Přehled ověřených výroků

Míněný je text Ústavy, konkrétně Hlavy třetí, článku 62, písmene a)

"Prezident republiky jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi, ..."

Výkladů této části je však možných vícero, kdy někteří ji interpretují doslovně a dávají tedy pravomoc prezidentovi odvolávat předsedu vlády, ale například ústavní právník Jan Kysela považuje tuto formulaci za nešťastnou a doplňuje, že se jedná spíše o snahu text stylisticky zjednodušit.

Z internetových stránek Eurostatu lze získat následující údaje:

Z jednoduchého průměrného růstu lze vysledovat, že Zeman pro Nečasovu vládu počítá s roky 2010, 2011 a 2012 (odhad), stejnou techniku tedy využijeme i pro jeho vládu - tedy roky 1998-2002.

Průměrný růst za vlády Miloše Zemana byl tedy 2,18 % HDP, za vlády Petra Nečase pak dosáhl výše 1,03 % HDP.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť podle dat Eurostatu lze dopočítat, že údaje u své vlády Miloš Zeman nadsazuje, v případě vlády Petra Nečase je naopak lehce snižuje.

Institut asistentů soudců opravdu pomohl, aspoň částečně, vyřešit problém s přetíženou kapacitou soudců. Tato možnost však nebyla do našeho právního řádu zavedena před třemi lety, nýbrž v roce 2006, konkrétně je novela hned několika zákonů účinná od 1. dubna 2006.

Institut asistentů byl schválen jako "přílepek" novely zákona o advokacii. Jeho konkrétní znění najdete v části desáté zákona 79/2006 Sb (.pdf). Souhrn novinek ve schválené novele lze najít i na stránkách České advokátní komory.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Zuzana Roithová sice správně uvedla, že institut asistentů soudců hrál roli ve vytíženosti kapacit. Hovoří však o umožnění zavedení tohoto institutu, a to bylo umožněno ne před třemi, ale šesti lety.

Výrok Vladimíra Franze hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat zcela aktuální a přesná čísla, která by jeho výrok potvrzovala. Našli jsme pouze srovnání s jinými zeměmi v úžeji profilovaných statistikách.

Co se týká povolení alkoholu za volantem, srovnání ČR, Rakouska a Německa nabízí web Ministerstva vnitra, další země pak popisuje web pojišťovny Generali.

V roce 2007 (.doc) pak byl počet usmrcených v Německu a Rakousku nižší (na milion obyvatel) než v ČR.

ČR - 118,8 Německo - 60,1 Rakousko - 83,3

Na otázku na toto témaodpověděl Karel Schwarzenberg časopisu Instinkt takto:

Otázka: "Jak je to s vaším občanstvím - máte české a švýcarské?"

"Oboje od narození. Narodil jsem se v Praze, jsem tedy československý občan. Po naší emigraci, někdy v roce 1951, jsme dostali dopis od československého velvyslanectví, že jsme se v roce 1948 nevrátili včas z Rakouska a když se nevrátíme, budeme zbaveni občanství. V roce 1951 rodiče usoudili, že by to nebyl dobrý nápad se vracet, a od té chvíle jsme všichni mysleli, že jsme občanství ztratili, a já jsem sem občas jezdil na švýcarský pas." Profily Karla Schwarzenberga pro časopis Týden, případně pro Idnes.cz, dokládají, že rakouské občanství nikdy nezískal a drží pouze české a švýcarské.

Václav Havel jako prezident republiky jmenoval Miloše Zemana předsedou vlády České republiky 22. července 1998. Jeho vláda získala důvěru (hlasování) Poslanecké sněmovny na základě tzv. Opoziční smlouvy uzavřené mezi ODS a ČSSD. Tento dokument nese celý název "Smlouva o vytvoření stabilního politického prostředí v České republice". Pravdivost tvrzení Zuzany Roithové dokazují tyto body:

