Přehled ověřených výroků

Vyjádření Michala Babáka označujeme na základě informací ze stránek veřejného ochránce práv a Listiny základních práv a svobod jako pravdivý. Výrok Michala Babáka byl vyřčen v souvislosti s kartou sociálních systémů a shromažďováním a zpracováváním osobních údajů Českou spořitelnou, tedy komerční akciovou společností. Ombudsman Pavel Varvařovský své výhrady ke kartě sociálních systémů skutečně vyjádřil již několikrát. Ve svém podrobném stanovisku (.pdf, str. 4) z 22. května 2012 se odkazuje v souvislosti s prací s těmito osobními údaji na rozpor s požadavky na ochranu práva na soukromí, konkrétně na právo na " informační sebeurčení ", vyjádřeného článkem č. 10, odst. 3 Listiny základních práv a svobod, jež je součástí ústavního pořádku České republiky. Tento odstavec zní: " Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. " O svých výhradách informoval ombudsman rovněž Poslaneckou sněmovnu ve své zprávě (.pdf, str. 8) o činnosti a veřejnost tiskovou zprávou z 8. srpna 2012. Celkem má ombudsman Pavel Varvařovský sedm výhrad ke kartě sociálních systémů:

1. Omezení možnosti výplaty dávek prostřednictvím poštovní poukázky bude pro některé klienty znamenat obtíže při vybírání dávek a zhorší tak dostupnost přiznané sociální pomoci.
2. Poskytování sociální pomoci prostřednictvím sKarty je zpoplatněno.
3. Není vyřešen problém s možným uvalením exekucí na účty k sKartám.
4. Klienti budou nuceni souhlasit s tím, že Česká spořitelna bude předávat MPSV informace o všech jednotlivých platebních transakcích, které na účtu k sKartě provedou.
5. sKarta slouží k několika účelům (identifikační doklad, průkaz osoby se zdravotním postižením a platební karta), což vede k nepřiměřenému sdružování osobních údajů.
6. sKarta je veřejnou listinou, přesto jsou její náležitosti zakotveny pouze v prováděcím právním předpise.
7. Rozsah osobních údajů, které jsou zp racovány v souvislosti s vydáním a administrací sKarty, je stanoven prováděcím předpisem.

Michal Babák svým odkazem na ústavu s největší pravděpodobností myslí výše popsanou pasáž Listiny základních práv a svobod. Explicitně se zde ovšem o použití osobních údajů komerčními subjekty nehovoří, nicméně z logiky tohoto bodu vyplývá, že se týká případného zneužití osobních údajů i ze strany komerčních subjektů.

Z veřejně dostupného zdroje se nám nepodařilo dohledat informace ohledně množství peněz, které MPSV zaplatilo v roce 2012 společnosti OKsystem s.r.o. Proto jsme tázali přímo firmu OKsystem, od které jsme obdrželi následující číslo: 171,8 mil. Kč bez DPH (tj. 206,1 mil. Kč včetně DPH) Viz. screenshot mailu.

Výrok hodnotíme s ohledem na informace poskytnuté firmou OKsystem s.r.o. jako nepravdivý, neboť čísla se naprosto neshodují.

Výrok označujeme, jako neověřitelný, a to i přesto, že ve standardních demokraciích západního typu neexistuje instituce stojící mimo soudní moc, která by měla právo "přehodnocovat" (tedy měnit) soudní rozsudky. K charakteristikám jednotlivých systémů soudní moci v zemích EU viz např.

zde.

Takováto instituce by v českém případě byla v rozporu s článkem 90 Ústavy ČR, kde je uvedeno "Soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům.

Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy."

Z kontextu debaty je však zřejmé, že senátor Okamura má pravděpodobně na mysli spíše instituci sloužící ke kritické reflexi soudní moci a jednotlivých nespravedlivých rozsudků známou jako tzv.

court of the last resort– soud

posledního odvolání.

Původně to byla organizace založená na konci 40. let duchovním otcem

Perryho Masona, známým americkým právníkem a spisovatelem Erle Stanley

Gardnerem. Zabývala se případy nespravedlivých procesů v USA. V

roce 1968 k tomu i u nás vyšel překlad jeho stejnojmenné knihy. Po

jeho vzoru takové tribunály vznikají čas od času i v jiných státech

(nedávno např. v Indii). Jejich členy jsou kromě právníků (zejména

bývalých soudců

) i významné osobnosti, které se chtějí v této oblasti

angažovat, a cestou obvykle nezávislých novinářů upozorňovat na soudní

přehmaty apod.

V případě České republiky se této formě činnosti

blíží např. spolek Šalomoun.

Tento výrok je fakticky podobný předchozímu výroku Jaromíra Drábka, nicméně s opačným hodnocením. Na základě údajů v obchodním rejstříku a vyjádření Vítkovice Machinery Group hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Společnost iDTAX, o které je řeč, vznikla 26. května 2009 se sídlem v Ostravě. Až do 27. července 2010 byl jejím jednatelem bývalý I. náměstek ministra Drábka, Vladimír Šiška. Sám bývalý ministr práce a sociálních věcí Drábek byl v této firmě společníkem do 2. listopadu 2009.

