Přehled ověřených výroků

Výrok Bohuslava Svobody hodnotíme na základě nalezených informací jako nepravdivý.

Tento výrok byl vyřčen v souvislosti s obnovením smlouvy o provozu Opencard na jaře roku 2012. Město Praha se dostalo do situace, kdy převzalo správu kartového centra, licence ke kartám ovšem zůstaly ve vlastnictví společnosti Haguess.

Výměna nebo prodloužení platnosti se nicméně z celkového počtu držitelů (viz předchozí výrok) týkala v roce 2012 pouze okolo 330 000 majitelů (podle DPP), kterým měla platnost karty vypršet v rozmezí 1. srpna 2012 - 31. července 2013.

Ze seznamů oficiálních stránek projektu Czech POINTU vyplývá, že počet těchto poboček se dostal na číslo 6925. Převyšuje tedy počet obcí, který je podle oficiálních informací Českého statistického úřadu 6 250 (tuto informaci nalezneme v odkazované publikaci na straně 136).

Vzhledem k informacím získaným na serveru Poslanecké sněmovny ČR a ze samotného návrhu poslance Farského hodnotíme výrok jako pravdivý.

Skupina poslanců v zastoupení J. Farského předložila dne 28. 6. 2012 sněmovně návrh zákona (.pdf, strana 4) týkající se zavedení registru smluv, přičemž jedním z navrhovatelů byla i Karolína Peake.

Co se týče platnosti a účinnosti smlouvy, návrh zákona (.pdf, strana 13) se vyjadřuje k tomuto tématu následujícím způsobem:

"Zveřejnění smlouvy je podmínkou účinnosti smlouvy." Smlouva tedy nabývá účinnosti až ve chvíli jejího zveřejnění. Tato podmínka zároveň zajišťuje vnitřní sankční mechanismus:

"...nevytváří potřebu vnějšího kontrolního mechanismu, ale kontrolním mechanismem je sám sobě, neboť při nezveřejnění smlouvy vytváří sankci její "neplnitelnosti". ..."

Podle posledních dostupných údajů Eurostatu (.pdf) za třetí čtvtletí 2012 činí podíl částečných úvazků v České republice dokonce jen 5,8% na celkové zaměstnanosti, zatímco průměr EU je 19,8%. Česká republika tak má po Bulharsku a Slovensku třetí nejnižší podíl částečných úvazků v EU.

Výrok premiéra tedy hodnotíme jako nepravdivý, protože mírně nadhodnocuje jak čísla pro Česko, tak pro EU.

Pro zajímavost uvádíme další podrobnosti. Mírně lepší situace je u částečných úvazků pro ženy (strana 3), kdy 9,4% zaměstnaných žen pracuje na částečný úvazek. V celé EU však na částečný úvazek pracuje téměř jedna třetina žen a napříkad v Německu či Rakousku se tento podíl blíží k téměř polovině pracujících žen.

Podíly částečných úvazků u mužů jsou celkově podstatně nižší (strana 2), ale i tady Česká republika dosahuje sotva třetiny průměru EU.

Zákon č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (.pdf - HLAVA III, str. 17/18) umožňuje kandidovat nezávislým kandidátům také do obecních zastupitelstev po sesbírání dostatečného počtu podpisů občanů s trvalým bydlištěm v obci. Hranice podpisů se určuje podle výše počtu obyvatel obce.

Na základě dostupných informací na webových stránkách vlády ČR hodnotíme výrok jako nepravdivý, jelikož se na tomto serveru nepodařilo nalézt žádné informace o schválení tohoto návrhu vládou ČR.

Stejně tak se nepodařilo nalézt tento návrh zákona v seznamu návrhů, které budou do budoucna projednávány Poslaneckou sněmovnou ČR.

Dle dohledaných reakcí rybníkáři vyjadřovali, že kampaň má smysl, ale zároveň nechtěli posuzovat efektivitu vynaložených prostředků. Trend zvýšené spotřeby domácích sladkovodních ryb je přisuzován zmíněné kampani ze strany šéfkuchařů. Pomoc kampaně je viděna v medializaci výlovů rybníků a též v pořadech o vaření. Stížnosti rybníkářů dle časopisu Media & Marketing směřovali spíše na preferenci ryb z dovozu ze strany některých řetězců.