• Výše jmenované strany se zavazují, že budou respektovat právo opoziční strany obsadit místa předsedů obou komor Parlamentu České republiky, a vyjádří respektování tohoto práva hlasováním pro kandidáty navržené opoziční stranou.
• Výše jmenované strany se zavazují, že budou respektovat právo opoziční strany zastávat místa vedoucích kontrolních orgánů Poslanecké sněmovny (Komise pro kontrolu BIS, Komise pro kontrolu vojenského obranného zpravodajství), předsedy rozpočtového výboru.
• Výše jmenované strany se zavazují předložit do 12 měsíců od podepsání této dohody návrh takových úprav Ústavy a dalších zákonů, které přesněji vymezí kompetence jednotlivých ústavních orgánů, postupů při jejich ustavení, a v souladu s ústavními principy
  České republiky posílí význam výsledků soutěže politických stran.

Co se týká konkrétní domluvy na změně volebního systému, obě strany podepsaly dodatek k tzv. opoziční smlouvě (Idnes), který byl následující: Dohoda č. 2 o základních parametrech změny volebního systému uzavřená mezi Českou stranou sociálně demokratickou a Občanskou demokratickou stranou
Podstatou změn je posílení významu voleb jako základního pilíře zastupitelské demokracie v České republice.
I. Poslanecká sněmovna
1. Základním cílem změn je nalezení volebního systému, který významně usnadní vznik funkční většinové vlády složené maximálně ze dvou politických subjektů.
2. Návrh bude:
a) předložen vládou do Poslanecké sněmovny,
b) v PS projednán a schválen do 31. července 2000,
c) účinnost zákona bude stanovena od 1. ledna 2002.
3. Zůstane zachován poměrný systém voleb při současném posílení většinových prvků.
4. Parametry:
a) volební kraje nepřesáhnou hranice krajů a jejich hranice bude tvořena hranicemi okresů,
b) počet volebních krajů bude stanoven na 35 s tím, že hlavní město Praha bude reprezentovat čtyři, Brno jeden, Ostrava jeden z těchto volebních krajů,
c) počet poslanců zůstane zachován a rozdělování mandátů bude prováděno vyrovnávací d'Hondtovou metodou.
5. Obě strany se zavazují, že nenavrhnou ani nepodpoří žádnou iniciativu vedoucí k vyvolání předčasných voleb.

Pro doplnění uvádíme, že změny ve volebním systému, které obě strany prosazovaly, zrušil Ústavní soud.

Co se týká zmiňovaného nekonsenzu obou stran, lze jej ilustrovat na rozpravě v Poslanecké sněmovně při příležitosti k hlasování o důvěře vládě M. Zemana. Tehdejší předseda ODS Václav Klaus prohlásil:

"Občanská demokratická strana bez ohledu na text vládního prohlášení dávno a dobře ví, že ČSSD zastává socialistické a socializující postoje, a ví, co si o nich má myslet. Neodhodlali jsme se k toleranci menšinové vlády v naději, že se ČSSD zázrakem promění a že bude vládnout v mezích programu přijatelného pro ODS. ODS nebude vládu ČSSD tolerovat kvůli její politice, ale navzdory její politice."

Výrok predsedu vlády Róberta Fica hodnotíme ako pravdivý, pretože krajská štátna správa bola skutočne k 1. januáru 2013 zrušená a úspora reformy ESO je plánovaná do roku 2016.

Predseda vlády hovorí o vládnom programe ESO (Efektívna, Spoľahlivá a Otvorená štátna správa). Členovia vlády už v minulosti proklamovali zámer ušetriť vďaka tomuto programu do roku 2016 až 700 miliónov eur. Prvým krokom k naplneniu cieľov tohto programu je zákon č. 345/2012 Z.z. (.pdf) o niektorých opatreniach v miestnej štátnej správe, ktorý nadobudol účinnosť práve 1. januárom roku 2013. Týmto dátumom bolo zrušených 64 úradov krajskej štátnej správy. Kompetencie zrušených úradov krajskej štátnej správy prešli na existujúce obvodné úrady v sídlach krajov.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, a to na základě informací uvedených v Ústavě ČR a informací uvedených v dokumentu Parlamentního institutu (.doc), který se zabývá analýzou politických systémů vybraných evropských států (mezi nimi i Rakouska).