100% vlastníkem firmy iDTAX je k dnešnímu dni společnost Vítkovice a.s. , které, mimo jiné, patří 100% podíl společnosti Vítkovice IT Solutions. Že ale nejde o jeden, ale dva odlišné subjekty dokládá například tisková zpráva Vítkovice Machinery Group. Kromě toho by to bylo patrné i z údaju v obchodním rejstříku, kde by se pochopitelně musel změnit název firmy.

Obecné shrnutí vývoje (rekodifikace, novelizace atd.) v oblasti trestního práva hmotného v období let 1948-1989 nabízí např. text Tomáše Gřivny Trestní právo hmotné (.pdf), který je součástí sborníku Komunistické právo v Československu.

Jedním ze základních pramenů trestního práva ve sledovaném období je "nový" Trestní zákon z roku 1950 (.pdf), který ve své zvláštní části v jednotlivých hlavách vymezuje ve výroku uvedené skutkové podstaty a sankce (uvedeny vždy ty "základní") následovně: "Vražda § 216. (1) ... patnáct až pětadvacet let, Zkrácení a ohrožení daně § 148. (1) ... dvě léta a trestem peněžitým a Rozkrádání a poškozováni majetku národního a majetku lidových družstev § 245. (1) ... až pět let."

Následné novelizace tohoto předpisu dle textu Tomáše Gřivny nepřináší změnu ve sledovaných oblastech.

Po přijetí Ústavy v roce 1960 byl přijat i nový Trestní zákon z roku 1961 (.pdf). Ten ve výroku uvedené skutkové podstaty a sankce (opět uvedeny vždy ty "základní") mění následovně: "Vražda § 216. (1) .. deset až patnáct let nebo trestem smrti., Zkrácení daně § 148 (1) .. až na tři léta nebo nápravným opatřením nebo peněžitým trestem a Rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví § 132 (1) ... na šest měsíců až pět let nebo nápravným opatřením nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem."

Následné novelizace tohoto předpisu (do roku 1989), a to konkrétně Zákon č. 45/1973 Sb., dle textu Tomáše Gřivny přináší změnu v jedné ze sledovaných skutkových podstat. Tento zákon totiž umožnil ukládat místo trestu smrti trest odnětí svobody od patnáct do dvaceti pěti let věku (zákon je účinný ještě v roce 1973).

Obecně lze konstatovat, že výrok ministra Blažka je zavádějící.

Uvedená sankce maximálně "do patnácti let" za trestný čin vraždy byla v "minulém režimu" (1948-89) specifická pouze pro období 1961-1973 (nezapomínejme však také na možnost udělení trestu smrti). Sankce za "daňové záležitosti" (viz výše) se místo v moderátorově dotazu uváděných pěti let pohybují v intencích do dvou a tří let. Za pravdu ministrovi dávají jím uvedené "majetkové činy vůči státu", kde se sazba pohybovala skutečně do maximální výše diskutovaných pěti let (avšak moderátor upozorňoval na praxi udělování nižší trestní sazby za jiný trestný čin, a to úplatkářství, konkrétně § 331 (Přijetí úplatku) odst. 4 písm. a) a b) trestního zákona, kde se sankce pohybují od pěti do dvanácti let).

Na základě nejnovějších dat Eurostatu je výrok hodnocen jako pravdivý.

ZeměMíra nezaměstnanosti (Eurostat - leden 2013)Česká republika 7,0% Německo 5,3% Rakousko 4,9%

Ministerstvo financí ČR provádí každým rokem tzv. Monitoring zadluženosti územních rozpočtů. Ze zprávy na stránkách ministerstva z 10.10. 2012, vyplývá, že k 31.12. 2011 (poslední dostupná data) činil celkový dluh krajů 22,3 mld. korun (viz. Tabulka č. 4). Zadluženost hl.m. Prahy činila dle databáze ministerstva ke stejnému datu 26 mld. korun (konkrétně 25, 962 528 mld.). Na základě těchto aktuálně nejdostupnějších dat hodnotíme výrok Jiřího Dienstbiera jako pravdivý.

Nejprve je nutné zmínit fakt, že pro výpočet nezaměstnanosti ve vybrané zemi používají jednotlivé (tamější i mezinárodní) instituce zaměřující se na sledovaná data různé metodiky (pro jejich celkový základní přehled viz zde). Níže uvedená data pracují s pojmy "registrované" a "harmonizované" nezaměstnanosti (k jejich charakteristice viz tento dokument (.pdf, ang.)). Výrok místopředsedy ČSSD však potvrzují obě série dostupných údajů (bez ohledu na užitou metodiku).

Nejzásadnější jsou údaje Statistisches Bundesamt (Spolkového statistického úřadu) shrnuté v následující tabulce. Pro výpočet je v tomto případě užita tzv. "registrovaná nezaměstnanost". Její přesná definice v německém případě zní: "Registered unemployed are persons who are temporarily without a job or who perform a job of less than 15 hours per week and who, at the same time, seek a job subject to social insurance contributions and comprising at least 15 hours a week and who are available for placement activities of an employment agency or of a municipal institution responsible for basic security benefits for job-seekers and who have registered as unemployed with such an agency or institution.").

