v průběhu roku 2013.

Neověřitelné

Výrok je příliš obecný, navíc k jeho ověření chybí aktuální údaje.

Financování škol zřizovaných krajem se odvíjí od výše tzv. "krajského normativu". Jednotlivé kraje pomocí vlastní normy stanovují výši prostředků, které přidělí školám na žáka v daném oboru. Ministerstvo školství pak tyto údaje sbírá a (tak tomu bylo do r. 2011) publikuje v souhrnné podobě. Např. financování ministrem zmíněných malotřídek pak můžeme srovnat pro počet žáků 10:

(zaokr. hodnoty, v Kč/žáka) 2008 (.pdf, s.12) 2011 (.pdf, s.3)

Středočeský kraj46 00047 500Pardubický kraj45 00046 000

Při takto zvoleném počtu žáků pak vidíme určité "rozevírání nůžek", ovšem nikoli s hodnotami, které uvádí ministr Fiala. Jím uváděné hodnoty bohužel ověřit nemůžeme, neboť jednak zatím nedošlo ke zveřejnění přehledu z minulého roku, jednak nevíme, jaký počet žáků má ministr na mysli. V roce 2011 (.pdf, s.3) by se jím uváděnému poměru blížilo financování pro školy o 22 žácích (39 000 pro Středočeský, 31 000 pro Pardubický kraj).

S žádostí o poskytnutí podkladů, ze kterých Petr Fiala vycházel jsme se obrátili na ministerstvo.

Nepravda

Tzv. stabilizačním balíčkem je myšlen Vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů. Senát návrh zákona zamítl usnesením na své schůzi konané 5. prosince 2012. Na stránkách Senátu lze dohledat přehled o hlasování. Senátoři hlasovali o přijetí usnesení o zamítnutí. Pokud by tedy Tomio Okamura hlasoval proti stabilizačnímu balíčku, musel by hlasovat pro přijetí usnesení. Dle výše uvedeného přehledu však nebyl přítomen.

Zavádějící

Výrok Jiřího Dienstbiera hodnotíme jako zavádějící, neboť i přes jistý průnik mezi programem ČSSD a návrhy projektu Rekonstrukce státu se tyto subjekty liší v pojetí koncepce majetkových přiznání.

Shoda mezi programem ČSSD (.pdf) a návrhy Rekonstrukce státu panuje například v postoji na zrušení tzv. anonymních akcií či odpolitizování státní správy. Co se však týče návrhu majetkových přiznání, tak zde se záměry ČSSD a Rekonstrukce státu principielně liší. Zatímco ČSSD v minulosti prosazovala návrhy na majetková přiznání zaměřená na prokázání vlastnictví pro občany s vysokými příjmy, Rekonstrukce státu požaduje vyplnění majetkových přiznání pouze pro poslance, senátory a členy vlády. Zároveň Rekonstrukce státu požaduje vyplnění majetkových přiznání elektronickou formou, o čemž se však ČSSD ve svých dřívějších návrzích ani programu nezmiňovala.

Pravda

Zavedení plateb nemocnicím formou systému DRG (Diagnosis Related Group; klasifikační systém, který zařazuje případy hospitalizace na základě tzv. atributů případu do DRG skupin) ohlásilo ministerstvo již v květnu 2011. Počítalo se zaváděním úhrad formou DRG během 3 až 5 let. Do té doby byly mezi úhradami pro jednotlivé nemocnice značné rozdíly.

Na konferenci v prosinci 2012 ministerstvo potvrdilo, že i pro rok 2013 má v úmyslu pokračovat v dalším sbližování základních sazeb i přes odpor velkých nemocnic, ale zřejmě pomalejším tempem a v jiném poměru než v minulém roce.

Pravda

Poslanec Babák hovoří o smlouvě (.pdf) mezi Českou republikou, zastoupenou Ministerstvem práce a sociálních věcí na straně jedné, a Českou spořitelnou na straně druhé ve věci

"Zajištění administrace výplaty nepojistných dávek a dávek z oblasti státní politiky zaměstnanosti a provozování karty sociálních systémů" lapidárně nazývanou "smlouva o sKartách".

Zmíněná smlouva byla skutečně za MPSV podepsána tehdejším I. náměstkem ministra Šiškou a za Českou spořitelnu předsedou představenstva Ing. Kysilkou (jehož jméno ve výroku poslanec Babák komolí) a místopředsedou představenstva Mgr. Baranem.

V bodě 12.1.7 této smlouvy (.pdf) je uvedeno :

"Ministerstvo bere na vědomí, že ČS při uzavírání této Smlouvy vycházela v dobré víře z Ministerstvem poskytnutých informací, že prostřednictvím Systému administrace dávek má být provedena výplata alespoň 98% objemu všech Dávek vyplacených v České republice s výjimkou Dávek vyplacených v souvislosti s živelnými pohromami..." Na základě výše zmíněných skutečností tedy hodnotíme výrok poslance Babáka jako pravdivý.

Neověřitelné

Slova ministra Hegera potvrzuje jeho náměstek Petr Nosek, který pro server idnes.cz uvedl:

"Chceme touto změnou ušetřit ročně až 1,5 miliardy korun" (Celý článek k nalezení zde.)

Zmíněná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění upravující problematiku poplatků za pobyt v nemocnici a zpoplatnění amalgámových zubních plomb v tuto chvíli (ke dni 20. dubna) není k dispozici.

Z toho důvodu hodnotíme výrok ministra Hegera pro tuto chvíli jako neověřitelný.

Zavádějící

Nejprve je nutné upozornit na existenci dvou metodik v oblasti stanovení výše podílů OZE. První z nich, kterou používá Eurostat (v souladu se Směrnicí 2009/28/ES a dalších nařízení) mluví o podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie. Druhá (.pdf) používaná Energetickým regulačním úřadem (odkaz na Zákon č. 165/2012 Sb.), pak hovoří o podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny.

Hynek Fajmont ve svém výroku mluví o podílu OZE na české spotřebě energie (metodika Eurostatu) v roce 2011. Zde podle dat Eurostatu byl ve zmíněném roce podíl obnovitelných zdrojů 9,4 %, tedy číslo nižší než udává Hynek Fajmon. S ohledem na tento číselný nesoulad označujeme výrok za zavádějící, neboť (možná neúmyslně viz níže) přidává argumentu europoslance "na váze".

Je však nutné upozornit na možnost toho, že Fajmon pracoval právě s daty ERÚ (.pdf), které hovoří o podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě elektřiny. Ty pro rok 2011 odpovídají podílu 10,28 % OZE. Tj. téměř číslu, se kterým operuje Fajmon. S ohledem na to, že europoslanec ve výroku mluví o spotřebě energie, však tuto svoji domněnku nemůžeme uplatnit. Musíme tedy pracovat s fakty a výrok hodnotit na základě výše uvedeného (Domněnku o předpokladu dosažení 13% podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny/energie, zde hodnotit nebudeme.).

Pravda

Regionální rady jsou zřízeny jako právnické osoby zákonem č. 248/2000 Sb., konkrétně se jedná o § 16. Vztah státu a Regionální rady je upraven ve stejném zákoně § 16, odstavec 5, ve kterém je řečeno, že na tento vztah budou uplatňovány ustanovení obdobně jako v případě přenesené působnosti krajů (zákon č. 129/2000 Sb.), z čehož můžeme usuzovat, že jsou Regionální rady na stejné úrovni jako kraje v jejich zákonem vymezené působnosti.