První exekutivní funkcí Václava Klause byl post ministra financí, který vykonával od prosince 1989 do července 1992. V říjnu roku 1991 byl jmenován navíc místopředsedou vlády ČSFR. Po volbách v roce 1992 se ujal role předsedy vlády a svou pozici obhájil i po volbách v roce 1996. Demisi na post ministerského předsedy podal v listopadu 1997 a z funkce odstoupil k 2. lednu roku 1998. Poté již žádnou exekutivní funkci s aktivním vlivem na chod státu nezastával.

Z výše uvedeného vyplývá, že Václav Klaus stojí mimo exekutivu 15 let a 2 měsíce. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V letech 1998 - 2002 byl předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V únoru roku 2003 byl zvolen prezidentem ČR. Podrobný životopis Václava Klause je k dispozici na jeho webových stránkách.

Ačkoliv společnost Agrofert Holding, a.s. měla zájem o odkoupení společnosti United Bakeries a.s., největší pekárenské skupiny v regionu střední Evropy, European United Bakeries S.A, (mateřská společnost United Bakeries a.s.) se rozhodla od smlouvy odstoupit a k obchodu tedy opravdu nedošlo.

Jak uvádí stránky United Bakeries ve svém tiskovém prohlášení z 9. července 2012: " Společnost Euro Bakeries Holding odstoupila od smlouvy se společností Agrofert Holding, a.s. o prodeji pekárenské skupiny United Bakeries. Protože slovenský antimonopolní úřad k předem stanovenému datu nevydal rozhodnutí, nemohla být transakce dokončena." K 7. listopadu 2012 se dále také společnost European United Bakeries vyjádřila, že "s konečnou platností ukončila jednání o prodeji pekáren ve skupině United Bakeries se společností Agrofert Holding, a.s. Dne 31. října 2012 bez výsledku uplynula další lhůta, dohodnutá k vypořádání transakce, což akcionáře European United Bakeries S.A. vedlo k rozhodnutí jednání definitivně ukončit."

Fúze United Bakeries a.s. a Penam, a.s., dceřiné společnosti Agrofert Holding, a.s. by znamenala sloučení dvou největších pekárenských firem na českém a slovenském území, a tak z důvodu potenciálního narušení hospodářské soutěže musela společnost Agrofert počkat před sjednáním obchodu na povolení od českého i slovenského antimonopolního úřadu. 23. dubna 2012 česká strana spojení pekáren s určitými podmínkami povolila (jak uvedla ČTK prostřednictvím serveru Týden.cz), slovenský Protimonopolný úrad ale fúzi svým rozhodnutím ze dne 11. července 2012 zakázal. Stránky České televize dále uvádí, že Andrej Babiš s tímto výsledkem nesouhlasil a podal žádost o rozklad, majitelé United Bakeries ale mezitím odstoupili od smlouvy a tento krok odůvodnili právě chybějícím dokumentem slovenského antimonopolního úřadu.

Dle článku 59, odst. 1 bodu c) uvedeného Nařízení (.pdf) Rady Evropského společenství o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 členský stát pro každý operační program určí "auditní orgán: celostátní, regionální nebo místní orgán veřejné moci nebo veřejný subjekt funkčně nezávislý na řídícím orgánu a certifikačním orgánu, určený členským státem pro každý operační program a odpovědný za ověřování účinného fungování řídicího a kontrolního systému".

Takovým auditním orgánem je v současné době odbor Ministerstva financí.

V článku 62, který vymezuje činnost auditního orgánu, odst. 3, se dále praví:

" Provádí-li audity a kontroly uvedené v odst. 1 písm. a) a b) jiný subjekt než auditní orgán, zajistí auditní orgán, aby takové subjekty měly nezbytnou funkční nezávislost ".

Pokud tedy auditní orgán Ministerstva financí pověří prováděním auditu jiný subjekt, musí zaručit, aby byl tento subjekt funkčně nezávislý. Na základě dokumentu Rady Evropského společenství tedy hodnotíme výrok Aleny Dernerové jako pravdivý.