Rok Celkový počet nezaměstnaných Míra nezaměstnanosti

(v %) 2012 2,896,985 6.8 2011 2,975,823 7.1 2010 3,238,421 7.7 2009 3,414,531 8.1 2008 3,258,453 7.8 2007 3,760,076 9.0 2006 4,487,305 10.8 2005 4,860,909 11.7 2004 4,381,281 10.5 2003 4,376,795 10.5 2002 4,061,345 9.8 2001 3,852,564 9.4 2000 3,889,695 9.6 1999 4,100,499 10.5 1998 4,280,630 11.1 1997 4,384,456 11.4 1996 3,965,064 10.4 1995 3,611,921 9.4 1994 3,698,057 9.6 1993 3,419,141 8.9 1992 2,978,570 7.7 1991 2,602,203 -

V další tabulce uvádíme údaje Eurostatu. Ten využívá pro vykazování nezaměstnanosti metodiku tzv. "harmonizované nezaměstnanosti". Ta se ve zkratce značí těmito charakteristikami: nezaměstnaní jsou osoby od 15 do 74 let, které: 1) jsou bez práce během referenčního týdne (tj. nepracují ani jednu a více hodin jako zaměstnanec či OSVČ); 2) jsou schopni nastoupit do práce během následujících dvou týdnů; 3) aktivně hledali práci v posledních čtyřech měsících nebo již práci našli a nastoupí do ní až za následující tři měsíce (viz dokument výše).

Rok Míra nezaměstnanosti (v %) 2012 5,5 2011 5,9 2010 7,1 2009 7,8 2008 7,5 2007 8,7 2006 10,3 2005 11,3 2004 10,5 2003 9,8 2002 8,7 2001 7,9 2000 8 1999 8,6 1998 9,4 1997 9,7 1996 8,9 1995 8,3 1994 8,5

Mimo žalobu na sociální karty týkající se ochrany osobních údajů policie aktuálně vyšetřuje podezření z korupce na ministerstvu spojené se zaváděním nových systémů pro vyplácení dávek. Systémy připravované MPSV včetně financování centrálního Úřadu práce prověřuje od listopadu 2012 také NKÚ.

V prostorách Ministerstva práce a sociálních věcí byl 1. října 2012 zadržen dnes již bývalý první náměstek Vladimír Šiška: "...čelí trestnímu oznámení také kvůli zavádění nových informačních systémů pro výplaty dávek. Podal ho Nadační fond (v únoru 2012 - pozn. Demagog.cz) proti korupci s tím, že první náměstek, Drábek a případní další neznámí pachatelé mohli porušit povinnosti při správě cizího majetku, zneužít informace a postavení v obchodním styku či přijmout úplatek."

Poté, co byl Šiška vzat do vazby, aby nemohl případně ovlivňovat svědky, ministr Drábek rezignoval k 31. říjnu 2012. Po několikaměsíčním vyšetřování je v současnosti obviněno z korupce (trestný čin podplácení) nejméně 11 lidí napojených na MPSV, respektive na Vladimíra Šišku.

iDnes.cz: "Šišku si na ministerstvo přivedl právě Drábek. V minulosti spolu podnikali. Byli spoluvlastníky firmy iDTAX, v níž měl Šiška většinu 52 procent prostřednictvím společnosti Cone Advise. Drábek měl 24 procent, které později prodal Šiškově Cone Advise. Tu pak koupila strojírenská společnost Vítkovice, jejíž divize Vítkovice IT Solutions se za působení Šišky v resortu stala jedním ze subdodavatelů nového systému pro výplatu sociálních dávek."

V březnu 2013 podala trestní oznámení na neznámého pachatele, kvůli systému na výplatu dávek, také KDU-ČSL. Jak uvádí web České televize, ... "lidovci podali trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli systému na výplatu sociálních dávek. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška zneužilo ministerstvo práce a sociálních věcí na jeho financování až miliardu korun z evropských fondů."

Na základě e-mailové odpovědi tiskového mluvčího skupiny Agrofert Holding na náš dotaz týkající se tohoto výroku měníme výrok z hodnocení Neověřitelné na Nepravda.

V pekařském sektoru pod skupinu Agrofert spadají celkem 4 společnosti. Jako dodavatel pečiva pro nadnárodní potravinové řetězce funguje společnost Penam, a. s. Ta má ke dni 28. března 2013 celkem 53 lokálních dodavatelů pečiva, nikoliv tedy 40 jak uvádí Andrej Babiš. Přesný seznam jednotlivých dodavatelů je obchodním tajemstvím.

Odpověď v přesném znění uvádíme zde:

" k Vašemu dotazu uvádím následující:

Z interních materiálů společnosti Penam je patrné, že k dnešnímu dni má tato společnost celkem 53 lokálních dodavatelů pečiva. Seznam mám k dispozici, avšak omluvte mě, nechci jej v elektronické podobě dávat z ruky, protože jde o obchodní tajemství. Pokud je to téma pro Vás ještě aktuální, můžeme se osobně setkat a mohu Vám vytištěný seznam ukázat. "