Ústava ČR v článku 68 uvádí: “(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů. (...)”

V článku 74 Ústavy ČR je uvedeno následující: “Prezident republiky odvolá člena vlády,jestliže to navrhne předseda vlády.”

Z výše uvedených informací tedy vyplývá, že pravomoci prezidenta ČR mu neumožňují odmítnout jmenovat jednotlivé členy vlády, kteří byli navrženi předsedou vlády.

Pro srovnání uvedeme níže parafrázi rakouské ústavy, jež prezidentovi naopak tuto pravomoci přiznává: “Prezident jmenuje podle svého uvážení spolkového kancléře i ostatní členy vlády, vázán je při tom pouze rozložením politických sil v Národní radě, protože vláda se musí ucházet o vyslovení důvěry dolní komorou Parlamentu. Prezident při sestavování vlády bere na zřetel návrhy designovaného kancléře, nicméně jimi není vázán.”

Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok Miloše Zeman hodnotíme na základě dohledaných informací z webu Pražského hradu jako pravdivý.

Otázku jmenování velvyslanců vyčerpávajícím způsobem popisuje web www.hrad.cz. "Jmenování a přijetí velvyslanců České republiky v zahraničíVedoucího zastupitelského úřadu České republiky v hodnosti mimořádného a zplnomocněného velvyslance u hlavy přijímajícího státu jmenuje prezident České republiky v souladu s čl. 63 Ústavy České republiky. Osobu velvyslance doporučuje prezidentu republiky vláda ČR na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí ČR. Příslušné usnesení vlády schvaluje prezident republiky svým podpisem a postupuje je předsedovi vlády ke kontrasignaci.

Poté žádá Ministerstvo zahraničních věcí ČR, prostřednictvím zastupitelského úřadu ČR v příslušné zemi, úřady v přijímajícím státu o tzv. agrément, tj. o souhlas s osobou velvyslance. V případě souhlasu přijímajícího státu je budoucímu velvyslanci agrément udělen.

Před odjezdem do země působení obvykle vykoná designovaný velvyslanec zdvořilostní přijetí u prezidenta České republiky.

Velvyslanec se oficiálně ujímá svého úřadu v okamžiku předání pověřovacích listin, tj. předáním formálního dopisu prezidenta České republiky hlavě přijímajícího státu, kterým pověřuje velvyslance výkonem jeho poslání v zemi působení. Pověřovací listiny se předávají hlavě přijímajícího státu při slavnostní audienci.

Seznam velvyslanců České republiky eviduje Ministerstvo zahraničních věcí České republiky."

Heinz Fischer je současným rakouským spolkovým prezidentem a v letech 1990 - 2002 zastával funkci předsedy dolní komory parlamentu. Vystudoval práva.

Níže uvádíme počty hlasů v prezidentských volbách, které si v letech 2004 a 2010 připsal a na základě nichž zvítězil Heinz Fischer, a počty hlasů pro Rakouskou stranu lidovou v parlamentních volbách od roku 1945. Data byla čerpána z Evropské volební databáze, v případě voleb do roku 1986, pak ze stránek wikipedia.org.

Prezidentské volby, počet hlasů pro Heinze Fischera:

2004 - 2 166 690

2010 - 2 508 373

Parlamentní volby, počty hlasů pro Rakouskou stranu lidovou:

1945

1 602 227

19702 051 012

19941 281 846

1949

1 846 581

19711 964 713

19951 370 510

1953

1 781 777

19751 981 291

19991 243 672

19561 999 986

19791 981 739

20022 076 833

19591 928 043

19832 097 808

20061 616 493

19622 024 501

19862 003 663

2008

1 298 512

19662 191 109

1990

1 508 600

Jelikož Heinz Fischer v roce 2010 skutečně dosáhl vyššího počtu hlasů, nežli kdy dosáhla Rakouská strana lidová, hodnotíme výrok Karla Schwarzenberga na základě výše uvedených zdrojů jako pravdivý.